(11.20 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Česká republika přispěla maximem. My máme největší možnou pomoc, kterou jsme poskytli Pákistánu. Bylo uvolněno 110 mil. Kč. Je to nejrozsáhlejší pomoc, jakou jsme kdy poskytli.
Kolegyně a kolegové, mě tam mrzí dvě věci. První je, že situace v Kašmíru je komplikovaná proto, že spadlo velmi mnoho obydlí, dokonce lidé v těchto obydlích zahynuli. Jsou případy, že zůstala naživu jen matka a čtyři děti, ostatní pomřeli. Ale jim jakoby není dána pomoc, protože oni se nemají kam přesunout. Pro ně nikdo nebuduje nová obydlí, pro ně nikdo nebuduje nová přístřeší. Oni nemají důvod, proč sejít z hor do údolí, proč přijít za pomocí. Nevidí pro to sebemenší důvod. My můžeme poskytnout naši lékařskou a humanitární pomoc, a to činíme, ale ti lidé musí mít důvod, proč jít z hor dolů. Já teď nechci zasahovat do vnitřních záležitostí Pákistánu, ale myslím si, že tam je mnoho důvodů politických, proč se některé kroky nečiní, ačkoliv by se činit měly.
Proběhla konference pod záštitou Organizace spojených národů a alokují se prostředky pro to, aby se těmto lidem pomohlo. Odhady jsou do budoucna mimořádně varující. Zemřelo kolem 80 tisíc obyvatel a odhady jsou, že zimu nepřežije několik set tisíc lidí. Takto varující to je - několik set tisíc lidí. Ti lidé nepřežijí zimu, která do hor přijde. To nevyřeší Česká republika, ale je třeba maximálně alarmovat mezinárodní veřejnost, že pomoc tu musí být, a je potřeba těm lidem dát důvod. Když jsem byl v Pákistánu, tak nám místní autority říkaly: oni ti lidé z hor nescházejí dolů. A my říkáme: a kam má matka se čtyřmi malými dětmi jít celé hodiny dolů, aby se jí poskytla někde nějaká pomoc, když třeba ještě některé z dětí je zraněno nebo trpí nějakou nemocí? Situace je mimořádně závažná. Je to dáno i náboženskými poměry, které jsou v Pákistánu převládající.
Tato alarmující zpráva by nás měla vybudit a neměla by být nikomu lhostejná.
Druhý důvod mé stížnosti je, že vojáci České republiky tam jsou proto, aby splnili mandát. Je podle mne naprosto nepřijatelné, aby kdokoliv si stěžoval na to, jestli tam má být nebo nemá být přes Vánoce, jestli má vytopený stan nebo nemá. Já doufám, že Armáda České republiky je připravena nás chránit v době konfliktu, i kdyby v té době vojáci byli v nevytopených stanech. Doufám, že v tom máme větší schopnost. Proto si myslím, že tento alarm je mimořádně závažný.
Česká republika uvolnila zatím největší prostředky na humanitární pomoc a obnovu, více než kamkoliv jinam. Chceme vytrvat, ale narážíme i na problémy v Pákistánu. Jedním z nich je, že vláda Pákistánu nám sdělila, že nemá zájem na pokračování mise Severoatlantické aliance. To znamená, že se do toho vstupuje s politickým pohledem, aby tam nepokračovala mise Severoatlantické aliance, protože to jsou příslušníci jiné armády. Jak máme potom účinně pomáhat v tom prostředí, když narážíme na tyto komplikace?
Já se omlouvám za tu otevřenost, se kterou to tady říkám, ale situace je komplikovanější, než byla při spolupráci v jiných oblastech, kde jsme pomáhali, například po tsunami nebo v jiných místech, kde došlo k velkým katastrofám.
Já vás chci ujistit, že pokud jde o Pákistán, je to naše priorita. Chceme pokračovat, přejeme si, aby tam byla přítomnost České republiky, abychom dodali to, co zrovna potřebují. Potřebujeme to vědět od pákistánské strany.
Když už o tom mluvím, chci zdůraznit, že v České republice zdomácněl poněkud zvláštní přístup k humanitární pomoci. Oslovuje nás řada firem, které chtějí, aby jejich výrobek byl použit pro pomoc, a zlobí se, když jsou odmítnuty. To není proto, že bychom neměli zájem poskytnout šanci každému, ale prioritou pro Českou republiku a pro každého slušného člověka je poskytovat tu pomoc, o kterou je podána žádost. My tady nejsme proto, abychom uspokojovali žádosti českých firem nebo českých subjektů, ale abychom uspokojovali potřeby, které jsou na místě samém. Ujišťuji vás všechny, že to činíme.
Proto jsem rád, že tato otázka byla zvednuta, a myslím si, že by se to mělo zvedat ještě důrazněji i na parlamentní půdě. Já o tom mluvím na Severoatlantické alianci v Evropské unii. Je nepřijatelné, aby se do toho vnášel politický prvek, protože jde o trpící lidi. Ti lidé nikdy v žádné politické straně nebyli, nejsou a nebudou. Jsou to prostí lidé, žijící bohužel v komplikované oblasti Kašmíru, což je také oblast, která je předmětem sporu mezi Indií a Pákistánem. To tam také má jistý vliv na atmosféru.
Situace je skutečně mimořádně vážná a má poutat naši pozornost velmi zásadně. Proto také děkuji panu kolegovi Nečasovi, že tuto otázku tady zvedl, a ujišťuji vás všechny, že tady se nesmí jakýmkoliv způsobem polevit. Mám obavu, že po zimě budeme slyšet velmi vysoká, a tudíž i velmi smutná čísla. Mrzí mě, že jsou některé země v Evropě, které ještě neposkytly pomoc.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní se o slovo přihlásil místopředseda Poslanecké sněmovny pan Vojtěch Filip. Dále vystoupí pan poslanec Vlastimil Dlab a paní poslankyně Kateřina Konečná.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, páni ministři, paní a pánové, mám jen technickou poznámku. Byl jsem předsedou skupiny přátel Česká republika - Pákistán až do doby vojenského puče v Pákistánu. Na základě toho, co se tam odehrálo, vojenského převratu, jsem z té funkce odstoupil a od té doby se v této skupině přátel neangažuji a nevidím ani důvod. Přesto si myslím, že pan ministr sice mluví pravdu o humanitární pomoci, ale na druhé straně ten, kdo to politizuje, není Pákistán.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nyní má slovo pan poslanec Dlab, ale předtím ještě snad s faktickou poznámkou ministr zahraničí.
Ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda Paní předsedající, když pan místopředseda řekl, že ten, kdo to politizuje, není Pákistán, tak já chci vědět, kdo to politizuje, protože na to můj rozum nestačí. Chtěl bych vědět jasně, kdo to politizuje.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nyní tedy pan poslanec Vlastimil Dlab.
Poslanec Vlastimil Dlab: Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jen několik slov. Postoj Komunistické strany Čech a Moravy k Severoatlantické alianci je znám. Když jsme to projednávali ve výboru pro obranu a bezpečnost, samozřejmě jsme si vyslechli zprávu Ministerstva obrany a přiklonili jsme se k tomu, že pokud se jedná o humanitární pomoc, musí jít stranou všechny ostatní věci a takovouto věc samozřejmě podpoříme.
Já jsem rád, že tady zazněla slova, že pákistánská strana chce odstoupit od pomoci Severoatlantické aliance a že se tato pomoc bude poskytovat jiným způsobem. My budeme i nadále podporovat tuto pomoc, protože víme, že Pákistán v současné době je skutečně ve velkém problému. Vláda by se měla zamyslet nad tím, jak dále tuto pomoc prohloubit. Už to tady několikrát padlo. Tím, že tam máme vyslané pouze vojáky, to znamená lékařský tým, je to asi málo, je to nedostatečné. Pákistánská strana potřebuje v současné době zejména věci, aby lidé přežili zimu. Sám ministr Cyril Svoboda tady řekl, že na jaře se můžeme dočkat toho, že tam bude několik set tisíc mrtvých, protože nepřežijí zimu. To by mělo být velice alarmující nejen pro nás, ale pro celý svět, aby pomoc do Pákistánu proudila ve větší míře. Proto i Komunistická strana Čech a Moravy podpoří tento návrh.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Kateřina Konečná.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi jen krátký dotaz na ministra zahraničních věcí. Slyšeli jsme tady úžasný exkurs toho, co všechno se v Pákistánu děje, co se tam může stát, ale já se ho ptám přímou otázkou a čekám přímou odpověď: co Ministerstvo zahraničních věcí společně s vládou České republiky v nejbližších dnech připravuje a jakým způsobem chce pomoci k tomu, aby nedošlo k této humanitární katastrofě - protože na to jsem v jeho exkursu odpověď neslyšela.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nyní má slovo ministr zahraničí pan Cyril Svoboda.
Ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda Vážená paní místopředsedkyně, já se omlouvám, že nemám úplně přesná čísla v hlavě, protože jsem nevěděl, že tady bude teď tato debata. Posíláme stany, deky, léky, všechno potřebné. Jde tam celá humanitární pomoc podle požadavků na místě.
***