Zahraniční cesty

Nizozemsko Zahraniční pracovní cesta zástupců UPV v Nizozemsku ve dnech 3. - 6. června 2018 (27. 8. 2018)
Zástupci Ústavně právního výborujednali se zástupciMinisterstva vnitra, Mezinárodního trestního tribunálu, Státní rady, Ministerstva spravedlnosti,Dolní sněmovny, Státní rady pro soudnictví a Národním ombudsmanem.

Zpráva ze zahraniční pracovní cesty zástupců Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v Nizozemsku ve dnech 3. – 6. června 2018

Složení delegace:

posl. Marek Benda (ODS), předseda výboru a vedoucí delegace

posl. Jakub Michálek (Piráti), místopředseda výboru

posl. Jana Levová (SPD), místopředsedkyně výboru

posl. Věra Procházková (ANO 2011)

p. Jan Vlna, odborný konzultant výboru  

 

Program jednání:

Briefing delegace na velvyslanectví ČR (Paleistraat 4, 2514 JA Den Haag) Účast za velvyslanectví ČR: J.E. Jana Reinišová, velvyslankyně ČR v Nizozemsku, Hana Kalašnikovová (politika a kultura), Martin Pizinger (OPCW, právní instituce), Marcel Audy (konzul), Petr Kvaček (obchod)

 

Jednání delegace na Ministerstvu vnitra (Ministerie van Binnenlandse Zaken en Koninkrijkrelaties, Turfmarkt 147, 2511 dP Den Haag), 

p. Wytze van der Woude, ředitel odboru pro otázky ústavy

Delegace: M. Benda, J. Michálek, J. Levová, V. Procházková, J. Vlna

Velvyslanectví: H. Kalašnikovová

Témata k jednání: Ústavní systém, legislativní proces, referendum

 

Mezinárodní trestní tribunál (ICC) (Oude Waalsdorperweg 10, 2597 AK Den Haag)

JUDr. Robert Fremr, soudce Mezinárodního trestního soudu na období 2012-2021 od roku 2018 první místopředseda

Delegace: M. Benda, J. Michálek, J. Levová, V. Procházková, J. Vlna

Velvyslanectví: Martin Pizinger

Témata k jednání: aktuální témata ICC

 

Státní rada (Raad van State, Kneuterdijk 22, 2514 EN Den Haag)

p. Ben Vermeulen, člen nejvyššího poradního sboru, jmenován 1. února 2008, profesor práva, nezávislý;

p. Bart Jan van Ettekoven, předseda správního odboru Státní rady;

Delegace: M. Benda, J. Michálek, J. Levová, V. Procházková, J. Vlna

Velvyslanectví: Martin Pizinger

Témata k jednání: Ústavní systém, legislativní proces, referendum, eutanázie

 

Ministerstvo spravedlnosti (Ministerie van Justitie en Veiligheid, Turfmarkt 147, Den Haag)

p. Victor Cramer, zástupce ředitele oddělení pro evropské a mezinárodní záležitosti;

Delegace: M. Benda, J. Michálek, J. Levová, V. Procházková, J. Vlna

Velvyslanectví: Hana Kalašnikovová

Témata k jednání: Trestní právo, eutanázie, boj proti terorismu, justiční spolupráce

 

Dolní sněmovna (Tweede Kamer, Lange Poten 4, 2511 CL Den Haag)

posl. Sven Koopmans, člen stálého výboru pro vnitřní záležitosti

posl. Monica Den Boer, členka stálého výboru pro vnitřní záležitosti

p. Jan A. M. Hendrickx, tajemník výboru

Delegace: M. Benda, J. Michálek, J. Levová, V. Procházková, J. Vlna

Velvyslanectví: J.E. Jana Renišová, velvyslankyně ČR

Témata k jednání: Ústavní systém, legislativní proces, institu přímé demokracie, eutanázie, aktuálně projednávaná témata

 

Státní rada pro soudnictví (Kneuterdijk 1, 2514 EM Den Haag)

p. Kees Sterk, vice-president

p. William H. Tuls

Delegace: M. Benda, J. Michálek, J. Levová, V. Procházková, J. Vlna

Velvyslanectví: J.E. Jana Renišová, velvyslankyně ČR

Témata k jednání: představení ústavního systému Nizozemska, organizační struktura Rady pro soudnictví, právní zodpovědnost Rady a její vztah vůči soudům a ministerstvu spravedlnosti, současný vývoj nizozemského soudnictví

 

Národní ombudsman (jednání v budově velvyslanectví ČR v Haagu)

p. Reinier van Zutphen

Delegace: M. Benda, J. Michálek, J. Levová, V. Procházková, J. Vlna

Velvyslanectví: J.E. Jana Renišová, velvyslankyně ČR

Témata: Ústavní systém, legislativní proces, institut přímé demokracie, eutanázie

 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Státní uspořádání. Nizozemí je unitárním decentralizovaným státem tvořeným dvanácti provinciemi, z nichž každá disponuje voleným orgánem, tzv. provinčním shromážděním. Počet jeho členů závisí na počtu obyvatel daných provincií, jež jsou voleny na čtyři roky. Provincie jsou dále členěny na samosprávné správní jednotky (obce). V letech 2002 až 2003 proběhla reforma nizozemské místní správy a došlo ke zdvojení kompetencí na úrovni místní a  provinciální. Řada obcí se sloučila a nyní je celkový počet obcí 380 a 12 provincií.

Postavení soudů.  Soustava soudů se skládá z okresních a odvolacích soudů. Vrcholným soudem je Nejvyšší soud, který rozhoduje jen kasačním způsobem a zkoumá pouze právní otázky. Ústavní soud v Nizozemsku neexistuje. Celkový počet okresních soudů je 11 a připomínají spíše naše krajské soudy.

Nizozemská soudní sestava je dvoustupňová s Nejvyšším soudem:

a) Soudy prvního stupně soudí záležitosti v první instanci a rozhodují o kauzách menšího rozsahu. O drobných, lehčích přestupcích, civilních nárocích a málo závažných trestních věcech rozhodují tzv. samosoudci ve městech na úrovni našich okresů. Do kompetence obecných soudů spadají i daňové věci.

b) Soudy druhého stupně se zabývají odvoláním a rozhodují v občanskoprávních, trestněprávních a správněprávních řízeních.

c) Nejvyšší soud se zabývá dovoláním proti soudu druhého stupně.

Rozhodnutí nevydávají pouze soudy, ale i správní orgány a jejich nejčastějšími rozhodnutími jsou všeobecně závazná správní rozhodnutí a individuálně závazná správní rozhodnutí. Proti rozhodnutí správního orgánu lze podat stížnost. Není-li odvolání vyřízeno ke spokojenosti účastníka řízení lze se obrátit na soud. Odvolání proti soudu prvního stupně řeší až na výjimky Oddělení správní jurisdikce Státní Rady.

Nizozemské právo patří do evropské (kontinentální) právní kultury. Základním zákonem je Ústava. Zákony přijímá vláda společně s dvoukomorovým parlamentem (Generálními Stavy). Horní komora (Eerste Kamer) je tvořena 75 členy, jež jsou voleni nepřímo prostřednictvím 12 provinčních rad volených občany.  Předsedyní horní komory je posl. Ankie Broekers-Knol. Dolní komora (Tweede Kamer) je tvořena ze 150 členů (volba probíhá na základě poměrného zastoupení) a je řízená předsedkyní posl. Khadija Arib. Členové obou komor parlamentu jsou voleni na čtyřleté funkční období. Hlavními politickými stanami současné vládní koalice jsou: Peoples Party for Freedom and Democracy (VVD), Christian Democratic Appeals (CDA), Democrats 66 (D66), Christian Union (CU) a ostatní strany: Party for Freedom (PVV), Labour Party (PvdA), Socialist Party (SP), Groenlinks, Political Reform Party (SGP). Dalšími orgány s pravomocí vydávat právní normy jsou: vláda (vládní nařízení), ministerstva (vyhlášky ministerstev), provincie (vyhlášky provincií), obce (obecní vyhlášky).

Legislativní proces. Ministr nebo ministři sepíší návrh zákona, který projednají v Radě ministrů. Pokud se na jeho znění shodnou, je návrh předložen Státní radě, která je hlavním poradním orgánem. Státní rada posoudí, zda návrh není v rozporu s jinými zákony a posoudí jeho dopad na občany. Státní rada k předloženému návrhu vyjádří své stanovisko, což je její jedinou pravomocí. Navrhovatel zákona se doporučením Státní rady držet nemusí, ale ve většině případů tak učiní a návrh pozmění. Návrh je předán králi, který k němu sepíše vlastní zprávu a pošle Sněmovně reprezentantů k projednání stálým výborem (pozn. má pravomoc požádat odborníky o vyjádření k případným sporným bodům). Zpráva o přezkoumání stálým výborem je následně předána ministrovi, který má možnost znění návrhu pozměnit. V opačném případě je návrh zaslán Sněmovně reprezentantů k projednání v plenárním zasedání. Pokud poslanci souhlasí s návrhem jen částečně, mohou navrhnout změny, které jsou nazývány dodatkem. Poté proběhne hlasování o celém znění navrhovaného zákona, který je schválen nadpoloviční většinou hlasů (výjimku tvoří zákony upravující královskou rodinu a platy zákonodárců, které jsou přijímány dvoutřetinovou většinou v obou komorách). Návrh je postoupen Senátu, který po debatě v plénu rozhodne o jeho přijetí či zamítnutí (pozn. Senát nemá pravomoc znění návrhu zákona pozměnit). Jetliže hrozí, že Senát návrh zamítne, může tomu vláda zabránit a opatřit ho tzv. novelou. Pokud je zákon Senátem přijat, je dále postoupen panovníkovi a příslušnému ministru, kteří ho opatří svým podpisem a návrh je uveřejněn ve sbírce zákonů.

Parlamentní komory mají v rámci legislativního procesu revidujícího ústavu rovné postavení. Navrhované změny je nutné schválit dvou třetinovou většinou členů v obou komorách a musí být odsouhlaseny i panovníkem. Schvalování změn ústavy vyžaduje tzv. dvojí projednání.  

Státní rada pro soudnictví. V Nizozemí zavedena v roce 2002 a převzala některé rozpočtové a organizační záležitosti dříve vykonávané Ministerstvem spravedlnosti. Rada má pět členů, z toho tři bývalé soudce (v současné době je jedno místo bývalého soudce neobsazeno a dva členové, kteří nebyli soudci, jsou bývalí státní úředníci). Členové jsou jmenováni na základě královského dekretu na šest let. Ministr navrhuje šest kandidátů o kterých probíhá konzultace se zvláštním výborem, který z předloženého seznamu vybere tři kandidáty. Doporučení není formálně závazné, ale je vždy respektováno. Státní rada především vyhotovuje návrh rozpočtu soudnictví jako celku. Výsledná podoba je pak výsledkem dohody s ministrem spravedlnosti.

Jmenování soudců. Pro jmenování soudců stanoví Rada soudnictví jen obecná kritéria a do vlastního výběru zpravidla nezasahuje. Kandidát na soudce musí mít 7 let právní praxe, kterou většina získá v soudnictví. Po přihlášce do výběrového řízení prochází kandidát výběrem na základě motivačních dopisů, testu analytických schopností, předběžného pohovoru a dalšími koly hodnocení. Pokud zájemce projde touto fází, následuje pohovor s národním výborem pro výběr soudců a v konečné fázi pohovor u konkrétního soudu, ke kterému má být kandidát přidělen. Soud, u kterého je úspěšný kandidát přidělen dojedná další vzdělávací postup, který může např. zahrnovat studijní pobyt u Justiční akademie. Před jmenováním soudce zkoumá ministr spravedlnosti formální náležitosti. Úspěšného kandidáta jmenuje soudcem král.   

Referendum. Podle nizozemské vlády se institut referenda neosvědčil a v únoru 2018 dolní sněmovna odhlasovala těsnou většinou zákon o zrušení zákona o poradním referendu. Projednání návrhu zákona v Senátu se pravděpodobně uskuteční do konce prvního pololetí letošního roku. Země má špatnou zkušenost z referenda o Ukrajině, které proběhlo v dubnu 2016 a ve kterém voliči odmítli ratifikaci dohody o přidružení EU s Ukrajinou (proti 61% hlasujících, účast 32,2% oprávněných voličů, tj. těsně nad minimální hranicí 30%). Po upřesnění dohody o přidružení deklarací Evropské rady (přijaté v prosinci 2016), byla v polovině roku 2017 dohoda o přidružení EU s Ukrajinou schválena.

Ještě před několika lety institut referenda v Nizozemsku prosazovaly i liberálně-demokratické strany, které však po rozhodnutí Britů vystoupit z Evropské unie svůj názor změnily. Referendum v současné době podporuje krajně pravicová Strana pro svobodu a podobné tendence má také národně-konzervativní Fórum pro demokracii. Zákon byl v Nizozemsku přijat v roce 2015, ale umožňuje jen poradní referenda, jejichž výsledek není závazný. Většina politiků ho tehdy považovala za předstupeň k závazným referendům, která měla přijít později.

V březnu letošního roku se společně s komunálními volbami uskutečnilo poradní referendum k zákonu o zpravodajských a bezpečnostních službách. Návrh zákona měl zpravodajským a bezpečnostním službám kromě jiného poskytnout větší přístup k digitálním datům. Referendum zákon odmítlo (49,44% odevzdaných hlasů bylo proti zákonu; 46,53% bylo pro zákon). Zákon bude muset vláda znovu posoudit a případně pozměnit než bude předložen Parlamentu.

Eutanázie. Nizozemsko legalizovalo eutanázii v roce 2002 pro pacienty trpící nesnesitelnou bolestí bez naděje na vyléčení. Počet lidí, kteří podle nizozemských právních předpisů o eutanazii zemřeli vzrostl v loňském roce na 8% (6 655), uvedl počátkem března letošního roku regionální monitorovací výbor (KNMG). V téměř 90% případů pacient trpěl rakovinou, onemocněním srdce a arterie nebo onemocněním nervového systému, jako je Parkinson nebo mnohotná skleróza. Tři pacienti byli v pokročilém stádiu demence a 166 bylo v raných stádiích. V 83 případech pacient trpěl závažnými psychiatrickými problémy. Euthanasie je v Nizozemsku za přísných podmínek legální a pacient musí trpět bolestí a utrpením. Každý případ nicméně podléhá schválení druhého lékaře.

Národní ombudsman. Institut ombudsmana byl zaveden počátkem roku 1982. Ombudsman sídlí v Haagu a jeho volba probíhá v Parlamentu. Komorám předkládá jednou za rok výsledky své činnosti. Ombudsman je nezávislý a v rámci šetření stížností je oprávněn obracet se přímo na příslušného ministra. Pokud shledá, že stížnost odhalila obecný nedostatek v zákoně, má právo doporučit legislativní změnu. Ombudsman může být zvolen maximálně dvakrát na dvě šestiletá volební období. Úřad ombudsmana má celkem 165 zaměstnanců na plný úvazek. Ročně přijímá až 30 tisíc stížností, z nichž v zhruba 200 případech se zahajuje jednání. Zbytek je vyřešen formou rad a pomoci. Nejčastější oblastí pro stížnosti jsou dluhy, chudoba, sociální služby, stížnosti na daňové úřady, policii, porušení ochrany práv občanů aj. V Nizozemsku existuje i speciální funkce dětského ombudsmana. Ombudsman pro nezletilé pracuje ve stejné budově, má větší pravomoci a prochází schvalovacím procesem v Parlamentu.

Aktuální ekonomické informace. Nizozemí je šestou nejsilnější ekonomikou v rámci Evropské unie. Roční HDP na hlavu činí 35 800 Euro. Nizozemská ekonomika pokračuje ve stabilním mírném růstu a v meziročním srovnání bylo dosaženo hospodářského růstu 3,1%. K růstu dochází díky vývozu a investicím.

Nizozemí se podařilo splnit obě kritéria Evropské unie pro veřejné finance: vládní dluh se snížil na úroveň 57% HDP (limit EU 60%) a státní rozpočet byl v přebytku 1,1% HDP.

Nejvyšší hodnoty růstu vykázaly sektory obchodních služeb a stavebnictví. V rámci průmyslové výroby zaujímá přední pozice strojírenství a výroba chemických, gumárenských a plastických obalů.

Vývoz zboží v lednu 2018 vykázal nárůst 5,5% oproti lednu 2017. Naopak došlo ke zvýšení dovozů o 9,1. Spotřeba domácností byla vyšší o 0,7% a investice za stejné období vzrostly o 12,1%.  



Navigace sekce Ústavně právní výbor



ISP (příhlásit)