Neautorizováno!
(18.40 hodin)
(pokračuje Vlastimil Válek)
Tento pozměňovací návrh tedy upravuje celý balík změn vycházejících z lékařského ozáření týkajících se externích, klinických, interních auditů, auditorských týmů a národních radiologických standardů. Týká se v podstatě čtyř oborů: invazivní kardiologie, radiologie, radiační onkologie a nukleární medicíny. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Milan Brázdil. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Brázdil: Ano, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové - vlastně možná spíš veřejnosti - vidíte, že to je mišmaš, že to je poskytování zdravotních služeb. To je prostě kuchařka, která se snaží popsat vlastně veškerou medicínu, jak je poskytovaná, jak je zřizovaná.
No, tento sněmovní tisk v podstatě na konci minulého... Když jsme ještě byli ve druhém čtení, neměl žádný pozměňovák. Všechno vypadalo, že to bude hladce. Náhle se objevilo - minule jsme to nestihli - třináct pozměňovacích návrhů. Teď jich je prý v systému dokonce možná patnáct. Jak je to možné? Přitom ten tisk se snažil řešit docela dobré věci, aplikační věci, jako řešit pohotovostní služby, definice následné lůžkové péče, screening, chtěl řešit centra vysoce specializované zdravotní péče, ale taky chtěl řešit centra komplexní péče o děti, domácí nebo sexuální násilí, obecná práva pacientů a taky řešit omezení pacientů, jak už kolegyně Šebelová o tom mluvila, duchovní péči. Toto všechno jako v pohodě, no nicméně těch třináct, popřípadě patnáct pozměňovacích návrhů - a teď pan ministr něco načítal - ono vlastně spoustu těch návrhů je přílepkem. To vůbec nesouvisí s tímto. Nebo souvisí, ale není to... Nepatří to sem. Tak já nevím, jak se s tím vypořádáme na zdravotním výboru, tak ale většina je většina.
Dobře, no. Já nicméně bych se rád dotkl některých problémů, které vidím já jakožto zásadní. Chtěl bych zareagovat napřed na paní kolegyni Šebelovou. Ona povídala, že to slovo "bezprostředně", že člověk nesmí být bezprostředně ohrožovat sebe a své okolí a pak může být proti své vůli hospitalizován, pod drogami, pod alkoholem nebo psychiatricky nemocný člověk. To slovo "bezprostředně", které tam doteď bylo, bylo (Důrazně.) velkým problémem.
Já jakožto lékař ze záchranné služby, prosím vás, když jsem kamkoliv přijel a nebyl ten člověk bezprostředně nedemoloval, neubližoval, nestřílel nebo nedělal tam prostě bezprostředně něco, tak v podstatě ho vzít do sanitního vozidla za pomoci policie a ztlumit ho, ukurtovat byl velký problém. Každý si to velice zvážil, jestli je to bezprostředně, a věřte, že takový člověk, když jsme tam přijeli nebo policie, hned toho nechal. Už předtím toho nechal: Já nic, já muzikant, to já ne. Teď paní kolegyně Šebelová to tam chce, aby to tam znovu bylo. My jsme se radovali, že už konečně to tam - tedy bezprostředně - nebude a my budeme moci logicky k tomu přistoupit, ale ona to zase, tu logiku, vrací někam jinam. Prý to nějaký soud už narovnal. No, já nevím, jestli člověk, který bude v tom rauši, o tom něco bude vědět, takže s tím určitě nesouhlasím.
Nicméně chtěl by se dotknout pohotovostních služeb. Kolegyně, kolegové, nedávno minulá doba, jsme měli pohotovosti dospělé, dětské, výjezdové, ale i sedící. Lékařů, kteří to poskytovali, bylo dost a lékaři měli o to zájem. Co se stalo? V současné době mnoho krajů nemá... neumí zabezpečit pohotovost - ať už lékařskou, tedy dětskou, dospělou nebo stomatologickou - v mnoha krajích nejsou vůbec ne, že zřizovány. Ten kraj dodneška má tu povinnost a víte, jak to třeba dělají někde? A nebudu jmenovat kraje. No, představte si, že oni dali peníze soukromému subjektu tak, aby zřizovali telemedicínskou pohotovost. Někdo, kdo má nějaké IT technologie, tak prostě zabezpečí, že bude organizovat po telefonu lékaře, toho zaplatí a ten bude následně radit. Teď, kdo to vlastně nese za to zodpovědnost? No, kraje si chtěly poradit, protože to nezvládaly, a tak správně možná přichází - a já si myslím, že správně - ministerstvo, které říká: My to změníme. Už to nebudou dělat kraje - mimochodem, to neumí, ale finančně do toho dále přispívaly - tak to uděláme... (Zvedá spadlé materiály.) Pardon. Tak to uděláme jinak. My to sebereme krajům a uděláme to tak, že pohotovosti budou při urgentech, kde provozovatelé urgentních příjmů budou muset nachystat tedy místnost, čekárnu, já nevím, posezení, samozřejmě počítač, světlo, teplo a tak dále, a pojišťovny, tedy těch sedm pojišťoven se podělí o to, aby personálně to zajistily. Personálně, protože ony mají nějaké seskupení, kterým dokážou se domluvit, a prostě v jednotlivých čtrnáct krajích budou dodávat lékaře. No, tak to jsem zvědavý. Když to dodneška nedokázaly kraje a je to hozené na urgenty, kde slouží všelijací lékaři, tak jak to bude dál? No, nápad překvapivý, uvidíme, třeba to bude fungovat. Já bych byl rád, protože v současné době pohotovosti nefungují.
Ale víte, co se stalo? V přípravě toho zákona vypadla lékárenská pohotovost. Zatímco doteďka tam byla lékařská - dětská, dospělá - byla tam pohotovost stomatologická, byla tam i pohotovost lékárenská. Ta tam teď není, takže co to pomůže, když poradíte někomu i mu předepíšete recept, ale nebude to... Kdo to vydá, ty léky na bolest, na cokoliv? Ta tam není a ještě se navíc v nějakém pozměňovacím návrhu dostává ta služba... Pohotovost už není zdravotní službou, ale je v paragrafu - teď nevím, nějakém, neberte mě za slovo - jako béčko, jako že to už není služba. To je jako bokem? Proč je to vyčleněné? Bylo to začleněné úplně někde jinde. Já tam nevidím logiku, ale třeba se to na zdravotním výboru dozvím. Pohotovost tam prostě - lékárenská - není a já se pokusím ve svém pozměňovacím návrhu potom to načíst.
No, ptáte se, jak je to možné, proč ti lékaři dneska neslouží pohotovost? To jako mají za to málo peněz? Ne. Víte, ono je to tak: lékař, praktický lékař, dětský, dospělý, žije ve své ambulanci a jeho lege artis postup - pro veřejnost, to je ten správný postup vůči pacientovi k dané situaci a v daném prostředí - jakmile je vytržený a přesazený na pohotovost, na urgent, tak náhle tam se objevuje množství komplementárních dalších vyšetření. Ttam jsou ultrazvuky, laboratoře a tak dále, a tak dále. A pokud ve své ambulanci, doma ve své ambulanci soukromníka, bolest zad označí bolestí zad, ale doma někdo umře na infarkt myokardu, tak většinou není kriminalizovaný, protože vzhledem k tomu, co mohl, postupoval dobře. Ale na tom urgentu už je to jinak. Proč neposlals na troponinový pokles (?) a tak dále? To vede k tomu, že lékař prostě... Oni tam nechtějí sloužit, ač jsou za to docela slušné peníze - někde - tak si to přepodávají, mladí mají odvahu. No, jestli toto pomůže, jestli pomůže to, že se přehodí pohotovosti na urgenty - já budu jenom rád, lidi budou taky rádi - ale to ukáže čas a možná, až, jak jsem říkal, to na tom zdravotním výboru prodiskutujeme.
Tak já bych asi dál nezdržoval a pak se přihlásím, ale přece jenom teď, než... On ten můj pozměňovák není načtený a já jsem to zjistil až teprve teď, že tam vypadla lékárenská pohotovost, a tak to navrhnu, pozměňovací návrh, to bude asi nahrané v tomto zákoně, že v § 2 za bod 2 - prvním bodem je totiž lékařská, druhá je stomatologická - se dá ještě třetí bod a to bude ta lékárenská pohotovostní služba. Já nevím, jakým nedopatřením, jestli cíleně nebo nevím, tak to tam prostě není, ale to bude, to se až v tom... v podrobné rozpravě.
Tedy skončil bych slovy, že jsem garantem pro náš klub a budu to pečlivě sledovat. Zámysl (záměr?) dobrý, uvidíme, jak to nakonec tedy, ta realita, bude vypadat, a těch pozměňovacích návrhů je opravdu hodně. (Hledí do pléna.)
Mimochodem, tam vidím pana kolegu Hellera, který se tady před chvilkou emotivně vyjádřil, že proč dvojčata by měla být diskriminovaná - nebo ne ani děcka, ale vlastně rodiče a rodičovský příspěvek - jak to, že mají míň? Napřed navrhujete dvojnásobek. Dobře, ale co to má společného se zdravotními službami? Však to jste se pomýlil. To já tady můžu v tento moment přijít a začít načítat zákon o záchranné službě, že chci, aby byl státní. Však to taky souvisí, že? On je ale vyčleněn, ten zákon o Zdravotnické záchranné službě. To je čistý přílepek, asi možná dobrý, já nevím, možná to určitě pomůže, proč by těch pár tisíc děcek - nevím, kolik je dvojčat, tisíc dvojčat za rok, to bude i moc možná - zkrátka a dobře to nebudou velké peníze. Je to dobrá myšlenka, ale to sem vůbec nepatří.
Takto bych mohl číst. Já si myslím, že i pan ministr dal přílepek, který tam... Několik přílepků, které vůbec s tímto zákonem nemají nic společného.
Nebudu dlouhý. Děkuju, že jste mě vyslechli. V podrobné rozpravě tedy načtu ústně pohotovostní službu lékárenskou. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak já vám přeji hezký podvečer, vystřídali jsme se v řízení schůze.
Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další je přihlášen pan poslanec Kuchař, ale pardon, ještě tady vidím faktickou poznámku pana poslance Hellera, tak poprosím pana Kuchaře, aby posečkal. Vaše dvě minuty v rámci faktické poznámky, pane poslanče. ***