Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Miloš Nový: Děkuji, pane předsedající. Tak pojďme se podívat na tvrdá ekonomická data. Já pochopitelně vím, že do veřejných financí se nezapočítává pouze výsledek státního rozpočtu, ale jsou tam také rozpočty měst a obcí, zdravotních pojišťoven a dalších institucí. Tak se pojďme podívat na výsledky tedy obcí a krajů, neboli místních vlád. (Střídání předsedajících.) Tak v tom roce 2020, kdy saldo hospodaření, tedy sektoru vládních institucí, činilo minus 5,6 procenta, obce a kraje dosáhly rozpočtového přebytku ve výši 27 miliard a v roce 2021, který patří úplně k historicky těm nejhorším, kdy tedy jste dosáhla deficitu minus 419 miliard, tak obce a kraje hospodařily tedy s přebytkem 55 miliard. To znamená i v situaci, kdy tedy vaše veřejné finance směřovaly k rozvratu, obce a kraje hospodařily s rozpočtovými přebytky. Navíc v roce 2021 hospodářský růst činil 4 procenta. To znamená, nemůžete se vymlouvat také na to, že tedy ekonomika nerostla. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobré dopoledne. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já chci také zareagovat, vaším prostřednictvím, na paní předsedkyni Schillerovou. No, co jsme také zdědili? Tak jsme zdědili nějaké trendy. A ty trendy, co byly jednoznačné od roku 2016, ještě před covidem, do roku 2021, celkově rostly každý rok, každý rok výdaje ze státního rozpočtu rychleji než příjmy. A ty nůžky se začaly rozevírat. A to byl důvod potom toho problému, co se týká veřejných financích. My jsme dokázali ten trend otočit. A jenom abych promluvil slovy čísel, tak od roku 2016 do roku 2021 výdaje narostly o 57 procent, příjmy jenom o 37 procent. A ten problém byl, my si to všichni pamatujeme, že v době ještě ekonomického růstu, kdy rostla ekonomika, tak se stále spoléhalo, že to bude navždy, že nikdy nepřijde žádná krize, že vždycky nám stávající výdaje zaplatí budoucí příjmy. A nastalo to, že nám rostly výdaje rychleji než příjmy i v provozu státu, v mandatorních výdajích. A to je ten problém, který se musel řešit a napravit. Ten trend se otočil, doufám, že to takto bude pokračovat. Já bych si představoval rychlejší brzdění ve výdajích, představoval bych daleko rychlejší snižování deficitu. Ale je prostě fakt, že i před covidem rostly provozní výdaje státu rychleji než jeho příjmy. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní předsedkyně Schillerová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Tak, děkuji za slovo, paní předsedkyně. Na pana poslance Nového už reagovat nebudu, jak jsem říkala, je to marné. Ale na vás, pane poslanče Munzare, musím, prostřednictvím paní předsedkyně. Jsme spolu v rozpočtovém výboru, myslím si, že máme docela korektní vztahy, takže jaksi mě to stojí za to.

No, nemáte pravdu. Naběhl jste si na vidle. Mrkněte se do toho, do těch rozpočtových sešitů a podívejte se, jak rostou provozní výdaje za vaší vlády. Podívejte se, ten nárůst. Neskutečný nárůst. A co jste slibovali? Podívejte se na ta čísla, na těch 50 miliard, provozní výdaje, o kterých mluvím, ročně. A zkuste se podívat a já bych se fakt jako styděla, já vím, že vy za to nemůžete, pane poslanče Munzare, prostřednictvím paní předsedkyně, takže nechci na vás útočit. Pan ministr financí je, jak jsem slyšela, v Japonsku. Radši bych to samozřejmě říkala jemu. Podívejte se, co on tady zavedl za trend, když mluvíte o těch trendech. To tady nebylo za nikoho. Já jsem se tady hádala s exministrem Kalouskem do krve, ale oba jsme respektovali, ať to byl on a samozřejmě celá řada dalších předchůdců, oba a všichni jsme respektovali jakési rozpočtové poctivé řemeslo. Ten trend, který zavedl váš ministr financí, no, na ten doufám, že tato země rychle zapomene s jeho odchodem, který, jak doufám a věřím, se blíží. To nadhodnocování příjmů, to podhodnocování výdajů, mohla bych vám ty položky tady opakovat, každý rok je to dokola. Už musela o tom začít mluvit i ta Národní rozpočtová rada, celá řada expertů. To je něco neskutečného. A ta příští vláda, ať už v ní bude kdokoliv, ta prostě bude muset sednout a podívat se, jak to účetnictví vlastně vypadá toho státu. A já vám garantuju, že ten schodek není žádných 241 miliard, ale ten reálný schodek je kolem 300 miliard. Takže prosím, prosím, vy radši o trendech pomlčte... (Předsedající: Čas.) ...i když to není proti vám. Děkuji. (Slabý potlesk v levé části jednacího sálu.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Není, vystoupí s přednostním právem pan místopředseda Skopeček. Prosím, máte slovo.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já jsem disciplinovaně zhruba hodinu přihlášen. Přihlásil jsem se po vystoupení paní předsedkyně Schillerové, po tom úvodním. Pak mně ještě stálo za to reagovat na paní místopředsedkyni Richterovou, která navazovala a pak se tam rozběhla ta zběsilá série faktických poznámek, ze kterých podle mého názoru, jestli nás sledují občané, tak z toho nikdo nemůže být příliš moudrý a nic si z toho nemůže odnést.

Čili já jsem to vydržel a chtěl bych vystoupit nyní a reagovat, jak už jsem říkal, na paní předsedkyni a nejprve na paní místopředsedkyni Richterovou, která přišla s termínem, který se mi poměrně líbí a který bych si velmi přál, protože jako občan České republiky, která je součástí evropského kontinentu, si také samozřejmě přeju Evropu v plné síle. To je heslo, které si myslím je takové, pod které bychom se všichni mohli podepsat. Nicméně proto, aby byla Evropa v plné síle, tak potřebuje především zvýšit svoji konkurenceschopnost, která dramaticky v posledních letech upadá. Bohatství a síla Evropy vždycky tkvěla v tom, že měla silný průmysl, který předbíhal celou řadu jiných ekonomických center ve světové ekonomice a to nám dodávalo sílu a to nám také nějakým způsobem generovalo výdaje i na výdaje do nejrůznějších oblastí veřejného sektoru.

Evropa dneska v plné síle není. Není v plné síle ani zdaleka. Z Evropy utíkají firmy do ekonomik, na které jsme se ještě v minulých dekádách a v minulém období dívali trošku skrz prsty a považovali jsme je za méně rozvinuté ekonomiky. Tu sílu Evropa poztrácela zejména kvůli tomu, a ztrácí stále, že má drahé energie, že má extrémně drahé energie a že hází svému průmyslu klacky pod nohy, že je příliš byrokratická, že ztrácí jakýkoliv inovační potenciál. To je to, co ničí Evropu. To je to, proč není dneska Evropa v plné síle. A pokud něco neuděláme s těmi zejména zelenými regulacemi, s Green Dealem, a pokud neuděláme něco, co vrátí ceny energií do nějakého rozumného řádu, do nějakého rozumného intervalu, pokud, a to je další věc, nejenom co se týče cen, ale pokud nezajistíme stabilní dodávky elektřiny průmyslu v Evropě, tak věřte, že Evropa se těžko do nějaké plné síly vrátí, protože nic jiného než ten průmysl tady nemáme a nejsme žádnými lídry ani v nových technologiích, které rovněž se rozvíjí ve Spojených státech, ale třeba dneska i v Číně, což nás musí trošičku strašit.

K tomu, aby se ta Evropa do té plné síly vrátila, tak potřebuje radikální změnu Green Dealu, v optimistickém samozřejmě pohledu jeho zrušení nebo alespoň radikální reformu. To nejsem si jistý, jestli je program Pirátů. Piráti vždycky byli stranou, která ten Green Deal velmi podporovala a spíš by ho utužovala a zpřísňovala. Tak jestli v tomto směru došlo ke programové změně a díváte se na zelenou politiku racionálněji, protože bez toho se k té plné síle Evropy vrátit nelze, tak jedině dobře.

Pak tam ještě se zmínilo to, že díky Trumpovi nebo kvůli Trumpovi budeme muset zvyšovat výdaje na obranu. Já myslím, že Trumpa můžeme kritizovat za leccos, ale jestli za něco ho nemáme kritizovat, tak za to, že přece je na naší vlastní odpovědnosti a na nás samotných, že budeme financovat svoji obranyschopnost. Takovéto černé pasažérství a spoléhání se pouze na peníze a financování armády ze strany Spojených států, to já prostě nepovažuju za správné a dlouhodobě udržitelné. A to, že Spojeným státům v jisté chvíli dojde trpělivost s těmi, kteří jsou podobně bohatí, respektive jsou méně produktivnější, pracují méně, jsou línější, a to, že Spojeným státům dojde trpělivost a nechce za tu Evropu ty vojenské náklady hradit, to považuju za legitimní názor a v tomto směru bychom se měli vzpamatovat a měli bychom vzhledem k naší ekonomické úrovni spoléhat na obranu sami a nikoliv si ji financovat bohatším strýčkem ze Spojených států. Tolik k paní kolegyni Richterové.

K paní předsedkyni. Já na jednu stranu oceňuju to, že v tomto bodě máte přístup v tom směru, že nechcete politikařit, nechcete obstruovat, chcete ten zákon podpořit. ***