(15.40 hodin)
Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, vážená paní předsedající, já si dovolím odkázat na svůj pozměňovací návrh, který vám byl rozdán na lavice, a dovolím si ho jen velmi stručně odůvodnit.
Tento návrh se týká pobočky českobudějovického krajského soudu, která sídlí v Táboře. Chci připomenout, že tato pobočka Krajského soudu v Táboře již pracuje jedenáct let. Z hlediska potřeb justice i občanů se plně osvědčila. Pokud by došlo k ukončení činnosti této pobočky, tak by to znamenalo přesunutí všech jejích agend zpět ke Krajskému soudu do Českých Budějovic. Musíme konstatovat, že budova v Českých Budějovicích je plně kapacitně využita a umístění zaměstnanců z táborské pobočky neumožňuje. Myslím si, že za této situace je možné konstatovat, že zatímco zrušení pobočky v Táboře, tak jak předpokládá platné znění zákona, by si vyžádalo nemalé náklady na vytvoření nových kapacit v Českých Budějovicích, tak další existence této pobočky si žádné dodatečné náklady nevyžádá.
Já tedy v návrhu, který vám byl rozdán, z těchto důvodů navrhuji vypustit ze zákona časové omezení pro existenci pobočky Krajského soudu v Táboře a umožnit její další existenci, která vůbec není systémově v rozporu s pobočkami, které již jsou zřízené nebo se o nich uvažuje. Samozřejmě, že v případě přijetí tohoto mého návrhu bychom museli náležitým způsobem upravit název zákona v uvozovací větě části první článku I.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Vlastě Parkanové. Nyní prosím paní kolegyni Janu Hamplovou.
Poslankyně Jana Hamplová: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, chtěla bych načíst svůj pozměňovací návrh, který byl rozdán v písemné podobě už 25. listopadu dopoledne na vaše stoly a který se týká první části lhůt týkajících se nezaplacení platebních povinností vůči České advokátní komoře, protože to v zákoně absentovalo. Větší část se týká zahraničních společností, které se týkají provozování advokacie v České republice. Tento pozměňovací návrh byl diskutován s Českou advokátní komorou a vychází z praktických potřeb zákona o advokacii ve vztahu k praktické činnosti advokátů.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Janě Hamplové. Táži se na případnou další přihlášku do podrobné rozpravy. Ještě se hlásí pan kolega Koudelka. Prosím.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená paní předsedající, vážená Sněmovno, chtěl bych jenom reagovat na to, co říkal kolega Pospíšil. Není pravdou, že uvedené zápisy se týkají zápisů do obchodního rejstříku. Tam je plný monopol notářské komory. Stanovisko obou komor je také známo, protože samozřejmě notáři plně bojují za svůj monopol.
Chtěl bych ovšem na závěr ještě navrhnout, abychom hlasovali o návrhu na zkrácení lhůty mezi rozdáním pozměňovacích návrhů druhého čtení a možným hlasováním ve třetím čtení na 48 hodin. V případě, že by příští týden zasedala Poslanecká sněmovna, aby mohl být, dojde-li k tomu, na konec tento zákon schválen ve třetím čtení. Znovu říkám. Řeší se tam některé pracovněprávní poměry justičních čekatelů a čekatelů státního zastupitelství právě i s ohledem na to, že opět pan prezident některé z nich nejmenoval za soudce.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Ptám se tedy ještě jednou na přihlášku do podrobné rozpravy. Není taková přihláška, proto končím podrobnou rozpravu.
Budeme se za chvilku věnovat návrhu, který zde zazněl, jedinému možnému, o němž budeme hlasovat, a bude to návrh pana zpravodaje, pana poslance Zdeňka Koudelky, na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Já vás poprosím ještě o chvilku trpělivosti.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 878. Táži se, kdo souhlasí se zkrácením této lhůty na 48 hodin. Kdo je proti tomuto zkrácení lhůty?
Hlasování pořadové číslo 878. Z přítomných 119 pro 34, proti 2. Tento návrh nebyl přijat.
Končím tedy projednávání tohoto návrhu zákona ve druhém čtení, projednávání bodu č. 28, sněmovního tisku 975.
Ještě proběhne kontrola posledního hlasování, takže si budeme muset počkat na výsledek. - Není námitka, pokud gestu rozumím dobře. Tento bod skončil.
Můžeme se věnovat dalšímu bodu. Tímto bodem je bod
46.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 209/1997 Sb.,
o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 265/2001 Sb.
/sněmovní tisk 1159/ - prvé čtení
Prosím, aby opět z pověření vlády předložený návrh uvedl místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Němec. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážená paní předsedající, dovolte, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti. Předložený návrh je předkládán k implementaci směrnice Rady 2004/80/ES ze dne 29. 4. 2004 o odškodnění obětí trestných činů. Návrh obsahuje především změnu a doplnění některých ustanovení, u nichž tato potřeba vyplývá z nutnosti transponovat citovanou směrnici, popřípadě úpravu některých dalších ustanovení, která jsou odezvou na dosavadní praktické zkušenosti.
Uvedená směrnice Rady upravuje otázku přístupu obětí trestných činů k odškodnění v přeshraničních případech. Je založena na zásadě, že pokud se osoba trvale žijící nebo obvykle se zdržující na území členského státu Evropské unie stane obětí úmyslného násilného trestného činu na území jiného členského státu Unie, je povinen poskytnout odškodnění takový stát, na jehož území byl trestný čin spáchán. Směrnicí se zakotvuje právo oběti podat žádost o odškodnění v členském státě, kde trvale žije nebo se obvykle zdržuje. Koncepčně směrnice vychází z existence národních právních úprav pomoci obětem trestných činů.
Návrh předpokládá, že agendu spojenou s vyřizováním této žádosti, bude v České republice vyřizovat Ministerstvo spravedlnosti, jak je tomu doposud. Zůstal zachován dosavadní princip, že peněžitou pomoc lze poskytnout obětem trestných činů, jejichž sociální situace se zhoršila právě proto, že jim byla způsobena škoda na zdraví.
Při úvaze o finančních dopadech připravované novelizace zákona o peněžité pomoci je třeba zohlednit skutečnost, že lze jen stěží předvídat počet osob, kterým v důsledku trestného činu vznikne škoda na zdraví. Přesto lze orientačně vycházet z předpokladu, že navrhovaná právní úprava vyvolá potřebu navýšení rozpočtových prostředků do kapitoly Ministerstva spravedlnosti.
S ohledem na délku legislativního procesu a na časovou naléhavost právní úpravy je vhodné projednat a schválit tuto novelu tak, aby nabyla účinnosti co nejdříve. Nicméně je patrné, že k 1. lednu 2006, jak původně vláda očekávala, účinnosti nabýt nemůže.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. Prosím nyní zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Vlastu Parkanovou, aby se ujala slova.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Kolegyně a kolegové, zákonem č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, se zakládá právní vztah mezi státem a obětí trestného činu. Na základě tohoto zákona poskytuje stát oběti peněžitou pomoc v případě vážnější škody na zdraví. Vedením agendy s tím spojené je pověřeno Ministerstvo spravedlnosti.
29. dubna loňského roku, roku 2004, došlo k přijetí směrnice Rady 2004/80/ES o odškodnění obětí trestných činů a tato směrnice upravuje otázku přístupu obětí trestných činů k odškodnění v přeshraničních případech.
***