Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Věřím, že některé své kolegy, jako třeba kolegyni Bereniku Peštovou, jsem tím asi trošku překvapil, nebo možná ne, protože i ona ví, že tenhle ústav už existuje dlouhá desetiletí, bohužel ale zjistilo se, že není zakotven v zákoně, takže tímhle se ve své podstatě napravuje stávající stav a dává se do souladu s tím, jaká je faktická zkušenost. Tedy faktická, fakt tedy. Pardon.

Odůvodnění pozměňovacího návrhu 6631. Jde o posuzování krajinného rázu u staveb anténních stožárů do 50 metrů. Tenhle můj pozměňovací návrh upravuje § 12 odst. 4 a § 79 odst. 3 tohoto zákona. Návrh ruší větu, která vyjímá posuzování krajinného rázu u staveb anténních stožárů do 50 metrů, a zároveň přesouvá kompetenci posuzovat krajinný ráz těchto staveb na Ministerstvo životního prostředí, a to do konce roku 2030. Víme velmi dobře, že otázka posuzování krajinného rázu je velmi diskutabilní záležitost. Téměř co člověk, to názor, zda stavba, v tomhle případě stožár, ruší krajinný ráz, nebo jej neruší a bude lépe, když u těchto záležitostí, to znamená u antén do 50 metrů, o tom bude rozhodováno v jiném režimu.

Poslední pozměňovací návrh, ke kterému se budu hlásit, je pozměňovací návrh 6633. Jedná se o zásady péče o národní parky. Tohle je alternativní návrh k návrhu, který jsem vám tu již představoval, to znamená k návrhu 6545, ve své podstatě jenom zčásti, kterou vypouštím v té části to přesné taxativní vymezení minimálních požadavků na to, co mají plány péče obsahovat, a ponechávám tuto záležitost, jako to bylo doposud na vyhlášce Ministerstva životního prostředí. Uvidíme samozřejmě v rámci dalšího legislativního procesu, to znamená jednání na výboru pro životní prostředí a dalších krocích, který z těchto dvou pozměňovacích návrhů, který se týká zásad péče, by našel většinu v této Sněmovně.

Budu se, jak jsem říkal, k těmto pozměňovacím návrhům hlásit v podrobné rozpravě. Zatím vám děkuji za pozornost a do budoucna děkuji i za podporu většiny těchto mých pozměňovacích návrhů.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky. První vystoupí pan poslanec Babka, připraví se paní poslankyně Fialová. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. Mě trošku mrzí, že tu není přítomen pan ministr životního prostředí, protože ve chvíli, kdy asi tedy on pravděpodobně ty návrhy kolegy Bureše četl, ale ve zkratce řečeno, podle mě musí být zhrozen nebo zděšen, protože ve chvíli, kdyby byly tyto vaše pozměňovací návrhy přijaty, tak jste mohl rovnou načíst nějaký pozměňovací návrh, který ruší národní parky, protože je to prakticky to samé. Tyto vaše pozměňovací návrhy jdou absolutně, úplně proti filozofii ochrany přírody a krajiny, tak jak ji známe teď a jak byla dohodnuta a jak po 30 let naší republiky zde funguje ochrana přírody a krajiny. A jak jsem tady říkal včera, vy za vznik jednoho nového Národního parku Křivoklátsko vyměníte, že zničíte čtyři stávající národní parky.

Mě by opravdu zajímal názor pana ministra životního prostředí pana Hladíka, protože, pane ministře, vy to musíte vědět, že ty pozměňovací návrhy, které tady představil pan kolega Bureš a ty další pozměňovací návrhy, které ještě budou představovat kolegové Bendl, případně Krejza, tak že v případně přijetí všech těchto pozměňovacích návrhů by to byl průser jako vrata pro ochranu přírody a krajiny v České republice. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní kolegyně Fialová, připraví se paní poslankyně Kocmanová. Prosím.

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já navážu na svého kolegu Ondřeje Babku, protože některá ta slova mi vzal z úst, a mě by zajímalo, pane ministře, jestli jste poslouchal návrhy těch pozměňovacích návrhů, v jakém jsou gardu a kam směřují, tak mi přijde velice smutné, že se tady opíráme diskusí osob nebo občanů z Křivoklátska za to, abychom je vyslyšeli, jak to funguje v jiných národních parcích, a úpravou toho, jakým způsobem bude ohrožena případně péče a starost v současných národních parcích. A mrzí mě, že za výměnu, za podporu Národního parku Křivoklátsko jste ochoten případně připustit některý z těchto pozměňovacích návrhů a nechat zdevastovat nějak způsobem, jakým způsobem se hospodaří v současné chvíli v národních parcích, a přistoupit na tyto kompromisní návrhy, protože evidentně byly s vámi konzultovány a nějakým způsobem jste vládní koalice, tak se musíte na svých pozměňovacích návrzích dohadovat, jaké budou přípustné a za co případně budou vyhandlovány. A mrzí mě, že Národní park Křivoklátsko za odfajfknutí vašeho programového prohlášení nám ohrozí starost a péči o cenné hodnoty v národních parcích ostatních.

Takže naprosto s kolegou Ondřejem Babkou souhlasím a dává mi to takovou možná úvahu, jestli vůbec tohle pouštět v takovémto ražení, když to může zlikvidovat péči o krajinu a naše nějaké národní bohatství v podobě těchto národních parků za cenu Křivoklátska, jestli vůbec tento zákon necelý neshodit a vůbec ho raději neschvalovat.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za zdržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Kocmanová s faktickou poznámku, připraví se pan poslanec Bureš. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Já navážu na své předřečníky, byť se nestává často, že bychom se shodovali. Zareaguju na kolegu Bureše, vaším prostřednictvím. Vy jste, pane kolego, v úvodu své řeči mluvil o nějaké základní filozofii vašich návrhů. Mně se opravdu zdá, že ta základní filozofie, aspoň tak, jak jsem se snažila s těmi návrhy se seznámit od včera a za ty uplynulé dny, kdy tam byly nahrány, tak je skutečně spíš nabourat ochranu ve všech národních parcích, které v Česku máme, ať už se to týká reorganizace správ národních parků, ať už se to týká třeba výstavby těch průjezdných cest, což já si nedokážu představit ani v horském terénu těch národních parků, třeba že by vůbec mohlo být reálné, a nehledě na to, že to bude stát astronomické částky z peněz daňových poplatníků, anebo ať už se to týká přeschvalování těch koncepčních dokumentů, které už jednou schváleny byly a jejichž příprava také stojí nějaké peníze, jsou na to navázány projekty, jsou na to navázány smlouvy. Je to něco, co mně absolutně smysl nedává. Pokud by tyhle návrhy měly projít, tak je za mě opravdu lepší, aby ke schválení tohoto zákona vůbec nedošlo. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Bureš s faktickou poznámkou. Prosím.

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo. Tak to, že napíšou novináři něco o likvidaci národních parků, tak na to už jsme si zvykli, ale čekal bych od kolegů, zvlášť od těch, kteří jsou ve výboru pro životní prostředí, aby mi řekli konkrétně, v čem, v kterém paragrafu, v kterém odstavci navrhuji tu strašnou likvidaci, o které tady mluvili. Byla to tady obecná slova, byly to tady obecné fráze, které se dočítám, ale od těch, kteří si včera vzali pauzu na to, aby to mohli nastudovat, od těch bych čekal, že se tady dozvím něco konkrétního. Já jsem se nic konkrétního tady nedozvěděl. Prostě normálně tady na mikrofon řekněte: my nechceme Křivoklátsko. Dali jsme pozměňovací návrh, aby nebylo Křivoklátsko, a aby nebylo Křivoklátsko, tak si teď najdeme nějaký jiný, zástupný důvod, na kterém tuhle novelu a celý tenhle zákon vlastně shodíme. Bylo by to možná férovější, bylo by to možná lepší, než tady používat nějaké takovéhle obecné floskule.

Kolegyni Kocmanové bych rád řekl. Co se týče dvoukomorové rady, tak to je přece posílení samospráv, to je přece posílení hlasu občanů, kteří v těch národních parcích žijí. My jsme se setkávali se dvěma názory. Ten jeden názor říkal, že všechny koncepční dokumenty ve stávajících národních parcích prošly naprosto hladce v těch stávajících radách. Tak teď se ukáže, jestli to je pravda, jestli skutečně na nich byla absolutní shoda, to znamená jak u obcí, které dneska jsou zastoupeny v národních parcích, tak u těch, které jmenuje ředitel Národního parku, tak by neměl být žádný problém a nic se schvalovat nebude. Anebo obce říkají, zvlášť třeba šumavské, že ve své podstatě už rezignovaly a že už si říkají, tak ať si tam tedy ředitel dělá co chce. Nám to sice vadí, ale už jsme z toho strašně unavení. Teď budou mít možnost si říct, jestli skutečně to je tak, anebo ne. ***