(pokračuje Vlach)
Dámy a pánové, dalším bodem je
40.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
ve znění zákona č. 261/1994 Sb., a o změně a doplnění některých dalších zákonů
/sněmovní tisk 277/ - prvé čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 277. Z pověření vlády jej uvede paní ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová, kterou prosím, aby se ujala slova.
Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová:
Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládaný vládní návrh svým obsahem představuje jednak právní zakotvení nové organizace orgánů přípravného trestního řízení při odhalování a stíhání závažné hospodářské a majetkové kriminality, jednak novelizaci několika stávajících zákonů a to především zákona č. 283/1993 Sb. o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb. I když se jedná o materii obsaženou v různých zákonech, mezi změnami, které se ve vládním návrhu navrhují, je velmi úzká souvislost.V prvé řadě vládní návrh sleduje zřízení úřadů pro stíhání hospodářské a majetkové kriminality, a základní vymezení jejich postavení v soustavě státního zastupitelství. Tento krok je odůvodněn povahou a zvláštnostmi tohoto druhu, které vyvolávají nutnost zvolit do určité míry odlišný přístup k jejich odhalování a stíhání.
Závažná hospodářská a s tím související majetková činnost, po změně ekonomických a společenských poměrů po listopadu 1989 dostává logicky jinou podobu, má jiný charakter a k tomu je třeba přizpůsobit metody a formy jejího odhalování a stíhání. Schopnost orgánů činných v trestním řízení však tyto relativně nové formy trestné činnosti odhalit a správně po právní stránce kvalifikovat, vyžadují kromě jiného vysokou specializaci jak na úrovni policejních orgánů a vyšetřovatelů, tak i na úrovni státních zástupců. Míře závažnosti této trestní činnosti zpravidla koresponduje i velikost území, na kterém je tato trestná činnosti páchána, respektive na kterém je třeba provádět úkony k jejímu odhalení. A již tyto skutečnosti odůvodňují záměr o potřebě provést organizační opatření v činnosti především těch orgánů, které provádějí odhalování a stíhání takové kriminality v tzv. předsoudním stadiu trestního řízení, tj. opatření sledující koncentraci působnosti jako předpokladu pro zajištění žádoucí specializace a odbornosti těchto orgánů. A právě tento cíl sleduje návrh úpravy, podle níž, při Vrchním státním zastupitelství v Praze a v Olomouci má dojít ke zřízení Úřadu pro odhalování a stíhání hospodářské a majetkové kriminality v zákoně přesně specifikovaném.
Tyto úřady mají mít postavení organizační složky příslušných státních zastupitelství a mají spolupracovat s obdobně specializovanými složkami policie a Úřadu vyšetřování.
Na rozdíl policie včetně úřadu vyšetřování je v rámci soustavy státního zastupitelství třeba uvedenou změnu provést formou zákona, tedy změnou stávajícího zákona o státním zastupitelství a změnou trestního řádu.
Návrh novelizace zákona o státního zastupitelství je ovšem koncipován v širším rozsahu. Smyslem v této souvislosti navrhovaných úprav není změna koncepce, podle níž je zákon o státním zastupitelství vybudován, ale zpřesnění v zájmu lepšího fungování soustavy státního zastupitelství.
Hlavní věcné změny obsažené v návrhu novelizace zákona o státním zastupitelství spočívají
- v zákonném zakotvení příslušnosti Vrchního státního zastupitelství k výkonu dozoru v některých trestních věcech,
- v přesnějším vymezení vztahů mezi jednotlivými články státního zastupitelství a postavení ministra a Ministerstva spravedlnosti,
- dále ve vymezení obsahu nadřízenosti vedoucího v rámci určitého státního zastupitelství při vydávání příkazů,
- ve vymezení obsahu správy státního zastupitelství a povinností jednotlivých článků,
- ve zpřesnění postupu při jmenování státního zástupce,
- v uvolnění podmínek pro přidělování státních zástupců v rámci jednoho kraje jednotlivým okresním státním zastupitelstvím podle jejich potřeb,
- v odstranění stávajících nedostatků a nepřesností v úpravě kárné odpovědnosti a kárného řízení,
- a konečně ve zpřesnění podmínek pro přijetí právního čekatele a průběhu jeho čekatelské praxe.
Již jsem se zmínila o tom, že soustředění určité části trestní agendy u vrchních státních zastupitelství je třeba promítnout i třeba do trestního řádu, jehož novelizace se rovněž předpokládá. V této souvislosti se zároveň navrhuje provést několik další úprav tohoto zákona. Jedná se o zákonné zakotvení státního zástupce k úkonům trestního řízení, rozšíření jeho oprávnění ve stádiu prověřování trestního oznámení, o změnu úpravu podmínek, za nichž orgány činné v trestním řízení mohou vyžadovat údaje získané v daňovém řízení, a úpravu postupu při výkonu rozhodnutí, jímž byl obviněnému uložen dohled a konečně o úpravu postupu při zajištění zaknihovaných cenných papírů.
Poslední navrhovaná změna se týká úpravy zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů, jehož § 10 v otázce postihu státních zástupců za přestupky dosud odkazuje na zvláštní zákon. Pro jeho vydání nejsou důvody. Uvedený odkaz z přestupkového zákona proto navrhuji vypustit.
Jsem přesvědčena, že navrhované úpravy přispějí ke zvýšení účinnosti práce orgánů přípravného řízení při stíhání mimořádně závažné ekonomické kriminality a zlepší fungování soustavy státního zastupitelství. Proto vám navrhuji, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, abyste v rámci prvního čtení přikázali tento vládní návrh k projednání výborům, které si určíte.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji paní ministryni za její obsáhlé zdůvodnění návrhu zákona. Prosím nyní, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, poslankyně Anna Röschová.
Poslankyně Anna Röschová:
Pane místopředsedo, dámy a pánové, myslím, že potřebnost a obsah předkládané novely velmi podrobně odůvodnila paní ministryně, takže já již dalším projevem vás zdržovat nebudu.Proto mi dovolte, abych se soustředila pouze na to, abych doporučila této sněmovně, aby přikázala předkládaný návrh novely ústavně právnímu výboru.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji a otevírám rozpravu, do kterého se přihlásila paní kolegyně Rujbrová a poté pan poslanec Jičínský.
Poslankyně Zuzka Rujbrová:
Pane předsedající, dámy a pánové, již v souvislosti s projednáváním dnes již odmítnutého návrhu poslanců klubu KSČM na novelizaci stejného zákona, jsem poukázala na negativní dopady podřízení státních zastupitelství Ministerstvu spravedlnosti a ministrovi, který do požadavku na nezávislost, odbornost a objektivitu této instituce nutně vnáší zájmy strany, jejímž je členem nebo sympatizantem.Vládní novela přináší ve svém ustanovení § 13 další prohloubení této podřízenosti. Z hlediska infiltrace organizovaného zločinu do justice je nejsnadnější jeho vstup do správního úřadu, který má tak velkou kompetenci, že kádrově i materiálně ovládá státní zastupitelství a ještě má cestou ministra možnost vykonávat dohled a požadovat informace od kterékoliv složky. Jde o ideálně kontraproduktivní opatření, které svou systémovostí a váhou podstatně převyšuje v opačném smyslu význam nově zamýšlených úřadů pro stíhání hospodářské kriminality.
Význam navrhované formulace § 13 odst. 2 není jenom terminologický. Hovoří-li o dohledu, je tento v teorii práva nejčastěji chápán jako vztah, v němž je orgán vykonávající dohled oprávněn dávat adresátovi dohledu závazné pokyny z hlediska zákonnosti. A právě proto, že dosavadní text § 13 je zbaven demonstrativní vsuvky a při přihlédnutí k tomu, jak novela konstruuje vztah ministra spravedlnosti při vyžadování informací od složek státního zastupitelství v § 13 odst. 3 a při výkonu správy v § 13a, zejména v odst. 5, jde svou povahou o změnu, která fakticky vede k podřizování systému státního zastupitelství ministru a Ministerstvu spravedlnosti.
Pokud pak jde o to, že výkon správy a podle definice § 13a odst. 1, jde o pole poměrně široké, je sférou podřízenosti ministerstvo, a to včetně všech vedoucích státních zástupců. Ve svých důsledcích to znamená, že např. formou neudělení odměn nebo neposkytnutím nutné kancelářské techniky může ministerstvo velmi snadno usměrňovat jednotlivá státní zastupitelství při výkonu jejich zákonných pravomocí a vyvíjet tak nepřímý tlak na vyřízení konkrétních případů. Lze předpokládat, že hospodářský tlak jednoduše zdůvodnitelný požadavkem úspor spolu s osobně vyjádřenými a tedy nekontrolovatelnými podmínkami postačí. Pak je ovšem veta po zbytcích samostatnosti a dostáváme se i do rozporu s obsahem pravidel o úkolech prokurátorů, tedy rezoluce přijaté 8. kongresem OSN o prevenci a potírání zločinnosti z roku 1990.
Potud je také důvodová zpráva prodchnuta klausovskou ideologií úspěchů, nepravdivá a svrchovaně nebezpečná.
Odůvodnění vládní novely zamlčuje existenci i jiných nadnárodních normativů, zejména OSN, pokud tvrdí, že navrhované úpravy se vlastně se vším evropským shodují. U opozičních návrhů bývá zvykem zdůrazňovat, ať již důvodně nebo nedůvodně, jejich neústavnost. Dovolte, abych i já vládě ústavu připomněla. I ústava České republiky ve svém čl. 80 chápe státní zastupitelství jako samostatnou složku moci výkonné.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Rujbrové. S faktickou poznámkou pan poslanec Matulka, připraví se pan poslanec Jičínský.
Poslanec Dalibor Matulka:
Vážení pánové, asi jste si povšimli, že moje tři předřečnice jsou dámy. Kravál ve sněmovně mě přesvědčuje, že místo toho, aby tu seděli gentlemani, tady zřejmě sedí tvorové, alespoň o dva živočišné druhy níž. Pánové, sty"te se.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Pan poslanec Jičínský má slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský:
Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci několik poznámek k tomuto návrhu vládního zákona týkajícího se státního zastupitelství. O problematice státního zastupitelství jsme zde už měli různé diskuse, a podle mého soudu, byly až příliš ovlivněny určitým ideologickým přístupem, který brání změnu, jež se stala a nechce přiznat, že ve změně, která se uskutečnila během minulého období, došlo k mnoha jednostrannostem a došlo k tomu, že určité právní záruky zákonnosti z našeho právního řádu byly vypuštěny a nebyly ničím nahrazeny. O tom se diskutovalo už v souvislosti s návrhem, který tu předložila minule kolegyně Rujbrová.Tento návrh je nepochybně z těch, které jsou určeny ke splnění úkolů vyplývajících z tzv. vládních balíčků. Je to poznat právě na přílišné účelovosti těchto změn a to je něco, co mi u instituce jako je státní zastupitelství vadí. Myslím si, že změny úpravy takové instituce by měly být koncepčnější, neměly by být účelové a tady mně účelovost připadá přílišná. Z tohoto hlediska mám pochybnosti o vytvoření oněch úřadů pro stíhání hospodářské a majetkové kriminality a ani odůvodnění v důvodové zprávě se mně nezdá tuto instituci dostatečně odůvodňovat. Mám rovněž jako kolegyně Rujbrová pochybnosti o přílišném upevnění vazeb státního zastupitelstva k Ministerstvu spravedlnosti. Tato moje poznámka se netýká současného personálního obsazení tohoto ministerstva. Já vůči paní ministryni nemám žádné výhrady, ani osobní ani politické, ale tato výhrada se týká koncepce, protože zákon upravuje vztahy institucionální bez ohledu na to, kdo tu či onu instituci představuje.
V tomto směru mám pochybnosti o tom, zda toto posílení nebude na újmu nezávislosti a objektivity činnosti, kterou má státní zastupitelství zajišťovat.
Jestliže už se novela dělá, proč potom nejsou plněny ty úkoly ve sféře trestního procesu, které svého času prokuratura plnila, které byly potom zrušeny, ale zůstaly bez náhrady. V tomto směru není důvod, proč by státní zastupitelství nemohlo vykonávat dohled nad místy, kde se vykonává vazba a kde se vykonává ochranné léčení apod. Jsou to věci, které by v rámci novely bylo možno upravit.
Při všech výhradách ale nejsem proti tomu, aby návrh byl postoupen do druhého čtení. Myslím, že v rámci druhého čtení lze tyto problémy hlouběji posoudit a případně návrh pozměnit.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu kolegovi Jičínskému a uzavírám rozpravu, vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nehlásí.Pokud se nepletu, v rozpravě nezazněl návrh na vrácení či zamítnutí. Rozhodneme tedy o přikázání tak, jak zazněl návrh na přikázání, tedy ústavně právnímu výboru.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 295. Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 116 pro, 3 proti.
Konstatuji, že jsme projednali další bod.
Budeme se věnovat bodu, kterým je
41.
Vládní návrh zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb.,
o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
/sněmovní tisk 292/ - prvé čtení
I zde se jedná o první čtení.
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 292. Z pověření vlády předložený návrh uvede, věřím krátce, ministryně spravedlnosti paní Vlasta Parkanová, kterou prosím, aby se ujala slova.
Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová:
Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, tento předložený návrh je realizací 36. článku Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Podmínky a podrobnosti náhrady škody mají být upraveny zákonem.Navrhovaná právní úprava by měla nahradit platnou úpravu obsaženou v zákoně 58/69 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem. Tento vládní návrh zákona obsahuje širší formu odpovědnosti za škodu, z platného zákona však byly převzaty ty instituty, které se v praxi osvědčily.
Návrh zahrnuje úpravy odpovědnosti státu za škody způsobené při výkonu soudnictví a státní správy a dále úpravu odpovědnosti za škody způsobené územními samosprávnými celky při výkonu veřejné správy. To je úprava, kterou platná právní úprava dosud nezná. Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci se tedy ve srovnání s platnou úpravou navrhuje rozšířit o odpovědnost územních samosprávných celků, jimž byl ústavou České republiky také svěřen výkon veřejné moci.
Navrhujeme, aby nárok na náhradu škody bylo možno vyvodit pouze ze skutečností, které jsou taxativně stanoveny v zákoně, tedy z nezákonného rozhodnutí, z rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření anebo z nesprávného úředního postupu. Navrhuje se tuto odpovědnost založit na objektivním principu.
Vládní návrh přebírá z platného zákona povinnost poškozeného uplatnit nárok na náhradu škody předběžně u příslušného ústředního orgánu, je-li za škodu zodpovědný stát. Teprve po marném uplynutí šestiměsíční lhůty splatnosti je dána poškozenému možnost obrátit se se svým nárokem k soudu. Vládní návrh přebírá i osvědčenou úpravu regresní náhrady, již bude mít právo požadovat stát, územní samosprávný celek či jiný subjekt, který platil náhradu škody nebo hradil regresní úhradu po těch objektech, které škodu zavinily.
Navrhuji vám, abyste vyslovili s vládním návrhem souhlas.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji paní ministryni Parkanové a prosím určenou zpravodajku paní poslankyni Röschovou, aby se ujala slova.
Poslankyně Anna Röschová:
Pane místopředsedo, dámy a pánové, myslím, že opět výklad byl vyčerpávající, to znamená, že se soustředím opět jen na roli zpravodaje a doporučím této sněmovně, aby návrh zákona byl přikázán ústavně právnímu výboru.Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Röschové a otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jičínský. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský:
Pane předsedající, vážené shromáždění, svého času, když jsem kritizoval vládní prohlášení a jeho plnění, konstatoval jsem vážné nedostatky v plnění legislativního úkolu vlády. Mimo jiné jsem vytýkal absenci tohoto zákona, který je potřebný.V této souvislosti rád konstatuji, že vláda tento dluh plní a rovněž rád konstatuji, že na rozdíl od většiny kritických připomínek, které jsem k předlohám měl, v tomto případě se osobně domnívám, že tento předložený návrh je dobrý a doporučuji jeho postoupení do druhého čtení.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Jičínskému a uzavírám rozpravu, do které se dále už nikdo nepřihlásil.Dámy a pánové, rozhodneme o návrhu na přikázání.
Kdo je pro přikázání ústavně právnímu výboru, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 296. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 111 pro, nikdo proti.
Konstatuji, že jsme projednali další bod. V tomto okamžiku děkuji paní ministryni Parkanové a paní zpravodajce Röschové.
Dámy a pánové, dalším bodem našeho pořadu je
42.
Návrh poslanců Zuzky Rujbrové a Petra Šimůnka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon ČNR č. 549/91 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 267/ - prvé čtení
I zde se jedná o prvé čtení. Předložený návrh uvede paní kolegyně Zuzka Rujbrová. Pokud paní ministryně Parkanová a paní poslankyně Röschová nezaznamenaly, už projednáváme další bod. (Posl. Rujbrová: Paní poslankyně Röschová sem stále patří.) Bude sem ještě patřit, máte pravdu. Paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzka Rujbrová:
Novela zákona č. 549/91 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, sleduje společně s novelou Občanského soudního řádu, o které budeme mluvit za chvíli, jeden cíl - snížit nepoměr v postavení dlužníků a věřitelů ve prospěch těch druhých. Podstata změn navrhovaných v tomto tisku spočívá ve zpoplatnění odporu, který může odpůrce, tedy dlužník, podat proti meritornímu rozhodnutí soudu ve formě platebního rozkazu.Motivem navrhované změny zákona o soudních poplatcích, podle níž by byl odpůrce povinen zaplatit soudní poplatek za podání odporu proti platebnímu rozkazu, bylo zabránit zneužívání tohoto prostředku nápravy, tedy odporu proti platebnímu rozkazu, k němuž v praxi bohužel nezřídka dochází.
Odpůrce, jemuž byla platebním rozkazem uložena povinnost zaplatit určitou peněžní částku, podáním odporu oddálí splnění oprávněného nároku navrhovatele, přestože mnohdy si je sám vědom oprávněnosti žaloby. Při současné situaci v soudnictví totiž odpůrce důvodně počítá s tím, že jeho věc bude projednána a rozhodnuta, byť se tak stane v jeho neprospěch, daleko později. Oprávněné nároky žalobců, tedy věřitelů, tak zůstávají neuspokojeny i několik let.
Vláda ve svém jako obvykle zamítavém stanovisku k předloženému návrhu uvádí, že navrhovaná změna je v rozporu s ústavou, Listinou základních práv a svobod a Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod, neboť zpoplatnění odporu proti platebnímu rozkazu by znamenalo ztížení možnosti domoci se projednání věci v řízení, které má mít všechny atributy spravedlivého procesu. Domnívám se, že podobná argumentace je zavádějící. Tzv. zkrácené rozkazní řízení, jehož výsledkem je platební rozkaz, který má stejné účinky jako rozsudek, představuje vyřízení žaloby na peněžité plnění rychle a efektivně. Soud jej však může realizovat jen za poměrně přísných zákonných podmínek, mj. musí dojít na základě tvrzení a důkazů poskytnutých žalobcem k vnitřnímu přesvědčení, že uplatněné právo vyplývá ze skutečností, které navrhovatel uvedl. Soudní rozhodnutí ve formě platebního rozkazu je procesním institutem, který umožňuje zvládat vysoký nápad soudní agendy, zejména v civilních a obchodních věcech, v řadě vyspělých států.
Pokud odpůrce, tedy žalovaný, nechce povinnost uloženou platebním rozkazem splnit, může podat odpor. Tím dosáhne projednání věci v nezkráceném řízení. Zpoplatnění odporu by však nevedlo ke znemožnění jeho podání, pouze by omezilo zneužívání odporu v těch případech, kdy si odpůrce je vědom oprávněnosti nároku navrhovatele, takže by raději neriskoval ztrátu dalších finančních prostředků v souvislosti s úhradou soudního poplatku. Naopak, v případě následného úspěchu ve sporu by odpůrci vložené finanční prostředky včetně soudního poplatku z odporu byly vráceny v rámci rozhodnutí soudu o nákladech řízení, tedy zaplaceny navrhovatelem. Na svých právech by v žádném případě tedy zkrácen nebyl
Zpoplatnění odporu rozhodně nebrání odpůrci v tom, aby se domohl projednání věci ve spravedlivém procesu.
Soudní poplatky z úkonu účastníků nelze považovat za sankci. Sankční charakter má pouze rozhodnutí soudu o náhradě nákladů řízení, neboť ve sporu se uplatňuje princip úspěšnosti.
Zpoplatněním odporu by nebyl porušován ani princip rovnosti procesních stran, neboť i navrhovatel - žalobce musí podle zákona zaplatit poplatek z návrhu na zahájení řízení a rovněž takto riskuje, že mu v případě neúspěchu ve sporu nebude jeho náhrada přiznána.
Konečně zákon zpoplatňuje i celou řadu dalších procesních úkonů účastníků, jako je odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, a pokud bychom akceptovali názor vyslovený ve vládním vyjádření, mohli bychom namítat, že se tak děje v rozporu s ústavou, Listinou základních práv a svobod či mezinárodními smlouvami.
Dovolte mi, abych na závěr zmínila ještě jeden nepřímý, ale nanejvýš aktuální efekt navrhované úpravy. Kromě posílení pozice věřitelů proti dlužníkům může jeho uplatnění přinést ročně státnímu rozpočtu kolem půl miliardy korun.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji paní kolegyni Rujbrové a prosím určenou zpravodajku paní poslankyni Röschovou, aby se ujala slova.
Poslankyně Anna Röschová:
Pane místopředsedo, dámy a pánové, ve svém vystoupení zpravodaje nemohu nic jiného než opět upřít vaši pozornost na zde již jmenované stanovisko vlády, tisk 267/1, ve kterém se uvádí, že předkládaná novela není v souladu s ústavou a s mezinárodními smlouvami ve smyslu článku 10 ústavy. Podle článku 96 odst. 1 ústavy mají všichni účastníci před soudem rovná práva. Podle listiny práv a svobod má každý právo, aby jeho záležitost byla před soudem projednávána veřejně, bez zbytečných průtahů, za jeho přítomnosti a aby se mohl jasně vyjadřovat k předkládaným důkazům. Z příslušných ustanovení Občanského soudního řádu vyplývá, že rozhodování platebním rozkazem je zcela specifické rozhodování, lze jím rozhodnout pouze, je-li v návrhu uplatněn nárok na peněžitou částku a uplatňované právo musí vyplývat ze skutečností uvedených navrhovatelem. Odpůrce se dozví o všech skutečnostech až doručením platebního rozkazu.Z těchto uvedených skutečností vyplývá, že odpůrce musí mít všemi prostředky zaručenu rovnost před soudem. Nemůže mít stíženou možnost domoci se svého ústavního práva na spravedlivý proces, což by v případě zpoplatnění platebního rozkazu bylo.
Tady bych se chtěla zmínit - paní předkladatelka ve své úvodní řeči srovnávala zpoplatnění odporu se zpoplatněním odvolání. Já se domnívám, že přece jen z důvodů, které jsem zde uvedla, jde o něco jiného. Rozsudek, který je vynesen normálně v řádném veřejném řízení, kde odpůrce může uplatnit veškerá svá práva, tak proti němu, když je zpoplatněno odvolání, pak následně dovolání, samozřejmě nenaruší rovnost před zákonem či právo na spravedlivý proces.
Já se obávám, že předkládaná novela toto právo, o kterém jsem hovořila - právo na spravedlivý proces - odpůrci velmi ztěžuje a jemu by se nedostalo to, co ústava zaručuje a zaručuje mu to také listina práv a svobod.
Z těchto důvodů, které jsem zde uvedla, podávám návrh na zamítnutí návrhu poslanců Zuzky Rujbrové a dalších, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan kolega Petr Šimůnek, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Petr Šimůnek:
Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nemohu souhlasit s paní zpravodajkou, protože jak tu hovořila, právě podle článku 96 odst. 1 ústavy České republiky, všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva. Podle článku 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod všichni účastníci jsou si v řízení rovni a podle článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na to, aby jeho záležitost byla mj. projednána spravedlivě. Je velmi důležité, aby žádná z účastnických stran v procesu nebyla zvýhodňována či znevýhodňována. Vysvětlím.V praxi je to tak, že dejme tomu občan, fyzická osoba nebo právnická osoba, která se dostane do finančních potíží, je tudíž dlužníkem. Věřitel má snahu se dohodnout se svým dlužníkem o vypořádání. Není možno se dohodnout s dlužníkem, pak to tedy věřitel podstupuje soudu. Co se stane? Věřitel musí zaplatit příslušný poplatek, aby vůbec soud mohl v této věci jednat. Dlužník dá odpor a vlastně prodlužuje jednání soudu. Jsme u velkého problému, protože se nám takto zadlužuje spousta malých a drobných podnikatelů, kteří nemají takové finanční krytí, aby event. mohli věřit několika dlužníkům, dostávají se do velmi těžkých finančních situací a v mnohých případech končí.
Obávám se jedné věci: Podle údajů Českého statistického úřadu již 61 % těchto lidí nevěří Policii České republiky a 55 % soudcům. A znovu je tu velká obava, a to jak se díváte poslední dobou na televizi, ruská, ukrajinská mafie, protože když jde už o částky, které převyšují 100 000 Kč, tak se to řeší i tímto způsobem, tedy vymáhání těchto pohledávek. Proto nás toto dovedlo až k podání této novely zákona.
Proto žádám o podporu na zpoplatnění odporu proti platebnímu rozkazu tak, jak je to navrženo v návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 549/91 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Šimůnkovi a uzavírám rozpravu vzhledem k tomu, že se dál do ní již nikdo nepřihlásil.Dámy a pánové, konstatuji, že zazněl návrh na zamítnutí. Prosím, aby se rozšířila zpráva o tom, že budeme hlasovat, tentokrát nejenom o přikázání. Pokud neprojde návrh na zamítnutí, budeme se věnovat přikázání výboru, přičemž i u této normy se jedná o návrh na přikázání ústavně právnímu výboru.
S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Vymětal. Na vaši žádost vás zároveň odhlašuji, prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Poslanec Karel Vymětal:
Pane předsedající, promiňte, ale chtěl jsem jen připomenout, že nebyla dána možnost předkladateli i zpravodaji k závěrečnému slovu.Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Chci se zeptat, zda si někdo přeje vystoupit z právě jmenovaných? Není tomu tak.Dámy a pánové, věřím, že jste se znovu zaregistrovali a v tomto okamžiku rozhodneme hlasováním o návrhu na zamítnutí, návrhu kolegyně Rujbrové a kolegy Šimůnka.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 297. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 82 pro, 72 proti.
Paní kolegyně Rujbrová se hlásí.
Poslankyně Zuzka Rujbrová:
Pane předsedající, dovolte, abych navrhla, aby tisk byl kromě ústavně právního výboru přikázán i výboru rozpočtovému. Vzhledem k tomu, že jde o soudní poplatky, mám za to, že by tento výbor měl tomu co říci.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji. Je zde návrh na přikázání ústavně právnímu výboru.Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 298. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 118 pro,10 proti.
Kolega Janeček se hlásí o slovo.
Poslanec Josef Janeček:
Rád bych zpochybnil hlasování číslo 297, neboť jsem uveden jako nehlasující, ačkoliv jsem hlasoval pro.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji. Je zde tedy námitka.Kdo přijímá tuto námitku, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 299. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 101 pro, 44 proti.
Budeme tedy opakovat hlasování, které se týkalo návrhu na zamítnutí. Přejete si, abych vás znovu odhlásil. Prosím, abyste se zaregistrovali. Dámy a pánové, budeme opakovat hlasování o zamítnutí návrhu zákona.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 301. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 86 pro, 75 proti.
Tím jsme projednali tento bod. Děkuji paní kolegyni Röschové a paní kolegyni Rujbrové.
***