(17.40 hodin)
(pokračuje Golasowská)
A ještě chci říct k tomu navýšení, jak jste říkala od toho roku 2007 nebo kolik, o kolik se zvedl vlastně do sociální služeb objem peněz. Tak je to také proto, že se zvyšuje minimální mzda, a také proto, že přibyla spousta zařízení. Takže určitě ten objem - spousta služeb vlastně za těch 10 až 12 let se rozvinula. Já to vím, protože jsem pracovala v diakonii a vím (Předsedající: Čas!), jak se rozrůstaly a jak přibývalo registrovaných služeb. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně, prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Nikoliv, počet služeb se zásadně nezvýšil od roku 2014, zatímco alokace se zvýšila trojnásobně, ale máte pravdu, že rostly mzdy, které tvoří většinu nákladů na sociální služby. Ale jinak mi mluvíte z duše. Mzdy a platy jsou stále velmi nízké, musí to být priorita každého ministra nebo ministryně, který po mně přijde, a věřte tomu, že sociální demokracie bude mít v programu to, že každoročně budeme prosazovat navýšení o 10 % alespoň tak, aby se mzdová a platová hladina v sociálních službách přiblížila zdravotnictví, protože ty rozdíly jsou obrovské. Málokterá činnost je tak záslužná, málokdo v první linii projevil takovou odvahu a zásluhu k ochraně těch nejzranitelnějších za ten poslední rok. Já si to uvědomuji a budu za sociální služby nadále bojovat.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Dana Balcarová - není přítomna, pan poslanec Jan Čižinský a připraví se paní poslankyně Golasowská. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Ráda bych se optal pana ministra, který bohužel není přítomen, na situaci ohledně předškolního vzdělávání, protože hrozí, aspoň podle mého názoru, velké potíže, poněvadž rodiče budou mít tendenci dávat svým dětem odklady. A pokud budou dávat odklady školní docházky, tak nebude dost mít v mateřských školách, v dětských skupinách, v lesních mateřských školách, v lesních klubech a podobně. To znamená, pokud se to bude dít ve větší míře, což je bohužel pravděpodobné, tak nastane kolaps systému, protože ten systém prostě není dělán na to, že odkladů bude dramaticky více kvůli covidu, kvůli obavám z toho, že děti v první třídě nebudou moci být prezenčně vyučovány a že budou mít ty potíže, které mají dneska prvňáci. Je to velmi vážná situace a je potřeba se na ni připravit, protože zápisy jsou za chvíli. Takže jsem se chtěl zeptat pana ministra, jakým způsobem se na to připravuje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. A dalším v pořadí je pan poslanec Koten - není přítomen. Paní poslankyně Dana Balcarová - není přítomna. Paní poslankyně Věra Kovářová, ta přítomna je a vznese interpelaci na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, kolem nového stavebního zákona přetrvává mnoho neznámých a přijetí komplexního pozměňovacího návrhu kolegy Martina Kolovratníka jako nosiče pro další dílčí pozměňovací návrhy na tom bohužel nic nezměnilo. Stavební zákon by se tím vrátil zpět do přibližně té podoby, která šla do meziresortu, a tu, jak si asi pamatujete, chválil málokdo, a i proto bylo od této verze upuštěno s ohledem na připomínky zákonem daných připomínkových míst, jež nejsou již v případě komplexního poslaneckého návrhu nejen oslovena, ale ani vyslyšena, případně vpuštěna na jednání většiny výborů. Jde o popření dohody pana premiéra se samosprávami, jejímž výsledkem měl být alespoň hybridní model, který sice také považujeme za nedostatečný a nešťastný, ale pořád lepší než čistě státní stavební správa.
Ale pojďme ke konkrétní otázce. Velkým otazníkem, který přechodná ustanovení řeší nedostatečně, je personální obsazení nové stavební správy a pracovněprávní režim současných úředníků stavebních úřadů. Podobně neuspokojivě je mimochodem upravena rovněž otázka sídla těchto úřadů. Ptám se tedy, jak bude řešen zánik pracovněprávních vztahů na současných stavebních úřadech včetně případného odstupného, a to i v případech, kdy úředník nepřejde pod nový stavební úřad a nebude pro něj jiné uplatnění v rámci úřadu? Kdo to zaplatí? Stát, nebo samosprávy? A kolik to bude stát? To vyčíslení postrádám a vedle toho postrádám také vyčíslení přesunu archivů, které mají významnou hodnotu a představují obrovský objem složek a plánů. A také se ptám, jak budou zajištěny nové budovy (Předsedající: Čas!) a kdo to zaplatí. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli vystoupí pan... Na interpelaci bude odpovězeno samozřejmě písemně v souladu s jednacím řádem. Slovo má pan poslanec Jan Bartošek s interpelací na pana ministra vnitra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Vážený pane ministře, tento týden začaly informační pochůzky sčítacích komisařů v terénu. Chci se informovat o nastavených bezpečnostních podmínkách pro tyto pracovníky, kteří se budou účastnit sčítání lidu.
Za prvé, jak je naplánováno jejich testování, zda je to pravidelné testování? Kdy proběhne první? Jaké ochranné pomůcky mají k dispozici? V jakém množství, kvalitě včetně toho, jak často budou dostávat nové tyto ochranné pomůcky?
Za druhé, zda jste neuvažovali s ohledem na stávající situaci v České republice o posunutí termínu konání sčítání lidu do doby, kdy už nebude omezen pohyb osob?
Za třetí, kdy bude systém pro komisaře funkční, protože pokud vím, tak tento týden v pondělí nefungoval a ve středu opět spadl?
Za čtvrté, proč jsou zaměstnanci pošty převáděni na pozice těchto komisařů, kteří z důvodů ať už nemoci, či obavy z nákazy tuto práci nemohou vykonávat, a kolik vám v současné době chybí komisařů pro sčítání lidu?
Děkuji za odpověď, pane ministře.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar. Ten není přítomen, takže mikrofonu se ujme pan poslanec Ondřej Benešík s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Na výboru pro evropské záležitosti jsme opakovaně diskutovali takzvaný Národní plán obnovy. Podle tohoto plánu má být na obnovu a transformaci naší ekonomiky a společnosti vynaloženo přes 170 miliard korun z Evropské unie. K diskuzi jsme přizvali i zástupce subjektů, které by se měly vyjádřit k oblastem, na které budou tyto prostředky použity. Jedná se například o Hospodářskou komoru, odbory, Svaz průmyslu, Svaz měst a obcí apod. Zmíněné organizace vyjádřily výhrady jak k navrhovaným alokacím, tak k tomu, že jejich názory a připomínky nejsou dostatečně vládou reflektovány. Například Svaz průmyslu tvrdí, že se do plánu nedostatečně promítají priority, které mají potenciál zvýšit konkurenceschopnost, odolnost a růst české ekonomiky. Vláda zcela opomíjí přínosy, které by měla robustní podpora digitální transformace českých firem, a vyzval vládu, aby například zvýšila alokaci pro firmy na digitální transformaci z 1 na 10 miliard, nebo umožnila firmám, aby z programu financovaly také investice do digitalizace výrobních procesů. Investice do digitální transformace firem jsou jednoznačně investicemi do dalšího rozvoje ekonomiky. Digitální technologie zvyšují produktivitu práce i přidanou hodnotu, ale přitom nemají negativní dopad na zaměstnanost. Firmy využívající digitální technologie také vyplácejí vyšší mzdy a jsou odolnější vůči krizím.
Chtěl bych se proto zeptat, zda vůbec, a pokud tedy ano, jak bude upraven Národní plán obnovy tak, aby reflektoval připomínky a návrhy sociálních partnerů v oblasti investic do digitalizace a zvyšování digitální gramotnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Jiránek - není přítomen. Paní poslankyně Olga Richterová - není přítomna. Paní poslankyně Věra Kovářová - je přítomna. Takže prosím, máte slovo s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, když minulý týden vláda nařídila povinné testování pro zaměstnance, doporučovalo Ministerstvo průmyslu i využití testovacích center a firmy skutečně začaly své zaměstnance do těchto center hojně posílat, aby se v souladu s vládním nařízením testovali. Jenže tato masivní poptávka způsobila, že testovacím centrům rychle dochází volné termíny pro veřejnost a objednací doba se na mnohých místech vyšplhala až k řádu týdnů. To je ovšem pro efektivitu testování obyvatelstva naprosto nepřijatelně dlouhá doba. Využití testovacích center je přitom pro podniky tou nejsnazší a nejefektivnější možností, neboť test hradí pojišťovna a firmě nevznikají žádné další náklady s provedením testu. ***