(17.20 hodin)
(pokračuje Munzar)
Existuje nějaká studie nebo kvalifikovaný rozbor podle jednotlivých ročníků, na základě které rozhodujete? A jestli bychom ji mohli vidět. Z té studie samozřejmě by vyplynula odpověď i na otázku, kdy budou otevřeny školy pro další ročníky. Epidemiologické hledisko může přinést například do škol nějaká opatření, která zmenší riziko přenosu, ale již před létem odnesli žáci a studenti koronavirou krizi a ztracený čas, kdy nemohli být ve škole, jim už nikdo nevrátí. A nyní se situace opakuje. (Upozornění na čas.) Takže jestli mi můžete odpovědět na ty otázky, které jsem položil. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, děkuji za otázku. K zahájení výuky v prvních a ve druhých třídách jsme přistoupili proto, že - souhlasím naprosto s vámi, že výuka, resp. edukace jako taková je něco, co je naprosto základní, a mít nekulturní a nevzdělaný národ by bylo něco, co se nám vrátí stokrát. Úplně souhlasím s tím, že jsou to zejména děti prvních a druhých ročníků, pro které distanční výuka v podstatě není vůbec akceptovatelná, a souhlasím s tím dokonce, že děti v tomto věku by nakonec ani neměly vědět, co je to počítač.
Když jsme se snažili o to, abychom mohli zpětně uvažovat o rozvolňování těch opatření, tak jsme posledních 14 dní strávili diskuzemi s matematiky, s epidemiology a s dalšími a připravili jsme skórovací systém, který chci zítra představit, který nakonec dává odpověď i na vaši druhou otázku, kdy budou a jak nějaká další rozvolňování pokračovat. Jedná se o poměrně strukturovaný systém, který jde napříč všemi oblastmi lidského života a dopředu a standardizovaně řekne, co se stane když. A také určí, co bude tím když.
Proč jenom první a druhá třída? Odpověď není tak složitá. I na základě českých dat, která máme, a vyhodnocujeme je s pomocí Ústavu zdravotnických informací a statistiky od března, je patrné, že ve věkové kohortě do osmi let, resp. od šesti do osmi let, je pozitivita těchto dětí výrazně menší, než je tomu u vyšších věkových kategorií, a například u teenagerů nebo u mladých dospělých potom je pochopitelně daleko větší. Ono to souvisí s jejich chováním. Tyto dvě věci, to znamená jak ten epidemiologický pohled, tak ten pohled pedagogický, chcete-li, byly tím, proč jsme se rozhodli, aby i v tom nejvyšším stupni ochrany nebo omezení, chcete-li, měly děti v prvních a ve druhých ročnících možnost do školy chodit. A tohle je zapracováno do celého toho manuálu.
Kromě toho je také možnost pro ostatní ročníky, aby už nyní, resp. od toho osmnáctého, byly umožněny konzultace 1:1, pedagog - žák nebo student. O tom rozhodne vždy ředitel školy, případně uvažovat o různých výjimkách a individuálních plánech pro žáky se zdravotním rizikem. Ale to není to, na co jste se ptal. To berte prosím jenom jako jakési doplnění.
Takže zpět k vaší otázce. Důvod k tomu je na straně epidemiologické ten, že na základě českých údajů jsme schopni vysledovat, že tato věková kategorie je méně riziková, a druhak se jedná o ten pedagogický aspekt. A údaje nebo statistiky, které najdete v literatuře, ty se samozřejmě extrémně liší. Najdete statistické práce, které budou tvrdit, že školy jsou veliký problém, ale budou to zejména práce ze zemí typu Kanada, Čína, z jiných oblastí, s jiným školstvím a s jiným přístupem, dokonce i s jiným přístupem ke vzdělávání a k počtu dětí ve škole. Naopak některé německé práce naopak budou ještě daleko benevolentnější, než jsou naše doporučení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, mám zájem. Děkuji, pane ministře, za vaše odpovědi. Nicméně vy jste tady použil, že skupina dětí do osmi let, že to je samozřejmě něco jiného než třeba chování teenagerů. To je samozřejmě jasné, ale třeba i třetí, čtvrté třídy, nebo jak jsem tady zmiňoval, první ročníky druhých stupňů, kde zase dochází k velkému přechodu, co se týká hlediska vzdělání, jsou tam zase úplně nové předměty, tak ty děti tím také trpí. A já bych vás požádal, abyste se skutečně zamysleli, zda když jste zvolili u těch prvních a druhých tříd pedagogické hledisko, což považuji za správné, tak abyste stejně tak uvažovali zejména na základních školách i o těch dalších ročnících, protože jakmile budou ty děti dlouho doma, tak ty návky ztratí, nic se nenaučí a pro jejich budoucnost je to skutečně fatální. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr odpoví na doplňující dotaz. Prosím.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, naprosto vnímám to, co říkáte, a lidsky s tím souhlasím. U těch ostatních dětí nám zůstává ten pedagogický aspekt, trošičku je potlačen ten epidemický. To je ten důvod rozdílu, ale je jednoznačně v té strategii, která bude zítra prezentována, preferováno jako jedno z prvních dalších opatření právě uvolnění výuky v prvním stupni a dále jsou zakomponovány ostatní stupně, včetně alternací výuk atd. Takže je to jednoznačná priorita, která se vine celým tím systémem opatření, a děkuji za tuhle doplňující informaci.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Hyťhovou, která bude interpelovat pana ministra Blatného ve věci prodloužení nouzového stavu. Prosím.
Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, chtěla bych znát konkrétní důvody k opětovnému prodloužení nouzového stavu. Jelikož o tom příští týden budeme jako Poslanecká sněmovna hlasovat a mám na to i spoustu dotazů od našich občanů, tak mě zajímají konkrétní důvody, proč musíme opět prodloužit nouzový stav.
Pokud bude prodloužen nouzový stav, co to konkrétně bude znamenat pro naše občany? Jak konkrétně se jich to dotkne? Znamená to tedy, že budou až do konce roku zavřené služby? Kdy se tedy otevřou školy? Tento dotaz mám i na pana Plagu. Nevím, jestli to stihnu. A proto se ptám, pro jaká opatření je tedy nouzový stav nezbytný, abychom rozuměli tomu, proč je nutné ho prodloužit. Jestli je to kvůli těm službám, nebo zkrátka jestli byste nám tady mohl říct konkrétní důvody, proč se musí prodloužit nouzový stav. Naše občany to zajímá. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To bude, věřím, tématem celé schůze, nicméně prosím pana ministra o odpověď.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, paní poslankyně, děkuji za tento naprosto podstatný a naprosto logický dotaz. Jak bylo už řečeno, bude to samozřejmě meritem rozpravy ve chvíli, kdy vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o další prodloužení, ale úplně rozumím vaši snaze tuto diskuzi zahájit už nyní.
Vláda ČR v rámci aktuální situace vyhodnotila, že i nadále jsou naplněny podmínky pro vyhlášení nouzového stavu podle čl. 5 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. ČR je nadále ve stavu nebezpečí a tohle potom bylo tak vyhodnoceno i Sněmovnou, která s tím souhlasila. Vzhledem k těmto skutečnostem nicméně mám v úmyslu na pondělní schůzi vlády 16. listopadu znovu navrhnout další prodloužení nouzového stavu i po 20. listopadu. Budu navrhovat 30denní lhůtu. A důvod jeden a prostý. Jakmile zítra bude představena ta série opatření, nebo ta tabulka, matice či jak to chcete nazvat, která poměrně pragmaticky a provázaně upravuje doporučení a nařízení napříč všemi oblastmi lidského života, tak si velice jednoduše a rychle všichni uvědomíme, že bez existence nouzového stavu vlastně se tato tabulka stává relativně bezcennou a všechna opatření se dostávají pouze do roviny doporučení. ***