Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux zaslal odpověď na interpelaci poslance Jana Bláhy dopisem ze dne 14. července 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe na interpelaci poslance Jana Bláhy. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče Bláho,

jako odpověď na Vaši interpelaci postoupenou předsedou Poslanecké sněmovny pod čj. 2594/95 Vám sděluji:

K otázce a) a b) Vaší interpelace:

Ministerstvo zemědělství i jednotlivé okresní pozemkové úřady otázce chatových a zahrádkových osad věnují trvale zvýšenou pozornost. Jedná se o problematiku, která se dotýká ve svém dopadu nejen restituentů, ale především samotných chatařů a zahrádkářů, jejichž pozice je ovšem oslabena tím, že zákon č. 229/1991 Sb. v znění pozdějších předpisů těmto osobám nepřiznává procesní postavení účastníků řízení a tedy tím i možnost do řízení, probíhajícího u jednotlivých pozemkových úřadů, přímo zasahovat.

Celou problematiku velice komplikuje skutečnost, že v právním řádu ČR není nijak konkrétně definován pojem "zahrádková osada" nebo "chatová osada". Tyto pojmy užívá vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 45/1979 Sb. a vyhlášky Federálního výboru pro životní prostředí, Ministerstva životního prostředí ČR a Slovenské komise pro životní prostředí č. 376/1992 Sb. V tomto předpise se výše uvedené pojmy užívají v ust. paragrafu 48 až 58, ovšem jejich definice v tomto předpise uvedena není. Z textu těchto částí právního předpisu není možné definici ani odvodit.

Zákon č. 229/191 Sb. v znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o půdě") tyto pojmy užívá, neboť se jedná o pojmy již v legislativě republiky užívané, aniž by je jakkoliv přesně specifikoval. To ostatně není možné, neboť se jedná o termín užívaný předpisem jiným, již dříve platným od 1. 10. 1976. Před tímto datem právní předpisy těchto termínů neužívaly.

Ministerstvo zemědělství se pro vyjasnění těchto pojmů obrátilo v červnu loňského roku na Ministerstvo hospodářství s požadavkem na stanovení jednoznačné definice těchto pojmů. V odpovědi tohoto ústředního orgánu státní správy bylo sděleno, že Ministerstvo hospodářství doporučuje považovat za chatovou osadu vhodné seskupení 4 až 5 chat či zahrádek, které tvoří souvislý celek. To rovněž nemůže být považováno za definici pojmů, ostatně odpověď ministerstva hospodářství měla charakter doporučení. Považovat tato kritéria za definici brání nejasný termín "souvislý celek", neboť není jasné, zda otázku souvislosti posuzovat z hlediska hranic zastavěných pozemků či z hlediska jiného.

Stanovit, co je v konkrétním případě chatová či zahrádková osada vzniká před datem 1. 10. 1976, je právem a povinností správního orgánu, který o věci rozhoduje s konkrétní znalostí věci. Nelze tedy tvrdit, že se jedná o chybné rozhodování pozemkových úřadů anebo Ústředního pozemkového úřadu Ministerstva zemědělství. Naopak Ústřední pozemkový úřad ministerstva při všech poradách a konzultacích s jednotlivými okresními pozemkovými úřady vždy zdůrazňuje, že se jedná bohužel o problematiku zákonem o půdě nedůsledně a nedostatečně řešenou, a proto je třeba věnovat zvláštní pozornost jednotlivým konkrétním případům a přistupovat k jejich řešení velice citlivě.

Je však nutno konstatovat, že i při vší pozornosti, která je těmto otázkám věnována, nelze současně rozhodnout tak, aby byly spokojeny jak oprávněné osoby, tak i vlastníci chat, či zahrádek umístěných na pozemcích, u nichž díky rozhodnutí pozemkových úřadů došlo ke změně vlastníka.

Ve smyslu ust. par. 11 zákona č. 284/1991 Sb. v znění pozdějších předpisů jsou okresní pozemkové úřady samostatnými referáty okresních úřadů. Ústřední pozemkový úřad, kterým je Ministerstvo zemědělství, je dle ust. par. 13 tohoto zákona odvolacím orgánem proti rozhodnutí pozemkových úřadů - to ovšem v případě, kdy zvláštní zákon nestanoví jinak, jak je tomu např. v ust. par. 9 odst. 6 zákona o půdě. ministerstvo zemědělství tedy není v přímém nadřízeném poměru k jednotlivým pozemkovým úřadům a jejich vedoucím - nadřízenou složkou je v těchto případech přednosta okresního úřadu. Ministerstvo zemědělství jednotlivé pozemkové úřady při jejich činnosti metodicky řídí. V rámci této činnosti jsem uložil Ústřednímu pozemkovému úřadu zpracovat stanovisko k výkladu nejasné právní problematiky k ust. par. 11 odst. 1 písm. d) zákona o půdě.

Stanovisko ministerstva, v němž je doporučeno, z jakých kritérií vycházet při posuzování existence chatové či zahrádkové osady bylo s průvodním dopisem ředitele Ústředního pozemkového úřadu ze dne 29. 7. 1994 rozesláno všem jednotlivým okresním pozemkovým úřadům formou metodické pomoci. Rozhodně není možné, aby některý z okresních pozemkových úřadů toto doporučení neobdržel. Navíc, i pokud by tak stalo, celá problematika je, jak již jsem výše uvedl, tak často předmětem porad a konzultací, že každý z pozemkových úřadů je s doporučeným řešením detailně seznámen.

Pravidelně vydávanými "Informacemi" Ministerstvo zemědělství působí na jednotlivé pozemkové úřady ku sjednocení jejich postupu při aplikaci různých ustanovení zákona o půdě a současně zasílá těmto úřadům na vědomí i kopie rozsudků soudů - odvolacích orgánů. Kromě této praxe se konají regionální porady v jednotlivých krajích, dále se na ministerstvu schází poradní skupina vybraných vedoucích pozemkových úřadů a pravidelně jednou ročně ministerstvo pořádá třídenní poradu pro vedoucí pracovníky všech pozemkových úřadů v Benešově. Ústřední pozemkový úřad poskytuje okresním pozemkovým úřadům konzultace pro objasnění problematických otázek vznikajících při aplikaci zákona o půdě v praxi a písemně odpovídá na písemné dotazy a podněty.

Přes veškerou metodickou a konzultační činnost však není ministerstvo zemědělství orgánem, který by si jakýmkoliv direktivním způsobem mohl vynutit, aby jednotlivé pozemkové úřady sjednotily své právní názory a při svém rozhodování se striktně a výhradně držely názorů a doporučení, které jim ministerstvo poskytuje. Ministerstvo nemá žádné zákonné oprávnění předjímat rozhodnutí pozemkových úřadů či jinak zasahovat do rozhodovacích pravomocí správních orgánů prvého stupně. Naopak tento postup by totiž byl přímo v rozporu se správním řádem, dle něhož pozemkové úřady rozhodují jako samostatné a věcně příslušné správní orgány.

Okresní pozemkové úřady jako správní orgány prvého stupně rozhodují dle části druhé zákona o půdě, každý jednotlivý případ jsou povinny v souladu se správním řádem šetřit a zjistit přesně a úplně skutečný stav věci. Je jejich legitimním právem mít na hodnocení shromážděných důkazů a zjištěných skutečností svůj právní názor, dle kterého v každém konkrétním případě rozhodují.

Ministerstvo zemědělství je orgánem, který má pravomoc ve smyslu ust. par. 65 a násl. správního řádu v případě, že zjistí, že rozhodnutí pozemkového úřadu bylo vydáno v rozporu se zákonem, obecně závazným právním předpisem či obecně závazným nařízením, zahájit řízení ke změně či zrušení takového rozhodnutí. Je však vázáno právním názorem soudu, pokud se soud k této věci v odvolacím řízení již vyslovil. Tento postup Mze důsledně dodržuje a zjistí-li, že pozemkový úřad rozhodl v rozporu se zákonem, takové rozhodnutí zruší.

Jak je Vám jistě známo, jednotné stanovisko k některým obzvlášť problematickým ustanovením zákona o půdě nemají při svém rozhodování ani krajské soudy jako odvolací orgány. Okresní pozemkový úřad je pak přímo ze zákona vázán právním názorem krajského soudu - který může být ovšem odlišný od názoru ministerstva.

K rozhodování Ústředního pozemkového úřadu Ministerstva zemědělství lze poznamenat, že v odpovědi k Vámi zmíněné minulé interpelaci (pravděpodobně poslance Ing. Rašky) bylo vysvětleno, co vedlo Ústřední pozemkový úřad k danému rozhodnutí. Toto rozhodnutí přezkoumala rozkladová komise, vyslovila odlišný právní názor a věc vrátila pozemkovému úřadu k novému projednání věci a novému rozhodnutí. Jedná se tedy o běžný postup dle správního řádu.

Při posuzování této problematiky tedy nejde o chyby či omyly z neznalosti, ale o různé právní zhodnocení různých konkrétních situací ve vazbě k některým ustanovením zákona o půdě.

Ministerstvo zemědělství dále pro hlubší objasnění celé problematiky vyzvalo jak ministerstvo hospodářství, tak Ministerstvo pro životní prostředí, aby v návaznosti na vyhlášku č. 83/1976 Sb. v znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 376/1992 Sb. definici výše uvedených sporných pojmů stanovila. Jejich odpověď jsme zatím neobdrželi.

K otázce c) Vaší interpelace:

Pokud se týká případu restitučního nároku uplatněného oprávněnou osobou JUDr. Macháčkem u Okresního pozemkového úřadu Nymburk na nemovitosti v k.ú. Hradištko, bylo o něm již pravomocně rozhodnuto příslušným pozemkovým úřadem 28. 12. 1992 (PM dne 19. 2. 1998). Po právní moci rozhodnutí byl k Ministerstvu zemědělství podán podnět na přezkum tohoto rozhodnutí dle ust. par. 65 správního řádu. Vzhledem k tomu, že nebylo shledáno, že by napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem obecně závazným právním předpisem či obecně závazným nařízením, návrh od provedení přezkumu mimo odvolací řízení byl v souladu se správním řádem odmítnut. Další návrh na přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí OPÚ Nymburk byl adresován mně osobně a byl doručen v dubnu 1994. Ústřední pozemkový úřad věc znovu šetřil, řízení dle ust. par. 65 správního řádu zahájil a během řízení opětovně neshledal zákonné důvody ke změně či zrušení tohoto rozhodnutí. Z tohoto důvodu bylo správní řízení zastaveno. Proti rozhodnutí ústředního pozemkového úřadu o zastavení tohoto řízení podali navrhovatelé rozklad. Toto podání, které navrhovatelé průběžně doplňují, bude ve smyslu ust. par. 57 odst 2 správního řádu na shromáždění výsledků doplňovacího řízení postoupen rozkladové komisi, která u věci rozhodne. Ve věci řízení o přezkoumání navrhovaného rozhodnutí mimo odvolací řízení tedy dosud není pravomocně rozhodnuto a protože nelze rozhodnutí rozkladové komise předvídat, je třeba vyčkat jejího rozhodnutí.

Závěrem Vás chci, vážený pane poslanče Bláho, ubezpečit, že těmito záležitostmi se bude ministerstvo i nadále důkladně zabývat a hledat řešení tak, aby oprávněné zájmy všech občanů, jichž se tato problematika týká, byly v nejvyšší míře ochráněny a co nejméně dotčeny. Ve spolupráci s Pozemkovým fondem ČR budeme hledat nová vhodná a možná řešení k ochraně práv vlastníků nemovitostí dotčených rozhodnutím pozemkových úřadů. Ministerstvo zemědělství proto připraví návrhy vhodných řešení pro zasedání vlády.

Vážený pan poslanec

Jan Bláha

Parlament ČR

Sněmovní ul. 4,

118 26 Praha 1

Na vědomí:

Vážený pan

PhDr. Milan Uhde

předseda PS Parlamentu ČR

Praha