Sine dato. (1571). Opis souč. v arch. česk. místodržitelství.

Nejprve strany berně, ačkoliv ta podle předešlého svolení ještě rok. pořád zběhlý trvati má, však aby J. M. C. tím lepší řád při placení lidu válečnému na hranicích a místech pomezných naříditi a to, aby takové placení při těchto nynějších nedostatcích tím podstatněji vycházelo, zpuosobiti moci ráčil, stavové pak méněji obtěžováni byli: vidí se, že J. M. C. při dotčených stavích netoliko za to, aby dotčená pomoc a berně po vyjití tohoto roku ještě za dvě letě pořád zběhlá trvala, nébrž aby k té větší suma jmenovitě padesát tisíc tolaruov, počnouc hned od toho času nad prvnější povolení, přiražena a svolena byla, milostivě žádati ráčil. A aby J. M. C. po svolení do těch předložených dvou let té berně příčinu za větší pomoc žádati míti ráčil, jest předkem vědomo, že každého roku i v čas pokoje znamenité sumy na vychování míst pomezních se nedostává, neb při tomto nynějším válečném způsobu toliko na lid válečný a jiné potřeby k tomu náležející po desítikrát sto tisíc, padesáti tři tisíc, tři set osmdesáti dvou zlatých rejnských se potřebuje; proti tomu všech a všelijakých berní a daní J. M. C. od království a zemí i s pomocí od stavuov království Uherského svolených ročně se toliko do šestikrát sto tisíc třidcíti tři tisíc, šesti set, šedesáti šesti zlatých zbíhá a tak každého roku na vychování téhož válečného zpuosobu čtyřikráte sto tisíc dvanácte tisíc, sedm set a šestnácte zlatých rýnských schází a se nedostává: poněvadž pak J. M. C. toho ročního nedostatku odkud jinud doplniti věděti neráčí, tehdy že není žádné jiné pomoci, než při J. M. královstvích a zemích svolení větší pomoci hledati. Druhé, že předešlé pomoci od stavuov téhož království podle šacuňkuov svolené mnohem více nežli tato naposledy svolená vynášely. Třetí, za takovými nadepsanými příčinami jaké neřády a škody skrze neplacení dotčenému lidu válečnému pocházejí, tomu každý dobře rozuměti může. A poněvadž J. M. C. i také téhož lidu válečného potřeba ukazuje, aby se jim každého kvartálu nebo čtvrt léta, aneb nejdéle ve čtyřech měsících pořád zběhlých platilo, aby stavové k tomu poddaně svolili a na to pomyslili, kterak by táž berně na takové terminy a časy pořádně a jistotně spravena bývala. Ale poněvadž jest se toho obávati, že se takové berně s těžkosti na jmenované terminy zvyupomínati moci budou, aby J. M. C. stavuom toho podati ráčil, nebyla-li by k tomu cesta a to taková, aby z každého stavu jedna osoba nebo více voleny byly a sobě sněmem moc danou měly, pokudžby táž berně na časy a terminy nahoře dotčené zouplna vycházeti nemohla, aby oni to, což by scházelo, na jiných místech zpuosobili, objednali. Však což by tak koliv ouroku na ty sumy jinde objednané přišlo, takové aby ne stavuom, než tomu, za kterého příčinou to přišlo, přičteny byly, anebo aby se ten, jestliže by takové berně po vyjití terminu ve čtyřech nedělích pořád zběhlých vždy spraviti zanedbával, zde na hradě Pražském postaviti povinen byl a odtud se nepropouštěl, až by to, což by na něho přišlo, zouplna spravil a od sebe odvedl. Kdyby se pak i toho nestalo, aby berníci moc měli ihned bez prodlívání v statky jejich se uvazovati a což by tu koliv od svrškuov i jiných nábytkuov nalezli, prodati a zpeněžiti; ale snad by předložená nejprvnější cesta mohla stavuom platnější a snesitedlnější býti. Uznává se také z mnohých slušných duoležitých příčin za potřebné, aby jednostejní berníci, kteříž by netoliko stavuom, ale také J. M. C. povinnostmi zavázáni, nařízeni byli, anebo aby J. M. C. toho vuoli míti ráčil proti dotčeným berníkuom buď gegenšrejbera aneb buchaltera držeti, tak aby se všecko tím pořádněji vedlo a J. M. C. o tom vědomost míti ráčil jakým se zpuosobem již dotčená berně vybírá, což jest také léta 34 na sněmu obecním, kterýž tehdáž držán byl, svoleno a zavřeno bylo.

Co se pak restantuov dotýče, aby dotčení nejvyšší páni ouředníci a soudce zemští J. M. C. dobré zdání své dali, kterak by ti, pokudž nejdřív možné, zvyupomínáni býti mohli, jakž pak ta naděje jest, že netoliko počtové starých berní vyhledáni a zavříni jsou, ale také to nařízeno, že pozuostávající od léta 65 ještě před začetím sněmu obecního vykonáni a přijati býti mají, k čemuž aby oni některé osoby volili, k nimž by J. M. C. tolikéž některé přidati moci ráčil a tak z toho by se vyhledalo, kdo se k berním přiznal, který a jak mnoho povinen zuostává. Strany pak této vnově svolené berně, kteráž se při času sv. Bartoloměje a vánocích nyní minulých vybírala, bylo by potřebí, aby také od berníkuov ještě před začetím již psaného sněmu obecního počet přijat byl, tak aby se tomu, coby nad sumu svolenou přebíhalo, gruntovně vyrozuměti mohlo. Co se držení počtuov strany poražení dluhuov lidem povinovatých na berních a posudním dotýče, ačkoliv to šest neděl před začetím sněmu obecního předsevzato býti mělo, však poněvadž to k dokonalému vyřízení nepřišlo, tehdy bylo by za potřebné, aby nejvyšší páni ouředníci a soudce zemští, s komorou českou snesouce se, to uvážili, jakby ta věc aspoň jednou na místném konci postavena býti mohla, neb J. M. C. to k nemalé škodě a s obmeškáváním placení lidu válečnému i také obhajování míst hraničných a pomezních přichází. Tolikéž aby na to pomyslili, jakým by zpuosobem takoví počtové strany poražení dluhuov z příjmuov berní a posudního potomně vykonati se mohli, aneb by J. M. C. na ty cesty, kudy by jeden každý v tom, což mu povinnovato jest, podle slušnosti spokojen byl, pomysliti ráčil. Posudní svolené, aby také ještě za dvě letě pořád zběhlé trvalo, toho při stavích žádati.

Při tom se i to obmýšlí, mohli-li by stavové k tomu přivedeni býti, aby místo takového posudního jistou sumu peněz J. M. C. svolili a proti tomu též posudní sami vybírali, nebo to v krajích některým ze stavuov jistým osobám pod určitú sumu pronájmem k vybírání pustili, což by J. M. C. obzvláštní dobrý řád přineslo a stavuom k žádné ztížnosti se neschylovalo, poněvadž by takový pronájem vybírání téhož posudního spoluoudům svým, kteříž by s dobrou příležitostí takové posudní vybírati a k sobě přijímati mohli, pustili. Jestliže by se pak stavuom toho učiniti nevidělo, tehdy aby vybírání již psaného posudního v starobylý zpuosob zase uvedeno, do ouřadu rentmistrského odvozováno a výběrčí od J. M. C. voleni byli a ti počtové posudního starých restantuov se dotýkající, aby také ještě před sněmem obecním bez prodlévání předsevzati a osoby k tomu voleny byly.

A jakož třidcátý peníz toliko na průbu a koštování svolen jest, bylo by na to obzvláštní pozor míti potřebí, poněvadž, jakž tomu rozuměti, velikú ztížnost přinesl a tak mnoho, jakž naděje byla, nevynáší, měl-li by dále vybírán býti čili jiné cesty k tomu obrati, zvláště pak, poněvadž se nyní stavové, jestli a na jaký způsob podle žádosti J. M. C. na ně vložené tu sumu ku pomoci zaplacení dluhuov J. M. C. zouplna na se přijíti chtějí, v tom otevříti mají, jakž pak toho J. M. C. (ač se chce J. M. v takových velikých obtížnostech pomoci) duoležitá potřeba ukazuje, protož stavové aby na ty prostředky pomyslili, jakby se to nejpříležitěji bez zvláštní ztížnosti předsevzíti a vykonati mohlo. K čemuž se za nejpříhodnější cestu býti vidí, aby stavové z prostředku svého osoby hodné k tomu volili, kteréž by moc měly takové prostředky, o kteréž by se snesly, v dobrý řád uvésti, jménem a na místě jich věřiteluom, kterým by od J. M. C. na ně ukázáno bylo, se zapisovati a také sumy platiti, poněvadž ta naděje jest, že dotčení věřitelové takového převedení dluhuov svých na stavy rádi přestanou.