Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník zaslal z pověření předsedy vlády Václava Klause odpověď na interpelaci poslance Josefa Ježka dopisem ze dne 27. července 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb:, o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Josefa Ježka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

Vážený pane poslanče,

byla mi předložena Vaše interpelace, kterou jste vznesl na 32. schůzi Poslanecké sněmovny ve věci platnosti koncepčního materiálu vlády nazvaného "Záměry vlády České republiky v oblasti reformy veřejné správy" (dále jen "Záměry").

Vláda přikročila ke zpracování uvedeného dokumentu proto, aby splnila usnesení Poslanecké sněmovny č. 446 z 9. července 1994. Připravovala jej a schválila svým usnesením č. 525 z 28. září 1994 za situace, kdy byly již Poslanecké sněmovně předloženy návrhy ústavních zákonů o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o působnosti vyšších územních samosprávných celků. Pro úplnost připomínám, že v orgánech Poslanecké sněmovny byly před tím projednány vládní návrhy zásad obou těchto ústavních zákonů.

Ze schválených Záměrů vycházela vláda i při sestavení svého plánu práce na I. pololetí a výhledu na 2. pololetí 1995. Zařadila do něj v podstatě všechny návrhy zákonů, či jejich novel tak, jak byly uvedeny v části V. Záměrů. Jedna z odchylek byla kompromisem mezi alternativami uvedenými pod č. 5 části V. Záměrů, druhá spočívala v tom, že nebyl zařazen samostatný zákon o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky, území samosprávy, ale zákon upravující zároveň pravidla hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a pravidla hospodaření s rozpočtovými prostředky obcí v České republice podle mého názoru není podstatné v kolika zákonech bude věc řešena, nýbrž to, zda přijaté řešení bude správné.

Z přehledu legislativních návrhů uvedených v Záměrech není na vytvoření vyšších územních samosprávných celků stanovení jejich samosprávné působnosti závislé snad jen vypracování vládního návrhu zákona o státní. službě některých státních zaměstnanců, který vláda hodlá ke splnění svého programového prohlášení Poslanecké sněmovně předložit. Vypracování ostatních tam uvedených zákonů a jejich novel však přímo souvisí s vytvořením vyšších územních samosprávných celků nebo alespoň může značně ovlivnit, jaká řešení určitých otázek budou při jejich zpracování přijata. V tom se zřejmě názory vlády a poslanecké sněmovny nerozcházejí. Ve své interpelaci sám, vážený pane poslanče, poukazujete na usnesení Poslanecké sněmovny, v němž se požaduje předložení návrhů těchto zákonů (jejich novel) do čtyř měsíců od schválení ústavního zákona c vytvoření vyšších územních samosprávných celků.

Nepřijetím ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků se však situace velmi změnila. Koncepční materiál vlády "Záměry vlády České republiky v oblasti reformy veřejné správy" není neplatným dokumentem, vláda se k němu rozhodně neotáčí zády. Vašemu požadavku, aby jej do konce svého funkčního období naplnila, však není možné beze zbytku vyhovět. Nejde pouze o legislativní záměry uvedené v tomto dokumentu. Lze také jen těžko zrušit detašovaná pracoviště ministerstev a jiných ústředních správních úřadů nebo přenést rozhodovací činnost z ministerstev na úroveň vyšších územních samosprávných celků.

Vláda musí tyto nové skutečnosti nejprve analyzovat a vypořádat se s nimi. K vytvoření další úrovně samosprávy v České republice se však vláda vrátí, protože se cítí být vázána jak Ústavou, tak svým programovým prohlášením. Bude se rovněž věnovat těm koncepčním opatřením v Záměrech, jejichž realizace nezávisí na vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Zde mám na mysli zejména určité kroky k racionalizaci výkonu státní správy v území.

Ve své interpelaci jste položil otázku, zda je pro mne, příp. pro všechny členy vlády přijatelná situace, kdy zákonem zřízenou regionální samosprávu nahrazují rozmanitá sdružení obcí nebo schůze přednostů okresních úřadů. Nesdílím Váš názor, že by taková situace v České republice existovala. Sdružování obcí i jiných samosprávných územních celků je jejich demokratickým právem, vyjádřeným v čl. 10 Evropské charty místní samosprávy. Sám jistě dobře víte, že této formy spolupráce je využíváno v demokratických evropských zemích dokonce mnohem hojněji nežli zatím u nás, bez ohledu na to, kolik úrovní územní samosprávy v nich existuje.

Nepovažuji. také za nepřijatelné, jestliže naváže Severočeské sdružení měst a obcí spolupráci s provincií Jižní Holandsko a využije tak práva, které mu dává ustanovení § 20e zákona o obcích. Neshledávám nic absurdního ani na tom, že starostové měst a obcí na svém setkání diskutují o přípravě zákona o obcích.

Chci Vás, vážený pane poslanče, ujistit, že vláda se cítí být odpovědná za rozvoj územní samosprávy v České republice. Vychází však z toho, že reforma veřejné správy je trvalým a dlouhodobým procesem, v němž vytvoření vyšších územních samosprávných celků představuje jen jeden, i když velmi závažný krok.

Vážený pan

RNDr. Josef Ježek

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha