(16.20 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Máme čísla za první roky 2017, 2018. Nejrozumnější v této chvíli je zachovat status quo. Trh se s ním nějak vypořádal. Myslím, že ten trend - můžeme říkat bohužel, může se nám to nelíbit, ale je jasný. Čím dál víc hazardu bude na internetu, čím dál méně hazardu bude v těch klasických hernách. To je prostě technologický vývoj, s tím se už nic nenadělá. A myslím si, že velký boom - já z toho nemám žádnou radost - prodělává kurzové sázení apod. Také se sází na nás, na volby, kdo je vyhraje, kdo je prohraje. Na kolegy, kteří kandidují do senátních voleb, se vypisují kurzy. Někteří mí kolegové si vsadili před minulými volbami a vyhráli, protože věřili své politické straně. A vyhráli v tom kurzu, protože jsme dosáhli výsledku, kterým sázkaři nevěřili. Nebo ti, kteří vypisují sázkové kurzy.
Ten argument po dvou letech měnit systém, který si ještě pořádně nesedl, mně připadá slabý. A navíc se zvyšuje riziko, že ten výnos nakonec bude nižší. Pokud zachováme status quo, a myslím, že takové pozměňovací návrhy padly jak v rozpočtovém výboru, tak tady na plénu v druhém čtení, tak si myslím, že se dá zodpovědně plánovat výnos z hazardních her.
Můžeme říkat, jestli to je, jak říkala paní ministryně, úctyhodné povolání, nebo ne. Ale je to legální. A když je nějaké podnikání legální, tak má mít normální podmínky. A když není legální, tak na to jsou orgány činné v trestním řízení, aby potíraly nelegální podnikání nebo obcházení zákona v daňové oblasti. Takže co se týče zvýšení sazeb, my určitě budeme podporovat jako občanští demokraté zachování stávajících sazeb, tak aby se mohlo realisticky plánovat. Aby se mohly realisticky plánovat výnosy do státního rozpočtu z těchto tří druhů hazardu.
Úplně komické, ale opravdu komické je navržené zdanění výher. A ještě komičtější je po tzv. vylepšujícím návrhu, který připravilo Ministerstvo financí - omlouvám se, nevím, který z kolegů z rozpočtového výboru se k němu přihlásí. Myslím, že rozpočtový výbor ho přijal.
Pokud vezmeme vážně, co je v tom textu napsáno, tak tady jasně nepřímou novelou zákona o hazardu zavádíme novou živnost, úplně volnou, ke které se nemusíte ani registrovat, která se jmenuje hazardní hráč. Protože ministerstvo řeklo, že se nakonec nebudou danit ty výhry tak nesmyslně, protože někdy byste danili více, než by byla ta výhra, zejména u kurzového sázení, uznalo tyto námitky a vybruslilo z toho s tím, že se budou danit případné výhry proti tomu, co ten člověk vsadil za účetní období, což je dvanáct let. Dvanáct měsíců, omlouvám se.
Tak si představuji, jak finanční úřad bude takovou možnou daň z výhry předepisovat. Tak zaklepe někde a řekne: Chodíte hrát do herny? Člověk se možná přizná. Mnohdy tam jsou kamery, někdy tam musí být ze zákona kamery. On říká: Chodím. Tak mi ukažte potvrzení, každý den, když jste tam byl, kolik jste vsadil a kolik jste vyhrál. Vedete si účetní deník, nebo aspoň pokladní deník? Sečtěte mi, co jste vsadil. Sečtěte mi, co jste vyhrál. Pokud ta částka bude v plusu a bude vyšší než milion, jak zmínil rozpočtový výbor návrh Ministerstva financí, tak to patnáctiprocentní srážkovou daní, mám pocit, že je navrženo to zdanit. Dovedete si to představit reálně, že se to bude dít? No, nebude se to dít. Nikdo to nebude dělat. Stát to není schopen zkontrolovat. Tak proč máme přijímat takovou - teď abych nebyl volán k pořádku, jak bych to řekl? Takovou nelogičnost, když sami víme, že se to zkontrolovat nedá.
Je to tam ze štěstí? Nebo jak bych to nazval? Asi je šťastný ten výherce. A na tom je ten byznys založený, že on je šťastný z toho, že to vyhraje, a neuvědomuje si, že nakonec stejně prohraje. Jinak by ty firmy nevydělávaly. Takže nakonec ti, kteří hrají, víc prohrají, než vydělají. Víc vsadí, než dostanou zpátky. Ano, jednotlivě někdo na tom může vydělat, ale ty nejsme schopni zdanit. Tak nevím, proč ten návrh je vůbec v tom návrhu obsažen. A myslím, že je nejlepší ho prostě odmítnout.
Já jsem v prvním čtení, a nebudu to opakovat, přesně citoval ze zprávy RIA z Ministerstva financí z roku 2015. Ti to odborně posoudili a došli k závěru, že ta daň se nedá vymáhat, nedá se spravovat, není efektivní ji zavést, aniž by se udělala nová analýza. Například s politickým zadáním by to vyšlo naopak. Tak prostě už to tak bude. Když se ptám kolegů z hnutí ANO - paní ministryně, neformálně, já je neudám na mikrofon - proč to tak je, jestli je jim třeba divné, víte, jaká je jejich odpověď? Paní ministryně, víte, jaká je jejich odpověď? Protože to chce paní ministryně. To je ale argument, co? To hned zahodíte RIA! Všechny věcné argumenty, a hned to pochopíte. Politicky možná, věcně určitě ne.
Takže paní ministryně, můj dotaz je, proč to chcete? Když to nejsme schopni ani spočítat, ani vymoci, ani předepsat? Možná jednotlivě na udání ano. Ale takhle by Finanční správa prostě fungovat neměla. A nechci zpochybňovat různé posudky, ale dávat proti sobě tzv. tvrdý a měkčí hazard, takovou tu Sportku, kterou generace mých rodičů prostě roky sázela stejná čísla apod., a dělat z nich patologické hráče, kteří jsou jako na stejné úrovni toho, jak chodí někdo do heren a tam hází - já nevím, jestli se tam hází peníze, asi se tam hází peníze - tak to myslím, že prostě není správné. A možná na to někdo kulaté razítko dá, ale podle mě jste schopni sehnat posudek s jiným kulatým razítkem, že to tak nebezpečné není.
Takže když takto půjdeme kus po kusu daňového balíčku, jejichž cílem je zvýšit příjem státního rozpočtu - paní ministryně tomu říká sazbový balíček, a nevím proč, sazby daně z příjmu se nemění, sazby daně DPH se nemění, sazby DPH se nemění, přesto je to sazbový balíček -, tak zjistíme, že opravdu jediným cílem je zdanit úplně všechno.
Já se pak dostanu ještě k návrhu spotřebních daní. Tam si myslím, nemůžu to nějak dokázat, že ve skutečnosti aparát Ministerstva financí nevěří těm číslům, která tam jsou namalována, o zvýšení příjmu státního rozpočtu. Myslíme si, že jsou příliš optimistická. A jediným důvodem, proč jsou tam tak namalovaná, proč jsou tak vysoká, je ten letní folklorní festival, kde ti ministři chodí na Ministerstvo financí, a paní ministryně tam letos našla 20 miliard, někde v budově Ministerstva financí, a ti šťastní ministři pak odbíhají na ten mikrofon a říkají: Já jsem hrozně spokojený. Například abych dal pokoj i ministrům za hnutí ANO, tak pamatuji si ministra zahraničí: Když nedostanu dvě miliardy, můžeme skončit se zahraniční politikou. Dobrý den, máme problém s paní ministryní, dostanu 400 milionů, jsem velmi spokojený. - Dvě stě, vidíte. Ještě méně, a stejně byl spokojený.
Já tomu říkám fenomén Mečiar. To jsem tehdy sledoval politiku jenom doma u televize. A pamatuji si, že Vladimír Mečiar říkal: Já mám takovou vyjednávací taktiku. Když potřebuji sto, tak řeknu tisíc. A mám kam ustupovat. Tak takhle se podle mě seriózní muž... Možná se takto dá vyjednávat v pozadí, ale na kamery. Dvě miliardy, bez toho nic. Pamatujete si Jana Hamáčka? Ctěného kolegu, se kterým mám opravdu dobré vztahy? Pokud nedostanou rezorty ministerstev, která řídí naše sociální demokracie, 20 miliard, nemůžeme podpořit vládu. Je to devastující, zničující. Ta ministerstva se zastaví. Život v České republice se zastaví. - A dostali jsme 9,5 miliardy, jsme velmi spokojeni. Vidím, že funguje koaliční kompromis.
Kde byla pravda? V první větě, nebo v druhé? Jsem přesvědčený, že v druhé větě byla pravda. Ani bych jim tolik nedal, paní ministryně. Protože kdybychom brali vážně slova, a já beru vážně slova pana ministra vnitra, tak prostě ten stát skončí. Protože pořád mu chybí 10 miliard. To znamená, neříkal veřejnosti pravdu, když ohlašoval, že bez 20 miliard je ten rozpočet naprosto katastrofický. 20 miliard dalších výdajů. O 113 miliard má paní ministryně a vláda více pro příští rok než letos. 113 miliard! A víte co? Nestačí to. Pořád málo. A to už tam máme započtené ty zvýšené daně a výnosy nebudou tak vysoké, jak tam jsou nalajnované.
Nejvíc plní státní kasu odvody. Žádné překvapení. Není to zásluha vlády. Ani této, ani jiné vlády. Pokud máme někomu poděkovat, tak našim zaměstnavatelům, našim podnikatelům. Protože ti platí ty vysoké odvody za své zaměstnance. I ti malí živnostníci, kteří mají zaměstnance, platí odvody za své zaměstnance. Ti zvyšují příjmy. Je to procentuálně nejvyšší navyšující příjem státního rozpočtu minimálně do konce srpna, což byla poslední čísla, která paní ministryně publikuje. ***