(9.50 hodin)
(pokračuje Feranec)

A není podstatné, jestli to bude 0,5, nebo 0,7, to si myslím, že to je věc nějakých debat, bude to ještě ve výborech. Ale ta změna je v tom, že se umožňuje vodákům na jiných než významně dopravních cestách, kde je provoz plavidel, holt to určité množství alkoholu mít. Takže toto je ta podstata. Asi jsem to nevysvětlil dostatečně přesně, tak se omlouvám. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka - pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedo. Páni ministři, nebo dámo a pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem to samozřejmě pochopil, že je tady snaha najít nějakou cestu, jak z toho problému ven. Tomu rozumím. Ale v tom případě bych neřešil ty nevýznamné vodní cesty vůbec. To je ten základní rozdíl toho našeho úhlu pohledu na věc. A možná také si říct, aby to nedopadlo tak, že úřednickými nařízeními všechny řeky budou významné dopravní cesty. To nebezpečí také hrozí. Je potřeba samozřejmě si na to dát pozor.

Ale já znovu říkám, že chápu ten výstup z toho problému, ale na druhou stranu kdyby tam nemělo být číslo žádné, vůbec by se o těchto problémech v té druhé části pozměňovacího návrhu nemělo hovořit. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Pan poslanec Pávek.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, asi vás nepřekvapí, že k tomu znovu vystoupím, tentokrát velmi krátce. My jsme se o tom bavili už nesčetněkrát, že se jedná o volnočasovou aktivitu, o tom, jak je to zasahování do svobody každého z nás, jak to Ministerstvo dopravy nebo alespoň někteří lidé v něm v podstatě připomínají sektáře, kteří mají potřebu opravdu zasahovat do života lidí v normálním procesu, ať už jsou to vodáci, ať už jsou to cyklisté, ať už je to cokoli jiného.

Ale dovolte mi, abych obrátil vaši pozornost k otázce té nulové hranice obecně. Já se domnívám, že teď nejde o to, abychom diskutovali číslo 0,5 - 0,2 - 0,8 - 1, mluvím teď o promile, ale abychom začali mluvit o nenulové hranici, protože ta nulová hranice, která je zavedená v podstatě všude, tzn. i v té dopravě - a já nejsem žádný příznivec, já alkohol piju velmi málo a velmi omezeně, nejsem žádný příznivec konzumace alkoholu. Na druhou stranu vím, a to vám potvrdí i třeba i Policie ČR, že nulová hranice je reálný problém, který zvyšuje uměle statistiku kriminality. Víte, že když vás dnes zastaví, naměří a nebudete mít čistou nulu, budete mít 0,2 - 0,1 - 0,05, tak prostě už spadáte do kategorie člověka, který porušil významně zákon, a je to jenom proto, že jste se nadýchali vody do ostřikovače nebo proto, že jste si ráno dali na cukr něco, co obsahuje alkohol, aby vás nebolelo v krku. Ta nulová hranice je podle mě velmi tristní. A zkušenosti z okolních zemí, kde ta tolerance je vůči té nenulovosti mnohem vyšší, ukazují, že to prostě funguje. Statistiky z Ministerstva dopravy jsou podle mě také zavádějící i v oblasti té trestnosti toho dopadu. Ukazuje se, že nulová hranice je pro spoustu lidí stresová. Policie, která zastavuje řidiče a dává jim dýchnout, je nešťastná, protože ví, že si dal ráno kapky do krku, že tam je 0,05, ale musí se to řešit, řeší se to jako trestný čin nebo jako velmi závažný přestupek.

Takže tento zákon ukázal to, že jsme se vydali směrem slepá ulička. A já jsem přesvědčený, že debata o té nenulové hranici - a já neříkám, že tam má být nějaká hranice, 0,2 - 0,1 - 0,5, to není relevantní. Relevantní je odstranit tu nulovou hranici v podstatě z toho lidského konání, a to i na dopravních cestách, a nejenom vodních. A tím nepropouštím žádnou toleranci vůči opilectví, vůči čemukoli jinému.

Ukazuje se také, že lidé, kteří jsou neukáznění, a to jsou zejména mladí řidiči, tak v okamžiku, kdy jedním malým pivem poruší tu nulovou hranici, tak pak už nemají zábrany pokračovat dál, protože už je to jedno. Jestli je zastaví kvůli malému pivu, nebo je zastaví kvůli deseti pivům nebo kvůli panákům, tak už je to jedno. A roste nám skutečně skupina mladých řidičů, kteří konzumují alkohol nad mírou, kteří způsobují závažné dopravní nehody. A já se domnívám, že to je dáno i tím - je to psychologie člověka, že opravdu jakmile to jednou poruším, jakmile si dám to malé pivo, tak pak už je to jedno, což se třeba v těch okolních zemích, jako je Rakousko, Německo, půl promile dovoleno, neděje, protože ten člověk si dá jedno pivo k obědu, ví, že ho to neovlivní negativně při výkonu toho řízení, a následně trestní odpovědnosti ho to stejně nezbavuje v případě nehody, ale nemá potřebu v tom pití pokračovat. Zatímco u nás jakmile se někdo přehoupne přes tu nulovou hranici, tak už je to vlastně jedno.

Takže já se domnívám, že v návaznosti na zákon o vnitrozemské plavbě nás znovu a znovu bude čekat debata i o zrušení té nulové hranice jako takové. Tím neapeluji na to, aby se ta hranice zvedala nějak vysoko, ale ta nula je prostě smrtelná. Roste nám ta statistika. Policajti jsou z toho nešťastní. Takže já se domnívám, že tahle skupina lidí na Ministerstvu dopravy, kteří jsou zabejčení a snaží se za každou cenu tu nulu udržet, že by měla postupně i pod tlakem i Sněmovny a výborů měknout.

To je všechno, děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. A vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Jako první pan poslanec Birke, poté pan poslanec Brázdil, poté pan poslanec Novák.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Ač to tak nevypadá, tak přece i já jsem zhruba do svých dvaceti let byl vodák a mám sjeté všechny české řeky, i slovenské, dokonce i některé polské. A věřte mi, že jsem tahal z těch šlajsen vodáky, kteří měli promile ne jedno, ale někdy i více než tři. A můžu vám říci, když jsme jim říkali "nejezděte to, protože jste v podnapilým stavu", tak tam stejně vyjeli, a jak to dopadlo - tou vodáckou hantýrkou se takzvaně cvakli. A kdybychom tam nebyli nebo kdyby tam nebyli lidé vedle toho, tak se ti lidé utopí. Protože koordinace pohybu, a to určitě tady lékaři řeknou lepší než já, je v tomto ohledu naprosto někde jinde.

Ta debata je tady pořád stejná v každém tom zákoně, kdy si říkáme - budeme jezdit po dálnici 130, nebo 150? Jenom někde? Budeme mít tedy nulovou variantu v alkoholu v krvi, když řídíme osobní vozidlo, budeme mít 0 nebo 0,5 nebo 0,6? A teď je ta debata, co se týče velkých vodních cest a malých vodních cest, jestli má být 0,5. Teď mi pan kolega tamhle z lavice říká - no a když ten vodák bude mít rukávky, tak může mít 0,3, a bez rukávků 0,6? Lidi, neblázněte, vždyť je to jak v blázinci! Tak se prostě pojďme domluvit, že velká vodní díla... Ti lidé prostě přesně vědí, co mají dělat, podle mého názoru. My tady žijeme dvacet nebo třicet let v nějaké svobodě, ti lidé jsou svobodní, tak jim to nesvazujme permanentně nějakými zákony, co mají a nemají dělat. Mně to připadá hloupé, nesmyslné a ty lidi to otravuje! Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Milan Brázdil, poté pan poslanec Novák.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi reagovat, protože pan Pávek otevřel jakousi nulovou toleranci. Podívám se na to z pohledu lékaře, který sloužil na záchytce jedenáct let.

Prosím vás, první stadium excitační. Jedno promile znamená - pohnete světem. Všichni jsme happy, a proto to pijeme, abychom byli v pohodě. Sedativní - to je dvojka. To jsme v podstatě unavení a pomalu už nejsme schopni ani do toho kajaku nebo do toho auta si sednout. Trojka je fáze hypnotická, jste neprobuditelní. To už je závažný stav. A čtverka je asfyktická, přestáváte dýchat. Takhle to nějak je. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP