Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, mám poznamenáno.
Nyní s přednostním právem paní ministryně.
Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuju, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, byla jsem vyzvána panem kolegou poslancem, abych reagovala. Nemůžu reagovat na analýzu, kterou jsem já nezadávala, tak to počkejme na vyjádření pana ministra vnitra, ale můžu reagovat na některá vaše slova, kdy se pokoušíte srovnávat příslušníky bezpečnostních sborů s příslušníky Armády České republiky. To srovnání není možné, pane kolego, z několika důvodů, které se vám pokusím tady velmi stručně přiblížit.
Příslušníci bezpečnostních sborů mají pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Příslušníci Armády České republiky mají kontrakt na dobu určitou, takže nejistotu, jestli po dvou letech, po čtyřech letech s nimi někdo ten závazek dál prodlouží.
Příslušníci armády z 80 procent pracují mimo místo svého bydliště a dojíždějí daleko za svým zaměstnáním. Příslušníci armády odjíždějí na mise, které trvají zpravidla půl roku. Chodí do různých kurzů, které také trvají měsíce. Když si spočtete, jak často bývá voják nebo vojákyně doma se svojí rodinou v místě svého bydliště, tak dojdete k velmi nízkým dnům na rozdíl od příslušníků bezpečnostních sborů. Tohle prostě je fakt, který teď tady neříkám, že bych si ta data tahala z prstu, ale tohle jsou opravdu dlouhodobá data a informace, které máme o příslušnících Armády České republiky.
Příslušníkům Armády České republiky nejsou propláceny přesčasy. Policistům, příslušníkům bezpečnostních sborů přesčasy propláceny jsou. Příslušníci Armády České republiky pracují 40 hodin týdně. Příslušníci bezpečnostních sborů pracují 37 a půl hodiny týdně, což když si spočítáte během toho jednoho měsíce, tak to máte vlastně o několik hodin víc, takže kdybyste přepočítával hodinovou mzdu, tak byste došel k úplně jiným číslům, než která jste tady před malou chvílí říkal.
V neposlední řadě, každé období života vojáka nebo příslušníka bezpečnostních sborů je vlastně jiné v tom smyslu jeho příjmů, protože například u vojáků z povolání, když svléknou po patnácti letech uniformu a jdou do civilu, tak se do jejich výsluhových nároků započítává pět posledních let - celých let, dokončených let - plat, který neobsahuje odměny, přesčasy ani jiné benefity, ale příslušníci bezpečnostních sborů mají zápočet z posledního roku, z té pozice, ve které příslušníci bezpečnostních sborů jsou, a to včetně odměn, včetně přesčasů, takže kdybyste se podíval na odměňování vojáků z povolání poté, co odejdou z armády, tak skutečně je to něco, co se nedá srovnávat s příslušníky bezpečnostních sborů.
Jestli ještě můžu - vidím, že jsem tady vyvolala debatu mezi kolegy z ANO (U poslance Hendrycha se sešel hlouček zainteresovaných spolustraníků.) - tak chci tady uvést na pravou míru to, co tady zaznělo, aby se tady dál nešířily dezinformace. Možná ještě jedna informace, která také by tady měla zaznít: V tom navýšení, které probíhalo v posledních letech, tak příslušníci armády měli navýšeno o 1 500, příslušníci bezpečnostních sborů o dva a půl tisíce. To bylo v těch posledních letech.
Já jenom bych chtěla poprosit, abychom měli v patrnosti tahleta data. Já jsem si dokonce nechávala i zpracovat studie, které se týkají našeho okolí, okolních států, jak jsou hodnoceni vojáci nebo příslušníci bezpečnostních sborů v zemích kolem nás, a vždycky to vychází ve prospěch vojáků. Vždycky vojáci mají vyšší platy než příslušníci bezpečnostních sborů. Mám tyto informace ze Slovenska, z Polska i z Německa, takže není to nic mimořádného.
Já bych tady chtěla říct, že já si velmi vážím práce všech lidí, kteří se rozhodli ve svém životě oblékat uniformu. Jako dlouholetá komunální politička vím, že i policie se potýká s nedostatkem lidí, že i policie řeší celou řadu svých problémů, které jsou spojeny s jejich službou, a rozhodně nejsem proti tomu, aby se jejich podmínky zlepšily, ale chci vás poprosit, abychom to opravdu nedávali do kontrastu s vojáky, protože nelze srovnávat nesrovnatelné. Děkuju za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní se s přednostním právem hlásí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. No, trošku taková zvláštní situace. Můj kolega ctěný, Igor Hendrych, tady načetl podle mě velmi zajímavý bod. Určitě by bylo na místě ten bod schválit a pak o něm tady debatovat tak, aby se mohli zapojit i další členové bezpečnostního výboru za hnutí ANO, kteří by bezesporu rádi reagovali na paní ministryni.
Paní ministryně nenačítala žádný bod a šla reagovat s přednostním právem. Už jsme to diskutovali několikrát, jestli to je možné, není to možné. (Ohlíží se k předsedající. Předsedající kýve na znamení souhlasu.) Dobře. Jednou řeknete, že to není možné. Mně jste to řekli několikrát, tak já jsem šla a vymýšlela jsem tady nějaké reakce na bod, já nevím co. Teď zas říkáte, že to možné je. Já si myslím, že to je jednoduché. Otevřete ten bod a nechte moje kolegy debatovat. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní máme další přihlášku a tu... přednese svůj návrh pan poslanec Patrik Nacher. Dále je připravena paní poslankyně Jana Berkovcová. Pokud ještě chcete připomenout pořadí, než dojde pan poslanec, tak poté paní poslankyně Marie Pošarová - ta má dvě přihlášky - Robert Králíček a pak paní poslankyně Válková. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuju, paní místopředsedkyně. Já tam mám dvě přihlášky, dal jsem to na jeden papír - ale určitě těch deset minut ani nevyužiju - protože mám dva různé návrhy.
Ten první se týká sněmovního tisku 907, což je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení a zákon o ochraně spotřebitele. Vidíte, to je vládní návrh zákona, který jste, kolegyně, kolegové, možná přehlédli, devětsetsedmička.
O co jde? Návrh zákona umožní českým výrobcům požádat u ÚPV - Úřad průmyslového vlastnictví - od 1. 12., nejpozději však do konce srpna 2026 o unijní zápis, a zajistit tak plynulý přechod vnitrostátní ochrany na ochranu unijním tradičním českým označením, jakými jsou například český křišťál, český granát, karlovarský porcelán a podobně. Součástí toho je i změna zákona o ochraně označení původu a i o ochraně spotřebitele, z které vyplývá povinnost do 1. 12. 2025 určit orgány odpovědné za kontroly na úseku ochrany zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků, to znamená ochrana výrobců, ochrana spotřebitele.
Tak jenom jsem chtěl poprosit, jestli bychom to mohli nějak - a tohleto očekávám, že by mohlo být takové nekonfliktní - že bychom to mohli uspíšit nějakým způsobem, takže bych poprosil to zařadit za zatím pevně zařazené body na dnešek, protože zítra máme třetí čtení, tak moc volbu nemáme. To je první návrh.
Ten druhý se týká - a jsem tady už asi, myslím si, podeváté - sněmovního tisku číslo 41, návrh Zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon (č.) 455/1991 Sb., tedy o živnostenském podnikání, živnostenský zákon. ***
