Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní prosím, aby nás o jednání zemědělského výboru informoval zpravodaj tohoto výboru pan poslanec Jan Grůza.
Poslanec Jan Grůza: Paní předsedající, dámy a pánové, zemědělský výbor se zabýval sněmovním tiskem 25 na svém jednání dne 7. října 1998 a přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 25/2, ve kterém doporučil rozšíření o pozměňující návrh, který máte v tomto sněmovním tisku uveden.
Já jako zpravodaj bych v této chvíli předal slovo řídícímu této schůze, protože k tomu v této chvíli nemám více co dodat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Grůzovi. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemnou přihlášku pana poslance Grůzy. Ano, pan poslanec Grůza chápal tuto přihlášku jako vystoupení, které již provedl v rámci zpravodajské zprávy. Jinou přihlášku do obecné rozpravy nemám. Uděluji slovo panu poslanci Palasovi, který se hlásí.
Poslanec Jaroslav Palas: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem v posledních několika týdnech dostal celou řadu dopisů od různých zemědělců - nejméně 10 jich bylo - kde si zemědělci stěžují na neutěšenou situaci, která v posledních měsících postihla naše zemědělství, a to z celé řady příčin. Jak zde bylo řečeno z úst ministra zemědělství, v některých okresech je to extrémní sucho, v některých okresech je to extrémní výskyt hrabošů, ale naše zemědělství bylo také atakováno nesystémovými dumpingovými dovozy zemědělských komodit z Evropské unie v důsledku zhroucení východních trhů, především v zemích bývalého Sovětského svazu.
My jsme proto došli k závěru, že je třeba pokusit se uvolnit nějaké prostředky, které by pomohly alespoň částečně tyto nepříznivé vlivy eliminovat.
V předběžných diskusích a debatách v kuloárech s vámi bylo řečeno, že zdroje, které chceme použít, jsou nesystémové. Ano, já se svými diskutéry a s kolegy ze zemědělského výboru souhlasím, že tyto prostředky pocházejí z nesystémových zdrojů. Prostředky z Pozemkového fondu mají být užity k řešení restitucí, nikoliv k řešení eliminací nepříznivých vlivů v oblasti zemědělství.
My jsme tady na minulé schůzi schválili 250 mil. Kč z Pozemkového fondu pro program obnovy venkova. Také bychom mohli říci, že je to nesystémové řešení. Já si ale myslím, že podstatnější není původ peněz, ale to, jak budou prostředky užity. Já se domnívám, že by bylo vhodné, aby rozdělení užití těchto prostředků bylo pod kontrolou parlamentu, pod kontrolou poslanců, především pod kontrolou opozičních poslanců. Já myslím, že ani ministr zemědělství nebude proti takovéto kontrole, protože je to výsadní právo parlamentu, aby kontroloval užití finančních prostředků vládou.
Já vás proto prosím, abyste vnímali problémy, do kterých se zemědělství dostalo, protože na nás se zemědělci dívají. Oni vědí, že dnes rozhodujeme o 400 mil. Kč, oni vědí, že buď peníze dáme, nebo je prostě nedáme, a že jsme ochotni jejich situaci řešit, nebo nejsme ochotni situaci řešit. Já vás proto prosím za naše zemědělce, abyste tento návrh podpořili.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Palasovi a uděluji slovo panu poslanci Jaroslavu Pešánovi.
Poslanec Jaroslav Pešán: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, zemědělský výbor přijal na svém zasedání dne 7. října 1998 usnesení č. 18 k projednávanému sněmovnímu tisku č. 25. Na základě tohoto usnesení má Poslanecká sněmovna schválit 400 mil. Kč z rozpočtu Pozemkového fondu na tzv. řešení zhoršené situace v zemědělství.
Jedna z úvah, jak naložit s těmito penězi, byl návrh Ministerstva zemědělství na úhradu spotřební daně na motorovou naftu spotřebovanou v zemědělské prvovýrobě pro čtvrté čtvrtletí. Měl jsem možnost prostudovat návrh Ministerstva zemědělství na stanovení ročních normativů a musím konstatovat, že se jedná o nepodařené dílo. Nechci zde nyní rozebírat jednotlivé tabulky, jenom si dovolím stručně konstatovat, že součtem skutečné a možné spotřeby motorové nafty na hektar u rostlinné a živočišné výroby dojdeme ke zjištění, že podpora pomocí vratky na 1 ha zemědělské půdy osciluje kolem částky 300,- Kč ročně. Plošné rozdělení uvažovaných 400 mil. Kč za čtvrté čtvrtletí 1998 neřeší v podstatě vůbec nic, tedy neodstraňuje ztrátu družstev a společností vykázanou na jeden hektar zemědělské půdy. Navíc toto rozdělení vůbec nezaručuje úspory motorové nafty, zvýšení produktivity práce, zvýšení kvality produktů s ohledem na možné tržní ceny a export. Důvodová zpráva nikde nedokladuje, že takto státem investované peníze přinesou v současné době oživení trhu, tedy další peníze, kryté zbožní produkcí. Celé opatření je jen spotřební a prorůstové v již tak přesyceném domácím i světovém trhu.
Návrh na stanovení ročních normativů postrádá jakoukoliv logiku investičních principů, nepůsobí dostatečně silně na žádný ukazatel mající přímý či nepřímý vliv na rentabilitu výroby a není v žádném systému opatření, které by mělo ve svém celku způsobit prodejnost produkce jak v tuzemsku, tak na světovém trhu. Současná opatření pro nadvýrobu a nižší kvalitativní hodnoty musí směřovat do snížení míry zornění, využití a zkvalitnění celní praxe s ohledem na platné zákony a úmluvy, a měla nakonec již způsobit bankroty neperspektivních a ztrátových podniků, tak aby se umrtvený kapitál dostal tam, kde jej dokáží kapitalizovat v relaci na agregátní nabídku a poptávku.
Důvodová zpráva postrádá vůbec logiku zákonů trhu, nevychází z odpovědně a objektivně zjištěných hodnot a vytváří populisticky dojem, že někdo jiný mimo resort zajistil podmínky, ve kterých se současní zemědělští producenti nacházejí. Argumenty nepříznivého ekonomického vývoje v zemědělství nejsou opřeny o platné principy trhu, když dokonce skupina podnikatelů v zemědělství - družstva a společnosti z nich vzniklé - drží většinu výrobního kapitálu téměř zadarmo 7 let a vůbec jej nesplácí. Odtud vyplývá, že některá družstva a společnosti nezměnily v zásadě ekonomické chování, jejich argumentace se opírá o socialistické zvyklosti a nemá reálný základ.
Argumentace dotační politiky v jiných, vyspělejších státech Evropské unie vychází ze zcela jiných předpokladů, ale hlavně vůbec a zcela zásadně nepředpokládá podporu neživotaschopných subjektů, natož subjektů, které by neměly dořešeny vlastnické vztahy. Navíc každý dotační titul by měl být prezentován tak, aby z něho bylo patrno, jakým přínosem bude pro společnost a pro zemědělství, a hlavně že jeho příjemcem mohou být především ti, co do státní pokladny odvádějí přiměřené daně ze zisku. Ztráta konkurenceschopnosti je dána mj. i mírou neschopnosti zajistit si dopředu sjednaný odbyt v ceně, která řeší rentabilitu produkce a osevních a zástavových plánů. Navíc v zemích východního bloku také proto, že celý systém zemědělství byl stavěn na maximální rozměr produkce s tím, že stát zajistil vykoupení veškeré produkce a všechny potřebné finanční toky na zajištění všech přímých, variabilních a nepřímých nákladů.
Závěrem chci říci, že bezprostřední opatření ve výši 400 mil. Kč nemůže řešit celkově zhoršenou situaci resortu. Takové opatření by mohlo mít smysl jen jako úvodní krok zapadající do systému prorůstových a hlavně restrukturalizačních opatření rozvržených na několik let. Zodpovědným opatřením by nutně musela předcházet analýza současného stavu s návrhem chystaných opatření.
***