Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

SLEDOVANOST PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY

pořady na 1. místě

Ekonomicky aktivní diváci nejvíce sledovali českou filmovou komedii OBECNÁ ŠKOLA (kterou NOVA začínala první večer svého vysílání v pátek 4. února), zatímco diváci ekonomicky neaktivní měli za nejatraktivnější soutěž KUFR na ČT 1, a to konkrétně ve vydání z neděle 13. února. Rozdíl ve sledovanosti obou pořadů je minimální - 1 % ve prospěch KUFRU.

pořady na 50. místě

V případě ekonomicky aktivních diváků skončily na tomto místě PTÁKOVINY, vysílané NOVOU v úterý 27. září. U ekonomicky neaktivního publika to je repríza francouzské komedie ZVÍŘE s J. P. Belmondem a R. Velchovou, uvedená v sobotu 16. dubna Rozdíl ve sledovanosti 4 % ve prospěch PTÁKOVIN.

první desítka pořadů

Mezi deseti nejsledovanějšími pořady jsou u ekonomicky aktivních i neaktivních diváků čtyři stejné - dva české filmy (OBECNÁ ŠKOLA a VESNIČKO MÁ STŘEDISKOVÁ) a 1. část SCARLETT, TV přepisu románu M. Mitchellové Jih proti Severu, uvedeného NOVOU, a na ČT 1 vysílaná závěrečná 28. část australského seriálu NÁVRAT DO RÁJE, která se mimochodem v první desítce ekonomicky aktivních uplatnila jako jediný pořad ČT 1. Zato první desítku u ekonomicky neaktivních tvoří z plné poloviny pořady ČT 1 - vedle 28. ještě 26. část NÁVRATU DO RÁJE, 10. část britského seriálu COVINGTON CROSS, repríza české filmové komedie JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE! a již vzpomínaný KUFR z 13. 2.

zastoupení ČT 1 a NOVY

V obou skupinách převažoval zájem o pořady nabízené NOVOU, zvlášť výrazně tomu bylo u ekonomicky aktivních diváků:

PADESÁT POŘADŮ S CELKOVĚ NEJVYŠŠÍM KOEFICIENTEM SPOKOJENOSTI NA JEDNOTLIVÝCH PROGRAMECH

Nejprve si připomeňme, že koeficient spokojenosti je statisticky průkazný až při sledovanosti 10 a více procent. Proto následující číselné, ale i titulové přehledy respektují tento fakt. Činí tak s jednou výjimkou a tou je padesátka pořadů odvysílaných na ČT2. Pro nízký počet pořadů, které na tomto programu dosáhly celkové sledovanosti 10 a více procent, nám nezbylo než výběr omezit sledovanosti již od 5%. Znamená to, že údaje o spokojenosti s pořady, které byly uvedeny na ČT 2 a které zaznamenaly sledovanost pod 10 %, mají nižší průkaznost a jejich platnost je hlavně ilustrativní.

A ještě jednu věc si připomeňme - totiž to, že spokojenost pořadu a jeho sledovanost nejsou veličiny v přímé úměře. Má to svou logiku, publikum četné (takové, které vytváří vysokou sledovanost) totiž nepředstavuje beze zbytku ty diváky, kteří se v konkrétním pořadu "najdou skutečně v optimální míře (tedy jen diváky bezvýhradně spokojené). Pro ilustraci: v padesátce nejsledovanějších pořadů ČT1 a NOVY má sledovanost rozmezí od 59 do 73 % a koeficient spokojenosti ve výši 7.0 a více vykazuje jen 10 pořadů (a jen v jednom případě se dostává nad 8.0), kdežto koeficient spokojenosti v padesátce nejvíce ceněných pořadů ČT 1 a NOVY má rozpětí od 8.0 do 8.9 a sledovanosti 59 a více procent dosáhl pouze jeden pořad (naprostá většina jich zaznamenala sledovanost v rozpěti od 10 do 30 % - celkem 44 pořadů). Stručně řečeno: žebříček nejsledovanějších pořadů se podstatně liší od žebříčku s pořady, s nimiž byli diváci nejvíce spokojeni. Ostatně není divu, protože každá "top fifty" je o něčem jiném.

Porovnáme-li počty programových typů, s nimiž byla největší divácká spokojenost před 4. únorem na prvním programu České televize, s počty nejvíce ceněných typů pořadů uvedených na tomto programu od 4. února, vidíme, že se podstatně zúžil jejich rejstřík a že absolutní převahu má jeden druh pořadů, a -to dramatických. Stalo se tak vlivem komerční -televize, jejíž působení vyvolalo i některé další změny ve spokojenosti diváků. Například mezi nejvíce ceněnými pořady vysílanými na ČT 1 došlo k výraznému poklesu zastoupeni publicisticko-dokumentárních titulů. Přehlédnout nelze ani to, že do 4. února mezi dramatickými pořady s nejvyšším koeficientem spokojenosti nefiguruje ani jednou večemíček, kdežto od 4. února jich je 38 a z večemíčků se stal cyklus, který z nabídky ČT 1 se těší největší oblibě dospělého! publika (přesně divácké obce od 15 let výše). Následující tabulka je v tomto směru sdostatek výmluvná:

ČT1

(při sledovanosti 10 a více procent)

*) z toho ani jeden večemíček

**) z toho 38x pořady vysílané jako večemíček

Také na ČT 2 se ukazuje 4. únor jako mezník dvou různých ér. Údaje je však třeba brát jako ilustrativní, protože vypovídají o divácké spokojenosti, která byla v řadě případů zaznamenána při sledovanosti pod 10 %. Nárůst divácké spokojenosti se sportovními pořady vysílanými po 4.únoru je způsoben přenosy ze zimní olympiády a z mistrovství světa v kopané, na jejichž vysílání v České republice měla monopol právě Česká televize a řadu z nich uvedla i na svém druhém programu:

ČT2

(při sledovanosti 5 a více procent)

Úsilí komerční televize dosahovat opakovaně co největší sledovanosti prostřednictvím zejména dramatických pořadů bylo doprovázeno cílevědomým výběrem, který myslel i na setrvalou diváckou spokojenost. Programovým dramaturgům NOVY se v tomto směru podařil velice úspěšný počin v podobě nasazení "nekonečného" amerického komediálního seriálu M.A.S.H. Mezi čtyřiceti dramatickými pořady, s nimiž byli diváci na NOVĚ nejvíce spokojeni, se objevuje 28 dílů tohoto seriálu z lékařského prostředí!!! Lze si jen přát, aby podobně šťastná vnuknutí doprovázela i rozhodováni příslušných pracovníků České televize. Druhé nejpočetnější zastoupení mezi diváky nejvíce ceněnými. pořady v případě publicisticko-dokumentárních titulů je dáno šesti vydáními magazínu National Geographic:

NOVA

(při sledovanosti 10 a více procent)

*) z toho 6x National Geographic

**) z toho 28x M.A.S.H.

Divácká záliba ve večemíčcích, seriálu M.A.S.H., ale také v magazínu National Geographic zákonitě pronikla i do společné padesátky pořadů s nejvyšším koeficientem spokojenosti:

ČT1 + NOVA

(při sledovanosti 10 a více procent)

*) z toho 19x pořady vysílané jako večemíček

**) z toho 17x M.A.S.H.

***) ve všech třech případech jde o magazín National Geographic

Následující tabulka porovnává počty pořadů podle země původu. Vzhledem ke zcela stejnému zastoupení obou programů ve společné padesátce diváky nejvíce oceňovaných pořadů vypovídá zcela zřetelné o podílech domácích a zahraničních pořadů. Zatímco Česká televize vychází v tomto srovnání jako česká, NOVA se jeví jako amerikanizovaná stanice:

PADESÁT POŘADŮ ČT 1 A NOVY S NEJVYŠŠÍM KOEFICIENTEM SPOKOJENOSTI U JEDNOTLIVÝCH SKUPIN DIVÁKŮ

(4 2. a 31. 12. 1994)

A: podle věku

B: podle vzdělání

C: podle pohlaví

D: podle bydliště

E: podle ekonomické aktivity

V padesátkách jednotlivých sociodemografických skupin diváků jsou zahrnuty pořady, které vykazují sledovanost 10 a více procent jak celkově, tak v dané divácké skupině. To znamená, že divácká spokojenost je u každého pořadu statisticky průkazná.

SPOKOJENOST PODLE VĚKU

pořady na 1. místě

Pět věkových skupin - pět různých titulů na 1. místě, dva z nich byly odvysílány na ČT 1: SILVESTRY VLADIMÍRA MENŠÍKA u skupiny 45-54letých a večemíček TOM A JERRY (jmenovitě část Malý uprchlík) u 25-34letých.

pořady na 50.místě

Stejná situace je i na posledním místě - pět různých pořadů. Tentokrát tři z nich odvysílala ČT 1: MEDVĚDI u skupiny 15-24letých a dva večemíčky - Jak myslivec Muška pásl včely ze seriálu O LOUPEŽNÍKU RUMCAJSOVI u 35-44letých a Jak Rákosníček zachránil mráček ze seriálu O RÁKOSNÍČKOVI u 45-54letých.

první desítka pořadí.

V první desítce neexistuje ani jeden pořad, který by byl společný aspoň třem skupinám. Rozdíly jsou tak zjevné, že zůstaneme u pouhého vyčíslení zastoupení pořadů z ČT 1 u jednotlivých skupin. Největší zastoupení je u diváků 45-54letých (7x), nejmladších (6x) a 25-34letých (5x). Naopak nejmenší je u diváků nejstarších (1x) a 35-44letých (2x).

Když pomineme večemíčky, v první desítce figurují z pořadů vysílaných ČT 1 filmy jako VESNIČKO MÁ STŘEDISKOVÁ (15-24letí) nebo MEDVĚDI 45-54letí), ze zábavných pořadů již vzpomenuté SILVESTRY VLADIMÍRA MENŠÍKA (45-54letí) či ŠPRŤOUCHLATA (15-24letí a 35-44letí) a sportovní přenos - z krasobruslařské expedice na ZOH (15-24letí).

zastoupení ČT 1 a. NOVY

Největší zastoupení a četnější než podíl NOVY je v padesátkách nejvíce ceněných pořadů skupina.mi 15-24letých a 45-54letých. Naopak nejmenší zastoupení je v padesátce pořadů nejstarších diváků. Z programových typů jsou nejvíce oblíbeny VEČERNÍČKY (celkem 54x, u 15-24letých 7x, u 25-34letých 13x, u 35-44letých 16x, u 45-55letých 14x a u diváků nad 55 let 10x) a dále americký komediální seriál z lékařského prostředí M.A.S.H. (celkem 47x, z toho u 15-24letých 5x, u 25-34letých 23x, u 35-44letých 10x, u 45-55letých 9x a u diváků nad 55 let ani jednou).

SPOKOJENOST PODLE VZDĚLÁNÍ

pořady na 1.místě

Tři vzdělanostní skupiny - tři různé pořady na 1. místě. U diváků se základním vzděláním to jsou s devítkovým koeficientem spokojenosti SILVESTRY VLADIMÍRA MENŠÍKA, vysílané na ČT 1 v podvečer posledního dne v roce. Středoškolsky vzdělané publikum si nejvíce cenilo (rovněž devítkovým koeficientem) 1. a 2. část amerického seriálu M.A.S.H., uvedeného na NOVĚ také v podvečer. Vysokoškolsky graduovaní diváci nejvíce hodnotili - a to desítkovým koeficientem!- večemiček Jak Rumcajs kočíroval sumce ze seriálu O LOUPEŽNÍKU RUMCAJSOVI.

pořady na 50. místě

Také na posledním místě figurují tři různé pořady. U diváků se základním vzděláním to je americký animovaný film POSLEDNÍ JEDNOROŽEC, uvedený NOVOU. Středoškolsky vzdělaní diváci sem zařadili večemíček ze seriálu O LOUPEŽNÍKU RUMCAJSOVI (část Jak myslivec muška pásl včely). Diváci s vysokoškolským vzděláním toto místo přiřkli WALTU DISNEYOVI A JEHO KOUZELNÉMU SVĚTU (konkrétně seriálům Goofyho tlupa a Malá mořská víla).

první desítka pořadů

Ani v jednom pořadu se vzdělanostní skupiny neshodly v první desítce. Tu u středoškolsky vzdělaných diváků celou zaplňuje deset různých částí seriálu M.A.S.H. (přitom devět z nich má devítkový koeficient spokojenosti). Podobně jednostrunná se jeví spokojenost vysokoškolsky graduovaných: sedm večemíčků doplňuje 205. vydání RECEPTÁŘE NEJEN NA NEDĚLI a dva pořady z NOVY (32. část magazínu NATIONAL GEOGRAPHIC a SEANCE s biotronikem Tomášem Pfeifferem). Přehlédnout nelze, že celá první desítka této vzdělanostní kategorie plus dva další pořady "se pyšní" desítkovým! koeficientem spokojenosti. Typově nejpestřejší se jeví první desítka u diváků se základním vzděláním, kterou tvoří čtyři pořady z ČT1 (SILVESTRY VLADIMÍRA MENŠÍKA, večemíček Psí škola života ze seriálu TOM A JERRY, dvě části ze seriálu OKAVANGO - Otec před kamerou a Daň přírodě) a šest pořadů odvysílaných NOVOU, mezi nimi mj. filmy S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT a HLEDÁ SE BENJI.

zastoupení ČT 1 a NOVY

Výrazně v neprospěch veřejnoprávní televize je zastoupeni pořadů ČT 1 v padesátce pořadů nejvíce ceněných středoškolsky vzdělanými diváky, u zbývajících dvou skupin je zastoupení rovnoměrnější (u diváků se základním vzděláním dokonce ve prospěch. Mezi nejvíce ceněnými pořady figurují jednak VEČERNÍČKY (celkově 43x, z toho u VŠ 18x, u ZŠ 14x a u SŠ 11x) a seriál M.A.S.H. (celkově 38x, z toho u SŠ 27x, u VŠ 9x a u ZŠ 2x).

SPOKOJENOST PODLE POHLAVÍ

pořady na 1 místě

Ženy na 1. místo zařadily pohádku z NOVY - TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU, kterou ozdobily devítkovým koeficientem spokojenosti. Muži byli nejvíce spokojeni s večemíčkem v podobě seriálu TOM A JERRY (jmenovitě jeho částí Malý uprchlík).

pořady na 50.místě

Na 50. místě se umístily v obou případech pořady ČT 1 - u žen večemíček ze seriálu TOM A JERRY (část Fantomas), u mužů to byla 2. část italského filmu JEŽÍŠ NAZARETSKÝ.

první desítka pořadů

Ženy se s muži shodli jenom v jednom pořadu - v SILVESTRECH VLADIMÍRA MENŠÍKA. U mužů pořady z ČT 1 figurují v první desítce ještě dvakrát - díky jednak večemíčku TOM A JERRY (konkrétně části Malý uprchlík), jednak francouzskému dokumentárnímu cyklu LÉKAŘKA DIVOČINY (jmenovitě jeho 3. části Léčka). U žen se objevují pořady z ČT 1 ještě třikrát - konkrétně jde o francouzský film MEDVĚDI, o český film ZLATÍ ÚHOŘI (který byl mimochodem zařazen do vysílání změnou) a o večemíček v podobě seriálu PAT A MAT (jmenovitě část Vrata).

zastoupení ČT 1 a NOVY

V padesátce nejvíce ceněných pořadů je nabídka obou TV kanálů zastoupena rovnoměrně. Diváci obou skupin byli nejvíce spokojeni se dvěma typy pořadů - jednak s VEČERNIČKY na ČT 1 (celkem 31x, z toho ženy 17x) a jednak s americkým komediálním seriálem M.A.S.H. na NOVĚ (celkem 32x, z toho muži 18x):

SPOKOJENOST PODLE BYDLIŠTĚ

pořady na 1. místě

U venkovských diváků se na toto místo dostaly SILVESTRY VLADIMÍRA MENŠÍKA, uvedené na ČT 1, kdežto městské publikum dalo přednost americkému filmu HLEDÁ SE BENJI, příběhu o znamenitém psu v divokých horách, vysílanému NOVOU.

pořady na 50 místě

Na posledním místě padesátky nejvíce ceněných pořadů skončily u obou skupin pořady NOVY - 59. část amerického seriálu M.A.S.H v případě městských diváků a britský dokument o siamských dvojčatech KATIE A EITISCH v případě venkovského publika.

první desítka pořadů

U obou skupin se v první desítce objevuje jenom jeden společný pořad - SILVESTRY VLADIMÍRA MENŠÍKA. Z nabídky ČT 1 jsou v desítce městských diváků ještě dva pořady - francouzský film MEDVĚDI, uvedený v období vánoc, a část Přijímací zkouška z rodinného seriálu KROK ZA KROKEM. V desítce venkovského publika je ČT 1 zastoupena celkem devětkrát!!! - čtyřmi VEČERNÍČKY, dvěma PŘENOSY ZE ZOH, dvěma částmi amerického seriálu OKAVANGO (Otec před kamerou a Daň přírodě) a již vzpomenutým sestřihem SILVESTR VLADIMÍRA MENŠÍKA. Z menu NOVY vzali venkovští na milost 20. část seriálu POBŘEŽNÍ HLÍDKA (Staří přátelé).

zastoupení ČT 1 a NOVY

Z následujícího přehledu je zřejmé, že dvakrát více pořadů ČT 1 zařadili do padesátky nejvice ceněných pořadů venkovští diváci než městské publikum. Nejoblíbenějším typem pořadu z nabídky ČT 1 je VEČERNÍČEK - 27x (z toho u venkovských diváků 17x) a z menu NOVY americký komediální seriál z lékařského prostředí M.A.S.H. - 31x (z toho u městského publika 26x):

SPOKOJENOST PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY

pořady na 1.místě

Nejvíce spokojeni byli ekonomicky aktivní diváci s 30. vydáním magazínu NATIONAL GEOGRAPHIC, vysílaným v neděli dopoledne na NOVĚ. Komerční televize uvedla i pořad, s ním byli nejvíce spokojeni ekonomicky neaktivní diváci - TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU, pohádku vysílanou dopoledne na Štědrý den. Nelze neupozornit na devítkové koeficienty v obou případech.

Pořady na 50. místě

Na 50. místě figurují u obou skupin dva typy pořadů, s nimiž diváci jsou celkově velice spokojeni: v případě ekonomicky aktivních to je M.A.S.H., konkrétně 64. díl tohoto amerického komediálního seriálu z lékařského prostředí, u ekonomicky neaktivních to je jeden večemíčků, jmenovitě jedna část ze seriálu RÁKOSNÍČEK.

první desítka pořadů

U obou skupin se v první desítce objevuje pouze jeden pořad - SILVESTRY VLADIMÍRA MENŠÍKA, titul vyslaný na ČT 1, s ním více spokojeni byli ekonomicky neaktivní diváci, kdy pořad ocenili devítkovým koeficientem. V první desítce u ekonomicky aktivních figuruje ještě jeden pořad ČT 1 - večemíček, v podobě amerického cyklu TOM A JERRY, konkrétně části s názvem Malý uprchlík. V desítce nejvíce ceněných pořadů skupinou ekonomicky neaktivních diváků jsou celkem čtyři pořady uvedené na ČT 1 - vedle již zmíněného silvestrovského titulu dva večemíčky (jeden ze seriálu RÁKOSNÍČEK a jeden ze seriálu POVÍDÁNÍ O VÍLE AMÁLCE) a jedna část amerického seriálu OKAVANGO jmenovitě Hledání domova, jeho 7. díl).

zastoupení ČT 1 a NOVY

Jak vypadalo rozložení spokojenosti s nabídkou obou TV kanálů, ukazuje následující přehled. K uvedeným číslům jenom dodejme, že seriál M.A.S.H. je zastoupen celkem 28x (z toho u ekonomicky aktivních 26x) a VEČERNÍČEK 24x (z toho u ekonomicky aktivních 10x).

4.14. SEBEREFLEXE PROGRAMOVÝCH PRACOVNÍKŮ ČT

STRUČNÁ ANTOLOGIE INTERNÍCH HODNOCENÍ POŘADŮ ČESKÉ TELEVIZE

Pořady, vysílané Českou televizí, procházejí velmi přísným vnitřním hodnocením, na němž se cyklicky podílejí všechny tvůrčí skupiny. Hodnocení předkládají dramaturgové tvůrčích skupin každé dva týdny jako podklad pro poradu vedení České televize s producenty a dramaturgy tvůrčích skupin. Tato intemí hodnocení jsou často otevřenější a přísnější, než kritiky v tisku. Systém těchto hodnocení, kde středem pozornosti je především původní dramatická tvorba, zabezpečuje, že se všichni rozhodující tvůrčí pracovníci České televize opakovaně a důkladně seznamují se strukturou vysílacího schématu a jeho vnitřními souvislostmi. Mohou pak také svou vlastní tvorbu lépe zařadit do kontextu vysílání jako celku a posoudit její pravděpodobný účinek na diváka.

Hodnocení vysílaných pořadů ČT 1 a ČT 2 jsou zároveň jediným místem pravidelných setkání producentů a dramaturgů pořadů žánrově velmi odlehlých. Tím tyto porady plní také nezastupitelnou integrační úlohu České televize a zdůrazňují vědomí sounáležitosti televizních tvůrců s veřejnoprávní televizí jako celkem. Stručná antologie těchto hodnocení může evokovat také atmosféru, v níž se tyto klíčové porady odehrávají.

Na počátku roku 1994 podnikla Česká televize pokus vysílat diskusní pořad nového typu, nazvaný Ve středu. Vyvolával postupně tyto ohlasy:

19. ledna 1994

"Dr. Douda není zatím pohotový moderátor a teprve čas ukáže, zda bude pěstovat více vlastní popularitu nebo se na své hosty lépe připraví. Za tím - v začátku - je třeba ten to pokus přivítal. "

24. ledna 1994

"Velmi skeptická paní režisérka mluvila s nadějí o novém ministru kultury, pan velvyslanec si pochvaloval, jak už se to lepší i pro Američany, bankéř byl v sedmém nebi a historik to historicky uhlazoval ("Ukazuje se, že když je o čem mluvit a chce se mluvit, tak je to dobré, jakkoliv je to načinčané. A hlavně nelze myslím mluvit o tom, co říkáme novému ministru kultury. Sklouzne to pak nutně do sféry dohadů a stížností, drbů. Pokud se nepodaří vytipovat kvalitní skupinu laiků a skutečně fundovaného zástupce vlády, pak., ale to je vlastně Debata, takže asi začít u fundovaného, tvrdého, kultivovaného moderátora. Lze však takového najít?"

7. února 1994

"... divák si zpočátku všimne, že Ivan Douda laboruje s češtinou (na vládě - ve vládě), že je v podrobnostech introvertní, že se bez elegance přidržuje předepsaných postupných bodů - zřejmě to brzdí ztotožnění diváka s moderátorem. Divák také tápe v žánru pořadu: je to tiskovka s jedním novinářem? Je to monolog protagonisty cizelovaný přísedícími?... Nesporný úspěch prokázal producent: získal do své relace napřed předsedu vlády, nyní nejpopulárnějšího ministra. "

21. března 1994

"Už delší dobu si lámu hlavu, proč byl za průvodce pořadem vybrán právě Ivan Douda. Nebaví ho snad jeho vlastní profese? A jak by se asi tvářil, kdyby za něj začal ordinovat třeba Rudolf Křesťan? Dnešní pořad mi zamotá hlavu ještě víc. Uvádí ho sice Ivan Douda, ale otěže pevně svírá Michal Kocáb. Chystá se tu snad výměna moderátorů?"

Po třech měsících byl pořad Ve středu.,. mimo jiné na základě intemích hodnocení (která však byla v souladu s hodnocením extemistů) zrušen.

Velmi diskutovaným činem je uvádění seriálů z doby před listopadem 1989. Od 11. července 1994 uváděla Česká televize po mnohaleté přestávce opět reprízu seriálu Františka Filipa Chalupáři. Intemí odezva současných televizních tvůrců byla často překvapivá:

27. července 1994

"Při zjištění, že se tento seriál opět vysílá, mi bylo všelijak, dokonce jsem s odporem pronesla: Vždyť to určitě není na koukáni, taková staroba. Byla jsem však mile překvapena, dokonce jsem se i několikrát spontánně zasmála. Jak praví televizní klasik - dobře napsaný scénář a výkony herci časem nestárnou. "

27. července 1994

" Klasika na televizní obrazovce, ztotožněná s životní realitou. Důkazem bude určitě sledovanost i index (spokojenosti - ns). Proč? Asi každý by našel svou odpověď; ale společného jmenovatele by měly všechny - hrají tady lidé. A až na detaily (poplatné době), předvádějí to, čemu se budeme usmívat a co se dá vysílat klidně znovu za dvacet let. Některé lidské vlastnosti jsou nesmrtelné. a o těch to vlastně je.

22. srpna 1994

"Nevadí mi, docela se bavím a myslím, že většina diváků také. "

Uvedení seriálu Chalupáři se setkalo s velkým ohlasem diváků, doložitelným vysokou sledovaností, ale také velmi kladným hodnocením (prostřednictvím indexu spokojenosti). Ukázalo, že k programovému dědictví minulé doby musí Česká televize přistupovat selektivně a individuálně: jednoznačné pravidlo tu neexistuje.

Jedním z nejkontroverznějších publicistických pořadů, uváděných Českou televizí, byl v roce 1994 pořad Nedej se!. I v intemích hodnoceních získával známky velmi rozličné:

2. října 1994

"Už podruhé během 24 hodin se z obrazovky ČT 1 dozvídáme, že pracovníci ministerstva mají máslo na hlavě. Oceňuji přehlednost, srozumitelnost a myslím i objektivitu tvůrců. "

14. listopadu 1994

"V pořadu vypovídali občané i městští radní. Zásadní chybou pořadu byl a agresivita spíkra, na kterou bývá divák velmi alergický. Městského radního, kterého činil za vše odpovědným, kvalifikoval jako tupce i hůře, občany označil jako regionální rasisty, protože nestojí o pražské rekreanty.,. Pokud jde o radní, doporučil s odvoláním na historické zkušenosti, doslova a do písmene, defenestraci. Svůj part navíc četl, takže sám četl své myšlenky, aby radního Malého označil za pitomce. 1 kdyby měl komentující stokrát pravdu, svým projevem ubral faktům na váze a přesvědčivosti. "

4.15. ROZHODNUTÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE č. 29 ze dne 4, listopadu 1994,

kterým se vydává rukojeť napomáhající při úvahách o zařazování materiálů zobrazujících násilí ve vysílání České televize

Jedním z hlavních úkolů České televize je poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů (část § 2 zákona o České televizi). Vzhledem k tomu, že je násilí součástí života, který nás obklopuje, nelze se jeho zobrazování a informacím o něm vyhýbat. Je však naší povinností hledat všechny cesty, jak omezit nepříznivý dopad zobrazování násilí na televizní diváky a zejména na děti. Jediným řešením je neustále obnovovaná nepsaná dohoda mezi zodpovědným televizním redaktorem-dramaturgem a informovaným divákem o tom, co je a co není přijatelné. Proto nelze stanovit žádná obecně platná a neměnná kritéria, jimiž by se pracovníci médií. mohli beze zbytku řídit.

Zobrazování násilí působí přímo na diváky negativně několika způsoby: deprimuje a šokuje, může u citově nevyrovnaných jedinců způsobit snížení prahu vnímavosti vůči násilným řešením konfliktních situací a v ojedinělých případech vede i k přímému napodobení.

V oblasti kriminality pak působí zobrazování násilí a rozsáhlé informování o jeho projevech dvojím způsobem:

1) Častá prezentace zpráv o obecné kriminalitě vytváří ve společnosti horší obraz celkové situace, než o jakém hovoří statistiky a odborná šetření.

2) Podrobným popisem způsobu provedení řady trestných činů lze poskytnout návod k jejich spáchání natolik přesný, že se pří objasňování trestné činnosti kriminalisté setkávají se stejným modem operandi u řady pachatelů, což výrazně komplikuje vyšetřování trestné činnosti.

Rozhodnutí, zda zařadit drastický záběr do vysílání, je složité a závisí na mnoha různých faktorech. Kromě etických mezi ně patří i vysílací čas, kontext ostatních zpráv a společenská atmosféra.

Rozhodnutí musí vycházet ze zdravého úsudku, snahy nezraňovat lidskou integritu a z neustále diskutovaného a obnovovaného citu pro to, co lze nejširšímu diváckému publiku předložit jako přiměřené, nutné, slušné, správné, provokující a dojímající.

Mezi diváky jsou kromě zcela nezainteresovaných lidí i děti a rodiče těch, kteří rozhodují o obsahu vysílání, vedle dětí a rodičů obětí, jejichž záběry se mohou objevit na obrazovce. Mezi diváky jsou i lidé psychicky narušení stejně jako lidé, kteří v minulosti mohli prožít drastickou událost podobnou té, jejíž obdobu se rozhodujeme zařadit do vysílání.

Je proto nutné si zodpovědět několik otázek, které mohou rozhodování usnadnit:

- Je konkrétní drastický záběr nezbytně nutný pro pochopení zprávy?

- Čím je důležitý kromě toho, že způsobí šok?

- Vzbudí u diváka strach nebo ho znepokojí?

- V jakém kontextu je konkrétní násilná scéna uváděna?

- Mohou se dívat děti, příbuzní obětí, nebo "ovlivnitelní"?

Zařazení obrazového zpravodajství se záběry obsahujícími násilí, přírodní katastrofy či jiná neštěstí, by se mělo řídit následujícími zásadami:

a) Divák by měl vědět, co ho v příštím okamžiku čeká, a neměl by se cítit zaskočený pro něj nepřijatelnou scénou.

b) Pokud je v programu více záběrů zobrazujících násilí, o zařazení každého z nich by mělo být rozhodováno s vědomím výsledku a dopadu programu jako celku.

c) Je třeba se vyhnout zařazování záběrů zobrazujících násilí jenom proto, že jsou k dispozici.

d) Při zařazování záběrů zobrazujících násilí do zpravodajských pořadů vysílaných přes den, je třeba mít na paměti, že se na ně ve větší míře mohou dívat i děti.

e) Ke každému drastickému záběru je nutné přistupovat s vědomím, že divák jej uvidí, na rozdíl od redaktora-dramaturga, poprvé. Novináři, kameramani, editoři jsou na násilné scény na obrazovce zvyklí.

f) Při zobrazení drastických scén je vhodné vyhnout se detailům. a reálnému zvuku.

g) Každý má právo na soukromí. Skupiny a jednotlivci, kteří si je nemohou nebo nejsou schopní vyhradit, jako například lidé v bezvědomí a v hlubokém šoku, lidé zničení hlubokým žalem nebo děti, mají nárok na ochranu. Mrtvým náleží úcta. Detailní záběry mrtvých těl lze využívat jen ve velmi výjimečných případech.

h) Zprávy o sebevraždách a sexuálním násilí by neměly obsahovat podrobnosti o použitém způsobu. Zvláštní citlivost je třeba projevit v případech sebevraždy oběšením.

i) Je třeba mít na paměti, že některé informace mohou nestabilním jedincům nebo dětem sloužit jako návod. Z toho důvodu je vhodné vyhnout se zobrazování snadno přístupných vražedných nástrojů a zbraní.

j) Násilí, páchané ve vzdálených zemích, by mělo být zobrazováno podle stejných zásad, jako násilí, které se děje v naší bezprostřední blízkosti. Lidský život a utrpení mají všude stejnou obecně platnou hodnotu.

Příslušní vedoucí jsou povinni seznámit s obsahem tohoto rozhodnutí všechny své podřízené, k jejichž pracovní náplni se může vztahovat povinnost řídit se rukojetí, to znamená i mimo zpravodajství a publicistiku. Redaktory-dramaturgy pracující mimo uvedenou oblast vyzývám, aby se obsahu tohoto Rozhodnutí důkladně věnovali, jeho teze sdělili i svým spolupracovníkům z řad autorů a režisérů a ve své práci je uplatňovali.

Rozdílné výklady ustanovení tohoto Rozhodnutí, které jeho text umožňuje, budou konzultovány s nejbližšími nadřízenými.