(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Jak jsem říkal, nebyli jsme požádáni o stanovisko a ani jsme neměli být požádáni, protože nejsme kompetentním orgánem. Možná z minulé vlády, možná to tak fungovalo, že všechna ministerstva tvořila vozovou hradbu k obraně premiéra. Mnohá tak fungovala. Vzpomeňme si, až v tomto volebním období rozhodují nezávislé soudy o střetu zájmů, o tom, že se doměřujou daně a žaloby na doměrky daní jsou neúspěšné. To všechno přikryla ministerstva v minulém volebním období. Jistě čirou náhodou to byla ministerstva, v jejichž čele stáli nominanti hnutí ANO, ať už to byly finance, místní rozvoj, nebo průmysl a obchod.
Chci připomenout a upozornit na to, jak jsou vymezeny podmínky nabývání majetku v zákonu (č.) 219/2000 Sb., o majetku České republiky. Jsou vymezeny konkrétně v § 12,12a a 13, přičemž u bezúplatných převodů, což je i finanční dar, je kompetence Ministerstva financí stanovena v § 12 odst. 2 takto, teď cituji: "Bezúplatný převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí, s výjimkou silničního pozemku nabývaného z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace, jakož i bezúplatný převod práva stavby nebo majetkové účasti v jiné obchodní společnosti než akciové ve prospěch státu vyžadují schválení Ministerstva financí." To znamená, že Ministerstvo financí ze zákona schvaluje nabytí pouze u nemovitostí - práva stavby - nebo majetkové účasti v jiných obchodních společnostech. Nabytí virtuální měny darem do této kategorie nespadá.
Dále zákon (č.) 219/2000 Sb. v § 6 jasně stanoví, že jednotlivé organizační složky státu, v tomto případě ministerstva, naplňují právní osobnost a svéprávnost státu v právních vztazích, které se jich týkají, samostatně a vzájemně nezávisle. Z toho vyplývá, že Ministerstvo financí nemůže bez zákonného oprávnění vstupovat do právních vztahů jiných státních institucí. V případě nabytí virtuální měny je tak kompetence a odpovědnost dána výhradně Ministerstvu spravedlnosti. Připomenu, § 6 zákona (č.) 219. Žádný výklad Ministerstva financí či ministra financí.
Když to shrnu, Ministerstvo financí, tedy ani já jako ministr financí, nebylo tou institucí, která by záměru ministra Blažka měla pravomoc dávat zelenou nebo jej naopak nepovolovat či zakázat. Odpovědnost zcela leží na Ministerstvu spravedlnosti, stejně jako prověření toho, zda případný dar nepochází z výnosu z trestné činnosti, nebo z pověření policie tuto skutečnost prošetřit před uzavíráním jakýchkoliv smluv s panem Jiřikovským. O povinnostech Ministerstva financí v oblasti AML legislativě ve vztahu k této věci budu hovořit podrobněji v následující části.
Ještě bych chtěl objasnit, jaká byla role Finančního analytického úřadu, FAÚ. Už budu používat jenom tu zkratku FAÚ, abych nebyl tak dlouhý ve svém vystoupením. Za klíčové považuju, že Bezpečnostní rada státu konstatovala, že všechny bezpečnostní složky, včetně FAÚ, jednaly v rámci své zákonné působnosti. Zároveň v minulém týdnu podle mých informací proběhla tady v Poslanecké sněmovně zasedání komise pro dohled nad FAÚ a zároveň jednání bezpečnostního výboru. Pan premiér i říkal, (že) zbavil ředitele FAÚ mlčenlivosti, takže pan ředitel mohl na těchto uzavřených jednáních odpovídat na všechny dotazy, které zazněly. Podle informací mých kolegů... N na rozdíl od jiných členů jsem se neptal, co tam padlo. Myslím si, že když je to neveřejné jednání, tak to má zůstat uvnitř. Jedinou informaci, kterou jsem dostal, že byly vyčerpány všechny dotazy, že nikdo nebyl připraven o možnost položit nějaký další dotaz. Podle informací našich členů pan ředitel Hilmar zcela uspokojivě na všechny otázky, které padly, odpověděl a žádná otázka nezůstala nezodpovězená. Ani jeden z těchto orgánů - ani komise na dohled nad FAÚ, ani bezpečnostní výbor - nekonstatoval, že by FAÚ v této věci nejednal v souladu se zákonem.
Zaznamenal jsem v minulých týdnech doporučující, nevyžádané rady mnohých, že jsem měl úkolovat FAÚ, zadat FAÚ, zkontrolovat FAÚ. No, kdybych to udělal, tak bych porušil zákon. Tak jenom připomenu, že FAÚ je nezávislá finanční, zpravodajská jednotka, jejíž šetření podléhá mlčenlivosti i vůči Ministerstvu financí a ministru financí, takže když FAÚ podá trestní oznámení, nesmí ze zákona tuto skutečnost sdělit ani Ministerstvu financí, ani jinému ministerstvu, ani ministru financí, ani jinému členu vlády, protože by jinak porušil zákon. Stejně jako u Ministerstva financí, tak u FAÚ platí, že FAÚ není ten, kdo by měl Ministerstvu spravedlnosti říkat, co má či nemá dělat. FAÚ jedná podle zákona - a jsou to evropská i česká pravidla - pokud dostane jakoukoliv informaci od povinných osob. Orgány veřejné moci nejsou povinné osoby, povinné osoby jsou například banky, směnárny, pojišťovny, investiční společnosti, realitní kanceláře, advokáti nebo provozovatelé kryptoslužeb. Ministerstva mezi tyto subjekty nespadají. Všechny tyto povinné osoby musí sledovat... musí identifikovat své klienty, sledovat transakce a hlásit podezřelé pohyby. FAÚ, pokud takový podnět přišel, FAÚ bezesporu postupoval v rámci zákona.
Co se týče role Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, mluvil jsem o tom obšírně minulý týden, ale opět dneska říkal pan poslanec Babiš, že ÚZSVM prodával bitcoiny, a opět lže. Já nevím, jestli z nevědomosti, nebo z neznalosti, nebo úmyslně. Neprodával ÚZSVM, pouze vygeneroval virtuální peněženku a veškeré transakce a veškeré aukce řídilo samotné Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím speciálního portálu, který dnes a denně využívají desítky jiných státních institucí. K tomu zapůjčení došlo písemně formou zápisu, protože Ministerstvo spravedlnosti takovým nástrojem nedisponuje.
V minulých dnech jsem viděl, četl a dneska jsem tady slyšel pohádku od paní Aleny Schillerové, jak manažer operace je můj spolužák. Tak já si své spolužáky fakt pamatuju. Já nemůžu vyloučit - protože na střední škole potkáte celkem sedm jiných ročníků, že, když nastoupíte do prvního ročníku, tak jsou nad vámi druhý, třetí, čtvrtý ročník, maturanti, když tak postupujete, až maturujete, tak pod vámi je třetí, druhý a první ročník, takže celkem to zasahuje sedm ročníků studentů gymnázia, v té době nás bylo šest tříd v jednom ročníku, zhruba pětatřicet až osmatřicet, takže 200, dejme tomu, v ročníku, v logice paní Schillerové jsem měl 1 400 spolužáků na střední škole - no, tak já nemůžu vyloučit, že jsem toho člověka někde potkal na chodbě nebo v tělocvičně nebo na dvoře opavského gymnázia, to skutečně nemohu. Nikdy jsem s ním nemluvil.
Ve stejné logice, paní poslankyně Schillerová, vy jste studovala práva na té samé fakultě jako manažer operace, jak jste to nazvala, ve stejné době, takže je to váš spolužák stejně jako můj. Tak se k tomu klidně přihlaste. Nevím, kolik bylo studentů v té době na právnické fakultě, ale stejně jako on se zřejmě pohyboval ve stejných letech, když já jsem studoval střední školu, tak ve stejných letech studoval stejnou fakultu. Nepřihlásila jste se k tomu, že manažer operace je váš spolužák.
Je to nefér, je to faul. Já si fakt všechny spolužáky ze své třídy pamatuji. Bylo nás třicet pět a určitě bych to možná ještě vyjmenoval v abecedním pořádku, tak jak jsme se hlásili, i když dámy dneska už mají jiná příjmení, ale v těch původních bych to ještě uměl od toho B až po to Z skoro přesně vyjmenovat. Lež jako věž. Já jsem maturoval v roce 1982. Bohužel, už je to čtyřicet tři let. Říkat v roce 2025, že někdo chodil v té samé době na gymnázium... Kdyby chodil do mé třídy, máte pravdu, je to spolužák. I tak bych ho nemusel těch čtyřicet tři let potkat.
Ale prostě není to můj spolužák, nebyl to můj spolužák. Byl to váš spolužák, v úplně stejné logice. Nezjišťoval jsem, kolik studentů měla fakulta, kterou jste studovala, v jednom ročníku. Tam to bylo pět let, takže jste potkala celkem devět ročníků, logicky, protože když jste v prváku, tak máte čtyři nad sebou, a když jste v tom státnicovém roce, tak zase máte čtyři roky pod sebou. Je to faul, je to nefér a je to vymyšlené. Nevím, proč to sem pletete. Vím! Protože víte, že to s tím nemá nic společného.
Vy přece stejně víte, jako Andrej Babiš, že vláda s žádnou mafií nejednala a nejedná, přesto to pořád dnes a denně opakujete, i když to žádná pravda není. Taková je... Takhle velmi jednoduché (to) je. Před chvílí paní kolegyně Eva Decroix řekla, jaké kroky budou následovat, ale vy ty odpovědi vlastně nechcete slyšet. Vy už máte hotovo, vy jste vyšetřovatel, státní zástupce, soudce, možná i vězeňský dozorce v jedné osobě.
Dneska jsem slyšel z úst pana poslance Babiše, že měla zasednout Bezpečnostní rada státu a zabavit majetek. Vážně chceme žít ve státě, kde zasedne Bezpečnostní rada státu a zabaví majetek? No, to bylo možná za bolševika. Možná vaše koaliční spolupráce z minulého volebního období ve vás zanechala nějaké vzpomínky na doby dávno, dávno minulé. To přece není možné. Mluvil o tom pan premiér, v právním státě zabavuje majetek nebo rozhoduje o propadnutí majetku státu přece nezávislý soud. ***