(11.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, že vám vstupuji do vaší interpelace. Bohužel je 11 hodin a v 11 hodin máme pevně zařazený bod OKD, jsem tedy nucen vaši interpelaci přerušit a vrátíme se k ní při příští schůzi.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Pane předsedající, nemám žádný důvod oponovat vašemu přístupu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za spolupráci. Já vám děkuji a končím dopolední blok interpelací. Na 11. hodinu máme pevně zařazený bod projednávání OKD, každopádně standardně platí, že v první půlhodině mohou padat návrhy na úpravu, změnu pořadu schůze. Hlásí se pan poslanec Laudát. Prosím.
Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, zdůrazňuji "Poslanecké sněmovny" a "místopředsedo", dovolte mně při zpětném pohledu na průběh interpelací konstatovat, že u vládní koalice došlo k mírnému pokroku, ale určitě ne v mezích zákona, co se týká účasti. Vaše účast je opět jak noty na buben, takže samá pauza. A jenom bych vás, protože pan předseda je omluven, vyzval velmi naléhavě, abyste už skutečně něco udělali s tím, že do řádného programu Sněmovny jsou svolávány různé výbory a podvýbory. Takže dneska ráno od 9 hodin -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, že vám vstupuji do vašeho projevu, pane poslanče, ale požádám vás o ztišení, abyste vy všichni včetně mě dobře rozuměli, co pan poslanec Laudát přednáší. Prosím, pokračujte.
Poslanec František Laudát: Děkuji. Já mluvím teď hlavně k vám jakožto zástupci nejvyššího vedení Sněmovny. Ráno v 9 hodin pan předseda Böhnisch, ČSSD, svolal výbor pro životní prostředí a současně v 9.30 jistý pan Gabal podvýbor na obranu a bezpečnostní politiku a strategické koncepce České republiky. Nevím, jestli už se schyluje k válce, že je to tak naléhavé, že se to musí svolávat do řádného programu Sněmovny.
Tolik jenom konstatování a úporná padesátá šestá naléhavá výzva: prosím, zabraňte tomu, aby toto ve Sněmovně takto se provádělo. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Toto téma jsme již probírali s předsedy klubů, každopádně vrátíme se k tomu na grémiu a připomeneme, aby skutečně v průběhu zasedání Poslanecké sněmovny se nekonalo zasedání různých výborů a podvýborů.
Táži se, zda někdo máte návrh na změnu pořadu schůze. Nikoho nevidím. V tom případě otvírám pevně zařazený bod na dnešní den a tím je
216.
Informace vlády o postupu ve věci nevýhodné privatizace OKD
Na žádost poslanců klubu KSČM vám byl do lavic rozdán návrh na usnesení, takže každý byste ho měl mít k dispozici.
A nyní prosím, aby se ujal slova předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Dobrý den, dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych vás dnes už po druhé pozdravil. Během dnešního jednacího dne Poslanecké sněmovny budeme mít možnost se spolu takto vidět ještě několikrát. Čeká nás tato zpráva, čekají nás ústní interpelace a předpokládám, že v 18 hodin bych na půdě Poslanecké sněmovny vystoupil k současné situaci v Evropské unii po rozhodnutí Britů v jejich referendu.
Nyní mi tedy dovolte, abych se věnoval privatizaci OKD. Já jsem si připravil informaci, která je myslím docela souhrnná, vyčerpávající a plastická. Ukazuje, jakým způsobem došlo k privatizaci této těžební společnosti, a ukazuje ji v kontextu těch událostí, které se u nás v uplynulých 25 letech odehrávaly. Dovolte mi tedy, vážené poslankyně, vážení poslanci, abych se k této zprávě vyjádřil.
Začnu tím, že připomenu historii privatizace Ostravsko-karvinských dolů tak, jak se skutečně v minulých letech odehrála. To, co budu ve své zprávě říkat, jsou podložená fakta, zdokumentovatelná příslušnými rozhodnutími, zdokumentovatelná usneseními vlády a podobnými právními akty. Ta nejpodstatnější rozhodnutí, o kterých budu mluvit a která se týkají Fondu národního majetku nebo rozhodnutí vlády, jsou přirozeně také k dispozici v archivech.
Předehrou privatizace Ostravsko-karvinských dolů byla v obecné podobě strategická rozhodnutí o konkrétním způsobu provedení privatizace v Československu po roce 1989 vůbec. Šlo o nové legislativní prostředí pro nakládání s majetkem ve vlastnictví státu, zásady převádění majetku z původně národních podniků na nové právní formy, často akciové společnosti, což mělo umožnit v důsledku následně jejich privatizaci. Akciové společnosti jsou formy korporací, kde jednotliví vlastníci nevlastní nějaké konkrétní části majetku nebo abstraktních podílů, ale vlastní akcie, které je opravňují podílet se na řízení společnosti a také na zisku z dividend. Stát jako držitel akcií není proti ostatních akcionářům v nikterak privilegované pozici. Důležité je, kdo vlastní většinu akcií. To je potřeba mít na paměti, když se chceme zabývat otázkou privatizace Ostravsko-karvinských dolů. Právě v otázce udržení majority stát ustoupil, a to již v roce 1996, kdy se rozhodnutím ministra Skalického zbavil majoritního podílu v akciové společnosti OKD.
Dovolte mi, abych se nejprve vyjádřil k první fázi privatizace, která souvisí se vznikem akciové společnosti OKD a také souvisí s kuponovou privatizací. O privatizaci OKD rozhodl 29. prosince roku 1990, to znamená před 26 lety a ještě před rozdělením Československa, tehdejší ministr hospodářství Vladimír Dlouhý. Jde o rozhodnutí číslo 208/1990 s číslem jednacím 1804/401. Tímto rozhodnutím byl zrušen bez likvidace státní podnik Ostravsko-karvinské doly. K 1. lednu roku 1991 byla zřízena akciová společnost Ostravsko-karvinské doly, OKD, a. s. Do obchodního rejstříku byla tato akciová společnost zapsána 21. ledna roku 1991. Do nově vzniklé akciové společnosti byl vložen veškerý majetek zrušovaného státního podniku. Na rozdíl například od Mostecké uhelné byl do majetku nové akciové společnosti vložen i celý bytový fond OKD. Rozdíl je patrný ze zakladatelských smluv obou společností. V případě Mostecké uhelné se tehdy zřejmě vláda před 26 lety přiklonila k názoru, že byty nejsou určeny k podnikání této společnosti. Od roku 1991, od vzniku této akciové společnosti, tedy stát mohl ovlivňovat nakládání s majetkem OKD, ať už s majetkem v těžebních provozech, nebo nakládání s byty OKD, jen prostřednictvím výkonu akcionářských práv v akciové společnosti. Od té chvíle vláda nemohla o dění v OKD rozhodovat přímo, nemohla například přijmout usnesení o tom, co se má dít s doly OKD nebo s byty OKD. Tímto aktem, tím vložením majetku OKD do akciové společnosti, došlo k privatizaci řízení celé této společnosti.***