ZÁPIS

z návštěvy delegace výboru petičního, pro lidská práva a národnosti

Přítomni: posl. J. Pavela, L. Body, P. Buzková, M. Hubová, J. Ortman, V. Trojan.

I. Výbor se 22. 11. zúčastnil zasedání petičního výboru, kde byla na programu problematika rušení občanů nízkými přelety letadel.

II. Poté probíhalo jednání s předsedkyní petičního výboru pí. Christou Nickels.

J. Pavela v úvodním slově požádal pí. Nickels o seznámení s rozdílnostmi mezi VPLPN a PV-Bundestagu. 1. otázka politického a právního charakteru petičního výboru v Bundestagu. VPLPN má v Parlamentu malé pravomoci a je z hlediska Parlamentu podceněn (není zde poměrné zastoupení stran). Petiční zákon je obecný, obsahuje úpravu petic ve věcech veřejného zájmu, nepokrývá problematiku individ. stížností.

Ch. Nickels - na zemské úrovni je petiční výbor tradičně v rukou opozice, v Budnestagu byl v rukách CDU dokonce 29 let, nyní poprvé je předsedkyní členka SPD.

V. Trojan - projednává petiční výbor mimo petice i zákony?

Ch. Nickels - PV má 32 poslanců, vůbec se nezúčastňuje zákonodárné činnosti a má vysoké postavení, vyplývající ze zakotvení petičního práva v ústavě. Při své činnosti vychází ze stížností občanů nebo i z vlastní iniciativy (cca 20.000 podání ročně). Za letošní rok každý poslanec zpracoval přes 200 petic, z toho 70% rozhodnutí je ve shodě koalice a opozice.

Postup při vyřizování: servisní odd. k petici zjistí stanovisko odpověd. ministra a zpracuje návrh usnesení, které obdrží 2 zpravodajové (1 koalič.+1 opoz.) - dospějí-li zpravodajové k odlišnému názoru, musí se stát věc předmětem jednání výboru. Dále výbor projednává petice, které jsou z hlediska zprav. důležité - jsou i předjednávány v tzv. "předpolí" (obdoba grémia) - skupina posl. složená ze zpravodajů, předsedy a mpř. petičního výboru a předst. kanceláře v PV.

J. Ortman - VPLPN předkládá zákon o ombudsmanovi, přičemž pravomoce petičního výboru Bundestagu jsou mnohem širší, než uvedený návrh zákona. Položil proto tyto otázky:

1/ jaká jsou procedurální pravidla když u 30% petic je odchylný názor - řeší se hlasováním? Dochází k zpolitizování?

Odpověď Ch. Nickels: SRN nemá ombudsmana, proto parlamentní práci PV považují všichni poslanci za nutnou, jde o nenahraditelné přímé spojení s občanem a jsou zde zastoupeny všechny frakce i všechny výbory. Toto vše by jeden "O" nemohl zvládnout, dle jejich názoru. Soc. dem. + 90 + zelení se domnívají, že do práce výboru by mohl být dodatečně zapojen jakýsi volený pověřenec občanů, neboť např. v Porýní-Pfalz to takto funguje. Každá frakce má možnost přednést pozměň. návrh k usnesení o petici, i v plénu. Tam, kde se podaří využít sdělovací prostředky dá se zpolitizovat.

2/ Jak dlouhou lhůtu má vláda k vyřešení?

Odpověď Ch. Nickels: odp. na ot. do 6 týdnů; předané návrhy občanů na změny zákona - 1 rok. PV nemůže přímo zavázat vládu, používá se terminologie "orgánům příznivé chování". PV má-li většinu, může skandalizovat vládu, pozvat ministra na veřejné zasedání.

3/ Petice týkající se soudního řízení?

Odpověď Ch. Nickels: PV nemůže projednávat stížnosti na rozhodnutí soudů. Je-li jednou ze stran sporu stát, může PV vážit, co by stát pro občana mohl udělat - pokud soudní výrok vyzněl proti občanu. Jak by mohl stát následky soudního rozhodnutí zmírnit. Časté jsou petice azylantů (v r. 1994 - 700).

L. Body - petice, týkající se případného postavení národnostních menšin? Vzhledem k tomu, že jsme mladá demokracie, považujeme zřízení "O" za velmi potřebné.

Odpověď Ch. Nickels: ano mohou podávat; ve zvýšené míře se obracejí cizinci němec. původu pro které bylo dříve snažší se přistěhovat. Nevybaví si žádné problémy národnostních menšin déle usídlených - Romové, kteří jsou usídleni, problémy nemají. Mají je ti, kteří by se chtěli usídlit.

Není důležité, zda je petiční výbor nebo ombudsman, ale jaké pravomoce má tento institut. V Evropském parlamentu byla dodatečně k petičnímu výboru zřízena funkce pověřence.

M. Hubová - jaké problémy řeší petiční výbor v oblasti týkající se žen?

Odpověď Ch. Nickels: zpravidla dochází petice žen, týkající se sociálních dávek. Samoživitelky: stát vyplácí i zálohy na výživné - po dobu 6 let mohou dostávat samoživitelky tuto "zálohu" - do 12 let věku dítěte. Mnoho petic pochází z území bývalého NDR - bylo přijato jednohlasné usnesení PV, že by se ministerstvo pro ženy mělo zabývat otázkou změny zák. Další problém, který PV řešil, aby žena měla sama přístup do stát. poj., nejen jako člen rodiny.

II. Další část jednání VPLPN byla vedena s p. Kremserem, vedoucím sekretariátu petičního výboru.

Franz Kremser - PV má "výborovou službu" 85 pracovníků, kteří připravují práci pro 32 poslanců: sekretaritát 30 prac. - technické zázemí + pošta;

5 referátů - každý má 3 vyšší úředníky, 3 referenty /odborníci vyšší stát. služby/, 2 kancelářské síly, 2 písařky; oddělení přípravné práce - vyhotoví předlohu pro výbor, ta se postupuje zpravodajům a rozhodnutí zpravodajů je součástí podkladů pro jednání výboru. Je-li shodné stanovisko (kancelář + zpravodajové) jedná se o jakési zkrácené řízení a už se neprojednává ve výboru (r. 1994 takto vyřízeno 5.000 podání); netýká se to však případů spadajících pod tzv. "vyšší vstup".

Usnesení Bundestagu se zasílají petentovi a spolkové vládě. Vláda musí do 6 týdnů odpovědět zda bude rozhodnutí realizovat; nebude-li, pak musí zdůvodnit. Neodůvodní-li, pak si PV pozve ministra. Předal členům delegace předpisy o činnosti PV v českém jazyce.

J. Ortman - 1/ § 4 zákona - právo odmítnout výpověď?

Odpověď F. Kremser: sankce nemají.

2/ Rozpočet úřadu?

Odpověď F. Kremser: platy jsou dle spolkového zákona o platech státních úředníků, včetně ministerského příspěvku.

3/ Úřad má vysoké pravomoci - jaká je kontrola nad rozhodnutím?

Odpověď F. Kremser: o zastavení šetření rozhodují úředníci vyšší služby; zjevně neodůvodněné petice - sdělí se jako domněnka. Je vypracován vnitřní kontrolní systém.

J. Pavela - harmonogram práce sněmovny?

Odpověď F. Kremser: polovina kalendářních týdnů je plánována na zasedání sněmovny.

IV. Jednání s poslanci petičního výboru:

P. Buzková - práce poslaneckých frakcí ve výboru?

Odpověď p. Dehnel: frakce CDU-CSU-FDP jsou ustaveny ve 3 důležitých výborech - reprezentuje frakci i navenek výbor. Jejich úkolem je připravit schůzi výboru - před schůzí výboru se sejdou s předsedou, s mpř. výboru a se zástupci aparátu a podrobně diskutují o jednotlivých problematických peticích.

P. Buzková - může se mluvčí dostat do sporu se svou vlastní frakcí?

Odpověď: z tohoto důvodu jsou schůzky frakcí PV, kde se sjednotí stanovisko, případně se hlasuje a mluvčí je tím pak vázán.

J. Müller - postavení VPLPN a otázka zda a jak se občané mohou obracet na parlament?

Odpověď J. Ortman: důvodem cesty výboru je posoudit tento problém, zda řešit obdobně jako PV v SRN nebo institutem "O", neboť VPLPN nemá pravomoci jako PV Bundestagu, ani KPR.

Zástupce CDU - všude, kde nic takového není se vlády brání zavedení, neboť to zasahuje do jejich kompetence.

p. Dehnel - petiční právo je sloupem pro nouzové volání národů a umožňuje vládě i zákonodárcům sebereflexi.

V. Trojan - není odpůrcem "O", má neutrální přístup; ODS se domnívá, že je třeba dokončit transformaci právního řádu, posílit roli nezávislých soudů. Lepší cesta je reformou petičního práva než nový úřad.

Zástupce CDU - buduje-li se právní řád, nezávislé soudy, je třeba paralelně budovat právo občana a dát občanům možnost podílet se na budování demokracie. Problematika petičního práva je starou otázkou, je třeba sledovat také, co je dobré pro občana, nesmí to však porušit práva společnosti. Proto je třeba hledat vyváženost.

V. Další jednání probíhalo se zástupcem podvýboru SPD pro LP (podvýbor je část ZAV, má 13 poslanců, přičemž členy jsou i poslanci z jiných výborů):

Volker Neumann - sleduje zálež. LP ve světě, nikoliv v Německu a o mezinárodní právní systém (osudy disidentů v různých státech). O lid. práva uvnitř státu se v Německu stará právní výbor, výbor pro vnitřní věci a petiční výbor.

L. Body - je rozdíl mezi porušováním LP známých osobností a neznámých lidí?

Odpověď: není rozdíl, chybí-li informace nelze pomoci všem.

P. Buzková - připravovala stanovisko ČSSD k poruš. LP v Nigerii - nejen morální odsouzení, ale i ekonomic. sankce. Jak je to v Německu?

Odpověď: den před popravou interpeloval u vlády Nigerie. Sněm připravuje pro vládu návrh na embargo, přičemž německá vláda souhlasí, proti je Francie a Anglie. Za účinný prostředek považovuje vytvoření trestní stolice v rámci OSN.

J. Ortman - 1/ jak velký aparát podvýboru?

Odpověď: 1 úředník vyšší služby, pomáhá sekretariát ZAV.

2/ Došlo někdy k rozporu s exekutivou?

Odpověď: ve vládě je náměstek ministra pověřených ochranou LP. Konzultuje

s podvýborem různé otázky, např. na rozdíl od vlády se domnívají, že Čína neprávem okupovala Tibet.

3/ Jak často zasedají?

Odpověď: 1x měsíčně.

V. Trojan - mají zprávy o porušování LP v České republice a ve Slovenské republice?

Odpověď: nikdy se tím nazabývali.

J. Pavela - VPLPN v otázce poruš. LP spolupracuje s nevládními organizacemi. Existuje spolupráce podvýboru s takovým orgánem?

Odpověď: spolupracují také, nejdůležitější se sloučily do Fora k LP. Přes tyto organizace dostávají mnoho informací, často přesnějších a rychlejších než od zastupitelských úřadů.

J. Ortman 1/ Bude-li odchylný názor parlamentu a vlády na Tibet, co bude závazné pro MZV?

Odpověď: vláda se drží toho, co chce parlament.

2/ Jaký rozsah poruš. LP v Tibetu monitorují?

Odpověď: podporují Dalajlámu ve snaze o autonomii v rámci Číny, neboť on sám na samostatnosti Tibetu netrvá. Místní obyvatelstvo a kultura v Tibetu je před vyhynutím.

L. Body jsou-li poruš. LP v České republice, proč se tím nezabývají? Sám dával velvyslanectví SRN podklady, kdy byla v ČR z rasových důvodů upálena rodina, obdoba turecké rodiny v SRN.

Odpověď: zabývají se LP tam, kde mají zato, že vláda nedělá dost na ochranu menšin, nikoli jednotlivými kriminálními činy.

M. Hubová - bude parlament navrhovat konkrétní usnesení k Číně? Nakolik přístup SRN souvisí s ekonomickými zájmy Německa v Číně?

Odpověď: 90 + zelení vznesli dnes aktuální požadavek k vládě - usnesení k Číně.

Je stálý boj mezi těmi, kteří chtějí bránit LP a těmi, kteří chtějí zisky.

VI. Výbor pro vnitřní věci, Dr. Penner: zabývá se oblastí MV, státní služby, ústavní politikou, cizineckou politikou, kultur. politikou. Azylové zákonodárství je v kompetenci státu.

J. Pavela - navštívil v SRN uprchlické tábory, hovořilo se tehdy o nové úpravě azylového zákona o readmisní dohodě. Jaké s tím jsou dnes zkušenosti?

Odpověď Dieter-Scheuer: různé frakce mají různý názor, většina (koalice) však hovoří pozitivně. Byl vytvořen seznam "bezpečných zemí původu", kde údajně nedochází k pronásledování - sama by takto nedefinovala. Problém je v "letištním řízení", neboť kdo přiletěl, nesmí opustit letiště, jsou v tranzitu a podléhají zkrácenému řízení žádosti o azyl. Pokud se dostane do Německa přes jinou "bezpečnou" zemi, nemůže vůbec vznést žádost o azyl.

Dr. Penner - spolkový Ústavní soud tento týden projednává, zda úprava je v souladu s ústavou. Rozhodnutí bude v únoru 1996. Je zde 350 tisíc uprchlíků z Jugoslávie, mají jiný režim.

F. Körper - v letech 1990 - 1991 bylo cca 550 tis. uprchlíků ročně, přičemž SRN se zavázalo ročně přijmout 220 tis. tzv. vysídlenců, tj. těch, kteří mají nárok na němec. občanství. Jsou značné náklady na integraci těchto osob.

V. Trojan - zpřísnění azylového zákona je přiměřené. Vznesl dotaz, zda by liberálnější zákon nevedl k vnitropolitickým problémům a posílení krajní pravice v SRN?

Odpověď Dieter-Scheuer: ztížený přístup k azylovému řízení se dotýká všech, ale nejvíce postihuje politicky pronásledované. Nelze se bránit pravici tím, že se splní její přání.

Dr. Penner - uprchlíky často ubytovávají v zanedbaných oblastech a zhoršuje se tím situace místního obyvatelstva, vyvolává to protesty.

J. Ortman - těžko hovořit o jednotné Evropě, budou-li bariéry.

1/ Jsou vztahy na Úřad pro ochranu ústavnosti?

2/ Jaké klíčové funkce v SRN mají země?

Odpověď Dr. Penner: spolkové země mají Úřady na ochranu Ústavy. Všichni uznávají, že federalismus se vyplatil, i když občas jsou názory, že je jich moc. Samospráva obcí je zakotvena v ústavě, ale obce si stěžují, že je to pouze formální, neboť na to nemají peníze. Velká část už dnes spadá pod právo Evropské Unie (4 linie - právo EU, právo spolku, právo zemí, právo obcí). Země mají kompetence: kultura, školství, výkon exekutivy. Po Maastrichtu - právo spoluvytváření evropské politiky.