Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poznámky:

(1) Suma odhadnutá podle zahraničních údajů. Vliv placení pojistného na výrobní náklady elektrické energie je oproti jiným vlivům zanedbatelný.

(2) Tyto náklady jsou v současnosti již do určité míry zahrnuty do výrobních nákladů ČEZ, jde o legalizaci povinnosti ČEZ přispívat okresům na zajištění havarijní připravenosti. Potřeba těchto nákladů existuje objektivně a není důsledkem přijetí atomového zákona.

(3) Předpokládá se, že stávající úložiště budou převedena do vlastnictví státu jako součást odvodů původců radioaktivních odpadů na jaderný účet. Kdyby tato úložiště ještě neexistovala, musela by jejich výstavbu zajistit Správa z prostředků jaderného účtu, obdobně jako bude zajišťovat výstavbu hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů .

(4) Náklady na ukládání nízkoaktivních radioaktivních odpadů jsou již zahrnuty do stávajících výrobních nákladů ČEZ. Prostředky na vybudování a provoz úložiště vysokoaktivních odpadů (celkem cca 100 mld. Kč) by musely být provozovatelem vynaloženy bez ohledu na existenci atomového zákona, neboť povinnost zabezpečit zneškodnění radioaktivních odpadů platí pro původce radioaktivních odpadů i v současnosti. Zavedení odvodů na jaderný účet umožní pouze o rovnoměrnější rozložení tvorby potřebných prostředků a kontrolu jejich vytváření. V současné době již ČEZ rezervu na likvidaci vyhořelého paliva a vyřazování z provozu vytváří (zatím však ze zisku). Vliv na státní rozpočet vyplývá z možného snížení výnosu daně.

(5) Odvody ostatních původců radioaktivních odpadů jsou již v současné době součástí nákladů původců (náklady na likvidaci radioaktivních odpadů), jde tedy pouze o administrativní změnu.

(6) Jedná se o legalizaci současného stavu - zvýšení výdajů není důsledkem přijetí atomového zákona, ale existence jaderných zařízení v naší republice a potřeby zajištění jejich bezpečnostní ochrany.

(7) Potřeba zajištění prostředků na vyřazování jaderných zařízení z provozu opět není důsledkem přijetí atomového zákona, ale existuje objektivně jako povinnost provozovatelů jaderných zařízení zajistit bezpečný konec svých činností, a atomový zákon pouze zajišťuje formální část této otázky. Vliv na státní rozpočet vyplývá z možného snížení výnosu daně.

(8) Vliv na výrobní náklady elektrické energie vyrobené v jaderných elektrárnách je počítán za předpokladu roční výroby JE Dukovany a JE Temelín cca 24 TWh/r, přičemž celková výroba elektrické energie v ČR se pohybuje kolem 60 TWh/r. Dojde tedy k nevýznamnému zvýšení výrobních nákladů elektřiny, když náklady u jaderných elektráren jsou stále významně nižší než náklady na výrobu u tepelných elektráren. Cena elektrické energie je regulovaná státem, takže přímý vliv odvodů na jaderný účet na zvýšení ceny energie pro spotřebitele (i když zcela zanedbatelný) se z důvodu zavedení odvodů nepředpokládá.

(9) Absolutní celkové náklady na ukládání radioaktivních odpadů a vyřazování jaderných elektráren z provozu jsou v současné době odhadovány mezi 120 - 150 mld. Kč, přičemž jejich vytváření je dáno dobou provozu jaderných elektráren cca do r. 2030 a ukončení všech činností se předpokládá po roce 2060 (za předpokladu, že v ČR již nebude postavena žádná nová jaderná elektrárna). Prodloužením životnosti stávajících jaderných elektráren, resp. výstavbou dalších bloků, by se měrné náklady na konec palivového cyklu výrazně snížily.

D) Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami dle čl. 10 Ústavy a ústavním pořádkem České republiky

Navržený zákon důsledně respektuje ústavní pořádek České republiky. Mezinárodní smlouvy z oblasti lidských práv a základních svobod se navrhované úpravy nedotýkají.

Úprava ale transformuje poměrně velké množství mezinárodních smluv, kterými je Česká republika v oblasti využívání jaderné energie a ionizujícího záření vázána, do českého právního řádu. V rozsahu, který připouštějí platné závazky České republiky (např. v rámci systému Smlouvy o nešíření jaderných zbraní), navrhovaný zákon přebírá věcný obsah legislativy EU. Soulad navrhovaných ustanovení s právem EU konstatovala na základě posouzení zásad zákona i oficiální expertiza EU v listopadu 1995.

Dále je uveden seznam právních předpisů Evropské unie, které byly využity a respektovány při přípravě atomového zákona.

1. Právní předpisy EU, se kterými je předkládaný návrh atomového zákona v souladu a ze kterých vychází připravované návrhy prováděcích předpisů navazujících na atomový zákon.

Pozn.: Ostatní kapitoly Smlouvy o založení Euratomu se vztahují k předpisům uvedeným v tabulkách 2 až 4, případně upravují obecné otázky "vnitřního” fungování Euratomu (instituce, financování atd.).

2. Právní předpisy EU, které upravují režimy transportu a záruk v zemích EU. Jejich převzetí do českého právního řádu je možné až po vstupu ČR do EU. Tento krok obecná úprava dané problematiky v předkládaném návrhu atomového zákona předpokládá a umožňuje.

3. Právní předpisy EU vztahující se k problematice upravované předkládaným návrhem atomového zákona pouze okrajově. Předkládaný návrh není s těmito předpisy v rozporu.

4. Právní předpisy EU vztahující se k jaderné problematice, která není upravována předkládaným návrhem atomového zákona, ale jinými předpisy ČR, a nebude je možné v ČR v nejbližší době přijmout. Jedná se např. o předpisy upravující režim zásobování zemí EU jaderným materiálem, který souvisí s programem útlumu těžby uranových rud v ČR.