(16.30 hodin)
(pokračuje Mertlík)
To je jeden ze základních důvodů, proč se vláda při předložení tohoto návrhu zákona neobává nějakého mimořádně silného tlaku na další zvyšování úrovně nájemného a nějakých mimořádných sociálních dopadů. Právě proto se domnívala a domnívá, že není třeba např. konstruovat nějakou novou sociální dávku.
Dále, vážené dámy, vážení pánové, bych chtěl podtrhnout, že vláda nerezignovala na své programové prohlášení, ba naopak, ona je tímto návrhem zákona důsledně naplňuje. Chtěl bych ale přitom - a tady je asi ten spor založen - říci, co je deregulace, protože v některých příspěvcích, které zde zazněly, byla slyšet kritika spočívající v tom, že jedna forma regulace se nahrazuje formou regulace jinou, odlišnou. Ano, to je pravda, ale deregulace je pojem, který právě tento proces obsahuje. Možná není úplně šťastný. Vznikl někdy na počátku sedmdesátých let v USA v souvislosti s trhem energií a trhem v letecké dopravě, nicméně vždy a téměř ve všech případech znamená náhradu určité formy regulace jinou, a to tržně konformní regulací.
Proč k těm změnám regulatorních mechanismů dochází? Dochází k nim, protože nejen centrálně plánované ekonomiky, ale v minulosti i ekonomiky tržní používaly pro regulaci přirozených monopolů nebo jiných typů monopolů určité formy, které se ukázaly být nikoliv tržně konformní a byly nahrazeny jinými typy tržně konformními.
Důvod, proč vůbec ta regulace existuje, je právě v existenci monopolů a bohužel, právě bydlení je otázkou, kde -
(V sále je neustále velký hluk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Prosím o klid!
(Hluk trvá, ministr chvíli vyčkává.)
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji velice, i když musím konstatovat, že úroveň hluku se v zásadě nezměnila.
Je to příklad trhu, kde existují konkrétní lokální monopoly, které souvisejí s umístěním bytů a s poměrem mezi nabídkou a poptávkou, který je tímto fyzickým omezením primárně definován. Právě proto musí existovat regulace a ta deregulace neznamená nic jiného než odstranění stávající tržně nekonformní regulace a její nahrazení tržně konformní regulací, založené na dohodě mezi oběma stranami a mechanismu řešení sporů pro případ, že k dohodě nedojde.
Není pravda, že tento návrh zákona neznamená deregulaci. Znamená proces, který je takto označován, a domnívám se, že povede, bude-li akceptován, k relativně rozumnému budoucímu vývoji trhu nájemného bydlení.
Dovolte mi, abych na závěr řekl, že jsem si z této diskuse, která zde proběhla, odnesl následující poznatek. Zatímco pro část politického spektra, tak jak je reprezentováno zde v Poslanecké sněmovně, je tento návrh zákona příliš tržně orientován, řekněme "pravicový", pro další část sněmovny je naopak příliš nalevo a jako takový je zpochybňován. To mě, vážené dámy a pánové, přivádí k myšlence, že právě proto je dobrým základem pro další diskusi, která by mohla na svém základě umožnit tyto velmi konfrontační polohy diskuse spojit do obecně přijatelného a všemi politickými proudy akceptovatelného tvaru.
Právě proto vás znovu prosím o propuštění do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi Mertlíkovi a nyní prosím paní zpravodajku, aby přednesla návrhy, o kterých budeme hlasovat.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych shrnula proběhlou diskusi k předloze zákona. V diskusi vystoupilo celkem šest poslanců a zazněl třikrát návrh na zamítnutí zákona.
Dovolte mi ještě, abych jako zpravodajka přednesla pouze velmi krátký závěr. Já bych ráda kolegům z vládní strany a vládě připomněla, jaká je úloha Poslanecké sněmovny a jaká je úloha vlády v případě zamítnutí tohoto vládního návrhu. Úlohou Poslanecké sněmovny je posuzovat legislativní návrhy, kdežto úlohou vlády je navrhovat zákony. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Budeme tedy hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 64, které zahajuji. Kdo je pro návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 64 tento návrh byl přijat, když z přítomných 168 hlasovalo 95 pro a 64 proti. Konstatuji, že návrh zákona byl zamítnut.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, v tuto chvíli se budeme zabývat
body 30 a 31
schváleného pořadu schůze. Jejich projednávání bylo přerušeno před polední přestávkou.
(V sále je neustále velký hluk.)
Prosím o klid! Neslyším ani sama sebe!
Byla sloučena obecná rozprava, ve které řada poslanců vystoupila. Jednání bylo přerušeno před ukončením obecné rozpravy. V tuto chvíli zde mám přihlášené následující poslance: Lobkowicze, Grůzu a Grünera. Slovo má pan poslanec Jaroslav Lobkowicz, který zde není, ztrácí tedy pořadí. Slovo má pan poslanec Jan Grůza, připraví se pan poslanec Václav Grüner.
Promiňte, pane poslanče. Ještě než začnete hovořit, prosím pana poslance Palase jako navrhovatele a pana poslance Papeže jako zpravodaje - abychom byli spravedliví k navrhovatelům, kteří se oba nevejdou ke stolku zpravodajů, prosím pouze pana poslance Papeže, který je zpravodajem obou návrhů zákonů, aby přijal místo u stolku zpravodajů a sledoval rozpravu, aby mohl rekapitulovat návrhy.
Slovo má pan poslanec Jan Grůza, připraví se pan poslanec Grüner.
Poslanec Jan Grůza: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, moje vystoupení bude kratší, neboť vše podstatné již této sněmovně sdělili moji kolegové. Chci říci jen několik myšlenek. Podporuji, aby tyto dva návrhy, které jsou předloženy sněmovně, šly do druhého čtení. Podporuji, aby vznikla společná komise, která se pokusí vytvořit průnikový komplexní pozměňující návrh, který, doufám, nějakým způsobem obsáhne podstatné části návrhů jednotlivých předkladatelů. Nicméně několik poznámek bych si k předloženým novelám přece jen dovolil říci.
Domnívám se, že zde musíme držet princip, že zvěř je národním bohatstvím. Tento princip je třeba zakotvit do zákona v takové míře a zákon jej musí obsahovat v té podobě, aby bylo jasné, že toto národní bohatství je nutné nejen zachovat, ale i předat budoucím generacím.
Co se týče tvorby a výměry honiteb, bylo již hodně řečeno. Myslím, že jestliže nám něco v této chvíli myslivci z okolních zemí závidí, tak je to právě výměra našich honiteb, a to minimálně 500 hektarů. Myslím, že tento princip nelze opomenout, nelze dělat krok zpět a tuto výměru snižovat. Ukazuje se ze znaleckých posudků jednotlivých zástupců, odborníků z řad myslivců, že tyto výměry jsou skutečně optimální pro řádný chov zvěře, především drobné. Skutečně bych považoval za krok zpět, pokud bychom pětisethektarovou výměru honiteb snižovali.
Dovedu si v zákoně představit určité posílení práv vlastníka na vytváření honebních společenstev a zpracování plánu mysliveckého hospodaření. Myslím, že touto cestou musíme ve společné komisi jít, a lze si představit určitý posun v této věci, určité vyhovění žádostem vlastníků pozemků, aby mohli výraznějším způsobem zasahovat do tvorby honebních společenstev.
***