České sněmy
Svazek VII., 1592-1594, roky 1593_94
| 243 | Paní Mandalena z Lobkovic, rozená hraběnka z Salmu, vypisuje úředníkům menším desk zemských k čemu jako věřitel manžela svého Ladislava z Lobkovic právo a spravedlnost míti se praví, a sice k panství Mostskému a Zbirožskému a některým sumám peněz. (1594, 22. června.) | |
| 244 | Dekret císaře Rudolfa II., jímž nařizuje se administrátorovi a konsistoři pod obojí, jak se v náboženských otázkách chovati mají. (V ŘEZNĚ, 23. června 1594.) | |
| 245 | Místodržící v království Českém poroučejí jménem císařským Janovi Jiřímu z Švamberka, aby německým rejtarům, kteří do Uher táhnou, ai na pomezí království Českého naproti vyjel a je do Tábora, kdež mustruňk držán bude, provodil. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 23. června.) | |
| 246 | Jízdný lid válečný z království Českého v polním ležení před Ostřihomem líčí hraběti Šebestianu Šlikovi, jakožto nejvyššímu, nouzi a bídný stav svůj i žádá za přímluvu k arciknížeti Matyášovi, aby jim strádajícím celý zadržaly žold vyplacen byl, sice že déle nemíní sloužiti jiným na posměch, nýbrž hotovi jsou vytrhnouti s praporci vlajícími a domáhati se zaplacení. (V POLNÍM LEŽENÍ PŘED OSTŘIHOMEM. 23. června 1594.) | |
| 247 | Nejvyšší úředníci a soudcové zemští nařizují purkmistru a konšelům města Rakovníka, aby správu dali, mají-li u svého práva vězné, kteří by těžké smrti nezasloužili, jelikož do 400 pacholků z takových vězňův sebrati se má k tažení lodí na Dunaji. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 24. června.) | |
| 248 | Jindřich z Písnice, prokurátor císařský, Žádá Jaroslava z Kolovrat, paní Griseldu z Lobkovic, Diviše Markoita z Tedražic a pannu Lidmilu Švabovnu z Chvatliny za svědectví v příčině nároků paní Mandaleny z Lobkovic na statky odsouzeného jejího manžela, a že před a po odjezdu Ladislava z Lobkovic ze statkův i domův jeho různé věci odnésti si dala. (Bez dat. [1594].) | |
| 249 | Svědectví, kteréhož Jindřich s Písnice, prokurátor císařský, žádá proti paní Mandaleně z Lobkovic v příčině nároků jejích na zabavené statky odsouzeného Ladislava z Lobkovic, a že před odjezdem i po odjezdu manžela jejího z Čech ze statkův a domův téhož různě věci odvézti si dala. (Bez data [1594].) | |
| 250 | Magdalena z Lobkovic předkládá císařskému komorníku Poppovi své nároky na zabrané jmění manžela svého Ladislava s Lobkovic, i prosí ho, aby to císaři přednesl a za ni se přimluvil. (Bez data [1594].) | |
| 251 | Magdalena z Lobkovic prosí císařského komorníka Jana Poppa za přímluvu k císaři, aby jí statky vlastní, které zároveň se zbožím manžela jejího zabrány byly, navrátil. (Bez data [1594].) | |
| 252 | Purkmistr a rada města Rakovníka úředníkům zemským, že při právu jejich není uvězněných zločinců, kteří by k tahání lodí na Dunaji upotřebeni býti měli, kromě dvou žebravých lotrasů. (V RAKOVNÍCE. 1594, 30. června.) | |
| 253 | Rudolf II. poroučí komoře dvorské ve Vídni, aby návrhy slezskou komorou předložené v příčině hojnější výroby sanýtru v Čechách, na Moravě a v Slezsku spolu s radou válečnou uvážila a dobré zdání své podala. (V ŘEZNĚ. 1594, 30. června.) | |
| 254 | Sada Nového města Pražského přimlouvá se při komoře české, aby výběrčím sněmem svolenézbírky náležitá záplata za práci jich dána byla. (1594, 1. července.) | |
| 255 | Nejvyšší úředníci, soudcové zemští a místodržící v království Českém oznamují purkmistru a radě města Tábora, že z nařízení císařského dne 11. července 1000 koní zbrojných u nich mustrováno bude, nařizují, aby se potřebnou potravou a obrokem opatřili, jakož i aby řádnými ponůckami o veřejnou bezpečnost a pokoj se postarali. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 3 července.) | |
| 256 | Hrabě Šebestian Šlik vypisuje nejvyšším úředníkům zemským v Čechách žalostný stav, v jakém jízda jeho bídou, nemocemi a zmíráním se octla, i oznamuje, ze se ještě uvolili dva měsíce sloužiti, jestliže však do té lhůty nebudou úplně zaplaceni, že s vlajícími prapory do království Českého vytrhnou a záplaty vyhledávati budou. (V POLNÍM LEŽENÍ PŘED OSTŘIHOMEM. 1594, 3. července.) | |
| 257 | Rudolf II. nařizuje komoře české, aby k slévání hrubé střelby nakoupila v Slavkově do 150 centnýřů cínu a dala jej dopraviti do Vídeňské zbrojnice. (V ŘEZNĚ. 1594, 4. července.) | |
| 258 | Hrabě Šebestian Šlik žádá nejvyššího purkrabího, Adama z Hradce, za přímluvu, aby za dva měsíce úřadu svého, jako nejvyšší nad plukem vojska jízdného, sproštěn byl, poněvadž pro dluhy nelze mu déle v službě trvati. (V POLNÍM LEŽENÍ PŘED OSTŘIHOMEM. 1594, 4. července.) | |
| 259 | Císař Rudolf II. nařizuje Melicharovi z Rechenberka, hejtmanu hrabství Kladského, aby od stavů zvyupomínal na tři léta povolenou berni ročních 1200 tolarů a dvojnásobnou daň z lánů. (V ŘEZNĚ. 1594, 6. července.) | |
| 260 | Císař Rudolf II. nařizuje komoře české, aby žid Abraham Colorni z Mantovy, který se nabídl vyráběti sanýtr způsobem umělým, bez odkladu ukázal zkoušku svého umění. (V ŘEZNĚ. 1594, 6. července.) | |
| 261 | Arcikníže Ferdinand žádá Adama z Hradce, nejvyššího purkrabí Pražského, aby mu nápomocen byl při vymáhání peněz, které mu Jiří Popel z Lobkovic za panství Křivoklátské dlužen zůstal. (V INŠPURKU, 1594, 8. července,) | |
| 262 | Městská rada Rakovnická do Litoměřic, do Loun, Třebenic, Klatov, Chebu a Kadaně dává výstrahu před četným tovaryšstvem žhářův a zlodějův, které vyznáním vězňův vyzrazeno bylo. (V RAKOVNÍCE. 1594, 14. a 15. července.) | |
| 263 | Hrabě Šebestian Šlik nejvyšším úředníkům zemským a místodržícím v království Českém, se žádost jízdy jeho za vyplacení zadržalého žoldu a propuštění se služby odůvodněna jest nouzí, nemocemi, zmíráním čeledi zbrojné a jinými nehodami. Hadí, aby pluk byl propuštěn a nový utvořen, on pak sám aby byl pro stáří a jiné záležitosti soukromní také služby sproštěn. (V POLNÍM LEŽENÍ PŘED OSTŘIHOMEM, 16. července 1594.) | |
| 264 | Hrabě Šebestian Šlik oznamuje nejvyšším zemským úředníkům a místodržícím v království Českém, že od vojevůdce, arciknížete Matyáše, neobdržel žádanou dovolenou za příčinou chystaného tažení na Komárno, jezdci jeho že trvají na zaplacení celého zadržalého žoldu a aby byli domů propuštěni, poněvadž nemocemi a zmíráním čeledi jejich nejsou s to dále službu válečnou opatřiti; on sám že považuje rozpuštění pluku svého za opatření nejprospěšnější. (V POLNÍM LEŽENÍ PŘED OSTŘHOMEM, 18. července 1594.) | |
| 265 | Dotaz k pani Mandatene z Lobkovic, chce-li užiti tří zápisův ve dckách zemských, kterýmiž jí manžel její odevzdal panství Felixburg, Tomík a Most s jiným zbožím pozemským, jakož i poručenství nad dětmi a vším statkem svým po smrti své. (Bez data [1594].) | |
| 266 | Paní Mandalena z Lobkovic, rozená hraběnka z Salmu, vyzvána byvši od úředníků Pražských menších desk zemských, dokládá právo své k zámku a panství Mosteckému i Zbirožskému. (1594, 20. července.) | |
| 267 | Rudolf II. žádá nejvyššího purkrabího, Adama z Hradce, aby přičinil se o sjednání rychlé pomoci a zmustrování vojenského lidu na odražení nebezpečí, hrozícího od Tataru, kteříž na pomoc Turkům do Uher vpadli a ohrožují Moravu i Slezsko. (V ŘEZNĚ, 24. července 1594.) | |
| 268 | Městská rada Rakovnická nejvyšším úředníkům, soudcům zemským a místodržícím v království Českém, že z výslechu zhoubců v Rakovníce uvězněných na jevo vyšlo o ještě jiném lotrovském puntu žhářů; dotazují se, co s lotry při právě u nich trápenými dále díti se má. (V RAKOVNÍCE, 27. července 1594.) | |
| 269 | Místodržící v království Českém Janovi Jiřímu z Švamberka, aby sta příčinou hrozícího nebezpečenství válečného do Prahy přijel a jednání v příčině obrany se zúčastnil. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 27. července.) | |
| 270 | Nejvyšší úředníci zemští a místodržící v království Českém napomínají hrabete Šebestiána Šlika, aby, pamětliv jsa velkého nebezpečí od nepřítele Turka hrozícího a nechvalné pověsti, jakou by získal zamýšleným návratem pluku, s jezdci svými v poli vytrval, neboť již požádali arciknížete Matyáše, aby počet jízdy úmrtím a nemocemi ztenčený doplněn byl; dlužný žold že brzy doplacen bude. (V PRAZE. 1594, 27. července.) | |
| 271 | Nejvyšší úředníci zemští a místodržící v království Českém odpovídají arciknížeti Matyášovi na napomenutí v příčině opatření proti Turkům a vpadlým do Uher Tatarům, že již požádali císaře za nařízení o rychlé svolání hotovosti vedle sněmovního usnesení, a že také poručili hraběti Šebestianu Šlikovi, aby s plukem svým, který domáhá se návratu, vůči hrozícímu nebezpečí v službě polní setrval. (V PRAZE, 1594, 27. července.) | |
| 272 | Císař Rudolf II. vyzývá místodržící v království Českém, aby nebezpečí, jež vítězným postupováním Turků v Uhřích hrozí, vážně uvážili a rychle se o to postarali, aby arciknížeti Matyášovi lid válečný na pomoc vypraven byl (. V ŘEZNĚ. 1594, 29. července.) | |
| 273 | Ondřej, biskup Vratislavský, oznamuje císaři Rudolfovi II., Že na správu o vpádu Tatarů do Uher již moci svého úřadu jakožto vrchní hejtman pozval čelnější knížata Slezská na 3. srpna do Vratislavi, nyní však vedle posledního poručení císařského že svolal na rychlo všeobecný sjezd knížat a stavu Slezských, aby jednali o obraně proti hrozícímu nebezpečí. (V NISE. 1594, 29. července.) | |
| 274 | Nařízení nejvyšších úředníku, soudců, zemských a místo držících království Českého, aby vůči hrozícímu nebezpečí od Turka tance, kvasy a všeliké rozpustilosti zastaveny byly, v poledne i na večer v zvony aby zvoněno bylo a lidé modlitbami Boha prosili za pokoření nepřítele Turka; města, městečka, zámky, tvrze hrazené ručnicemi, zbraní i potravami se opatřily. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 29. července.) | |
| 275 | Městská rada Rakovnická oznamuje purkmistru a radě města Slavkova o zhoubcích zemských a rotách jejich. (V RAKOVNÍCE. 1594, 30. července.) | |
| 276 | Hrabě Šebestian Šlik prosí císaře, aby pluk jezdců, jemu svěřený, který nemocemi a*úmrtími velice se ztenčil a dále sloužiti se zdráhá, rozpustil, aneb aspoň jeho zbavil úřadu, aby zdraví opět nabýti mohl. (V RÁBU, 1594 30. července.) | |
| 277 | Hrabě Šebestian Šlik vypisuje nejvyšším úředníkům zemským a. místodržícím v království Českém, v jakém bídném stavu nachází se jízdný pluk jemu svěřený následkem nouze, nemocí a zmírání čeledi jízdné, i žádá, aby jezdci po zaplacení zadržálého žoldu domů propuštěni byli, anebo aby aspoň on sám úřadu svého sproštěn byl. (V RÁBU. 159 4, 30. čevence.) | |
| 278 | Bedřich, kurfiršt Falcký, žádá od rad svých v Amberku dobré zdání v příčině vyzvání císařského, aby laicko vyslalo pomoc válečnou na ochranu království Českého, kdyby Turci a Tataři do zemí koruny České vpád učinili; i míní, ačkoli v dědičné smlouvě o tom ničeho vyměřeno není, i říše značnou pomoc peněžitou povolila, že by předce vůči nebezpečí, které by snad také Falcku hroziti mohlo. císaři pomoc odepříti se neměla. (V HEIDELBERKU. 1594, 31. července.) | |
| 279 | Patent nejvyšších úředníků, soudců zemských a místodržících v království Českém po krajích rozeslaný, aby vůči hrozícímu nebezpečenství od Turka vedle svolení sněmovního v městech krajských přehlídky jízdného i pěšího lidu dne 23. a 26. srpna odbývány byly. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 31. července.) | |
| 280 | Arcikníže Matyáš místodržícím v království Českém správu dává o přitrhnutí Turků před Ráb, i žádá za rychlou pomoc. (V POLNÍM LEŽENÍ U RÁBU. 1594, 1. srpna.) | |
| 281 | Hrabě Šebestian Šlik, nejvyšší nad plukem vojska jízdného z Čech v polním ležení před Rábem žádá nejvyšších úředníků, a místodržících v království Českém za zaplacení a propuštění jezdců nedostatkem zbědovaných a úmrtím ztenčených, jakož i aby také sám úřadu sproštěn byl. (V RÁBU. 1594, 1. srpna.) | |
| 282 | Albrecht Pětipeský s Chýš, rytmistr v pluku hraběte Šebestiána Šlika v polním ležení před Rábem, zprávu dává nejvyšším úředníkům zemským a místodržícím v království Českém, že žádost jezdců, za zaplacení žoldu a za propuštění odůvodněna jest jejich nouzí; že však jsou ochotni dále sloužiti, dostane-li se jim s dostatek peněz, aby mohli scházející zbrojný lid opět zjednati; sám že také s touže podmínkou v dalších službách setrvá. (V POLNÍM LEŽENÍ U RÁBU, 1594-, 1. srpna.) | |
| 283 | Císař Rudolf II. nařizuje podkomořímu v markrabství Moravském, aby na zaplacení 2000 zákopníků v čas vypravil 9000 zlatých z posudného na vychování královského dvoru vyhrazeného do Německého Brodu, kdež dne 10. srpna zmustrováni budou. (V ŘEZNĚ. 1594, 3. srpna.) | |
| 284 | Arcikníže Matyáš místodržícím v království Českém zprávu dává, že Turci již započali stříleti na pevnost Rabskou, připomíná, aby povážili nebezpečí, které by království Českému pádem jmenovaného města hrozilo, i vyzývá je, aby na rychlo lid válečný na pomoc vypravili. | |
| 285 | Místodržící v království Českém zprávu činí císaři, že s nejvyššími úředníky, soudci zemskými a s osobami sněmu volenými se usnesli, aby hotovost zemská a stav panský i rytířský osobně proti Turku do pole vytáhli a dne 26. srpna u Znojma přehlídka vykonaná byla. Žádají císaře, aby o tom také ostatním zemím koruny České, potom Chebským, Loketským, Kladským i Tachovským poučení učinil a taktéž sousední kurfyršty, knížata a many, kteří od koruny České léna drží, k účastenství vyzval, vudce vojska aby ustanoven byl a císař stavum revers vydal, že výprava tato přes hranice království Českého na ujmu nemá svobodám jich I zemským. (V PRAZE. 1594, 5. srpna.) | |
| 286 | Filip Ludvik, vévoda Bavorský, dá rady kurfiršta Falckého v Amberku za zprávu, jakým způsobem hodlají držitelé českých lén ve Falci vedle vyzvání císařova -účastniti se v hotovosti království Českého na obranu proti nebezpečí od Turků hrozícího a na mustruňku, který dne 26. srpna ve Znojmě držán bude. | |
| 287 | Zbyněk Berka, arcibiskup Pražský, žádá císařského radu Trautsona za přímluvu, aby v čelo vojska z království Českého proti Turku vypraveného povolán byl vůdce katolický, a za polního maršálka bratr jeho Václav Berka. (V PRAZE. 1594, 6. srpna.) | |
| 288 | Císař Rudolf II. poroučí komoře české, aby se přičinila o prodej panství Líčkovského, poněvadž potřebuje peněz na koupi 150 centů cínu; žádosti nejvyšších úředníka, aby tržní ceny užito bylo na zaplacení půjček, které k účelům válečným zjednávají, chce císař vyhověti teprve pak, až půjčky nějaké skutečně vyjednány budou. Císař slibuje dále, že bude pamětliv dalšího zaopatření Jiřího Popela z Lobkovic, žádá od komory správu o vyjednávání s Bohuslavem Havlem s Lobkovic v příčině směny panství Hlubockého za Točnické. (V ŘEZNĚ. 1594, 8. srpna.) | |
| 289 | Císař Rudolf II. schvaluje návrhy a opatření místodržících v království Českém v příčině vypravení hotovosti proti Turku, vynáší horlivost a obětivost stavů českých a ujišťuje, že království Uherské i země Rakouské království Českému za poskytnutou pomoc na věčné časy vděčností budou zavázány. Císař ponechává stavům na vůli, aby nejvyššího nad vojskem ustanovili a oblibuje si vyšší i nižší důstojníky stavy navršené; slibuje, že stavům žádaný revers vydá, o bezpečnost hradu Pražského i Karlštejna se postará, kurfiršty a many koruny České vyzve, aby výpravy se súčastnili, a míní, že by bylo snad dobře, aby sa zdar tak jednomyslného podnikání nejen v Praze nýbrž po celé zemi na poděkování Bohu konaly se modlitby. (V ŘEZNĚ. 1594, 8. srpna.) | |
| 290 | Mandát císaře Rudolfa II., aby vedle usnesení sněmovního veřejnost zemská s království Českého dne 26. srpna k Znojmu na mustruňku se vypravila a potom do pole proti nepříteli táhla. Poněvadž pak nejvyšší úředníci a soudcové zemští i jiné přední osoby stavu panského a rytířského proti nepříteli do pole vytáhnou, odložil císař soud zemský větší i menší, též dvorský komorní. (V ŘEZNĚ. 1594, 8. srpna.) | |
| 291 | Radové Bedřicha kurfiřsta Falckého v Amberce předkládají své dobré zdáni, kterak by se měl zachovati v příčině vyslání lidu válečného na ochranu království Českého proti Turku, při černé poukazují na starší případy takové pomoci. (V ŘEZNĚ. 1594, 8. srpna.) | |
| 292 | List nejvyšších úředníků, soudců zemských a místodržících v království Českém po krajích rozeslaný, aby vůči hrozícímu nebezpečenství vedle nařízení se dne 31. července všichni v hotovosti zemské připraveni byli. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 9. srpna.) | |
| 293 | Císař Rudolf II. oznamuje Adamovi z Hradce, jenž nabídnul se vésti hotovost zemskou proti Turku, ie nabídnutí nemůže přijmouti, poněvadž osoby jeho v radě své potřebuje; nechť všaks nejvyššími úředníky o to pečuje, aby v čelo vojska postavena byla osoba spůsobilá. Ustanovení jiného nejvyššího na jeho místě nemá býti na úkor úřadu, jakožto nejvyššího purkrabí Pražského. (V ŘEZNĚ 1594, 10. srpna.) | |
| 294 | Adam z Hradce oznamuje krátce Petru Vokovi z Rožmberka, jak veřejnost zemská vypravena býti má, i vyzývá ho, aby za příčinou hrozícího nebezpečenství od Turka ihned do Prahy se vypravil. (V PRAZE 1594, 12. srpna,) | |
| 295 | Petr Vok z Rožmberka omlouvá se Adamovi z Hradce, proč proti Turku jako vůdce válečného lidu táhnouti nemůže. (NA KRUMLOVĚ. 1594, 13. srpna.) | |
| 296 | Patent z komory české do kraje Plzeňského, kterýmž nařizuje se svobodníkům, dědiníkům, nápravníkům, dvořákům a svobodným rychtářům, aby vedle usnesení sněmovního do města Znojma dne 26. srpna k přehlídce vojenské se dostavili. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 12. srpna.) | |
| 297 | Císař Rudolf II. odesýlá místodržícím v království Českém žádost hraběte Šebestiána Šlika za propuštěnou a ukládá jim, aby pohnuli ho k setrvání v úřadu, anebo na ustanovení jiného pomyslili, i mezery v pluku jeho doplniti hleděli. (V ŘEZNĚ. 1594, 13. srpna.) | |
| 298 | Basii Spiller, písař při vojsku, předkládá arciknížeti Matyášovi výkazy o počtu jezdců, a koní v pluku hraběte Šebestiána Šlika, úmrtím a nemocemi valně ztenčeném, který polem lesí u Rábu, a jehož nejvyšší, hrabě Šlik, a rytmistr Šanovec také zemřeli. Hadí arciknížeti, aby při císaři a nejvyšších úřednících zemských přimluvil se za rozpuštění tohoto pluku a za sestavení nového praporu pod velením oblíbeného praporečníka Šlikova Jindřicha Myšky (ze Žlunic), jakožto rytmistra. (V POLNÍM LEŽENÍ U RÁBU, 1594, 13. srpna Souč. Opis v archivu místodržitelském království Českého. Militare 1566) | |
| 299 | Knížata a stavové Slezští oznamují nejvyšším úředníkům zemským a místodržícím v království Českém, že také vypraví lid svůj válečný k hotovosti zemské proti Turku i připomínají, ze by bylo zapotřebí, aby také kurfirštové a knížata v říši, kteří léna od koruny České drží, na pomoc vyzváni byli. (VE VRATISLAVI. 1594, 16. srpna.) | |
| 300 | Císař Rudolf II. nařizuje pokladníku dvorskému, aby Izákovi Pfendlerovi, úředníku komory dvorské na zakoupení sanytru v Čechách 2000 tolarů vyplatil. (V ŘEZNĚ. 1594, 16. srpna.) | |
| 301 | Dětřich z Švendy radu dává Petrovi z Rožmberka, aby podržel nabízený mu úřad nejvyššího nad hotovostí zemskou, kteráž se již vypravuje; zmiňuje se, že císař nedovolil nejvyššímu purkrabímu, aby táhl také do války, i se panují v příčině zbrojení všeliké praktiky. (V PRAZE, 1594, 17. srpna,) | |
| 302 | Arcikníže Matyáš žádá nejvyšší úředníky zemské a místodržící v království Českém, aby o vypravení hotovosti horlivou měli péči a vojsku po přehlídce u Znojma táhnouti kázali nejprve ke Komárnu, (V POLNÍM LEŽENTÍ U RÁBU. 1594, 17. srpna.) | |
| 303 | Jiří Taxerus, opat Sedlecký, žádá Kutnohorské, aby při výpravě veřejné hotovosti lid svůj s lidemjich vojenským spojiti mohl. (V SEDLCI,1594, 18. srpna.) | |
| 304 | Poznamenání, kolik žoldu na měsíc náleží dáti dvěma hejtmanům vojenského lidu pěšího a jejich podřízeným, kteří z panství královských v Čechách vypraveni byli. (1594. 18. srpna.) | |
| 305 | Poznamenání žoldu měsíčního, který náleží dáti v čas výpravy válečné nejvyšším nad válečným lidem jízdným a pěším, jakož i podřízeným velitelům a úředníkům. (1594.) | |
| 306 | Městská rada Rakovnická hejtmanu panství Křivoklátského podává zprávu o strestání dvou sousedův, kteří hanlivě mluvili o osobách do pole táhnoucích. (V RAKOVNÍCE. 1594, 19. srpna.) | |
| 307 | Císař Rudolf II. oznamuje Adamovi z Hradce, nejvyššímu purkrabímu Pražskému, že sobě oblibuje ochotu místodržících, aby urychlena byla přehlídka hotovosti zemské proti Turku, ze však má jisté pochybnosti v příčině jmenování Petra Voka z Rožmberka nejvyšším vůdcem výpravy válečné, poněvadž týž jest náboženství [bratrského] zřízením zemským neuznaného a zajisté by také kazatele vyznání svého do ležení za sebou potáhl, a, mimo to ještě pití vína nemírně oddán jest. (V ŘEZNĚ. 1594, 19. srpna.) | |
| 308 | Císař Rudolf II. nařizuje Adamovi z Hradce, nejvyššímu purkrabímu Pražskému, aby s ostatními místodržícími v království Českém o to pečoval, aby Petrovi z Rožmberka, vůdci hotovosti zemské, přidán byl jakožto nejvyšší lejtnant muž zkušený, ku kterémužto úřadu by hodil se jako Čech rodilý Jan Dětřich ze Žerotína, zemský fojt v Horní Lužici; mimo to nařizuje císař, aby také rytmistři a jiní velitelé bez odkladu ustanoveni byli. (V ŘEZNĚ. 1594, 19. srpna.) | |
| 309 | Arcikníže Matyáš posýlá nejvyšším úředníkům zemským a místodržícím v království Českém výkaz o počtu jezdců v pluku hraběte Šlika, a napomíná je, aby na doplnění téhož pluku 400 i více nových jezdců najati dali, komisaře s potřebnými penězi do ležení u Rábu vyslali a o spěšnou výpravu hotovosti z království Českého péči měli. (V POLNÍM LEŽENÍ U RÁBU. 1594, 19. srpna.) | |
| 310 | Zbyněk Berka, arcibiskup Pražský, žádá Petra s Gerstorfů, aby bratra svého Vintile neb jinou osobu způsobilou zjednal za lajtnanta pro bratra jeho, Václava Berku, jehož stavové království Českého zvolili polním maršálkem hotovosti zemské. (V PRAZE. 1594, 19. srpna.) | |
| 311 | Zdeněk Bořek starší Dohalský z Dohalic žádá Zbyňka Berku, arcibiskupa Pražského, za přímluvné psaní Václavu nejstaršímu Berkovi na Rychmburce, nejvyššímu polnímu maršálku, aby pro churavost tažení proti Turku osvobozen býti a jiného rytíře na místě svém mohl odeslati. (NA LÍPĚ. 1594, 20. srpna.) | |
| 312 | Komora česká Kutnohorským, aby lid jízdný dne 25. srpna do Kolína vypravili, odkuds s ostatní jízdou z panství.královských k přehlídce odjedou. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM.1594, 20. srpna.) | |
| 313 | Vilém Bedřich z Milkova oznamuje nejvyšším úředníkům a místodržícím v království Českém smrt hraběte Šebestiána Šlika; sám pak ze pro nemoc odebral se do Vídně, odkud však brzy do ležení se navrátí, aby shlédl, v jakém stavu se nachází jízda, kterou hrabe Šlik jeho velení byl svěřil. Žádá za oznámení, kdy on i jezdci jeho mohou nadíti se odbytí a rozpuštění. (VE VÍDNI.1594, 22. srpna.) | |
| 314 | Petr z Gerstorfu oznamuje arcibiskupovi Pražskému, Zbyňku Berkovi z Dubé, že stavy Hornolužickými tyl přinucen ujati se vedení 200 jezdců, vedle nařízení císařského do Uher vypravených; žádá arcibiskupa, poněvadž jízda ta bude pod velením bratra jeho, jakožto nejvyššího, aby přimluvil se za zaslání peněz na výplatu žoldu a za dodání oděvu, také aby zjednal od císaře neb nejvyšších úředníku zemských přímluvný list ke kurfirštovi Braniborskému, který poddaným svým zapověděl cizí službu válečnou, aby svolil k vyvedení jezdců v zemi jeho již najatých. (1594, 22. srpna.) | |
| 315 | Jaroslav z Kolowrat, správce zemský v Dolní Lužici, ujišťuje nejvyšší úředníky zemské a mistodržíci v království Českém, že vojenský lid od stavův Dolnolužických povolený i v nepřítomnosti jeho do Uher se vypraví, a omlouvá své nebytí v zemi správě jeho svěřené svým stářím a nemocí, že však na podzim opět tam se odebere, aby mocí úřadu svého zkrotil obávané nepokoje selské. (1594, 22. srpna.) | |
| 316 | Nejvyšší úředníci, soudcové zemští a místodržící v království Českém ustanovují nejvyššímu jenerálovi polnímu nad českým lidem pěším i jízdným, Petrovi Vokovi z Rožmberka, i celé družině důstojníku, úředníků a zřízených osob na jeho i všech vychování službu měsíční 4000 zl. (1594, 22. srpna.) | |
| 317 | Nejvyšší úředníci, soudcové zemšti a místodržící v království Českém ustanovují nejvyššímu lejtnantu nad jízdným i pěším lidem z království Českého do Uher vypraveným i družině jeho službu měsíční (1300 zl. 1594. 22. srpna,) | |
| 318 | Nejvyšší úředníci, soudcové zemští a místodržící v království Českém ustanovují Václavovi Berkovi z Dubé, jako nařízenému polnímu maršálkovi nad lidem jízdním i pěším z království Českého do Uher vypraveným, i družině jeho službu měsíční 1500 zlatých. (1594, 22. srpna.) | |
| 319 | Nejvyšší úředníci, soudcové zemští a místodržící v království Českém ustanovují Adamovi Havlovi z Lobkovic, Radslavovi Vchynskému se Vchynic, Václavovi Pětipeskému z Chýš, Janovi nejstaršímu Lukaveckému z Lukavce a Volfovi Nešovkovi z Nešova, jako rytmistrům nad jízdou českou nařízeným, a jich osobám pomocným plat měsíční 300 zl. (1594, 22. srpna) | |
| 320 | Seznam osob, které ku přehlídce vojska českého u Znojma (do Uher vypraveného) nařízeny byly; poznamenání osob, kterýms v tažení tom přední hodnosti svěřeny byly; seznam, kdo byli lejtnantové a fendrychové při jízdě; ustanovení, mnoholi každému nejvyššímu nad 5000 českých drábů a jeho důstojníkům měsíčně dávati se má a mnoho-li hejtmanům nad pěším lidem služby měsíční i jich družině vyměřeno. (1594, 2í. srpna.) | |
| 321 | Rudolf II. nařizuje Janovi nejstaršímu z Valdštejna, Hertvikovi Zejdlicovi z Šenfeldu, Janu Malovcovi z Malovic a Kryštofovi Vratislavovi z Mitrovic, jako nařízeným komisařům císařským, aby k přehlídce lidu válečného z království Českého k Znojmu vypraveného se odebrali; vojsko napomenuli, revers císařský jim přečísti dali, lid všechen, zda-li náležité do pole vypraven jest, přehlídli a jak by a kam na které místo dopraven býti měl, nařídili. (V ŘEZNĚ, 1594, 23. srpna.) | |
| 322 | Zbyněk Berka, arcibiskup Pražský, omlouvá se svému strýci, Václavu Berkovi na Zákupech, že pro těžkou chorobu nemůže za něho činiti přímluvy v příčině vyřízení sporu jeho s městem Lípou,i přeje mu štěstí při válečném tažení vojska českého, kterého se zúčastní. (V PRAZE. 1594, 26. srpna.) | |
| 323 | Bernard Unruhe z Chodova Horního, hejtman kraje Loketského, omlouvá se nejvyšším úředníkům zemským a místodržícím v království Českém, že pro pozdní dodání mandátů královských a chudobu kraje toho válečný lid jízdný i pěší z Loketska pro hotovost zemskou nemohl býti vypraven v ustanovený čas. (V LOKTI. 1594, 27. srpna.) | |
| 324 | Šlechta a města kraje Loketského ospravedlňuji se nejvyšším úředníkům zemským a místodržícím v království Českém, že pro opožděné mandati/ a nedostatek peněz nemohli válečný lid svůj ke dni 26. srpna do Znojma vypraviti. Žádají za lhůtu jednoho měsíce a slibují, ze vypraví mimo pěší ještě 24 dobře ozbrojené jezdce. (1594, [27. srpna].) | |
| 325 | Nařízení z komory české purkmistru a konšelům m sta Rakovníka v příčině dobývání sanytru a dělání i odvozování do Prahy prachu střelného. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 27. srpna.) | |
| 326 | Revers císaře Rudolfa II., kterýmž přiznává, ze dobrovolné stavův českých do pole tažení za hranice království Českého není a býti nemá k ujmě, zlehčení, protržení svobod zemských, nýbrž spíše Jce vší pochvale národa Českého. (V ŘEZNĚ. 1594, 27. srpna.) | |
| 327 | Smlouva Kutnohorských s Janem nejstarším Lukaveckým z Lukavce na Klucích o vypravení 7 jízdných do války. (NA HORÁCH KUTNÝCH. 1594, 27. srpna.) | |
| 328 | Bedřich kurfiršt Falcký, prohlašuje císaři, že v dědičné smlouvě, která mezi královstvím Českým a Falckém uzavřena byla, však pro všeliké repressalie z Čech proti poddaným jeho činěné, dosud obnovena nebyla, neshledává povinnosti, aby vedle vyzvání císařova vypravil pomocné vojsko k chystanému válečnému tažení z Čech; však jakožto lenník království Českého ze podobně, jako ostatní manové v říši chce v čas potřeby se zachovati. (V HEIDELBERCE. 1594, 27. srpna.) | |
| 329 | Zbyněk Berka, arcibiskup Pražský, žádá Šebestiána, opata kláštera Loucského u Znojma, aby bratru jeho, Václavu staršímu Berkovi z Dubé, nejvyššímu polnímu maršálku válečného lidu z království Českého do Uher vypraveného, pohodlné obydlí a opatření pro 40 koní uchystal. (V PRAZE. 1594, 29. srpna.) | |
| 330 | Poznamenání královských měst v Čechách, kteráž a na kolik dlužná zůstala plat komorní. (1594, 1. září.) | |
| 331 | Kutnohorští komoře české omlouvají se, že uložili na havíře zbírky na vypravení 8 koní zbrojných proti Turkům. (NA HORÁCH KUTNÝCH. 1594, 2. září.) | |
| 332 | Purkmistr a konšelé města Rakovníka Janovi nejstaršímu z Valdštejna, nejv. komorníku království Českého, že vedle mandátu císařského osmého člověka do pole vypravili, i prosí, aby vypravení mezi český lid a zbrojence sousedních měst vřaděni byli. (V RAKOVNÍCE. 1594, 3. září.) | |
| 333 | Jan nejstarší z Valdštejna, Hertvik Zejdlic a Kryštof Vratislav oznamují Fridrichovi z Žerotína, hejtmanu markrabství Moravského a nejvyššímu nad tisícem jízdných, o přehlídce vojska českého, kterous vykonati mají u Znojma a kam lid ten do Uher táhnouti má. Dotazují se, zdali by markrabství Moravskému nebylo potřebí ochrany a oznamují, s jakou instrukcí přišli komisaři od arciknížete Matiáše. (V ZNOJMĚ, 1594, 4. září) | |
| 334 | Císař Rudolf II. presidentu komory české, aby při radě města Mostu vyjednal půjčkou co nejvíce peněz, jichž potřebuje k odjezdu svému z království Českého, mimo to aby rychle opatřil ze zbylých pohledávek na panstvích Jiřího Popela z Lobkovic a prodejem obilí ještě třicet neb čtyřicet tisíc tolarů. (V ŘEZNĚ. 1594, 5. září) | |
| 335 | Seznam lidu jízdného pod praporem Petra Volta z Rožmberka. (Bez data [1594, 5. září].) | |
| 336 | Jan z Valdštejna, Hertvih Zejdlic, Jan Malovec a Kryštof Vratislav oznamují nejvyšším úředníkům, soudcům zemským a místodržícím království Českého, že k přehlídce vojska do Znojma dne 2. září přibyli, však málo ještě vojska našli, žádají za zaslání instrukce, reversu císařského, praporce pro jízdný i pěší lid. Oznamují, jaké jednání měli s komisaři od arciknížete Matiáše vyslanými, kteříž lid český přehlížeti chtěli. (V ZNOJMĚ. 1594, 6. září.) | |
| 337 | Nejvyšší úředníci zemští a místodržící v království Českém zprávu činí císaři, že Petr z Rožmberka přijal úřad nejvyššího nad vojskem od stavův českých vypraveným a se v nejbližších dnech do Znojma k přehlídce se dostaví; i žádají císaře, aby pánu z Rožmberka oznámil svou vůli, na koho zření své míti a kam s vojskem obrátiti se má. (V PRAZE. 1594, 6. září.) | |
| 338 | Fridrich starší z Žerotína, hejtman markrabství Moravského, komisařům královským k přehlídce vojska Českého do Znojma vypraveným: děkuje z péče a lásky, kterouž markrabství Moravskému prokazují a žádá prosebně, kdyby možné bylo, aby některou část vojska Moravanům pro ochranu vypravili, než ostatní vedle nařízení arciknížete Matyáše do Uher vytáhnou. (U KATOVA. 1594, 7. září.) | |
| 339 | Císař Rudolf II. komoře české, aby kromě osmi kusů hrubé střelby polní, již dříve ze zbrojnice Pražské vzaté, ještě sedm jiných kusů pro hotovost zemskou z království Českého vydati kázala. (V ŘEZNĚ. 1594, 7. září. -- Současný opis ve. ak. společ. finančním archivu ve Vídni. "Böhmen, Gedenkbuch, 1594) | |
| 340 | Přehlídka u Znojma prvního pluku pěšího lidu z království Českého pod velením Pavla Kůrky vypraveného proti Turku. (7. a 8. záři 1594.) | |
| 341 | Jan s Valdštejna, Hertvik Zejdlic a Kryštof Vratislav, komisaři k přehlídce vojska českého u Znojma ustanovení, oznamují arciknížeti Matyášovi, že vedle poručení sobě daného pošlou co nejdříve prohlídnutý lid počtem 5000 k Prešpurku a Komárnu, i žádají arciknížete, aby vojsko to pro větší bezpečnost Moravy vésti dal po levém břehu Dunaje. (V ZNOJMĚ. 1594, 8. září.) | |
| 342 | Zpráva poslů Chebských o jednání jejich v Praze od 23. srpna do 9. září 1594 v příčině osvobození kraje i města od účastenství při veřejné hotovosti proti Turku. (1594, 23. srpna) |