Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(17.30 hodin)
(pokračuje Michaela Šebelová)
Uvedený systém administrace je určen pro lékařské i nelékařské zdravotnické pracovníky. Systém administrace bude sloužit jako centrální úložiště informací o průběhu vzdělávání a dále jako automatizovaný systém komunikace pro zajišťování agendy akreditací ke vzdělávání zdravotnických pracovníků a pro uznávání a přiznání kvalifikace jako nástroj evaluace vzdělávání zdravotnických pracovníků a zdroj statistických dat. Systém administrace obsahuje také propojení s dalšími veřejnými registry, jako je například Národní registr zdravotnických pracovníků, Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb. Se zřízením systému vznikla potřeba upravit popis procesu souvisejících se vzděláváním, získáváním a uznáváním způsobilosti k výkonu povolání, akreditačním procesem a tak dále, a to ve vztahu ke všem subjektům, kterých se tyto procesy dotýkají a které budou mít do systému administrace přístup a budou s ním pracovat. To vše náš pozměňovací návrh řeší.
Změna také obsahuje zakotvení dohody s mladými lékaři ohledně rozsahu a počtu školenců na počet školitelů. Pozměňovací návrh se také dotkne změny zákona o léčivech, kdy dochází k navazující reflexi pojmosloví hygienických registrů, a dále ve stávajícím znění zákona o léčivech stran systému započitatelných doplatků dochází k doplnění a zapojení všech orgánů sociálního zabezpečení, tedy nejen České správy sociálního zabezpečení. Systém tak bude moci pracovat s kompletními informacemi a údaji tak, aby své výhody poskytl všem klientům všech orgánů sociálního zabezpečení.
A poslední oblast, změna se týká zákona o zdravotních službách, kdy statistické sledování laboratorních vyšetření v rámci Národního registru hrazených zdravotních služeb je nezbytné v zájmu dostatečné a smysluplné výtěžnosti sledovaných dat zúžit. V rámci právní jistoty je pak dále včleněn do právní úpravy § 77a odst. 4 písm. a) a b) odkaz na prováděcí právní předpis, který stanoví konkrétní rozsah sledovaných údajů o výsledcích laboratorních vyšetření.
Důvodem je zajištění postupující implementace komponent elektronického zdravotnictví, zejména připravovaná elektronická žádanka, která zajistí dostupnost dat mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami v reálném čase. A to vše by se pak podrobněji mělo upravit v rámci stávající vyhlášky číslo 373/2016 Sb. Já předem poprosím a poděkuji za podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který nám umožní posunout elektronizaci zdravotnictví, kterou tak nezbytně potřebujeme, o kus dál. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Julius Špičák, připraví se paní poslankyně Němečková Crkvenjaš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já si myslím, že předřečníci vám velmi podrobně a jasně (řekli?), o co se jedná. Elektronizace je zkrátka proces, který prostě prostupuje celou společností, samozřejmě prostupuje zdravotnictví, prostupuje jím spontánně a je načase, aby byl ukotven nějakou tedy právní normou. Takže já si myslím, že proces byl tedy popsán, jeho jednotlivé parametry, struktura byla popsána velmi tedy podrobně, zejména paní předřečnicí.
Já bych si dovolil upozornit tedy na místa, která považuju za potenciálně tedy slabá nebo problematická. Za prvé bych chtěl znát odhad od pana ministra timingu, náběhu, tedy náběhu praktického, tedy náběhu, tedy té elektronizace, nebo aspoň některých jejich složek, aby to nebyl tedy proces, který je nekonečný. Potom musím říci, že součástí toho návrhu je také tedy stránka finanční, kdy musím říci, že podle mě teda je podceněna, podle mě není možné se vejít do tak malé částky, která je tam tedy uvedena 50 milionů plus, já nevím, nějaká procenta, tedy za roční správu, tedy toho všeho. Takže to je další věc.
Konečně je tam citlivý samozřejmě problém možnost zneužití dat, zejména pokud se jedná tedy o psychiatrii a taková křehká témata, jako tedy pohlavní choroby a potraty a podobně. Takže chci upozornit na to, že samozřejmě vždycky hrozí jim únik. Jsem si vědom, že mu nelze tedy stoprocentně zabránit. Ale musí, bych řekl explicitně být tedy toto pojmenováno a musí tomu být věnována maximální pozornost. Obecně bych chtěl říct, že tady ty cíle celé té normy nejsou prostě politické, ty cíle prostě vyplývají z vývoje, z doby techniky, takže ty cíle jsou jasné. Ale vždycky se lišíme tím, jestli umíme těch cílů dosahovat dobře, nebo méně dobře. Takže já bych si jen velmi přál v rámci zájmu nás všech, aby se dosahovalo těch cílů tedy kvalitně a bez nějakých zpochybnění, které zejména mohou vyplynout z toho úniku těch dat. Takže je tam jedna věc, která mi tady skutečně chybí, a to je tedy umělá inteligence. Umělá inteligence je prostě fenomén, jejíž dosah je tedy nedozírný, a ta umělá inteligence se bude uplatňovat, nebo už se uplatňuje, ona už se spontánně uplatňuje i v oblasti tedy zdravotnictví. A ona je tam o té umělé inteligenci jedna věta.
Takže já se domnívám, že umělá inteligence musí být tedy ošetřena nějakým statementem jasným, který jasně definuje její možnosti a zase možné hrozby a musí prostě skutečně tedy ten její přínos případný definovat. Umělá inteligence je vnímána populací zejména jako tedy v podstatě proces, který usnadní nebo zpřesní, dejme tomu, diagnostiku nádorů, ale ono tomu tak tedy, musím říci, vůbec není, ale umělá inteligence má šanci zejména se uplatnit, pokud jde tedy o organizaci, to je daleko významnější, jde tedy o organizaci práce. Takže znovu musím říci, tato jedna jediná věta, velmi vágní mi připadá jako velmi nedostatečná.
Tato oblast je podceněná a myslím si, že toto by se mělo dopracovat. Je na to mnoho inspirací v zahraničí. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je do obecné rozpravy přihlášena sice paní poslankyně Němečková Crkvenjaš, ale musíme dát přednost faktické poznámce, kterou má pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Mašek: Moc děkuju a ctěné kolegyni se omlouvám, že jsem předběhl, ale bude to velice krátké. Já samozřejmě tu elektronizaci zdravotnictví velmi vítám, čekáme na to. A jenom poznámka. EZKarta netřeba rozebírat, to určitě bude fungovat. eŽádanka, to není zas až tak ambiciózní projekt, abychom si nemohli požádat o laboratoř nebo rentgen na dálku, to určitě také bude fungovat. Ale pak tam máme ta data o pacientovi, čili nějaký... já jsem se vždycky zajímal o emergency dataset jako bývalý záchranář, čili soubor informací, které musí být validní, měl by ten systém být nakrmený informacemi, jakou má pacient krevní skupinu, jestli má alergii, jakou má poslední léčbu, jestli prodělal v poslední době nějaké operativní zákroky, jaké má rizika. Bla, bla, bla, je tam nějaký souhrn a ten souhrn je třeba do toho zadat. Takže prakticky, kdo to tam zadá?
V bývalém IZIPu se to zadávalo za peníze trošku chaoticky, ten systém taky na tu dobu byl velmi inovativní, tak po právu byl zatracen, byl zpolitizován, byl ekonomicky kriminalizován a skončil. Možná to do určité míry byla škoda, ale předbíhal tím zadáním svou dobu. Takže mně jde tady o to, kdo tam ty informace dodá, zajistí, aby ty informace byly validní, a potom ty přístupy k tomuto je to, co zase ctěný kolega profesor Špičák tady říkal, úniky informací. Ale vůbec, kdo se na to bude moct dívat? Tehdy u toho IZIPu to bylo se souhlasem pacienta, který k tomu musel dát nějaké heslo na přístup a podobně. Věřím, že autoři toho díla to mají vymyšlené. Já jsem o tom mluvil i na výboru a jenom zpochybňuju ta data, odkdy by to mělo fungovat, protože jestli se nemýlím, tak jakýsi poloprovoz od začátku roku a do konce května by to mělo být funkční, tak v plném rozsahu tomu opravdu nevěřím. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, také za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, máte slovo. ***
