Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Rada České televize předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky Výroční zprávu o činnosti České televize za rol 1994, jak jí to ukládá paragraf 8 odst. 2 zákona č. 483/1991 Sb.

1.1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA POSTAVENÍ ČESKÉ TELEVIZE V ČESKÉM I MEZINÁRODNÍM PROSTŘEDÍ

1.1.1. Postavení ČT v ČR

Rada považuje za vhodné zdůraznit, že Česká televize představuje v evropském kontextu typického reprezentanta veřejnoprávní instituce v oblasti televizního vysílání. Ve všech základních ukazatelích, které definují veřejnoprávní instituci s tímto posláním, stojí Česká televize jednoznačně na pozici pro veřejnoprávnost nejpříznivější:

- byla založena samostatným zákonem, který ji definuje jako právnickou osobu hospodařící s vlastním majetkem (v řadě evropských států je majetkem státu)

- je financována z koncesionářských poplatků a vlastní komerční činnosti (především reklamy) - přičemž příjem z koncesionářských poplatků je rozhodující (v řadě států je veřejnoprávní televize financována i ze státního rozpočtu - např. i BBC)

- orgán, kterým se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů Českou televizí, je Rada České televize - tedy orgán volený parlamentem, nezávislý na výkonné moci (v řadě zemí je "dozorčím" orgánem ministerstvo nebo jiný orgán státní správy, což pochopitelně snižuje nezávislost takového média).

1.1.2. Aktivita ČT v oblasti mezinárodních styků

Zahraniční aktivity České televize předně vyplývají z jejího členství v mezinárodních organizacích. Zásadní je její členství v EBU - European Broadcasting Union (od 1. 1. 1993). Generální ředitel je členem její administrativní rady a na Valném shromáždění v červenci r. 1994 v Helsinkách byl zvolen vice-presidentem EBU na funkční období 1995 - 1996. Česká televize je dále členem sdružení MAP-TV, je zapojena do organizace Eureca Audiovisuel a je členem EGTA (Evropská skupina pro televizní reklamu). Spolupracuje také s programem Evropské asociace regionálních studií CIRCOM. Česká televize je členem konzorcia (a spoluvlastníkem) celoevropského zpravodajského satelitního programu veřejnoprávních televizní EURONEWS.

Česká televize se stává aktivním článkem v mezinárodní oblasti spolupráce veřejnoprávních televizí, dosahující za rámec Evropské Unie i do tak vzdálených koutů světa, jako je Japonsko, Malajsie a i Nový Zéland. Prestiž České televize vyjadřuje také postavení jejího generálního ředitele zvoleného do vlivných evropských i světových mezinárodních organizacích i hnutí. Důsledkem toho je čilý mezinárodní styk a skutečnost, že Česká televize pořádá mnoho mezinárodních zasedání, konferencí a seminářů, věnovaných zásadním otázkám jak veřejnoprávních organizací, tak i dílčím problémům právním, programovým a technickým. Z těchto konferencí je možno jmenovat:

- Seminář EBU o "Peoplemetrech" (17. až 20. dubna 1994). Měření sledovanosti televizního vysílání se stalo nezbytným požadavkem pro všechny televizní stanice. Tento seminář EBU pokryl všechny aspekty problému včetně rozvoje nové techniky objektivního měření sledovanosti (peoplemetry) a specifických způsobů jejího využívání.

- Zasedání EBU pro pracovníky TV redakcí EUROKLIK "Žijeme a pracujeme v Evropě" (4. až 7. května 1994) o přípravě televizních koprodukčních programů pro mládež.

- Technické zasedání EBU skupiny V/EPS (17. až 21. července 1994) o systémech barevné televize a technické zasedání EBU G/DVI o digitálním vysílání (30. října až 1. listopadu 1994).

- 1. zasedání Řídícího výboru PBI 95 pro přípravu Světové Konference PBI 95 (14. září 1994). České televizi se dostalo cti být hostitelkou 4. mezinárodní konference představitelů veřejnoprávních televizí a rozhlasů z celého světa (Public Broadcasters Intematíonal-PBI). PBI je velmi mladé hnutí veřejnoprávních televizí pro spolupráci a pomoc v konkurenčním prostředí dnešního světa. Minulá tři zasedání se konala v Torontu, Bruselu a Stockholmu a předpokládá se, že dalšími místy bude Asie, Afrika a Sevemí Amerika. Hnutí obhajuje postavení veřejnoprávních televizí jako televizí respektující potřeby, hodnoty a zájmy národní audience. Hnutí se zúčastní špičkoví mezinárodní experti a představitelé televizí a rozhlasů. Generální ředitel ČT je jedním ze dvou předsedů PBI pro rok 1995.

Předpokládá se, že PBI 95 se v červnu 1995 zúčastní kolem 120 - 150 vysoce kvalifikovaných expertů veřejnoprávních televizí a mezinárodních organizací z celého světa.

- Ministerská konference o médiích (prosinec 1994), které se zúčastnil generální ředitel České televize jako delegát České republiky. Česká televize připravila recepci EBU u příležitosti Ministerské konference, za účasti předsedy Rady Evropy, vlády České republiky, velvyslanců akreditovaných v Praze. Konference schválila Rezoluce a politickou deklaraci (Média v demokratické společnosti, Budoucnost veřejného vysílání, Svoboda novinářů a lidská práva).

V roce 1995 připravuje Česká televize tyto mezinárodní akce:

19. leden PBI 95 Steering Committe

2. zasedání Řídícího výboru pro přípravu Konference PBI 95

6. května Schůzka přípravného výboru Náboženské konference EBU

18.-23. květen 32. Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha

19. června Schůzka organizačního výboru PBI 95 20. června Zasedání Řídícího výboru PBI 95

20.-22. června Konference PBI 95 25.-26. září Technické Forum EBU

25.-26. říjen Náboženská konference EBU

Z prestižních mezinárodních akcí, kterých se zúčastnil generální ředitel, je třeba jmenovat jednání Commission on radio and television Policy, (St. Petersburg, září - 12. - 13. 1994) za předsednictví Jimmyho Cartera, pojednávající o základních otázkách vysílání jako je nezávislost vysílatele, vlastnictví a regulace ve vysílání atd. Dále účast na kolokviu v Hamburku na téma "Svobodná média" (leden 1994) nebo pozvání Teda Turnera na 5. konferenci CNN World Report Contríbutors v Atlantě (květen 1994).

Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha

Mezinárodní televizní festival (3. - 7. 6. 1994) byl pořádán v duchu zásadních změn, které se uskutečnily již v roce 1993. Festival se orientuje výlučné na televizní pořady s hudební tématikou. Přihlášeno bylo celkem 99 pořadů, do soutěže vstoupilo 80 titulů. Také zájem o osobní účast na festivalu nebyl malý. Celkem se akreditovalo 225 účastníků, z toho 64 zahraničních, 161 domácích. Porota byla sestavena z mezinárodně uznávaných expertů v oblasti hudby a byla vedena paní Avril MacRory, prezidentkou IMZ a ved. hudebního odd. BBC. Paralelně probíhala monografická projekce z díla Jean-Pierre Ponnella. Další důležitou akcí byl Round-table na téma: Kultura televize, kterého se zúčastnili např. Václav Táborský (Kanada), Anděla Špindlerová (Velká Británie), Petr Weigl, Christopher Nupen (Velká Británie) atd. a vedl jí Karel Janovický (Velká Británie). Festival tak poskytl prostor pro pořádání řady společenských akcí, které mají význam pro vytváření neformálních kontaktů. Hlavní cenu MTF obdržel dvoudílný pořad kanadského producenta: Shadows and light -- Rodrigo at 90 a Concierto de Aranjuez. Ředitelem MTF Zlatá Praha byl i v tomto roce dr. Jiří Pilka.

1.1. 3, Filmy a programy ČT oceněné na mezinárodních a českých festivalech nebo oceněné domácími prémiemi v roce 1994

PŘÍTELKYNĚ Z DOMU SMUTKU

MFF FIPA 94 v Cannes - Zlatá cena za nejlepší ženský herecký výkon I. Chýlkové

- Stříbrná cena v kategorií TV filmů a seriálů

KRÁVA

MFF ve Strasbourgu - hlavní cena

FINALE 94 v Plzni, bilanční přehlídka české kinematografie - Zlatý ledňáček, hlavní cena za nejlepší český film

Trilobit 94 - cena FITESU režiséru K. Kachyňovi

Písecký klokan - cena za nejlepší český film na letní přehlídce čs. kinematografie v Písku 94.

HELIMADOE

11. MFF 1994 v Zimbabwe - hlavní cena

(Český lev 1993 - za nejlepší scénář V. Šaškovi)

ZAMILOVANÁ

MFF San Francisco 1994 - čestné uznání

ANDĚL MILOSRDENSTVÍ

PRIX EUROPA Berlin - Prix Europa "Televizní program roku"

Balatonský festival středoevropské iniciativy 94 v Keszthelyi - 2. cena v kategorii TV

dramatických pořadů (l.cena neudělena)

5. MTVF v Šanghaji - hlavní cena za ženský herecký výkon I. Timkové

- cena kritiky pro I. Timkovou

- cena kritiky za nejlepší TV film

ČLF - cena za scénář V. Kčrnerovi

MALÝ BÍLÝ KONÍČEK I. - VI.

MTVF The New York Festival 1994 - stříbrná medaile v kategorii rodinných programů

LASKAVÝ DIVÁK PROMINE - 4. díl seriálu

Balatonský festival středoevropské iniciativy 94 - čestné uznání za nejlepší režii J. Dudkovi

VIKINGOVÉ Z BRONSKÝCH VRŠKŮ

MFF pro děti Montevideo - hlavní cena za nejlepší hraný pořad režiséra J. Dudka

BLÁZNIVÁ LÁSKA

MTVF NADĚŽDA v Petrohradě - zvláštní cena

KRÁLOVSTVÍ KVĚTIN I - VI.(NA POZVÁNÍ VLČÍHO MÁKU)

21st Japan Prize Intemational Educational Program Contest 1994 - cena nadace kulturního vysílání HOSO BUNKA v kategorií pro předškolní děti

JAK SE DĚLÁ BALET

4. MTVF hudebních a zábavných pořadů ZLATÁ ANTÉNA Blagoevgrad, Bulharsko - hlavní cena ve II. ktg. pro děti a mládež

MÝTICKÁ TRILOGIE (Kamenná pečeť, Nedoorané pole, Dračí nocleh)

UNESCO - Paříž 1994 - zvláštní cena režiséru J. Císařovskému

JIŘÍ STIVÍN, MÉNĚ ZNÁMÝ ČESKÝ KAMERAMAN

MIDEM AWARDS Cannes - zvláštní cena za TV dokumenty v kategorii Jazzová a soudobá hudba

HUDBA Z TEREZÍNA

MIDEM AWARDS Cannes - zvláštní cena za TV dokumenty v kategorii Klasická hudba

JEDNA SETINA

2. MFF ARTFILM Trenčianske Teplice - Hlavní cena v kategorií studentských filmů

MEDIASCHOOL 94 Lodž - 1. cena

MFF o umění v Montrealu 95 - "Cena za tvořivost" režiséru T. Hejtmánkovi za dokument o výtvarníku Vladimíru Boudníkovi

BĚLOCVETOV

4. Bienale lntemationale du film sur 1 art - cena režiséru I. Kuťákovi za umělecký dokument

EVROPSKÉ SÁGY - Ruský klan, Pupeční šnůra

MVF Las Palmas de Gran Canana - zvláštní uznání za Ruský klan, jeden díl cyklu

TRILOBIT 94 - čestné uznání FITESu režisérce K. Kytkové za koncepci cyklu s přihlédnutím k jmenovaným dílům

POEMA

4. MTVF hudebních a zábavných programů ZLATÁ ANTÉNA v Blagoevgradu, Bulharsko - diplom režiséru P. Hvižďovi za poetické ztvárnění tématu

NAT ADDERLEY - QUINTET

2. MTVF ZLATÁ ANTÉNA Blagoevgrad, Bulharsko - diplom za vynikající hudební představení

DISCO LATINAE - "Lingua latina semper viva

MFF "Festival de Bale" Basilej - zvláštní uznání, druhý nejlepší vzdělávací pořad Evropy

DOBRÉ ZPRÁVY Dany Brázdové z Chvalčova

CIRCOM 94, Krakov - zvláštní cena Prix CIRCOM

NECHTĚJÍ SOUCIT

MF dokumentárních filmů, Lodž - čestné uznání za scénář a režií K. Bělohlavému a J. Večeřovi

JÁMA

"Člověk v ohrožení" Festival Médií, Lodž - čestný diplom v kategorii dokumentárních filmů

RÓZA STRÁŽNÉ STRAŠIDLO

Dětský FTVF O. Hofmana v Ostrově n. O. - Hlavní cena OH v TV kategorii

-- cena Ivě Janžurové za nejsympatičtější dospělou roli

TOM PALEČEK I - IV.

FF Zlín 1994 - cena dětské poroty animovanému snímku

- Zvláštní cena ČLF 94 J. Balejovi za výtvarnou stránku a režii

PRINCEZNA ZE MLEJNA

Dětský FTVF O. Hofmana v Ostrově n. O. - hlavní cena "Křišťálová váza" ve filmové ktg.

- cena dětského diváka - I. Blanarovičová za nejhumornější herecký výkon

- L. Županič za nejlepší epizodní roli

NESMRTELNÁ TETA

MFF Zlín 1994 - cena dětského diváka

DIVADELNÍ ROMÁN

ČLF - cena za scénář a režii V. Polesnému

ŘÁD

Český lev 94 - Janě Preissové za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli

SATURNIN

Festival českých filmů Nové Město n.M. - Hrnec smíchu, hlavní cena - ZLATÝ PRIM

KUFR

TÝTÝ 1993 a 1994 - cena za nejlepší TV pořad roku

DÍKY ZA KAŽDÉ NOVÉ RÁNO

Český lev 1994 - nejlepší film roku

- nejlepší režie M. Šteindler

- nejlepší scénář H. Pawlowská

- nejlepší hlavní ženská role I. Chýlková

NORMÁLNÍ ZPRÁVY

Ekofilm 1994 - cena primátora města Ostravy režiséru I.Stehlíkovi

KARLE PŘEPNI TO!

ČLF - Cena křepelek - J. Podlipný za autorský podíl a moderování cyklu

Trilobit 94 - čestné uznání J. Podlipnému za aktuální kritické reportáže v cyklu

NEDEJ SE - Pálava II.

Festival v Uherském Hradišti 94 " TÝKÁ SE TO TAKÉ TEBE" - cena Ministerstva životního prostředí za TV pořad

ADVENTNÍ KONCERTY

ČLF - cena režiséru J. Vaštovi za cyklus adventních koncertů

POUTNÍK JOSEF KOUDELKA

Academia film Olomouc - cena E. Schorma režiséru R. Adlerovi za dokument

POSTIŽENÍ OHNĚM

Academia film Olomouc - 1. cena v ktg. lékařských věd za populárně-vědecké zpracování tématu

- Hlavní cena rektora University Palackého pro ČT tvůrčí skupinu vzdělávacích pořadů

TELESKOP - Tajemství dinosauřího vejce

TECHFILM 94 Hradec Králové - 2. cena v kategorii A za vzdělávací pořad ČT

PŘÍRODOPIS JEDNOHO MĚSTA - II. díl "Lidský faktor"

EKOFILM 94 Ostrava - 1. cena v kategorii populárně-vědeckých filmů

KULTURNÍ MAGAZÍN

Trilobit 94 - čestné uznání FITESu za TV cyklus autorům P. Rutovi, B. Rychlíkovi a J. Daňkovi

ČLF - cena za scénář P. Rutovi a B. Rychlíkovi

EXPEDICE EVEREST 91

11. Festival horolezeckých filmů v Teplicích n. Metují - hlavní cenu v kategorii A dokumentu

TA NAŠE POVAHA ČESKÁ (Zlatokopové, Velká iluze, Nechtějí soucit)

Pierot 94 Ostrava - 2. cena za scénář, kameru a režii tvůrcům pořadu K. Bělohlavému, J. Večeřovi, Z. Úlehlovi

JAK ROSTE MALÍŘ

ACADEMIA FILM Olomouc - cena studentské poroty za autorské pojetí portrétu režiséru J. Večeřovi

PROCES

4. Bienale intemationale du film sur 1 art 94 Paris - ůčast v kategorii experimentální tvorby "Le Cri"

Pierot 94 - cena TV Polar M. Mackovi a V. Korčákovi za audiovizuální experiment

ZOBANI

PIEROT 94 - cena za režii TV inscenace J. Vanýskovi

FRANTA MLČOCH A TI DRUZÍ

PIEROT 94 - cena za kameru K. Slachovi

TENKRÁT ZLATÝM PÍSMEM

PIEROT 94 - cena za scénář a režii hudebního dokumentu

SLAVNÝ PETERKA

PIEROT 94 - cenu za titulní roli v TV inscenaci J. Karlíkovi

OTEC

PIEROT 94 - cenu poroty za TV adaptaci režiséru I. Balaďovi

1.2. PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ÚDAJŮ O ČESKÉ TELEVIZI V ROCE 1994

1.2.1. Organizační schéma ČT v roce 1994

1.2. 2. Poradní orgány generálního ředitele

Poradní orgány generálního ředitele jsou odborné orgány, které mají za úkol řešit složité odborné otázky, doporučovat generálnímu řediteli řešení, vyjadřovat se k zásadním odborným otázkám. Členové těchto orgánů jsou jmenováni rozhodnutím generálního ředitele. Všechny poradní orgány mají pravidelná jednání, z kterých se pořizuje zápis.

Příloha č. 3 RGŘ č. 23/1994

Organizační schéma České televize

1.2.3. Personální stav České televize během roku 1994

Porovnání skutečného počtu zaměstnanců k 31. 12.1993 a k 1. 1. 1995 v ČT (v přepočtených osobách)

ÚPaM.20. 3. 1995

Tato tabulka organizací respektuje změnu k 1.1.1995, provedenou 17.3.1995 u TS Ostrava.

Mezí studii Ostrava a Brno je největší rozdíl ve správním úseku, neboť TS Brno zaměstnává uklízečky a další obslužný personál, který je touto formou pro TS Brno ekonomičtější.

Tabulka není asi úplně přesně vypovídající, protože studia pro tyto účely porovnání musela přizpůsobit počty pracovníků naší organizaci platné v roce 1995 v Praze.

To platí i pro tabulky další.

1.2.4. Programování České televize v roce 1994

V roce 1994 vstoupila Česká televize do tzv. duálního tv systému, od 4. února byl její program denně altemován nabídkou komerční televize. Příprava na toto nové postavení v programové konkurenci nebyla jednoduchá. Bylo obtížné předvídat reakci českého diváka na vysílání soukromé televize,nebylo-li zřejmé,jak bude tato stanice profilována, na jaké žánry v jakých časech se soustředí, jaké nové typy pořadů nabídne.

Česká televize vysílala v roce 1994 dva programy,šířené na nestejně rozloze území. První program (ČT1),který byl šířen celoplošně a již v roce 1993 se profiloval jako populární, univerzální televizní program pro široké divácké publikum, pokračoval i v roce 1994 v této programové strategii. Programovou kostru ČT1 tvořil bohatý zpravodajský servis pěti a desetiminutových Zpráv v průběhu dne, který vrcholil hlavní zpravodajskou relací Události v 19.30. Zprávy v 18.00 hod. byly doplňovány samostatným regionálním zpravodajstvím (šířeným ve třech různých mutacích ve všech třech hlavních regionech České republiky).

Pásmo mezi 17. a 18. hodinou bylo věnováno dětským pořadům, většinou moderovaným magazínům dětských příběhů a seriálů, pořadům pro handicapované a motoristům. Po Zprávách v 18 hodin se otevírala denně hodina složená ze seriálových pořadů, sportovních sestřihů,magazínů a o víkendu zábavných pořadů a zábavných seriálů. Stabilním a tradičním prvkem programování bylo denní zařazování Večemíčků, většinou jednoduchých kreslených nebo i hraných krátkých mikropříběhů pro děti. Pak již následovaly servisní informační pořady o večemím vysílání a hlavní třicetiminutová zpravodajská relace Události v 19.30. Čas po 20. hodině byl v jednotlivých dnech koncipován různě co do žánrů i stopáže. V pondělí začínal krátkým portrétem a seriálem, v úterý filmem, ve středu velkým přírodním dokumentem a seriálem, ve čtvrtek původní televizní dramatickou tvorbou, v pátek zábavným zahraničním dokumentem a filmem, v sobotu původní zábavnou show nebo filmem a v neděli původní soutěží a seriálem. Po těchto hlavních pořadech večera byly vysílací časy v různých dnech týdne ještě doplňovány drobnými publicistickými, zábavnými i seriálovými programovými typy, po kterých uzavíraly hlavní vysílací čas další Zprávy. Noční časy od 22.30 byly věnovány většinou reprízám hraných žánrů, kontaktním pořadům,sportovním sestřihům a o víkendu dílům kinematografickým. Rána ve všedních dnech pravidelně zahajovalo vysílání Studia 6 - zpravodajského, informačního a zábavného magazínu k příjemnému probuzení. Dopolední a odpolední časy byly naplněny pravidelnými reprízami podvečemích, večemích a z části i nočních pořadů. Program ČT1 vysílal denně 24 hodin, z toho 18 - 20 hodin televizních pořadů a 4 - 6 hodin informací Teletextem in vision (tj. teletextem, pro jehož příjem není třeba dekodér).

Program ČT2 doznal sice v průběhu roku 1994 podstatného rozšíření dosahu signálu (v závěru roku byl dosažitelný až pro 77% diváků), avšak i nadále zůstaly celé rozsáhlé oblasti v jižních, sevemích a z části i v západních Čechách, které standardní úrovní signálu pokryty nebyly. Také proto byla i pro rok 1994 potvrzena pro druhý program České televize koncepce bohaté, pestré, ale především výběrové programové nabídky. Program ČT2 si diváci zpravidla nevolili ke kontinuálnímu sledování, ale nacházeli v jeho nabídce v relativně nejvýhodnějších vysílacích časech velice kvalitní dokumentární, vzdělávací, hudební a dramatické pořady, které by do těchto časů nikdy nemohl plánovat žádný univerzální tv program, kterému záleží na množství diváků u obrazovek. Hlavní programové osy ČT2 tvořily dvě zpravodajské relace, v 19 hodin - přehled hlavních zpráv a ve 21 hodin, kdy byla vysílána třicetiminutová komentovaná zpravodajská relace "21". Časy do 19 hodin byly věnovány osvětovým pořadům pro mládež, hudebním cyklům okrajových proudů populární hudby a dokumentárním pořadům převážně s tématikou přírody, vědy a techniky, blokům vzdělávacích pořadů Odpolední univerzity, regionální publicistice, jazykovým kursům a vzpomínkové dramaturgii zajímavých pořadů z archivu. Mezi zpravodajskými relacemi byl čas vyhrazen výjimečným hraným pořadům, velkým analytickým historickým dokumentům, profilovým hudebním dokumentům, kulturnímu a divadelnímu magazínu, filmovému magazínu, publicistice o architektuře, nových knihách a reminiscenčním pořadům. V časech po 21.30. uváděl program ČT2 velká kinematografická díla Filmového klubu, diskusní setkání intelektuálů, hudební interpretační pořady apod. Zvláštní strukturu měl hlavní večemí čas v sobotu od 19.30, věnovaný význačným dílům opemím, divadelním, baletním a koncertním bez ohledu na často velmi značnou stopáž. Nepravidelně vstupovaly do různých vysílacích časů přímé přenosy sportovních událostí, které nad rámec ustálených časů sportovního zpravodajství a sportovních sestřihů zpestřovaly a zatraktivňovaty vysílání ČT2 i pro jinou skupinu diváků. Dopoledne program ČT2 reprízoval Studio 6, téměř tříhodinový pořad, kterým ve všední dny zahajuje vysílání program ČT1, dále regionální zpravodajské pořady, využíval několika zahraničních zpravodajských nabídek a od podzimu zařadil od 6. hodiny do vysílání i zpravodajský servis Euronews. Program ČT2 vysílal denně 16 - 18 hodin televizního programu.

V průběhu roku 1994 postupně, ale poměrně strmě stoupala křivka sledovanosti komerční stanice NOVA, která se již v září stala jednoznačně nejsledovanějším televizním programem v České republice. Zkušenosti z tohoto období, jakkoli byly bolestné, rozptýlily představu o výjimečnosti českých diváků, kteří snad měli být svou vzdělaností a kultivovaností spíše předurčeni ke sledování veřejnoprávní televize. Během celé druhé poloviny roku hledala Česká televize v intemích úvahách řešení kardinální otázky: lze nabídnout populární, konkurence schopný program veřejnoprávní televize, který by se nezpronevěřil krédu kvality a dobrého vkusu?

1.2.5. Vysílací schéma České televize platné od 4. 2. 1994