(16.50 hodin)
(pokračuje Pošvář)
Za druhé. Jestli mi můžete potvrdit, že odborný materiál zpracovaný společností ČEPS, na základě kterého má komise o termínu konce uhlí rozhodnout, má pouhých čtrnáct stránek, tedy že jde v lepším případě o manažerské shrnutí, nikoliv odborný podklad, a nelze tak veškeré vstupy, metodiku a výstupy přezkoumat či oponovat.
A za třetí. Jestli je pravda, že bez výjimky všechny scénáře, které byly komisi předloženy, pracují s cenou povolenky v roce 2030 ve výši 30 eur, tedy ve stejné výši, jako je teď. Zda opravdu věříte, že v nejbližších deseti letech se zastaví růst cen povolenek a jak. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za dotaz a hned musím upravit některé věci, ačkoliv nerad. Ale uhelná komise je komise, kde je řádově patnáct nebo šestnáct účastníků, jsou tam zástupci průmyslu, zástupci ekologů, jsou tam z akademické sféry a je tam dalších padesát pracovníků, nebo říkejme osobností nebo spolupracujících osob, které jsou ve třech pracovních skupinách. Nic se tam nezatajuje, všichni pracují s otevřenými informacemi. A myslím, že je dobré i říct, že zástupkyně vaší strany je bez problému zvaná na všechna jednání, dostává všechny informace, jak si o ně řekne, takže si nedovedu představit, že by těch informací mělo být ještě více pro ty, kteří o ně samozřejmě mají zájem. Jinými slovy, kdo chce informace mít, pochopitelně je bez problému má.
Co se týká těch různých scénářů, nejsou tři, jsou čtyři. To jenom podotýkám právě s ohledem na to, že zástupci ekologických organizací si k takzvanému referenčnímu, koncepčnímu a progresivnímu scénáři ještě prosadili scénář ambiciózní, což je naprosto v pořádku, my jsme to respektovali a pracujeme s těmito čtyřmi scénáři. Jasně jsme od začátku řekli, že útlum uhlí, ke kterému dochází, a my s tím počítáme, nemůže být záležitostí ideologickou, ale musí to být záležitostí, která bude mít technologické a ekonomické základy. Jinými slovy není možné učinit to, že odstavíme uhlí a bude nám chybět zdroj, to znamená, staneme se nesoběstačnými, což ale není nic proti ničemu. To znamená, že my se ve všech těch scénářích snažíme modelovat realisticky náhradu těchto zdrojů, to znamená, tak jak se bude uhlí odstavovat, tak musíme pochopitelně alternativně připravovat varianty, které jsou založené na obnovitelných zdrojích, varianty založené na posílení jádra a pochopitelně i plynu. Jiná cesta není, protože například vytápění je dneska téměř z 60 % závislé na uhlí a je prakticky vyloučené přejít například na biomasu, pouze na biomasu, ta tam samozřejmě bude rovněž, ale ten plyn nás minimálně v nějakém přechodném období řádově patnácti až dvaceti let nemine. Neměli bychom logicky zdroj minimálně na to vytápění.
Takže to jsou fakta, se kterými je nutné pracovat. To pochopitelně dopočítáváme i po té ekonomické stránce, čili každý zdroj něco stojí. A logicky tímto sledujeme, do jaké míry jsme schopni to odfinancovat, kolik to bude stát. Pouze podotýkám, že se ve všech těch různých variantách jedná v řádu stovek miliard korun nákladů, které nás vlastně odstavování uhlí bude stát, přičemž v té ambiciózní variantě se blížíme až třeba 1 bilionu korun, to znamená, že je vždycky třeba si říct nejenom to A, ale i to B, abychom to byli schopni odfinancovat. Takže to jsou fakta, se kterými se pracuje.
Uhelná komise pracuje velmi dobře. Já si vážím práce jak těch, kteří hájí zájmy průmyslu, tak těch, kteří hájí zájmy ekologických organizací, jsou tam zástupci Greenpeace, jsou tam zástupci Duhy, to znamená, že jsou to lidé, kteří jednají velmi věcně, velmi rozumně. V tuto chvíli se hovoří o třech scénářích: 38, 43 a 33. Vyhodnocují se všechny varianty, které jsem tady říkal, čili referenční, koncepční, progresivní a ambiciózní scénář. A pochopitelně se i pracuje s tím, v jaké jsou kondici a stavu jednotlivé zdroje, to znamená, musíme pracovat i s těmi jejich provozovateli. A nepochybně i jedním, řekněme, z podkladů pro další úvahy je to, jak dlouho jednotlivé zdroje vydrží, či ne, a to nám pochopitelně dávají i ti jejich provozovatelé. Bez toho to není možné, ale je to pochopitelně jenom jeden z podkladů.
Co se týká podkladů od ČEPS, který v tomto odvádí výbornou práci, tak to samozřejmě není o čtrnácti stránkách, nicméně na hlavní plénum dáváme zjednodušený výstup, to znamená, že teď z hlavy nevím, jestli je to čtrnáct stránek, ale to už jsou pouze, řekněme, ty finální výstupy z jednotlivých komisí, shrnutí. Samozřejmě celkem se pracuje, a teď to neumím říct, se stovkami různých podkladů, grafů, scénářů a tak dále, které mají k dispozici jak členové jednotlivých pracovních skupin, tak samozřejmě i ti hlavní členové pléna. Já jsem to teď naposledy jasně říkal na hlavním plénu, že k tomuhle podkladu, který je pro diskusi, a ta diskuse je samozřejmě na tom hlavním plénu omezená, je možné si vyžádat od ČEPS jakýkoliv detail, a cokoliv, co budou chtít, mohou dostat. Takže je to zcela otevřené, a myslím si otevřené ve smyslu informací. (Předsedající upozorňuje na čas.) Je to transparentní. Děkuji mockrát.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Já děkuji za zodpovězení prvních dvou otázek. A ještě bych se tedy chtěl zeptat i na tu třetí, jestli bych mohl slyšet odpověď, jestli je pravda, že bez výjimky všechny scénáře, které byly komisi předloženy, pracují s cenou povolenky v roce 2030 ve výši 30 eur, tedy ve stejné výši, jako je teď. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr chce odpovědět. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano, teď se pracuje s aktuální cenou, protože samozřejmě nikdo neví, jakým způsobem se bude cena za emisní povolenky vyvíjet. Může jít dolů, může jít nahoru. My si spíš myslíme, že pravděpodobně může jít nahoru, ale to je v současné době spekulace. To znamená, že máme v tuto chvíli cenu, nechci říct zafixovanou, ale cenu výchozí k danému datu. A pochopitelně potom každý, kdo pracuje s těmi scénáři, si tam může dopočíst bez problému to, jak by se to vyvíjelo, kdyby ta cena povolenky byla o 5, 10, 15, 20 % vyšší. Mimo jiné to i odpovídá tomu, co tam teď na poslední uhelné komisi řekl jeden ze zástupců ekologických organizací, že mimo toho, co teď vlastně zpracováváme, je třeba vnímat i takzvaný emergency scénář. My s tím plně souhlasíme, nicméně nebude to už scénář uhelné komise. Nemůžeme prostě pracovat s variantami emergency. Máme varianty optimistické, pesimistické, z různých úhlů pohledu, ale v momentě, kdy uhelné komisi skončí její činnost, a tady jenom podotýkám to, že do konce roku bude dodržen slib, který jsme řekli, podobně jako třeba německá uhelná komise, ta je na dobu omezenou, a my jsme řekli v létě 2019, že do konce roku 2020, a to jsme netušili nic o covidu, ale navzdory covidu že bude známo nejen datum, to datum je příliš démonické číslo, daleko důležitější než datum je jízdní řád, co se v jakém roce nebo v jakých letech bude odstavovat. To znamená, že to nemůžeme marketingově směřovat pouze k jednomu datu. Německo udělalo rok 2038, mají to opravdu na hraně, aby to zvládli. My říkáme dobrá, bude tam datum, ale hlavní je ten jízdní řád, a to bude skutečně na konci tohoto roku, pravděpodobně v listopadové uhelné komisi zveřejněno. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Dominik Feri s interpelací na pana ministra zdravotnictví Romana Prymulu, jak zlepšit komunikaci vlády. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Pane ministře, mně na většinu věcí odpověděl již pan předseda vlády, to znamená, že v této věci se nebudu opakovat. Ale měl bych několik dotazů a možná i podnětů jiným směrem, protože ta předchozí interpelace mířila na web a web není doména úplně všech.
Ptám se tedy, jaká opatření, nebo respektive jaké postupy zvažuje ministerstvo ohledně informování veřejnosti, která třeba není přítomna na sociálních sítích a na internetu, ohledně komunikace nějakých opatření, zejména tedy těch, která jsou výkladově složitější. Tím myslím, jestli jste například zvažovali nějakou mediální kampaň, jestli jste zvažovali kampaň přes influencery v tom nejširším slova smyslu, to znamená, ať už jsou to celebrity, nebo ať už jsou to influenceři v tom internetovém slova smyslu, když to vztáhnu ještě na ten web. ***