kterým se předkládá Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou o společných státních
hranicích, podepsaná v Židlochovicích
dne 4. ledna 1996.
Za bezvadnost: Marková |
kterým se předkládá Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou o společných státních
hranicích, podepsaná v Židlochovicích
dne 4. ledna 1996.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí se zněním Smlouvy
mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných
státních hranicích, podepsané v Židlochovicích
dne 4. ledna 1996.
I. Úvod
Česko-slovenské státní hranice byly
stanoveny Smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskou
republikou o generelním vymezení společných
státních hranic ze dne 9. října 1992,
a to k 1. lednu 1993. Jsou totožné s administrativními
hranicemi okresů Frýdek-Místek, Vsetín,
Zlín, Uherské Hradiště, Hodonín
a Břeclav. V severní části prochází
poměrně členitým terénem Beskyd
a Javorníků, v jižní části
oscilují v délce téměř 79 km
kolem řeky Moravy.
Se zřetelem k tomu, že takto popsané státní
hranice mezi oběma státy v terénu neexistovaly,
byla podle článku 3 citované smlouvy zřízena
Společná česko-slovenská rozhraničovací
komise (dále jen "Rozhraničovací komise"),
jejímž hlavním úkolem bylo především
vytyčit, vyznačit a zaměřit nové
státní hranice, vyhotovit hraniční
dokumentární dílo a završit tyto práce
vypracováním návrhu obvyklé a mezinárodním
zvyklostem odpovídající Smlouvy mezi Českou
republikou a Slovenskou republikou o společných
státních hranicích (dále jen "Smlouva").
Rozhraničovací komise k tomu účelu
soustředila a využila všechny právní
a technické podklady, jimiž byla dokumentována
administrativní hranice mezi Českou republikou a
Slovenskou republikou do 1. ledna 1993. V případě
potřeby přihlédla k historickým archivním
podkladům. Pro svou vlastní činnost vypracovala
zásady a směrnice, kterými určila
technické postupy při geodetických pracích
v terénu i při zhotovování hraničního
dokumentárního díla, stanovila normy přesnosti
měření, způsoby osazování
hraničních znaků a jejich typy atd.
Základním předpokladem vytyčení,
vyznačení, zaměření státních
hranic a vypracování návrhu Smlouvy byla
revize úseků státních hranic určených
administrativními hranicemi, která vycházela
z respektování přirozeného charakteru
státních hranic mezi oběma státy (podle
přírodního reliéfu) a přihlížela
i k řadě dalších hledisek. Šlo
zejména o počty obyvatel s převažujícím
českým nebo slovenským občanstvím,
o zachování přirozených vazeb jednotlivých
lokalit k území některé z republik
(dopravní spoje, zásobování vodou,
energiemi, dostupnost veřejné správy apod.).
Z hlediska rozsahu a náročnosti šlo o hraniční
práce, které nemají v období po roce
1945 obdobu a lze je zčásti srovnat pouze s celkovou
delimitaci, resp. demarkací státních hranic
Československé republiky po roce 1918.
II. Vyznačení státních hranic
Vytyčení státních hranic v terénu,
vyznačení stanovenými hraničními
znaky a jejich zaměření včetně
přilehlého polohopisu provedlo 10 smíšených
měřických skupin v době od dubna 1993
do prosince 1994. Celkem se těchto prací zúčastnilo
přibližně 70 pracovníků Zeměměřického
úřadu v Praze a Geodetického a kartografického
ústavu v Bratislavě.
Státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou
republikou jsou,nyní vyznačeny celkem 4609 hraničními
znaky. Po dohodě s příslušnými
orgány Polské republiky a Rakouské republiky
byl stanoven a specifickým způsobem vyznačen
bod styku státních hranic České republiky
a Slovenské republiky se státními hranicemi
Polské republiky (Beskydy) a bod styku státních
hranic České republiky a Slovenské republiky
se státními hranicemi Rakouské republiky
(Dyje-Morava").
Po obou stranách státních hranic byl vyčištěn
pruh o šířce 1 m od porostů a překážek
bránících viditelnosti mezi hraničními
znaky.
Při vytyčování a zaměřování
státních hranic bylo použito moderních
geodetických přístrojů a metod, které
práce významnou měrou urychlily při
zachování stanovené přesnosti měření.
Náklady na práce, potřebné přístroje,
vozidla, plavidla a pracovní síly nesly oba státy
rovným dílem.
III. Hraniční dokumentární dílo
O výsledku prací v terénu byl vypracován
měřický a výpočetní
operát, který byl podkladem pro následné
vyhotovení hraničního dokumentárního
díla.
Hraniční dokumentární dílo
je souborem map v měřítku 1: 2 000 a dalších
dokumentů formátu A3 (měřické
náčrty, popisy státních hranic, seznamy
souřadnic atd.), jehož účelem je nejen
přesně číselně a graficky,
ale i verbálně dokumentovat průběh
česko-slovenských státních hranic
včetně navrhovaných změn. Veškeré
lomové body státních hranic byly určeny
jednoznačně v geodetických souřadnicích
a výškách ve společném souřadnicovém
systému Jednotné trigonometrické sítě
katastrální a ve výškovém systému
baltském - po vyrovnání.
Hraniční dokumentární dílo
bylo vypracováno v době od března do září
1995, tvoří přílohu I Smlouvy a je
její nedílnou součástí.
Vzhledem k tomu, že jde přibližně o 2000
dokumentů o váze 25 kg, není možné
z technických důvodů připojit kompletní
hraniční dokumentární dílo
ke každému předkládanému výtisku
Smlouvy. Pro orientaci je k této zprávě připojen
výběr některých listů hraničního
dokumentárního díla.
Originál hraničního dokumentárního
díla je připraven k nahlédnutí na
Ministerstvu vnitra. Po předložení Smlouvy
k projednáni Parlamentu České republiky budou
vytvořeny podmínky pro možnost jeho posouzení
poslanci Parlamentu.
IV. Změny průběhu státních
hranic
Rozhraničovací komise ve smyslu článku
4 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou
o generelním vymezení společných státních
hranic (dále jen "Smlouva o generelním vymezení")
navrhla po oboustranné dohodě v 18 případech
změnit účelně průběh
státních hranic.
Cílem navrhovaných změn je zajistit, pokud
je to možné, přirozený charakter státních
hranic (po hřebenech hor, střednicí řek
a potoků apod.), zájmy místních obyvatel,
zachovat účel staveb a zařízení
v bezprostřední blízkosti státních
hranic, zásobováni obyvatel, dostupnost veřejné
správy apod.
Dosažení shody o navrhovaných změnách
předcházela velmi složitá jednání
obou delegací Rozhraničovací komise, kdy
bylo velmi obtížné dosáhnout společného
konsenzu. V rozhodující fázi jednání
vyžadovalo přímou angažovanost ministrů
vnitra, průběžně byly informovány
vlády obou států.
Mezi nejvýznamnější změny patří
přeložení státních hranic z původních
meandrů řeky Moravy do střednice regulovaného
toku v okresech Hodonín a Břeclav (148,5 ha ve prospěch
ČR), zachování celistvosti nyní rozdělené
lokality Sidonie v obci Brumov - Bylnice, okres Zlín (7,5
ha ve prospěch ČR) a připojení osady
U Sabotů, obec Tavorník, okres Hodonín ke
Slovenské republice (48,5 ha ve prospěch SR).
Ve svém souhrnu činí plochy státních
území oddělené navrhovanými
změnami 452,0177 ha a jsou vzájemně vyrovnány.
Za nejcitlivější změny průběhu
česko-slovenských státních hranic
lze považovat změny v lokalitě Sidonie a v
prostoru osady U Sabotů. Zatím co v prvém
případě je navrhovaná změna
v plném zájmu všech místních
obyvatel, v osadě U Sabotů, při přípravě
návrhu změny většina obyvatel požadovala
přičlenění k Slovenské republice.
Tento požadavek byl podporován celou řadou
petic adresovaných nejen ústředním
orgánům státní správy, ale
i ústavním činitelům obou států.
Česká delegace Rozhraničovací komise
provedla v lednu 1994 v zájmu objektivního postupu
v osadě vlastní průzkum, podle kterého
z 98 dospělých obyvatel (celkový počet
činí 123) bylo 58 % pro připojení
k Slovenské republice a 42 % pro zachování
současného stavu.
Do této doby setrvává v osadě napětí
a ta část obyvatel; která nesouhlasí
se změnou, se obává důsledků
její realizace. Doporučuje se proto v této
souvislosti zvážit, zda při realizaci článku
32 Smlouvy by neměl být připraven právní
předpis umožňující finančně
odškodnit ty obyvatele osady U Sabotů, kteří
se po vstupu Smlouvy v platnost rozhodnou prodat svůj dům
a odstěhovat do České republiky. Současné
by mohlo být poskytnuto odškodnění i
obci Javorník, která ztratila celkem cca 95 ha svého
území bez náhrady, včetně objektů
jako např. nádraží, obchod apod.
Navrhovaný průběh státních
hranic je již zaznamenán y hraničním
dokumentárním díle, které tvoří
přílohu I Smlouvy.
Podrobný místopis a rozsah všech změn
je znázorněn.v samostatném materiálu
(Dokumentace změn průběhu česko-slovenských
státních hranic), který tvoří
přílohu II smlouvy. Pro orientaci je k této
zprávě připojen výběr některých
listů z této dokumentace změn průběhu
státních hranic.
Společně přijatý návrh řešení
změn průběhu česko-slovenských
státních hranic byl za dané situace optimální
a jediný způsob, jak dokončit rozhraničovací
práce a připravit návrh Smlouvy ve stanoveném
termínu:
Realizací návrhů změn průběhu
česko-slovenských státních hranic
nebudou dotčena majetková práva těch
osob, jejichž nemovitosti se nacházejí na částech
území mezi původním a novým
průběhem státních hranic.
V. Smlouva
Teprve po vyznačení a zaměření
státních hranic a dosažení shody o navrhovaných
změnách jejich průběhu mohla Rozhraničovací
komise na jaře 1995 přistoupit k přípravě
textu Smlouvy.
Předpokládaný návrh Smlouvy zahrnuje
preambuli a celkem 38 článků, rozdělených
do pěti částí.
K jednotlivým ustanovením:
Preambule návrhu Smlouvy vyjadřuje především
zahraničně politické souvislosti sjednávané
úpravy s odkazem na zásady a cíle Smlouvy
mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o dobrém
sousedství, přátelských vztazích
a spolupráci, podepsané dne 23. listopadu 1992 v
Bratislavě.
Stěžejní význam má část
první - Průběh a vyznačení
společných státních hranic, která
zahrnuje články 1 až 12.
Článek 1 je obvyklým obecným definičním
ustanovením.
Vlastní vymezení společných státních
hranic je obsaženo v článku 2 (viz odstavec
1); toto ustanovení rovněž stanoví skladbu
a náležitosti hraničního dokumentárního
díla, které tvoří přílohu
I smlouvy.
Zcela mimořádný význam je třeba
přikládat článkům 3 a 4, které
obsahují úpravu změn průběhu
státních hranic oproti stavu k 1. lednu 1993, jenž
vycházel ze Smlouvy o generelním vymezení.
Na území obou smluvních stran jde celkem
o 18 případů, které budou "předmětem
výměny" státních území
o výměře 452,0177 ha. Dokumentace změn
průběhu společných státních
hranic tvoří přílohu II Smlouvy. Schválení
těchto změn vyžaduje podle článku
11 Ústavy České republiky přijetí
příslušného ústavního
zákona.
Článek 5 určuje rozdělení společných
státních hranic na celkem 9 hraničních
úseků.
Způsoby vyznačení státních
hranic a druhy hraničních znaků stanoví
článek 6.
Ustanovení článku 7 obsahuje vymezení
nepohyblivých státních hranic.
Články 8 a 9 zahrnují úpravu pohyblivých
státních hranic.
Předmětem úpravy článku 10
je zejména způsob vyznačení hraničních
vodních toků, cest a příkopů.
Článek 11 se týká údržby
hraničních vodních toků a určení
místa přechodu pohyblivých státních
hranic v nepohyblivé.
Článek 12 konstatuje, že změny průběhu
státních hranic, které nastanou mimo režim
této Smlouvy, mohou nastat jen tehdy, uzavřou-li
o tom smluvní strany zvláštní smlouvu.
Část druhá zahrnuje v článcích
13 až 23 ustanovení, o správě státních
hranic.
Článek 13 obsahuje závazek smluvních
stran k zabezpečení jednoznačného;
zřetelného a geodeticky zaměřeného
průběhu státních hranic.
Články 14 až 16 obsahují zejména
závazek ke společnému, periodickému
přezkoušení průběhu státních
hranic a odstranění zjištěných
nedostatků, včetně pravidel pro přijímání
potřebných opatření.
Další pravidla pro zabezpečení správy
státních hranic (zejména povinnost vlastníků
dotčených pozemků, náhrada škody,
ochrana hraničního značení, čištění
hraničního pruhu) obsahují články
17 až 23.
Část třetí - Stálá česko-slovenská
hraniční komise obsahuje v článcích
24 až 31 ustanovení především institucionálního,
resp. statutárního a kompetenčního
charakteru.
Zvláštní význam má zejména
ustanovení článku 25 odst., které
stanoví vymezení působnosti, resp. jednotlivých
okruhů činnosti hraniční komise.
Články 30 a 31 obsahují především
úpravu ulehčení z pravidel běžného
pasového a celního odbavení, která
jsou nezbytná pro zabezpečení činnosti
hraniční komise.
Návrh na jmenování české delegace
Hraniční komise bude vládě České
republiky předložen bezprostředně po
vstupu Smlouvy v platnost.
Část čtvrtá - Zvláštní
a přechodná ustanovení (články
32 až 34) obsahují úpravu, která bezprostředně
nebo zprostředkovaně souvisí s vlastním
předmětem úpravy předkládané
Smlouvy.
Nejzávažnější otázkou, která
byla předmětem široké diskuse se slovenskou
stranou, bylo především řešení
majetkoprávních vztahů souvisejících
s oddělením ploch státních území
podle článku 4 odst. 1 a 2 Smlouvy.
Česká strana vycházela ze stanoviska, podle
něhož by změna státní suverenity
na plochách oddělených státních
území neměla být provázena
i současnou změnou vlastnických vztahů
k jednotlivým nemovitostem a stavbám. Konstatovala,
že změna majetkoprávních vztahů
k nemovitostem a stavbám ve vlastnictví státu
musí být předmětem zvláštní
smlouvy. Poukázala v této souvislosti na okolnost,
že předpokladem sjednání takové
smlouvy je zejména vyčíslení hodnoty
majetku, který by byl předmětem úpravy.
Slovenská strana prosazovala, aby předkládaná
Smlouva obsahovala výslovné ustanovení o
tom, že Česká (Slovenská) republika
se vzdá svého vlastnictví k nemovitostem
a stavbám na plochách oddělených území.
Po složitých jednáních se české
straně podařilo prosadit shora uvedené stanovisko,
které vycházelo z výsledků meziresortního
projednání této problematiky se všemi
členy vlády.
Rovněž článek 33 obsahuje závazek
smluvních stran k uzavření zvláštní
smlouvy o správě, provozování, užívání
a údržbě hraničních vodních
toků, stojatých vod, hraničních cest,
příkopů, komunikací a inženýrských
sítí.
Článek 34 odst. 1 stanoví osvobození
od správních poplatků pro úkony fyzických
a právnických osob souvisejících s
uspořádáním právních
vztahů na plochách oddělených státních
území. Rozsah, podrobnosti a dobu platnosti tohoto
osvobození stanoví zvláštní smlouva.
Článek 34 odst. 2 obsahuje závazek smluvních
stran k zabezpečení bezplatného poskytnutí
všech údajů, dokladů, dokumentů
a jiných podkladů vztahujících se
na plochy oddělených státních území
včetně stanovení příslušné
lhůty.
Část pátá obsahuje v článcích
35 až 38 obvyklá závěrečná
ustanovení.
Článek 35 je ustanovením o řešení
sporů, článek 36 je derogačním
ustanovením zrušujícím platnost Smlouvy
o generelním vymezení, článek 37 upravuje
dobu platnosti Smlouvy, článek 38 stanoví
pravidla ratifikace Smlouvy a jejího vstupu v platnost.
VI. Závěr
Zatím co vytyčení, vyznačení
a zaměření česko-slovenských
státních hranic bylo časově velmi
náročnou, ale odborně a organizačně
zvládnutelnou záležitostí, příprava
změn průběhu státních hranic,
hraničního dokumentárního díla
a vlastního textu Smlouvy přesahovala v některých
případech možnosti obou delegací. Především
u navrhovaných změn průběhu státních
hranic byla Rozhraničovací komise pod silným
tlakem místních obyvatel, představitelů
samosprávy a sdělovacích prostředků.
Stanoviska slovenské delegace podstatně ovlivňovala
i nestabilní vnitropolitická situace. Odlišná
stanoviska obou delegací byla překlenuta následným
jednáním mezi ministry vnitra obou států.
Vláda České republiky schválila postup
české delegace v Rozhraničovací komisi
usnesením ze dne 9. února 1994 č. 71. Vláda
Slovenské republiky v březnu 1994 postup slovenské
delegace v Rozhraničovací komisi neschválila.
Teprve 3. května 1994 nová slovenská vláda
se usnesením č. 421 připojila k souhlasu
české vlády.
Přes skutečnost, že převážná
část činnosti Rozhraničovací
komise spočívala na zkušenostech a iniciativě
české delegace, je třeba konstatovat, že
její pozice byla od počátku jednání
ztížena tím, že oboustranně potřebnou
realizaci návrhu změny průběhu státních
hranic na řece Moravě bylo třeba kompenzovat
přibližně 148 ha ve prospěch Slovenské
republiky. Pro tuto kompenzaci bylo velmi obtížné
nalézt potřebné lokality na území
České republiky.
Sjednání nové Smlouvy mezi Českou
republikou a Slovenskou republikou o společných
státních hranicích završuje dosavadní
systém již platných smluv tohoto charakteru,
které jsou především výrazem
svrchovanosti a územní celistvosti každého
státu. Současně vytváří
předpoklady pro další rozvoj smluvní
iniciativy v této oblasti.
Vstup Smlouvy v platnost je předpokladem "standardní
funkčnosti" státních hranic se Slovenskou
republikou, a to při respektování specifických
historických, zahraničně politických
a dalších aspektů souvisejících
s volným pohybem občanů smluvních
stran přes tyto státní hranice.
Koncepce předkládané Smlouvy vychází
z dosavadní smluvní praxe české strany
v této oblasti. Do značné míry přihlíží
především ke zkušenostem získaným
z nedávných jednání o nových
hraničních smluvních úpravách
se Spolkovou republikou Německo, Polskou republikou a Rakouskou
republikou.
Současnou realizací změn průběhu
státních hranic se řeší nejen
problémy naznačené ve IV. části
zprávy ale i podstatně zkracuje jejich průběh
z 285 km na 251,791 km. K tomu je podle článku 11
Ústavy České republiky nezbytné, přijetí
ústavního zákona, jehož návrh
je Parlamentu předkládán současně.
V intencích článku 49 odst. 1 Ústavy
České republiky Smlouva vyžaduje vyslovení
souhlasu Parlamentu. Poté bude následovat ratifikace
prezidentem republiky.
Náklady spojené s prováděním
Smlouvy, především na úseku správy
státních hranic, budou hrazeny z rozpočtových
prostředků příslušných
rezortů, zejména Ministerstva vnitra. Náklady
spojené se sjednáním zvláštních
smluv, které tato Smlouva předpokládá,
budou specifikovány při přípravě
a vnitrostátním projednání těchto
zvláštních smluv.
Smlouva byla podepsána ministrem vnitra České
republiky Janem RUMLEM a ministrem vnitra Slovenské republiky
Doc. JUDr. Ludovítem HUDEKEM, CSc. v Židlochovicích
dne 4. ledna 1996.
STÁTNÍ HRANICE ČESKÁ REPUBLIKA
- SLOVENSKÁ REPUBLIKA
1 | I. | Mosty u Jablunkova (Frýdek-Místek) | Čierne (Čadca)
Čadca (Čadca) | 193 593 | 0 786 |
5/4 - 5/6 11 - 12/7 | Dejůvka |
2 | II. | Bílá Frýdek-Místek | Klokočov (Čadca) | 1 460 | 1 460 | 9/13 -13/4 | Doroťanka |
3 | IV. | Nový Hrozenkov (Vsetín) | Lazy pod Makytou (Považská Bystrica) | 429 | 833 | 2/6 - 2/18 | chata Javroka a chata Horské služby |
4 | IV. | Střelná (Vsetín) | Lysá pod Makytou (Považská Bystrica) | 1209 | 805 | 21/14 - V/1 | Lyský průsmyk |
5 | V. | Brumov-Bylnice (Zlín) | Vršatské Podhradie (Považská Bystrica) | 275 366 | 0 | 18/9 - 20 | Sidónie-souhrnná kompenzační plocha |
6 | V. | Brumov-Bylnice (Zlín) | Horné Srnie (Trenčín) | 14 119 | 89 013 | 21 - VI/1 | Sidónie - osada |
7 | VI. | Žitková (Uherské Hradiště) | Horná Súča (Trenčín) Horná Súča + Drietoma (Trenčín) | 0 3 586 | 3 586 0 |
21 - 22/17 22/17 - 23/3 | Žitkovský potok |
8 | VI. | Starý Hrozenkov + Vyškovec (Uherské Hradiště) | Drietoma (Trenčín) | 936 | 936 | 28 - 30/3 | hraniční přechod Starý Hrozenkov |
9 | VII. | Strání (Uherské Hradiště) | Lubina + Bzince pod Javorinou (Trenčín) | 0 | 4 309 | 10/18-11/1 | vysílač Jelenec |
10 | VII. | Strání (Uherské Hradiště) | Lubina (Trenčín) | 4 309 | 0 | 13/2-13/9 | vysílač Velká Javořina |
11 | VII. | Javorník (Hodonín) | Brestovec (Senica) | 464 345 | 0 | 25 - 28 | Kamenná vrata - lesní plocha |
12 | VII. | Kuželov + Javorník (Hodonín) | Vrbovce (Senica) | 484 924 | 0 | 32 - 37 | U Sabotů - osada |
13 | VIII. | Sudoměřice (Hodonín) | Skalica (Senica) | 2 468 | 2 468 | 21 - 21/6 | vodní nádrž Mlýn - Kostolnica |
14 | VIII. | Sudoměřice (Hodonín) | Skalica (Senica) | 4 871 | 5 297 | 21/7 - 23/7 | regulace Sudoměřického potoka |
15 | VIII. | Sudoměřice (Hodonín) | Skalica (Senica) | 7 301 | 0 | 26/27 - 27 | akumulační nádrž čerpací stanice vodohospodářského objektu |
16 | VIII. | (okres Hodonín) | (okres Senica) | 413 124 | 84 125 | 30/28 - 1/3 | regulace Sudoměřického potoka a Radějovky |
17 | IX. | (okres Hodonín a Břeclav) | (okres Senica) | 2 839 435 | 4 324 610 | 1/3 - 40/5 | regulovaná řeka Morava |
18/1 | II. | Bílá (Frýdek-Místek) | Klokočov (Čadca) | 30 | 30 | 3/4 - 4 | |
18/2 | II. | Bílá (Frýdek-Místek) | Klokočov (Čadca) | 71 | 71 | 13/11-13/17 | |
18/3 | II. | Bílá (Frýdek-Místek) | Klokočov (Čadca) | 76 | 76 | 15/22-16/22 | |
18/4 | II. | Bílá (Frýdek-Místek) | Klokočov (Čadca) | 185 | 185 | 17/1-17/15 | |
18/5 | II. | Bílá (Frýdek-Místek) | Vysoká nad Kysucou (Čadca) | 27 | 27 | 23/4-26/2 | |
18/6 | II. | Bílá (Frýdek-Místek) | Vysoká nad Kysucou (Čadca) | 59 | 59 | 26/14-26/19 | |
18/7 | II. | Bílá (Frýdek-Místek) | Vysoká nad Kysucou (Čadca) | 87 | 87
| 26/19-27/6 | |
18/8 | II. | Bílá (Frýdek-Místek) | Vysoká nad Kysucou (Čadca) | 60 | 60 | 28/4-28/7 | |
18/9 | II. | Bílá (Frýdek-Místek) | Makov (Čadca) | 179 | 179 | 30/14-31/7 | |
18/10 | II. | Bílá (Frýdek-Místek) | Makov (Čadca) | 196 | 196 | 31/9-32/6 | |
18/11 | VIII. | Sudoměřice (Hodonín) | Skalica (Senica) | 248 | 248 | 25/39-26/1 | |
18/12 | VIII. | Sudoměřice (Hodonín) | Skalica (Senica) | 35 | 35 | 27/47-28/1 | |
18/13 | VIII. | Sudoměřice (Hodonín) | Skalica (Senica) | 25 | 465 | 30/23-30/28 | |
18/14 | V. | Střelná (Vsetín) | Lysá pod Makytou (Považská Bystrica) | 50 | 50 | 3/16-4 | |
18/15 | V. | Nedašov (Zlín) | Červený Kameň (Považská Bystrica) | 0 108 | 42 66 | 13/10-13/12 13/17-14/3 | |
18/16 | V. | Nedašov (Zlín) | Vršatské Podhradie (Považská Bystrica) | 73 | 73 | 16/15-16/20 | |
Součet ploch celkem | 4 520 177 | 4 520 177 | |||||
Rozdíl ploch | 0 | 0 |
Poznámka: pod č.18 jsou zahrnuty tzv. úpravy
státních hranic menšího rozsahu
Hraničný úsek | : VII |
Časť štátnej hranice | : 32 až 37 |
Slovenská obec | : Vrbovce |
Slovenský okres | : Senica |
Česká obec | : Kuželov, Javorník |
Český okres | : Hodonín |
Situačný plán č. 4
Zoznam plôch (1 strana)
Zoznam súradníc (9 strán)
| |||
|
| ||
Hraniční úsek: | IX |
Část státních hranic: | IX/1/3 až XI/6/2 |
Česká obec: | Sudoměřice, Rohatec, Hodonín, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Týnec, Tvrdonice, Lanžhot |
Český okres: | Hodonín, Břeclav |
Slovenská obec: | Skalica, Kátov, Holíč, Kopčany, Radimov, Unín, Letničie, Petrova Ves, Gbely, Brodské, Kúty, Sekule |
Slovenský okres: | Senica |
Situační plán č. 2 - 70
Seznam ploch
Seznam souřadnic
| |||
|
| ||
zůstává SR | |||
zůstává ČR | |||
|
STÁTNÍ HRANICE
ČESKÁ REPUBLIKA - SLOVENSKÁ REPUBLIKA
ŠTÁTNA HRANICA
SLOVENSKÁ REPUBLIKA - ČESKÁ REPUBLIKA
Obsah:
Zpráva o vyhotovení hraničního dokumentárního
díla (12 listů)
Správa o vyhotovení hraničného dokumentárneho
diela (12 listov)
Úvodní list pro hraniční mapy (1 list)
Úvodny list hraničných máp (1 list)
Přehled kladu hraničních map (2 listy)
Prehľad kladu hraničných máp (2 listy)
Úvodní list pro popis státních hranic
(1 list)
Úvodný list popisu štátnej hranice (1
list)
Popis státních hranic (71 listů)
Popis štátnej hranice (71 listov)
Úvodní list pro měřické náčrty
(1 list)
Úvodný list meračských náčrtov
(1 list)
Přehled kladu měřických náčrtů
(4 listy)
Prehľad kladu meračských náčrtov
(4 listy)
Měřické náčrty (49 listů)
Meračské náčrty (49 listov)
Seznam hraničních vodních toků (1
list)
Zoznam hraničných vodných tokov (1 list)
Seznam hraničních cest (1 list)
Zoznam hraničných ciest (1 list)
Seznam souřadnic a výšek (21 listů)
Zoznam súradnic a výšok (21 listů)
Závěrečný list (1 list)
Záverečný list (1 list)
STÁTNÍ HRANICE | Hraniční úsek VI |
ČESKÁ REPUBLIKA - SLOVENSKÁ REPUBLIKA | |
Hraničný úsek VI | |
ŠTÁTNA HRANICA | |
SLOVENSKÁ REPUBLIKA - ČESKÁ REPUBLIKA | List č. 44 |
|
|
| ||||||
| ||||||||
|
| ![]() |
||||||
|
|
| na okraji místní asfaltové cesty 5 m severozápadně od její osy | osa společné cesty od jejího průsečíku se spojnicí hraničních znaků 29 a 29/1 | navážka, v blízkosti septik | |||
|
|
| na východním okraji místní asfaltové cesty 10 m severovýchodně od středu mostu | osa společné cesty, protíná na mostu potok Drietomici (Drietomicu) | ||||
|
|
| na západním okraji místní asfaltové cesty 10 m jihozápadně od středu mostu | osa společné cesty k jejímu průsečíku se spojnicí hraničních znaků 29/4 a 30 | ||||
|
|
| na rozhraní louky a lesa na levém břehu bezejmenného (bezmenného) potoka 4 m severozápadně od jeho střednice | přímka od průsečíku osy společné cesty se spojnicí hraničních znaků 29/4 a 30 k průsečíku této spojnice se střednicí bezejmenného (bezmenného) potoka | průsečík střednice potoka se spojnicí znaků 29/4 a 30 trojmezí obcí Starý Hrozenkov, Vyškovec, Drietoma | |||
|
|
| na okraji místní asfaltové cesty 2 m jihovýchodně od její osy, 1 m severozápadně od stěny domu č.p. 662 | střednice bezejmenného (bezmenného) potoka od jejího průsečíku se spojnicí hraničních znaků 29/4 a 30 | ||||
|
|
| na pravém břehu bezejmenného (bezmenného) potoka na okraji místní asfaltové cesty 3 m severozápadně od její osy | střednice potoka |
STÁTNÍ HRANICE | Hraniční úsek VI |
ČESKÁ REPUBLIKA - SLOVENSKÁ REPUBLIKA | |
Hraničný úsek VI | |
ŠTÁTNA HRANICA | |
SLOVENSKÁ REPUBLIKA - ČESKÁ REPUBLIKA | List č. 1 |
|
| Hraniční mapa
Hraničná mapa | Poznámka | ||||
|
|
|
|
| |||
Žitkovský potok
Liešňanský potok |
| ||||||
bezejmenný
bezmenný |
| ||||||
bezejmenný
Predpolomský potok |
STÁTNÍ HRANICE | Hraniční úsek VI |
ČESKÁ REPUBLIKA - SLOVENSKÁ REPUBLIKA | |
Hraničný úsek VI | |
ŠTÁTNA HRANICA | |
SLOVENSKÁ REPUBLIKA - ČESKÁ REPUBLIKA | List č. 1 |
|
|
| ||||
|
|
|
| |||
lesní nezpevněná cesta | ||||||
lesní nezpevněná cesta | ||||||
lesní nezpevněná cesta | ||||||
polní nezpevněná cesta | ||||||
místní asfaltová cesta |