Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

konané dne 28. listopadu 1996 v 15.00 hodin.

Druhou schůzi podvýboru pro otázky zdravotně postižených zahájil předseda podvýboru Václav Krása v 15.10 hodin.

V úvodu informoval poslance o návrhu stáhnout bod programu věnovaný transformaci ústavní péče. Pro návrh se vyslovilo všech pět přítomných poslanců.

Dalším bodem řádně schváleného programu byl bod podpora zaměstnávání zdravotně postižených z pohledu subjektů zaměstnávajících, převážně osoby se změněnou pracovní schopností.

Bod uvedl Ing. Jan Vízner. Upozornil, že subjekty, které zaměstnávají zdravotně postižené jsou ve smyslu obchodního zákoníku podnikatelskými subjekty. Proti ostatním podnikatelům jsou v konkurenčním prostředí znevýhodněny především proto, že zaměstnávají občany se sníženou výkonností, vysokou nemocností, a většinou s nízkou kvalifikací. Je zde vysoký podíl ručních prací, relativně vysoké mzdové náklady, které se musí vztáhnout k nákladům celkovým. Takovýchto subjektů existuje v celé České republice přibližně osmdesát. Prakticky největší představuje družstvo META, které je výrobním družstvem invalidů. Znevýhodnění subjektů, které zaměstnávají zdravotně postižené je částečně eliminováno dotačním systémem Ministerstva financí, dále možností poskytovat příspěvky na provoz chráněných dílen (upravuje vyhláška MPSV č. 115/1992 Sb.), další zvýhodnění subjektů v zákonných normách jsou neúčinná (například snížení sazby daně z příjmů podle § 35 zákona 586/1992 Sb.).

K zlepšení podmínek na trhu práce pro zdravotně postižené by mohlo dojít novelizací vyhlášky č. 115/1992 Sb. Zvýšením tlaku na subjekty, které neplní, nebo nemohou plnit povinné procento zaměstnávaných, které předkládá zákon o zaměstnanosti. Zaměstnavatelé se shodují na tom, že zlepšením situace by došlo k úpravě příspěvku na zřízení chráněných dílen, a to především odstranit nebo snížit 50 % účast na vynaložených nákladech ze strany zaměstnavatele. Příspěvek na poskytování chráněných dílen by bylo vhodné poskytovat obligatorně, výši příspěvku pak stanovit diferenciovaně. Například tak, že u osob s ZPP, ve výši nejméně 35 000 Kč na osobu ročně. Jako užitečný záměr by se jevilo vyčlenit chráněné dílny z trhu práce.

V dalších úvahách se zvažovala možnost, jakým způsobem financovat chráněné dílny. Jeden ze způsobů se jeví přes výběr pojistného na politiku zaměstnanosti, který je příjmem státního rozpočtu.

V rozpravě vystoupila za Ministerstvo financí Ing. Jarmila Fuchsová, ředitelka odboru, která se vyjádřila o možnosti přepočítávat v rámci státní správy objemové prostředky, které jsou vynakládány na zaměstnávání ZPP. Dobře sledovaná je část, která je typickou dotační politikou a směřuje z MPSV. Zde bohužel existuje nepružný mechanismus, kdy v rámci všeobecné pokladní správy je určitá částka, kterou rozdělují úředníci Ministerstva financí s metodickým vedením Ministerstva práce a sociálních věcí. K opravě této metodické chyby by mohlo dojít pouze změnou rozpočtových pravidel.

Poslanec Jiří Hofman vznesl dotaz, kdy dojde ke konkrétní novelizaci, která by i soukromé subjekty vedla k tomu, aby dodržely povinné procento zaměstnávání. Poslanec Hofman se dále zmínil o příspěvku pro mentálně postižené, o vytváření chráněných bytů, o problému nevztahovat integraci postižených pouze na zaměstnávání. Doposud chybí studie, a to je dluh Ministerstva práce a sociálních věcí, které by sledovaly vývoj zaměstnanosti u zdravotně postižených.

Dále vystoupil ředitel METY Kladno pan Michl, který seznámil poslance se situací ve výrobním družstvu META. Z vyjádření ředitele Michla je zřejmé, že výrobní družstva čekají velké problémy, pokud vyhláška č. 115/1992 Sb. vyjde až v polovině roku. Bude nutné udělat cokoli z dotací na provoz, akcionáři společnosti META mají výhrady na stav chráněných dílen a na produktivitu práce. V závěru uvedl, že velmi nepříznivým dopadem je zvýšení minimální mzdy, které znemožňuje vytvářet další pracovní místa pro zdravotně postižené.

Jako další vystoupil Ing. Pavel Dušek, místopředseda vládního výboru zdravotně postižených. Zmínil, že v oblasti invalidních důchodů přibližně pět tisíc žádostí bylo vyřízeno v neprospěch klienta. V řadě případů jde o lidi, kteří jsou dále nezaměstnatelní. V této souvislosti se jeví nezbytným vytvořit kategorii sociálních zaměstnání, která by byla chráněna od běžného trhu práce.

Poslanec Krása se přiklonil k názoru vytvořit systémovou změnu, která by umožnila kategorizovat chráněné pracovní místo. Dotace rozhodně nemohou řešit všechny problémy zaměstnávání zdravotně postižených.

Poslanec Jiří Hofman uvedl některé souvislosti s vyhláškou k zákonu o důchodovém pojištění, která stanoví stupně zdravotního postižení. Obecně je rekvalifikace dražší, než poskytnutí invalidního důchodu. I tato záležitost by se měla v některých případech citlivěji zvažovat.

V další rozpravě vystoupili Vízner, Fuchsová. Hovořilo se o možnosti změny zákona o daních z příjmů. K tomuto bohužel ze strany státní správy existují rozpačitá stanoviska.

Ing. Jaroslav Hrubý, vedoucí sekretariátu vládního výboru zdravotně postižených ve svém úvodním slovu vybídl přítomné zástupce ministerstev, aby co nejrychleji pracovali na dopracování vyhlášek, které se týkají zdravotně postižených. Neutěšený stav trvá již příliš dlouho.

Zástupkyně ministerstva práce a sociálních věcí PhDr. Jana Filáčková upozornila, že existuje konsistentní materiál k novelizaci vyhlášky č. 115/1992 Sb., v připomínkovém řízení, kdy daná záležitost bude vyřízena do čtrnácti dnů. Rovněž se přikláním k názoru, že na trhu práce bude nutno vytvořit chráněná pracovní místa.

V další rozpravě vystoupili Hofman, Krása, Michl, Dušek. Diskutovala se otázka přednostního zadávání státních zakázek pro družstva invalidů. Tato záležitost je sice plněna v řadě případů, ale družstva nemohou vyhovět přísným požadavkům zakázky.

Z celkové rozpravy vyplynulo několik požadavků na zástupce jednotlivých ministerstev. Především o dodání finanční analýzy toků peněz, které směřují na vytváření chráněných pracovních míst a chráněných dílen.

Zároveň podvýbor chce požádat Ministerstvo práce a sociálních věcí o zpracování koncepčního záměru systémové změny oddělení trhu práce, který by se zabýval zdravotně postiženými a byl oddělen od běžného trhu práce. Dále by si členové podvýboru přáli do konce ledna předložit věcný záměr novelizace vyhlášky č. 115/1992 Sb. Tyto tři návrhy byly podpořeny i přijetím usnesení č. 1/1996 podvýboru pro zdravotně postižené. Usnesení bylo přijato všemi přítomnými. O usnesení hlasovali poslanci Krása, Gavlasová, Hofman, Kolářová, Pešková, Zvěřina.

V bodě různé jako první vystoupila poslankyně Gavlasová, která seznámila členy podvýboru se žádostí České unie neslyšících k tomu, aby v souvislosti se zvýšením koncesionářských poplatků byla tato záležitost vázána na podmínku, že skryté televizní titulky budou ve veřejnoprávní televizi rozšířeny alespoň na 25 % vysílaných pořadů.

V rozpravě vystoupili Hrubý, Dušek, Gavlasová, Krása, Zvěřina. Diskutovalo se především o tom, na koho ze subjektů v oblasti médií by se podvýbor měl obrátit.

Předseda podvýboru bude vázán seznámit se stanoviskem podvýboru Stálou komisi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro sdělovací prostředky. Tento návrh předloží rovněž Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

V další rozpravě vznesl návrh poslanec Hofman. Tuto podmínku vázat i na prodloužení licence pro soukromoprávní televizi a udělení licence vázat na podmínku alespoň 20 procentního podílu pořadů vysílat titulkovaných tak, aby je mohly sledovat sluchově postižení. Na závěr projednávání tohoto bodu bylo přijato usnesení číslo 2, které podporuje požadavaek České unie neslyšících na 25 % podíl vysílaných pořadů se skrytými titulky ve veřejnoprávní televizi a zároveň doporučuje, aby udělování licence pro soukromoprávní televizi bylo vázáno na alespoň 20 % zachování pořadů vysílaných v hlavních vysílacích časech s titulkováním.

Dále v bodě různé vystoupil poslanec Hofman, který se zmínil o studii o potřebě poskytnutní studie dopadu důchodové vyhlášky. Poslanci se shodli, že tento materiál by měl být předložen a předseda podvýboru by si tento materiál měl vyžádat k jednání do 23. 1. 1997.

V rámci bodu různé seznámil poslanec Krása ostatní členy podvýboru se záměrem na příští jednání svolat širší okruh pozvaných k tzv. veřejnému slyšení. V rámci tohoto bodu by měl být dán prostor občanským sdružením zdravotně postižených k přednesení podnětů, kterými by se měl podvýbor později zabývat. Dalším bodem programu by mělo být zhodnocení činnosti posudkové služby, dopad zákona č. 155/1995 Sb., na posuzování invalidních důchodů a částečných invalidních důchodů. Zároveň by bylo vhodné požádat Ministerstvo práce a sociálních věcí o informace o věcném záměru vyhlášky č. 285/1995 Sb.

Dalším navrhovaným bodem byla diskuse k věcnému záměru zákona o sociální pomoci a bod různé.

V závěrečné rozpravě vystoupili Dušek, Krása, Hofman. Diskutovalo se to, že nebyl předložen materiál ke koncepci ústavní péče. Jedním z důležitých bodů, kterým se měl podvýbor v budoucnosti zabývat by měl být příspěvek na ústavní péči mentálně postižených. Dávka nebyla již tři roky valorizována a jde o závažný problém. Na závěr jednání poděkoval poslanec Krása všem za aktivní účast a upozornil, že další schůze podvýboru proběhne dne 23. 1. 1997 v 15.00 hodin s tím, že pozvánka bude poslancům doručena alespoň ve čtrnáctidenním předstihu.

V Praze dne 13. 12. 1996