Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

41. TELEVIZNÍ STUDIA BRNO A OSTRAVA

1) To, že Česká televize pracovala v každém roce svého krátkého působení v jiných, provizorních podmínkách, se velmi nepříznivě projevilo také na změnách vysílacího času regionálního zpravodajství. Při sestavování schématu pro rok 1995 se snad již podařilo nalézt jeho optimální umístění, které spolu s dlouhodobou stabilitou a zvýšenou penetrací programu ČT2 snad uspokojilo diváka v regionu. V oblasti vzájemné spolupráce mezi redakcí zpravodajství České televize a TS Brno a Ostrava však jsou ještě rezervy.

2) Občas, a v závěru roku 1994 v souvislosti s přípravou sportovních přenosů pro rok 1995, se opět vyskytly názory, že by televizní studia neměla vyrábět celou škálu televizních žánrů, ale specializovat se. Pokud lze v širším pojetí považovat tvorbu televizního studia za službu mimo jiné i hospodářské, politické a kulturní decentralizaci a napomáhání rozvoji osobností regionu, či přispívání k jeho humanizaci a zvyšování vzdělanosti (samozřejmě nikoli na úkor kvality produkce) a nazvali bychom tuto službu veřejným zájmem, pak by uvedený názor byl přímo v rozporu se statutem České televize.

3) V roce 1994 bylo zahájeno vysílání komerční televizní stanice TV NOVA a stojí za povšimnutí, jak se tato zásadní změna projevila např. v regionu, ve kterém je dislokováno Televizní studio Ostrava. Konkurenční prostředí nebylo věcí zcela neznámou, kromě několika menších společností, zabývajících se profesionálně audiovizuální tvorbou, působí od roku 1991 v Ostravě jak holdingová společnost Kabel Plus a.s., šířící vlastní pořady na celoplošném filmovém kanálu, tak i jedna z jejich dceřiných společností, Kabel Plus Sevemí Morava a.s. Oblastí konkurenčního střetávání byla zejména oblast personální, týkající se celého spektra televizních profesí. Podobnou odezvu měl i vstup TV NOVA na mediální scénu a projevil se odlivem redaktorů zpravodajství. Na otázku, zda dokáže televizní studio působící v regionu dosti vzdáleném od kulturního a společenského centra a nesaturovaném televizními profesemi, udržovat svoji životaschopnost bez ztráty nejen kvality, ale i kvantity vlastní produkce, lze na konci roku 1994 odpovědět, že to možné je důslednou koncepční prací v oblasti lidských zdrojů. V jiných oblastech než personálních se vznik duálního modelu vysílání v regionu zatím přímo výrazněji neprojevuje zřejmě proto, že v nich ke vzájemné soutěži nedochází. TS na Moravě svým regionálním zpravodajstvím naplňují poslání veřejnoprávní televize.

4) Pro dosažení vysoké efektivity činnosti TS Ostrava bylo hlavním cílem roku 1994 dopracovat systém vzájemných ekonomických vztahů mezi útvary. Za tím účelem byla provedena ke konci roku úprava organizační struktury a bylo možno dokonce snížit počet pracovních míst asi o 10%.

5) Třetí rok existence České televize přinesl pro její studio v Brně z vnitřního pohledu hospodáře především ukončen i rekonstrukce objektu Typos (výrobně-provozní základna), která probíhala plných třináct let. Tento fakt podmínil celý chod televizního organismu: výroba i vysílání se zvládly bez výstupních problémů, ekonomika musela vyrovnávat zvýšené nároky na udržení provozuschopnosti technologických zařízení. Dokončeny byly prakticky veškeré stavební práce, takže po mnohaletém provizóriu bylo dosaženo poměrně vyhovujících podmínek pro většinu televizních pracovišť. K nejvýznamnějším modemizačním počinům patří pořízení nového záznamového média - magnetooptický disk Pioneer VDR 1000P, dále čtyřkamerový přenosový vůz rekonstruovaný vlastními silami na pětikamerový, a zásadní modemizace reportážních souprav. Poté, co se původní úvahy o novém záznamovém formátu DVC ukázaly jako předčasné, spočívala tato modemizace v úplné výměně kamer a v rozšíření formátu Betacam SP.

6) Nejrozsáhlejší investiční akcí TS Ostrava v roce 1994 byla inovace režijního komplexu studií Petra Bezruče včetně vzduchotechniky, stavebních úprav a opravy fasády studia. Inovace byla realizována s ohledem na efektivní využívání kapacit, dva původní režijní komplexy příslušné ke dvěma studiím byly nahrazeny pouze jedním. Vzhledem k předpokládané životnosti a poměrně dlouhému inovačnímu kroku (asi 10 let) byl režijní komplex osazen vysoce perspektivní digitální režií DVS 8000/8000C, včetně dvoukanálového efektového zařízení DME 5000 firmy SONY, studia byla doplněna čtyřmi kamerami téže firmy, zařízení umožňuje přepínání formátů obrazu buď 4: 3 nebo 16: 9. Na přípravě se pracovalo téměř celý rok, sama instalace zařízení proběhla za neuvěřitelně krátkou dobu jednoho měsíce. Díky této nové technologii může TS Ostrava divákovi poskytnout podstatně vyšší kvalitu vysílaného televizního obrazu. Lze konstatovat, že technické vybavení TS snese srovnání s vybavením srovnatelných televizních studií ve světě.

7) V roce 1994 vyrobilo TS Brno pořady v celkové stopáži 387 hodin, mimo vlastní dramaturgii vyrobilo pro pražské Producentské centrum převzatých pořadů dabované pořady ve stopáži 105 hodin. Za zmínění těch významnějších pořadů stojí: Oba v čistém smyslu slova veřejnoprávní pořady A. Přidala Klub Netopýr a Z očí do očí. Kulturní magazín s Arnoštem Goldflamem, původní cyklus Cesty (portréty mladých osobností, významných v nejrůznějších oborech činnosti), nejaktuálnější a zároveň umělecký dokument Slovenské volby 1994, ocenění si zaslouží dva příspěvky do televizních Stínů, festivalový hudební pořad Tenkrát zlatým písmem (dokument o Františku Václavu Míčovi, barokním skladateli, autoru první české opery), Křesťanský magazín (získávající si stále větší respekt). Stále si udržuje vysokou atraktivitu Manéž Bolka Polívky, dramaturgicky svébytný Aport. Z dramatické tvorby je to Návrat do cizí země, psychologicky příběh Nikdy nekončí, jakož i divácky úspěšná inscenace Na krásné vyhlídce. Pro vysílání na rok 1995 jsou natočeny první díly cyklu Detektiv Martin Tomsa. Připomenutí si jistě zasluhuje umělecký dokument Pod lisem lásky - portrét básníka Jana Zahradníčka, jakož i portrét exilového básníka Ivana Jelínka. Z tvorby pro děti a mládež zaslouží zmínku aspoň šestidílný filmový seriál Medvědi nic nevědí a pohádku O ševci Dratvičkovi. Dále je stále oceňován dabing, např. u seriálu Jake a Tlusťoch. Určitým dokladem o vzrůstající kvalitě tvorby TS Brno je i fakt, že získalo šest z osmi festivalových Pierotů.

8) TS Ostrava vyrobilo v roce 1994 355 hodin a odvysílalo 668 hodin televizních pořadů.

Pořady na pokračování. Jmenovitě je třeba uvést zejména tyto: Postřehy Karla Kyncla (televizní fejetony), Křesťanský magazín, Ta naše povaha česká. (publicistika), Příroda pro zítřek (publicistika), Hrady a zámky aneb bílá místa naší historie (dokumentaristika), Kulturní magacín pánů Ruta, Rychlíka a Daňka, O Zdraví (publicistika), Seniorklub (besedy), Snář, aneb Večer splněných přání (zábavný pořad),

MEGAMIX (hudební pořad), Historky od krbu (televizní povídky), Komedie z kaple (televizní povídky), Nadosah (osvěta), Zpráva o divadle (kulturní magazín), CIRCOM Regional (zahraniční publicistika), Kulturní týdeník, Magazín Reportu (zpravodajství).

4.2. ZPRAVODAJSTVÍ

Struktura zpravodajských pořadů na Č T 1 měla v roce 1994 následující podobu:

- patery 5 minutové ZPRÁVY v rámci 150 minutového bloku STUDIO 6, vysílané od pondělí do pátku v 6.15, 6.45, 7.15, 7.45 a 8.15

- dopolední 5 minutové ZPRÁVY, uváděné od pondělí do pátku v 9.00 a v neděli pak v 10.00

- polední 5 minutové ZPRÁVY, vysílané od pondělí do pátku ve 12.00

- odpolední 5 minutové ZPRÁVY, zařazované od pondělí do pátku v 16.00

- 5 minutová PŘEDPOVĚĎ POČASÍ, denně předcházející podvečemím ZPRÁVÁM

- podvečemí 10 minutové ZPRÁVY, vysílané každý den v 18.00

- 10 minutové regionální zpravodajství, vysílané od pondělí do pátku v 18.10, a to v Čechách pod názvem ČESKÝ (respektive ve středu PRAŽSKÝ) VEČERNÍK, na okruhu TS Brno pod titulem JIHOMORAVSKÝ VEČERNÍK a na okruhu TS Ostrava pod názvem REPORT

- hlavní 30 minutový zpravodajský pořad uváděný denně od 19.30 pod názvem UDÁLOSTI, zahrnující i sportovní informace a předpověď počasí

- večemí 15 minutové ZPRÁVY, vysílané denně před 23. hodinou

- noční 5 minutové ZPRÁVY, uváděné od pondělí do pátku kolem půlnoci

- zpravodajské stránky uváděné denně v nočním bloku jako VÝBĚR Z TELETEXTU

Tyto premiérové pořady s periodicitou častější než týdenní doplňovala od pondělí do pátku v 8.30 repríza 30 minutového zpravodajství "21", uváděného v premiéře na ČT 2 předchozí večer.

Uvedenou strukturu dotvářely týdeníky:

- 60 minutová DEBATA, diskusní pořad na aktuální téma, vysílaný v neděli ve 13.00 v premiéře a týž den po 23. hodině v automatické repríze

- 30 minutový reportážní OBJEKTIV, zaujímající ve vysílání své tradiční místo v neděli v 10.05

- 10 minutový KULTURNÍ TÝDENÍK, vysílaný v sobotu v 18.10 (z každých 4 vydání vyrábí pražská RZ dvě a TS Brno a TS Ostrava po jednom vydání)

Na ČT2 struktura zpravodajských pořadů vypadala v roce 1994 takto:

- 5 minutové ZPRÁVY, vysílané od pondělí do soboty v 19.00

- 30 minutové zpravodajství "21", vysílané s výjimkou soboty každý den v 21.00

- 10 minutový PŘEHLED TISKU, připravovaný na sobotu v 8.05

- 35 minutové STUDIO REPORTÉRU, uváděné v neděli od 21.30 v premiéře a následující čtvrtek kolem poledne v automatické repríze

Uvedené premiérové zpravodajství doplňovaly každý den po půlnoci 30 minutové AKTUALITY STV a od pondělí do pátku 30 minutové AKTUALITY PLUS STV v 9.00, přebírané od Slovenské televize. Zmínit je třeba od pondělí do pátku uváděné cizojazyčné zpravodajství - od 7.25 vysílané 20 minutové zprávy BBC v angličtině a od 7.45 zařazovaný 35 minutový JOURNAL ve francouzštině s anglickými titulky.

Pevnou součástí struktury zpravodajských pořadů na ČT 2 byly rovněž automatické reprízy:

- 30 minutový blok VEČERNÍKY, uváděný od úterý do soboty v 8.30 a sestavovaný z ostravského REPORTU, brněnského JIHOMORAVSKÉHO VEČERNÍKU a pražského ČESKÉHO, respektive PRAŽSKÉHO VEČERNÍKU, odvysílaných předchozí podvečer

- 150 minutový blok STUDIA 6, vysílaný od pondělí do pátku od 9.30

V roce 1994 bylo na obou programech vysíláno týdně bezmála 57 hodin pořadů všeobecného zpravodajství a aktuální publicistiky. Z toho bylo cca 38,5 hodiny premiér a zhruba 18,2 hodiny automatických repríz. Zmíněné pořady v celoročním úhrnu cca 2989 hodin představovaly zhruba 19 procentní podíl na celkové vysílací ploše obou programů v roce 1994.

4.3. DEBATA - PŘEHLED TÉMAT A ÚČASTNÍKŮ

4.4. ARÉNA - PŘEHLED TÉMAT A ÚČASTNÍKŮ "V KŘESLE"

Aréna 23.1.

Josef Zieleniec - ministr zahraničních věcí

Přesvědčil Vás ministr Zieleniec o správnosti našeho postoje k projektu Partnerství pro mír?

Aréna 6.2.

Martin Fendrych - náměstek ministra vnitra

Přesvědčil Vás náměstek Fendrych, že odvolání ředitele Pražské policie bylo správné?

Aréna 20.2.

Miloslav Fiala - mluvčí České biskupské konference

Přesvědčil Vás páter Fiala, že podobný pořad na televizní obrazovku nepatří?

(jednalo se o pořad Poslední pokušení Ježíše Krista)

Aréna 6.3.

Miloslav Výborný - předseda ústavně-právního výboru parlamentu

Domníváte se, že by všechny politické strany měly bez předběžných podmínek zveřejnit své financování - ihned?

Aréna 20.3.

Jan Ruml - ministr vnitra

Přesvědčil Vás J. Ruml o oprávněnosti udělení občanství panu Walderodemu?

Aréna 3.4.

Richard Falbr - předseda ČMKOS

Přesvědčil Vás pan Falbr o oprávněnosti demonstrace odborářů?

Aréna 17.4.

Daniel Kroupa - místopředseda ODA

Přesvědčil Vás místopředseda ODA, že je nutno vytvářet Senát?

Aréna 30.4.

Josef Josefík - místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

Přesvědčil Vás pan Josefík, že RRTV rozhodla v otázce udělení licence k celoplošnému vysílání Radiu Echo správně?

Aréna 11. 5.

Stanislav Burdys - zastupující předseda ČSLH

Přesvědčil Vás Stanislav Burdys o tom, že dnešní vedení hokeje má recept na řešení současné krize?

Aréna 1.6.

Tomáš Ježek - předseda Rozpočtového výboru parlamentu

Přesvědčil Vás Tomáš Ježek, že je mužem na svém místě v čele FNM?

Aréna 8.6.

Luděk Rubáš - ministr zdravotnictví

Je ministr Rubáš mužem na svém místě?

Aréna 15.6.

Václav Benda - místopředseda KDS

Souhlasíte s tím, že Václav Benda pozval Augusto Pinocheta na soukromý oběd?

Aréna 22.6.

Alena Hromádková - předsedkyně DEU

Přesvědčila Vás předsedkyně DEU, že ekonomickou moc ve státě mají stále staré struktury?

Aréna 29.6.

Miloš Zeman - předseda ČSSD

Přesvědčil Vás Miloš Zeman, že současná vláda neplní své programové prohlášení?

Aréna 6.7.

Oldřich Kužílek - poslanec parlamentu, ODA

Přesvědčil Vás poslanec Kužílek, že je nutné co nejpřísněji omezit dostupnost střelných zbraní pro naše občany?

Aréna 20.7.

Josef Havelka - prezident Asociace reklamních agentur

Souhlasíte s tím, aby byla povolena reklama na alkohol?

Aréna 27.7.

Jan Krenk - předseda představenstva ČEZ a.s.

Souhlasíte s dostavbou JE Temelín?

Aréna 3.8.

Václav Junek - generální ředitel Chemapolu

Přesvědčil Vás pan Junek, že je česká cesta "správné řešení" petrochemie?

Aréna 10. 8.

Miloslav Fiala - mluvčí České biskupské konference

Souhlasíte se zpřísněním zákona o interupci, jak to žádá katolická církev?

Aréna 24.8.

Vladimír Dlouhý - ministr průmyslu a obchodu

Přesvědčil Vás pan Dlouhý, že ekonomické programové prohlášení vlády je správné?

Aréna 31.8.

Václav Klaus - premiér

Přesvědčil Vás pan premiér, že politika vlády v oblasti rozvoje naší životní úrovně je správná?

Aréna 14.9.

Jan Koukal - primátor Prahy

Přesvědčil Vás primátor Koukal, že pražský magistrát funguje správně?

Aréna 21.9.

Josef Lux - ministr zemědělství

Přesvědčil Vás ministr Lux, že jeho zemědělská politika je správná?

Aréna 28.9.

Tomáš Rubáček - místopředseda KDU ČSL

Přesvědčil Vás pan místopředseda, že princip tzv. 3x a dost sníží u nás kriminalitu?

Aréna 5.10.

Tomáš Pfeiffer - biotronik

Přesvědčil Vás pan Pfeiffer, že působení přírodních léčitelů je rovnocenným postupem v medicíně?

Aréna 12.10.

Miroslav Petráň - člen představenstva Dostihového spolku

Přesvědčil Vás pan Petráň, že Velká pardubická nevede k mrzačení zvířat?

Aréna 19.10.

ivan Pílip - ministr školství

Přesvědčil Vás ministr Pilip, že je opodstatněné zavést nyní školné na vysokých školách?

Aréna 26.10.

Pavel Vemer - spisovatel

Přesvědčil Vás spisovatel Pavel Vemer, že by se měl regulovat výskyt násilí a brutality, a to především v TV?

Aréna 2.11.

Martin Fendrych - náměstek ministra vnitra

Přesvědčil Vás náměstek ministra, že MV je stabilní?

Aréna 9.11.

Roman Češka - předseda FNM

Přesvědčil Vás pan Češka, že kupónová privatizace není podvod, jak to tvrdí opozice?

Aréna 23.11.

Ivan Kočárník - ministr financí

Přesvědčil Vás ministr Kočárník o správnosti vyrovnaného rozpočtu na příští rok?

Aréna 30.11.

Ivan Douda - psycholog DROP IN

Přesvědčil Vás doktor Douda, že je u nás dekriminalizace měkkých drog možná?

Aréna 14.12.

Jindřich Vodička - ministr práce a sociálních věcí

Přesvědčil Vás ministr Vodička, že vládni návrh zákona o základním důchodovém pojištění je správný?

Aréna 21.12.

Miroslav Tyl - KDS

Přesvědčil Vás Miroslav Tyl, že je správné vrátit katedrálu sv.Víta církvi?

4.5. PERSONÁLNÍ ZMĚNY V REDAKCI ZPRAVODAJSTVÍ BĚHEM ROKU 1994

4.6, STRUKTURA PUBLICISTICKÝCH POŘADŮ V ROCE 1994

Publicistiku, zařazenou ve vysílacím schématu České televize na rok 1994, lze rozdělit podle různých kritérií do několika skupin. Základním měřítkem při koncipování systému nasazování publicistických pořadů do vysílání byl okruh jejich předpokládaných adresátů. Z tohoto hlediska se do večemích časů dostávala skupina pořadů, určených nejširšímu publiku.

Velkou diváckou oblibu si standardně udržoval cyklus GEN (firma FEBIO) a rovněž od stejné firmy projekt autorských dokumentů OKO se čtrnáctidenní periodicitou. Vysoce společensky závažnou problematikou se zabýval třicetiminutový pořad Pachatel neznámý, na jehož výrobě se podílelo jak PCPD, tak TS Brno a Ostrava. Ve struktuře publicistických pořadů během roku 1994 získala stabilní místo také Aréna, reprezentující v české televizní publicistice dosud nezastoupený typ pořadu, tzv. "horké křeslo". Přízeň diváků si udržel pořad Čemé ovce, tematicky zaměřený na ochranu zákazníků, stejně jako žánrově nenapodobitelný magazín Karle, přepni to!. Tyto pořady byly uváděny na ČT 1 v tzv. prime time ve všedních dnech.

Ve víkendové programové nabídce byly zastoupeny pořady typu poraden, Receptář a Receptáž pro podnikavé, a to jak v premiéře, tak v repríze. V neděli ve 13.00 uváděla Česká tele vize bilanční politický pořad týdne Debatu, připravovanou RZ.

Vedle uvedení publicistiky pro nejširší okruh diváků se na ČT 1 ocitly také pořady, určené divákům v oblastech, nepokrytých signálem ČT 2. Týká se to měsíčníků Venkov a Zemědělský magazín, stejně jako ekologicky orientovaných pořadů Příroda pro zítřek (z produkce TS Ostrava) a Nedej se!.

Pro přesně určené skupiny adresátů vysílala Česká televize takto: pro menšiny na všeobecně dostupném okruhu ČT 1, pro specifické kulturní publikum na postupně rozšiřovaném okruhu ČT2. Na ČT1 mj. Křestaňský magazín a přímé přenosy bohoslužeb, pořady určené handicapovaným Televizní klub neslyšících, TKN Plus, Klíč nebo Paprsek, pořady určené důchodcům Seniorklub, nebo občanům romské národnosti Romale a pořady věnované zdravému životnímu stylu Trend a O zdraví.

Spolu s rozšiřováním dosažitelnosti programu ČT 2 stála Česká televize před volbou náplně, která by dala tomuto kanálu jeho specifický, skutečnou altemativu nabízející charakter. Zvolila cestu výlučného nekomerčního kanálu typu německo-francouzského projektu ARTE. Aby oslovila příslušnou cílovou skupinu, zvolila v mnohém netradiční řešení programové skladby, které preferovalo právě dokument a publicistiku.

Charakteristickou byla pro ČT 2 v roce 1994 regionální publicistika, reprezentovaná pořady Nadosah TS Ostrava studia a TYPOS z TS Brno. Velmi vysoké, často až "festivalové" úrovně dosáhly ostravské dokumenty řady Ta naše povaha česká, pokračující v roce 1995 premiérově na ČT 1. Programovým typem, který se pro rok 1995 také stal zárodkem několika pořadů, byl Kulturní magazín, ve spolupráci Prahy, Ostravy a Brna. Se čtrnáctidenní periodicitou uváděná Zjizvená tvář měst v cyklickém pořadu poprvé přivedla na obrazovku otázky urbanistiky. Program ČT 2 se stal všeobecně známým rovněž uváděním dokumentů o umění a umělcích, stejně jako velkým zahraničním dokumentem, zařazovaným do vysílání záměrně v neděli ve 20.00 hod., tj. v čase, věnovaném ve většině televizních stanic v Evropě buď filmu, nebo zábavným pořadům.

Centrem diskusí o kultuře a umění se potom stala cílená nabídka programu ČT 2 po skončení velkého uměleckého pořadu, divadelní inscenace, hudby, baletu nebo opery, v sobotním večeru ve 22.00 hod. V tomto čase se střídal Klub Netopýr s diskusemi a dokumenty pod společným názvem Umění z různých stran. Publicistikou a dokumenty vstoupila Česká televize také do mezinárodní spolupráce v projektu CIRCOM Regional, jehož reportáže a dokumenty se širokým spektrem námětů, zaměřených na možnosti soužití příslušníků různých kultur, uváděl program ČT 2. Je zajímavé, že ve srovnání s kanálem ARTE dosahuje ČT 2 řádově vyšších hodnot sledovanosti a podle dopisového ohlasu, potvrzeného i sociologickým průzkumem, překračuje zájem českých diváků o podobně koncipovaný televizní kanál několikanásobně zájem diváků v ostatních evropských zemích.

4.7. VZDĚLÁVACÍ POŘADY VE VYSÍLÁNÍ ČESKÉ TELEVIZE V ROCE 1994

VZDĚLÁVACÍCH POŘADŮ v roce 1994 Česká televize odvysílala na 390 hodin, z toho bylo uvedeno na ČT 1 přes 125 hodin a na ČT 2 více než 260 hodin. Z hlediska tematiky a určení se vzdělávací pořady členily na TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ PRO ŠKOLY, určené na pomoc vyučování 1. a 2. stupně základní školy, na BLOKY POŘADŮ MIMOŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ určené zejména středoškolské mládeži a na JAZYKOVÉ KURZY.

TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ PRO ŠKOLY (zkratkou TVŠ) bylo uváděno celoročně ve všech neprázdninových týdnech v pondělí a pátek dopoledne a odpoledne. a jeho vysílací plocha - podobně jako v předchozích letech - mírně přesáhla 40 hodin. Programová dramaturgíe TVŠ se uskutečňovala v úzké součinnosti s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Vysílání sestávalo z řady cyklů, jejichž jednotlivé části mají stopáž cca 20 minut. Mimo jiné byly odvysílány cykly ROSNIČKA SOŇA (počty pro prvňáčky), OKRUH (dopravní výchova), NÁROD DĚTEM (hudební výchova), ZVÍŘATA KOLEM NÁS, KRAJINA A MY (poznávání jednotlivých oblastí České republiky). Vedle cyklů byla uvedena i řada jednotlivých pořadů, jako např. VYŠEHRAD OPŘEDENÝ POVĚSTMI, VERŠE OD PRINCE BAJAJI, DEN, KDY SE NARODIL KRISTUS, ZA ČASŮ RUDOLFA II. Podle získaných poznatků využívaly školy dopolední vysílání k bezprostřednímu obohacení výuky, kdežto odpolední vysílání sloužilo k přípravě učitelů a poměrně často i k pořízení nahrávek.

Mezi POŘADY MIMOŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ v roce 1994 dominoval blok ODPOLEDNÍ UNIVERZITA. Měl týdenní periodicitu, stopáž 75 minut a byl situován na ČT 2 na útemí odpoledne. V jeho rámci byly vysílány takové cykly, jako ČLOVĚK A JEHO PRÁVA, ČLOVĚK A POČÍTAČ, PŘEMYSLOVCI, HABSBURSKÁ MONARCHIE, HUDEBNÍ LABORATOŘ, SVĚT AMERICKÉ VĚDY, BANKOVKY A MY, HOSPODÁŘSKÁ MINULOST ČSR, O ČESKÉ ÚSTAVĚ, MALÁ TV ENCYKLOPEDIE UMĚNÍ a také LATINA. Pětašedesát hodin tohoto vzdělávacího bloku vyhledávalo v průměru na 50 tisíc diváků. Jiný typ pořadů mimoškolního vzdělávání představovala TELEVIZNÍ ČÍTANKA, vysílaná na ČT 2 ve středu v podvečer a opakovaně v,neděli dopoledne. Přiblížila život a dílo takových spisovatelů, jako jsou F. S. Fitzgerald, J. Joyce, G. K. Chesterton, V. Woolfová, E. Hemingway, F. Maunac, I. Calvino, Vercors, I. Bunin, J. Zamjatin, G, G. Marquéz, H. Boll, J. Roth, R. Musil, F. Kafka, R. M. Rilke, K. Sabina, V. Vančura, K. Poláček a další.

Největší plocha mezi vzdělávacími pořady - plných 170 hodin - připadla na JAZYKOVÉ KURZY. O šíři jejich nabídky nejlépe vypovídá výčet jednotlivých cyklů. Nejhojnější nabídka patřila angličtině, jmenovitě šlo o kurzy ANGLIČTINA PRO NEJMENŠÍ, STARTING BUSINESS ENGLISH, WORKING ENGLISH, LOOK AHEAD, SPOTLIGHT. Němčině patřily kurzy WAS?, ALLES GUTE! a SPIELT MIT! Zájemci o francouzštinu měli k dispozici BIENVENUE EN FRANCE. V nabídce nechyběla ani španělština (ESTE PAIS) a italština (CORSO DI LINGUA E CIVILTA ITALIANA). Sledovanost uvedených kurzů kolísala. Většinou se pohybovala v rozmezí 20 až 30 tisíc diváků. Největšímu zájmu se těšily kurzy ANGLIČTINA PRO NEJMENŠÍ a WAS?, které běžně vyhledávalo až 40 tisíc diváků, zatímco u francouzštiny a italštiny zájem nemělo větší než desetitisícové publikum. Pozoruhodné je to, že zájem o výuku jazyků prostřednictvím televize kvetl stejně v každém věku, a že poněkud více diváků bylo mezi ženami než muži.

4.8. OSVĚTOVÉ POŘADY VE VYSÍLÁNÍ ČESKÉ TELEVIZE V ROCE 1994

OSVĚTOVÝCH POŘADŮ v roce 1994 Česká televize odvysílala na 30 hodin, z toho na ČT 1 cca 230 hodin a na ČT 2 zhruba 90 hodin. Osvětové pořady lze pro větší přehlednost rozčlenit do několika podskupin - na POŘADY VŠEOBECNÉ OSVĚTY obracející se k univerzálnímu adresátovi, POŘADY PRO SPECIFICKÉ SKUPINY DIVÁKŮ, POŘADY ZÁJMOVÉ a v neposlední řadě POŘADY KULTURNÍ PUBLICISTIKY. O jednotlivé typy osvětových pořadů mělo zájem od 40 tisíc do 1 miliónu diváků.

POŘADY VŠEOBECNÉ OSVĚTY představují významný rys vysílání veřejnoprávní televize a zahrnují především pravidelné cykly. Jedním je týdeník KALENDÁRIUM, vysílaný v neděli v poledne na ČT 1. Na desetiminutové ploše přináší slovem i obrazem přehled výročí osobností a událostí, jež připadají na nadcházející týden. Dalším cyklem je novinka roku 1994 TELESKOP vysílaný v úterý po 19. hodině na ČT 2. Rovněž na desetiminutové ploše seznamuje diváky s novinkami ze světa vědy a techniky. Uvést je třeba i dva cykly vysílané v neděli dopoledne na ČT 1. O ZDRAVÍ a TREND, který vzniká v úzké součinnosti s Národním centrem pro podporu zdraví. Oba cykly se doplňují, soustřeďují se na problematiku zdravotní prevence a akcentují osobní odpovědnost za zdravý styl života.

POŘADY PRO SPECIFICKÉ SKUPINY DIVÁKŮ. Z nich je třeba vzpomenout cyklus SENIORKLUB, který - jak už vyplývá z názvu - je určen nejstarším divákům a radostem i strastem jejich věku. V premiéře byl uváděn v pátek odpoledne na ČT 1. Zmínku si zaslouží také týdeník ROMALE, vysílaný v premiéře na ČT 1 v úterý odpoledne a adresovaný romskému etniku. Zvláštní skupinu tvoří POŘADY PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ, vysílané na ČT 1 ve středu v podvečer. Jedná se o magazín KLÍČ, ODPOLEDNE PRO VŠECHNY a PAPRSEK s všeobecnou tematikou zdravotního postižení a dále jde o dva cykly pro sluchově postižené - TELEVIZNÍ KLUB NESLYŠÍCÍCH (zkratkou TKN) A TKN PLUS, které mj. sehrávají významnou roli v šíření znalostí znakové řeči. Sluchově postiženým věnuje Česká televize pozornost i tím, že u řady běžně ozvučených pořadů (od zpravodajských až po dramatické) uvádí tzv. skryté titulky.

ZÁJMOVÉ POŘADY reprezentuje dominantně dva čtrnáctideníky RECEPTÁŘ NEJEN NA NEDĚLI a RECEPTÁŘ PRO PODNIKAVÉ. Premiéry obou magazínů "informací, rad a inspirací" byly vysílány v sobotu v podvečer na ČT 1. Jinou stálící mezi zájmovými pořady je AUTO-MOTO REVUE, týdeník pro motoristy, vysílaný ve středu v podvečer na ČT 1. Jeho přípravu mj. charakterizuje soustavná spolupráce s BESIP. Přejít však nelze ani řadu méně známých cyklů. ŠKOLA RODINĚ, RODINA ŠKOLE, EVROPSKÉ RODINNÉ SÁGY a HITPARÁDA MINDRÁKU vysílané na ČT 1 v pondělní podvečer a dvě dvojice magazínů - první tvoří ZEMĚDĚLSKÝ MAGAZÍN a NÁŠ VENKOV, druhou představují ekologické cykly PŘÍRODA PRO ZÍTŘEK a NEDEJ SE! Všechny čtyři tituly byly vysílány v měsíční periodicitě na ČT 1 v úterý v podvečer.

CYKLY KULTURNÍ PUBLICISTIKY. Patří sem deset minut aktuálních informací z Čech, Moravy a Slezska, vysílaných v roce 1994 pod názvem KULTURNÍ TÝDENÍK, dále dva magazíny o hudbě a věcech kolem ní HUDEBNÍ SETKÁNÍ a HALÓ, HUDBA! a také týdeník informací o knižních novinkách NOVÉ KNIHY. Přejít nelze měsíčníky KULTURNÍ MAGAZÍN, ZPRÁVA O DIVADLE a PARALAXA o světě literatury. Dobrým kulturním záměrem byl cyklus ZJIZVENÁ TVÁŘ MĚST, který se pokusil o mapování architektonické devastace našich měst (Prahy, Třebíče, Českého Krumlova, Přerova, Kamenice u Prahy, Brna, Mikulova, Plzně, Svitav, Mladé Boleslavi, Jihlavy, sevemích Čech, Znojma, Luhačovic, Kouřimi, Prostějova, Olomouce, Příbrami, Uherského Hradiště, Hodonína, Zlína a řady českých vesnic).

OSTATNÍ OSVĚTOVÉ POŘADY tvoří krátkodobé cykly v podobě přírodopisných a cestopisných, ale i historických seriálů, které bezesporu rozšiřují divácké obzory - a tedy působí osvětově. Pravidelně by uváděny na ČT 1 hlavně ve středu večer a v pátek v podvečer, na ČT 2 zejména v neděli večer a v pondělí v podvečer. Zpravidla se jednalo o pořady zahraničního původu, jejichž výroba není v technických ani ekonomických možnostech České televize. Jejich sledovanost se pohybovala od 80 tisíc do 2,5 miliónu diváků.

Z produkce USA to byly zejména cykly sedmidílný KOLUMBUS A VĚK OBJEVŮ, čtyřdílné TAJEMSTVÍ DINOSAURU, třicetidílné TOULKY PO HVĚZDÁCH, jedenáctidílný seriál Z DIVOČINY, šestidílný NETVOR JMÉNEM STALIN. Britskou provenienci měly desetidílný PŘEŽÍVAJÍCÍ SVĚT, třídílný OHROŽENÝ SVĚT (který jako zajímavý shledalo nejvíce diváků - cca 2,5 miliónu), šestidílný seriál ŽIJÍ KOLEM NÁS a třídílný cyklus ČLOVĚK A PODNEBÍ. Francouzský původ měly sedmidílné KRONIKY FRANCIE a třináctidílné SVATYNĚ DIVOČINY, německé provenience byl čtyřiadvacetidílný seriál NA CESTÁCH S DR. STINGLEM. Japonskou produkci zastupovala desetidílná ŽLUTÁ ŘEKA. Z Austrálie bylo dvoudílné OTEPLOVÁNÍ ZEMĚ.

Ve srovnání s předchozími lety měla nabídka pořadů osvětového charakteru (ať již v užším nebo širším významu) v roce 1994 celkově menší odezvu. Totéž se dá říci i o vzdělávacích pořadech. Stalo se tak vlivem širší nabídky, o což se postarala komerční televize. Česká televize na tento nový fenomén nebyla připravena. Do budoucna je nezbytné, aby se při zajišťování osvětových a vzdělávacích pořadů (ať již vlastní tvorbou nebo akvizicí) více pamatovalo na to, jak diváka zaujmout a opakovaně oslovit. Před programovou dramaturgií pak stojí úkol i v nových podmínkách hledat a nacházet vysílací časy optimální z hlediska skutečných i kýžených diváckých zájmů.

4.9. PŮVODNÍ ZÁBAVNÉ POŘADY ČESKÉ TELEVIZE V ROCE 1994

Na programu ČT 1 vysílala Česká televize v roce 1994 původní zábavné pořady, které byly orientovány na široký okruh diváků. Ve vysílacím schématu pro ně byly vyhrazeny především dva sobotní časy, v 18.20 hod. 50 minut a ve 20.00 hod. cca 50 až 90 minut. V podvečer se tvůrci měli za úkol věnovat především staršímu, konzervativnímu divákovi. V průběhu roku se však vystřídalo velké množství velice různorodých titulů, které v jednotlivých vydáních nedávaly šanci důsledně profilovat vysílací čas a neustále "překvapovaly" značně znejistělou cílovou diváckou skupinu. Přitom jednotlivě šlo v mnoha případech o zdařilé pořady, které pří zřetězení do týdenních cyklů by jistě měly mnohem větší divácky ohlas: Z těch nejpovedenějších si připomeňme Tři oříšky pro Popelku, Polkafest, Halabalašou s Kozlovkou, Jablko roku, Helena skutečně na Broadway, Křížový výslech, V Praze bejvávalo blaze nebo Divadélko pod věží.

Nejdůležitějším časem pro vysílání zábavných pořadů na prvním programu byla bezesporu sobotní 20. hodina. Od těchto pořadů jsme si slibovali divácký úspěch u nejširšího socioprofesního a věkového spektra diváků. V zásadě jsme v tomto vysílacím čase vysílali dva typy pořadů: původní zábavná show různých typů z nichž nejúspěšnější byly bezesporu Šance, Šarády a Manéže Bolka Polívky a výroční přenosové pořady, z nichž nejpovedenější byly TýTý a Český lev. Je zřejmé, že vyhlašovací anketní pořady je třeba vysílat v přímém přenosu, zatímco zábavná show - byt by se nabízela možnost přímého přenosu - je lepší natočit a sestřihnout.

Dalším důležitým vysílacím časem je neděle ve 20 hodin, kdy jsme vysílali v roce 1994 různé typy soutěží. Typové rozpětí bylo široké: od velice kvalitní poznávací soutěže O poklad Anežky České po zábavné losování: Velmi si vážíme kromě Anežky České i Kufru a vysokého standardu již letitého Videostopu.

Samostatnou kapitolou jsou specifické "zábavné" pořady vysílané na ČT 2. K těm nejzajímavějším a kvalitním patří cyklus přenosů z žižkovské Chmelnice (např. Spolčení hlupců na Chmelnici, Nšoči na Chmelnici, Hudba z Marsu ap.), chytré a zábavné byly i např. Kulturní magacíny pánů Ruta, Rychlíka a Daňka, Posezení s Janem Burianem, či pro starší diváky sestřihy Trocha šafránu z tv archívu, Frič Made nebo Album, dále brněnský Kabinet a krátké filmové Historky od krbu.