L. 1526. Orig. v archivu minist. vnitra ve Vídni. (I. A. 1. Mähren.)

Páni poslové milí! Jakož ste od krále českého voleného Jeho Milosti a Její Milosti králové, nám všem stavóm tohoto markrabstvie oznámiti a připomenuti ráčili poselstvie, kteréž jsú Jich Milost k nám do Brna při sněmu minulém učiniti ráčili, při tom žádajíce, abychom Jich Milostem odpověď příjemnú a spravedlivú dali, a Jich Milost přijali za pány své, jakož poselství Vaše to v sobě šíře ukazuje a zavierá.

Kdež my to všecko dostatečně mezi sebú rozvažujíc uznali jsme a uznáváme, že králová, Její Milost, pravá a přirozená dědička tohoto markrabstvie jest, poněvadž jsme otci Její Milosti, králi Vladislavovi, slavné paměti a Jeho Milosti dědicóm slib povinnosti a poddanosti činili. A protož podle té a ne jiné spravedlivosti Její Milost královu a po Její Milosti, jakožto po pravé dědičce, krále Jeho Milost, manžela Její Milosti, za pány své přijíti chcme, Však na takový spuosob: když nám Jich Milost předkem a prvotně našich svobod, řáduov, práv a dobrých starobylých, zvyklých obyčejuov a pořádkuo tohoto markrabstvie majestátem svým potvrditi a povinnost, tak jakž jsú prvé předkové Jich Milostí, páni naši markrabí moravští, předkóm našim i nám činievali, učiniti ráčí.

Jakož o ty všecky věci i jiné potřeby naše k Jich Milostem posly své tím neprodlévajíce vypraviti chcem, kteréž prosíme a nepochybujeme, že Jich Milost povolně a laskavě jich vyslyšeti a v tom se k nám milostivě a spravedlivě ukázati a zachovati ráčí.

Kdež také Jich Milost žádati ráčí, abychom posly ze všech stavuov tohoto markrabstvie na rákos, kterýž na den svaté Kateřiny v království uherském v Komárně držán býti má, vypravili, na tom jsme se ustanovili, že tak učiniti a žádost Jich Milostí naplniti chceme. Než kdež Jich Milost toho žádati ráčí, aby ti poslové, kteříž od nás do Komárna vysláni budu, hned odtud ku panu vejvodovi sedmihradskému, kterýž se již na královstvie uherské korunovati dal, jeli, a s ním podle slov, nám od Jich Milostí skrze Vás předložených, jednali, toto Jich Milostem na to za odpověď dáváme: kdybychom znali, že by takové naše poselstvie Jich Milostem k jakému užitku a prospěchu přijíti mohlo, jakž v prvním, tak i v tomto rádi bychom se k Jich královským Milostem povolně najíti dali, ale zdánie naše jest, poněvadž se již týž pan vajvoda na království korunovati dal, že by takové poselstvie naše Jich Milostem žádného užitku nepřineslo.

Kdež také Jich Milost skrze Vás žádati ráčí nás za radu v tom, jestliže by týž vajvoda takového předsevzetí ustoupiti nechtěl, jak by to Jich královská Milost před se vzieti jměli, i toto Jich Milosti od nás pověděti račte: že Jich Milostem na tento čas žádné užitečné rady dáti nemuožem, poněvadž zpuosobuov uherských a zvláště nynějšího mnoho povědomí nejsme; než toto naše zdání jest: poněvadž rákos v Komárně od obyvateluov královstvie uherského, jakž rozumieme, v nemalém počtu držán býti má, a kteříž na tom rákoši budu, všickni k Jich Královským Milostem náchylni jsú a bohdá za pány své přijmu, aby Jich Královská Milost s těmi osobami radu o to vzieti ráčili, neb ti jsúce pořádkuov svých a zpuosobuo dobře povědomi a stojíc při Jich Milosti, budu moci v tom Jich Milostem radu i pomoc užitečnú učiniti.

Což se lidí služebných dotýče, jakož Jich Milost toho žádati ráčí, abychom jich ven z země na službu nepouštěli, že Jich Milost v krátkém čase takových lidí ráčí potřebovati, na tom jsme také zuostali: že tak učiniti chcme, Však tak a na takový zpuosob, tím neubližujíc svobodám tohoto markrabstvie.

(Pečetě přitiskli: J. z Pernštejna, A. a J. z Boskovic.)