Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Teď my říkáme tady, a teď máte zhruba každý měsíc o 2 600 korun navíc, abyste toto mohli využívat. Já to říkám proto, já nechci pouze unavovat, ale říkám to proto, že já považuju ty kroky za dobrou systémovou změnu, která větší motivace nastavuje pro to, aby nám ti lidé zůstali na pracovním trhu, lépe ty lidi oceňuje, dává jim ty prostředky k tomu, aby byli schopni využívat v tom reálném čase.

Já ale zůstanu ještě u toho opatření, které jsem tady slyšel ten minulý týden, a chtěl bych podotknout jednu podstatnou věc. Populistický politik přijde, namaže med kolem pusy a řekne: Já něco vrátím, já něco rozdám, aniž by odpovídal na klíčové výzvy, které jsou před námi. A já říkám, důchodová reforma byl první nutný krok ke stabilizaci a k tomu, abychom měli férové důchody i v budoucnu. Ale tady je druhý, daleko náročnější krok. Víme, že zhruba během 12 let přibude jeden milion lidí nad 65 let věku. Víme, že žijeme a budeme žít déle než doposud. Víme, že budeme potřebovat daleko větší sociální a zdravotní služby.

Já jsem před 14 dny na setkání s jednotlivými zástupci krajů ukazoval velmi reálnou projekci toho, kolik budeme potřebovat v příštích pěti, deseti, patnácti, dvaceti, třiceti letech postavit kapacit sociálních služeb, kolik na to budeme potřebovat lidí, kolik nás to bude stát investičně a kolik nás to bude stát provozně. To jsou daleko větší částky v budoucnu, o kterých se tady třeba vlastně ze strany hnutí ANO vůbec nemluvilo. Já jsem neslyšel Andreje Babiše, že by říkal ano, toto je pro nás priorita, to je důležité, musíme toto zabezpečit, protože budeme potřebovat tu péči, ti lidé to nezvládnou.

Tak tolik asi věci, které jsem tady chtěl zmínit k otázce důchodů, o které jsme se tady mnohokrát přeli. Možná se tady ještě dívám do podkladů, mě zaujal jeden velmi památný výrok paní bývalé ministryně financí v Otázkách Václava Moravce z roku 2023, kdy říká: Vyčítáte nám, že jsme se zadlužovali, ale my jsme si jen půjčovali. Myslím, že to je taková jako hezká ukázka toho, jak vlastně se z těch lidí někdy dělají jako lidé hloupí a vlastně lakuje se to hrozně narůžovo a říká se prostě, my si půjčujeme, a to je vlastně v pohodě, to není problém. Tak já bych chtěl poukázat na to, že prostě to je ten rozdíl v tom, jestli děláme politiku zodpovědně, nebo ji děláme pro laiky nebo pro nějaké hezké fotky s filtrem. Ale o tom politika není, politika má být o tom, že lidem věrně, pravdivě se snažíme říct rozsah problémů, které máme, navrhovat řešení, i když třeba nejsou vždycky úplně jednoduchá, a snažit se tu společnost a nás posunovat všechny dopředu.

Kdybych ale zůstal ještě u MPSV, a už odejdu od důchodové reformy, tak bych tady zmínil téma digitalizace. Jestli jsem na něco opravdu hrdý za ty čtyři roky, tak na to, že se nám podařilo nastartovat opravdu digitalizaci. Neříkám, že jsme byli úplně v bodu nula, ale v zásadě těch deset předchozích let, kdy už ty technologie byly, tak ten stát s tím v zásadě vůbec nepracoval.

Dneska jsme situaci, kdy vyřizujeme ty agendy dvakrát rychleji než před dvěma roky. Vyřizujeme v zákonných lhůtách, dneska u důchodů jsme zhruba na 21 dnech, u naprosté většiny dávky jsme pod 20 dny. Dneska zhruba 40 procent žadatelů nám to podává digitálně přes klientskou zónu, přes aplikaci v mobilu. Ti lidé vůbec na ten úřad nemusí chodit, pokud vyloženě nechtějí se tam zastavit a případně něco probrat osobně. Dokonce třeba u rodičáku máme teď aktuálně 54 procent všech žádostí podáno on-line. U toho rodičáku je to opravdu důležité v tom, že potom i on-line vlastně bez nějakých větších zásahů běží odbavení té dávky až potom pro ten příkaz k té úhradě na ten daný účet.

U toho jsme snížili počet úředníků o víc jak 2 000. Ukažte mně rezorty za vlády Andreje Babiše, které snižovaly úředníky. Za vlády Andreje Babiše počet úředníků ve státní správě narostl. Já jsem snížil na svém ministerstvu o více jak deset procent počet úředníků, narostla nám agenda a přesto ty věci odbavujeme rychleji.

A zase říkám férově, není to všechno zalité sluncem. Ano, máme někde problémy, snažíme se odbavovat, snažíme se řešit, ale prostě pustili jsme se do toho, vyhrnuli jsme se ty rukávy. A dělali jsme tyhle kroky, které znamenají změnu legislativy, změnu procesu, změnu kultury, transformace těch institucí, a to děláme jak na úřadech práce, tak na MPSV, tak na České správě sociálního zabezpečení.

Vybudovali jsme kompetentní tým lidí, kteří byli ochotni přejít z privátní sféry, sloužit tomuto státu. A troufnu si říct, že dneska MPSV je lídrem digitalizace státní správy v České republice.

Ale když se podívám dál, tak z pohledu rodinné politiky, o které tak často vlastně mluvíme a která, musím říct, že je i důležitou součástí priorit nás, KDU-ČSL, tak se podařila celá řada konkrétních věcí, které zase dlouhé roky se o nich diskutovalo, a zase poděkuji i vám, kteří jste pro to hlasovali z opozice. A u mnoha věcí jsme seděli a přemýšleli, jak ty věci vyladit. Takže to není jenom, že bych tady chtěl kritizovat, ale vážím si i toho tam, kde jsme se dokázali shodnout. Pět tisíc korun jednorázová podpora v době největší vrcholící energetické krize, 1,5 milionu dětí, prodloužení náhradního výživného - institut který byl zaveden v minulosti, my jsme ho dvakrát prodlužovali. Hlídačkovné pro studující rodiče. Myslíme na rodiče v důchodu, to znamená to, co jsem zmiňoval, výchovné, rodinný vyměřovací základ, věci, které tady opravdu jsou nastaveny myslím, že velmi prosociálně, prodemograficky. Slaďování rodinného a pracovního života. Zase dlouhé roky téma, o kterém jsme tady slyšeli spoustu, spoustu slov, ale málo skutků.

Zavedli jsme od února 2023 podporované zkrácené úvazky. Jedna třetina těch podporovaných zkrácených úvazků je využívána rodiči malých dětí. Jedna třetina těchto podporovaných zkrácených úvazků jsou využívané úvazky lidí nad 55 let věku, 120 000 lidí bylo takto podpořeno a měli zkrácený úvazek u svého zaměstnavatele; 24 500 firem, kterým patří poděkování, takto vytvořilo lepší podmínky pro slaďování rodinného, osobního a pracovního života.

Udělali jsme změny v zákoníku práce, kde jsme se snažili opravdu vyvážit nějakou míru flexibility, bezpečnosti, ale zároveň podpory těch rodičů tak, aby když se rodič rozhodne, že se vrací do dvou let věku dítěte, měl nejenom jisté místo ve firmě, ale jistou tu konkrétní pozici, což pro mnoho především maminek bylo klíčové v tom rozhodování - půjdu na mateřskou, ztratím svoji kariéru, nenaskočím už zpátky do toho. Teď vlastně říkáme ta rizika, to zvažování v tomhle ohledu se dostává do jiné roviny. Je tady opravdu tato jistá zákonná garance. A zase třeba děkuji zaměstnavatelům, že byli ochotni vlastně i toto podpořit. Protože si myslíme, že rozumný zaměstnavatel chápe, že potřebujeme mít rodiče, kteří zvládají dobře péči o děti, rodinu, o sebe sama, ale zároveň i dobrou práci pro svého zaměstnavatele.

Udělali jsme zakotvení pravidel home office. Ano, tenkrát to bylo trošku na punk v době covidu, dneska zákon pamatuje na tyto situace a myslím, že to začalo velmi dobře fungovat. Pro mě osobně hodně důležité téma předškolní péče, předškolní vzdělávání a kapacity. Zase dlouhé roky debat, pro rodiče vlastně limitující, bez šance vrátit se do práce proto, protože neměli kam umístit dítě, když už dítě mělo třeba i tři a více měsíců. Neřešitelná situace.

Dneska máme velké investice za osm miliard korun do dětských skupin, máme teď od května sousedské dětské skupiny. Máme tady vlastně motivaci obcí, aby ta místa zajistily. Od příštího roku doplňujeme do aplikace Jenda to, aby rodič, který si dává žádost o rodičák, zároveň zaklikl, kdy se asi bude chtít vrátit do práce, a kam bude chtít umístit dítě do předškolního vzdělávacího zařízení, na které PSČ. A my tu informaci pošleme těm starostům, aby viděli za rok, za dva, za tři, kolik těch kapacit budou potřebovat, aby je zajistili. Něco, co je pro mě nepochopitelné, že nebylo před pěti, deseti roky, protože technologie to umožňují, my tady toto zavádíme.

Z čeho mám ale velkou radost, tak je revize dávek sociálního systému. Dlouhé roky jsme tady poslouchali, štve nás byznys s chudobou. Štve nás to, že tam není motivace, štve nás to, že tam jsou ty body zlomu, takže pro mnoho lidí se nevyplatí jít pracovat, protože jim vlastně ten jejich reálný příjem zůstane na stejných hodnotách. To všechno jsme vzali, zhruba rok a půl jsme ty věci poskládali, zanalyzovali, dopočítali, řekli, jdeme do revize dávek, uděláme ze čtyř jednu, odstraníme body zlomu. Nastavíme motivaci, že je normální pracovat. Kdo je zdravý, má pracovat, když nepracuje, nemá práci déle než půl roku, tak má veřejnou službu. Nastavuje motivace, že je normální, aby rodič poslal dítě do školy. Jasně říkáme, že prostě byznys s chudobou fakt ne. Že říkáme, prostě musí být v tom bytě koupelna, záchod, kuchyně, že prostě není normální bydlet ve vybydlených domech za nejvyšší nájemné a nejvyšší náklady ve městě, ale že prostě je normální bydlet za průměrných přiměřených nákladů, které jsou v té lokalitě. ***