Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ivan Pilip zaslal odpověď na interpelaci poslance Jiřího Macháčka dopisem ze dne 14. června 1995.

Podlé § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ivana Pilipa na interpelaci poslance Jiřího Macháčka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

Vážený pane poslanče,

na Vaši interpelaci ze dne 11. 5. 1995, kterou jsem obdržel dopisem předsedy Parlamentu České republiky Milana Uhdeho ze dne 15. 5. 1995, sděluji následující odpověď:

První část Vaší interpelace se týkala údajného zrušení regionálního pracoviště Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v Olomouci. Sděluji Vám, že toto pracoviště, tj. odbor 61 - správy školství na Moravě a ve Slezsku, zrušeno v žádném případě nebude, bude pouze přemístěno do Prahy a to s účinností od 1. července 1995. Smyslem tohoto opatření je především snaha zkvalitnit a zefektivnit práci ministerstva se současným zjednodušením a zrychlením všech informačních toků. Podle platného organizačního řádu MŠMT nemají odbory správy regionálního školství rozhodovací kompetence zejména ve věci zařazování škol a školských zařízení do sítě, jmenování a odvolávání ředitelů škol a školských zařízení. Z těchto důvodů byl odbor 61 - správy školství na Moravě a Slezsku, dislokovaný v Olomouci, velmi často pouze sběrným místem, přes které procházely různé žádosti a materiály určené k rozhodnutí ve vedení MŠMT do Prahy. Tím docházelo k nefunkčním a neefektivním časovým průtahům jak při vyřizování žádostí, tak i při rozhodovacím řízení. Tato změna v umístění odboru 61 je záležitostí organizační struktury MŠMT a je plně v kompetenci rozhodovací pravomoce ministra. Z toho důvodu jsem nepovažoval za nutné informovat o tomto záměru výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

K vašim dalším dotazům, které se týkaly poplatků za přijímací řízení na vysoké školy a termínů přijímacích zkoušek, uvádím:

Vybírání poplatku za přijímací řízení a možná kolize termínů maturitních zkoušek s přijímacími zkouškami na vysokých školách stejně jako kolize přijímacích zkoušek mezi fakultami a vysokými školami má souvislost s velmi významnou změnou, ke které došlo po roce 1990, kdy byl vytvořen právní základ rozšíření přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Každý občan má právo neomezeného výběru fakulty a vysoké školy, kterou chce studovat. Do 30. června 1990 takováto možnost neexistovala. Podle tehdy platného zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách, a vyhlášky MŠ ČR č. 109/1980 Sb., o přijímáni ke studiu na vysokých školách (§ 2 odst. 7 vyhlášky), mohl uchazeč podat v daném školním roce jen jednu přihlášku na vysokou školu.

Současný zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb. dřívější pravomoce ministerstva školství v přijímacím řízení převedl na fakulty a vysoké školy. Výše uvedené změny měly zřetelné praktické dopady - výrazně se zvýšil počet podaných přihlášek ke studiu, který vyvolal mimo jiné i nárůst výdajů fakult a vysokých škol spojených s organizaci přijímající zkoušek, nárůst administrativy s tím spojené a v organizaci akademického roku i větší časový prostor pro přijímací řízení. Proto na podnět vysokých škol byla s ministerstvem financí ČR projednána možnost podílu uchazečů na zvýšených výdajích vysokých škol spojených se zajištěním přijímacích zkoušek. V dubnu 1991 ministerstvo financí České republiky vyslovilo souhlas s tímto návrhem a doporučilo, aby výše poplatku odpovídala průměrným výdajům, které vysoká školy vynaloží na zajištění přijímacích zkoušek v příslušném roce, přičemž poplatek charakterizovalo jako neregulovanou cenu za školské výkony a služby.

Pro Vaši informaci uvádím následující údaje: Pro školní rok 1989/90 bylo podáno celkem 51.389 přihlášek (tj. v období omezeného výběru studia), pro školní rok 1990/91 již 70.830 (nebyl zaveden poplatek) a pro příští školní rok 1995/96 166.766 - tj. více než trojnásobek roku 1990. Sledujeme-li počet fyzických osob, pak v průměru na jednoho uchazeče připadají dvě přihlášky. Nejčastěji však uchazeči podávali přihlášky na tři až čtyři fakulty či vysoké školy. Situaci o vývoji přijímacího řízení na vysokých školách od roku 1989 do roku 1995 dokreslují základní údaje z následující tabulky.

*) počet fyzických osob představuje součet uchazečů, kteří mají zájem o vysokoškolské studium a poslali současně několik přihlášek ke studiu, na rozdíl od počtu přihlášených, který představuje počet podaných přihlášek

**) údaje budou zpracovány k 31.10.1995

***) počty zapsaných uchazečů se v tomto období nesledovaly

Výše poplatku v prvních dvou letech po zavedeni se pohybovala od 100, - Kč do 150,- Kč, nyní v průměru od 200, - Kč do 250,- Kč. Nejvyšší poplatek 500, - Kč stanovila Fakulta architektury ČVUT v Praze, 450,- Kč Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 400,- Kč Akademie výtvarných umění v Praze a Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. Náklady na přijímací řízení se liší podle zaměření, materiálního a prostorového vybavení fakulty nebo vysoké školy. Finančně nejnáročnější je přijímací řízení na uměleckých vysokých školách a fakultách architektury (spotřeba materiálu, vícekolové přijímací řízení, pronájem ateliérů apod.) a na pedagogických fakultách (pronájem tělocvičen, bazénů) a na filozofických fakultách (vysoký počet uchazečů, dvoukolové přijímací řízení, zejména u dvouoborových kombinací).

Organizace akademického roku na fakultách je taková, že přijímací řízení probíhá v červnu a začátkem července. Do poloviny června probíhá zkouškové období, začátkem září opravné termíny a zápisy studentů do jednotlivých ročníků. V srpnu je ponechán prostor pro přípravy a průběh odvolacího řízení tak, aby začátkem září bylo přijímací řízení ukončeno a nově přijatí studenti se za.psali ke studiu. Pro fakulty a vysoké školy to znamená, že v tomto roce během 30 dní musí zvládnout přijímací zkoušky pro cca 164.000 uchazečů (počet je snížen o uchazeče uměleckých oborů - přijímací zkoušky probíhají v lednu a v únoru a o uchazeče přijímané bez přijímacích zkoušek - některé fakulty vysokých škol technických a chemických). Uváděná fakta jsou průměrná - vycházejí z předpokladu, že zájem o studium je rovnoměrně rozložen. Skutečnost je však jiná - z tohoto průměru se velmi výrazně vymykají např. filozofické, pedagogické, právnické a ekonomické fakulty.

K Vašim jednotlivým konkrétním dotazů uvádím:

ad. 1

Za dané situace nemá MŠMT právní prostředky, jak zajistit koordinaci přijímacích zkoušek na vysokých školách jinak než vzájemnou dohodou mezi fakultami nebo vysokými školami, nikoli zásahem ministerstva. V případě maturitních zkoušek ve středních školách mohou ředitelé těchto škot podle vyhlášky č. 442/1991 Sb., o ukončení studia ve středních školách a učilištích, ukončit maturitní zkoušky nejpozději do 20. června. Vedení ministerstva se zabývalo v nedávné době možnou kolizí maturitních zkoušek na středních školách a přijímacích zkoušek na školách vysokých. Obrátilo se proto na rektory vysokých škol s žádostí, aby respektovali terminy maturitních zkoušek a tím předcházeli případným kolizím a v případě, že k těmto případům přesto dojde, aby uchazečům umožnili vykonat přijímací zkoušky v náhradním termínu.

ad 2.

O vrácení poplatku uchazeči, který se přijímacích zkoušek nezúčastnil, rozhoduje fakulta nebo vysoká škola. Většina fakult poplatek nevrací. Tento postup fakulty odůvodňují tím, že ještě před zahájením přijímacích zkoušek mají výdaje se zpracováním přihlášky (vrácením neúplných přihlášek uchazeči apod.), rozesláním pozvánek na přijímací zkoušky a přípravou podkladů k přijímacím zkouškám, které uchazeč obdrží společně s pozvánkou.

ad 3.

MŠMT ČR nemůže v rámci kompetenci daných vysokoškolským zákonem zajistit harmonizaci termínů přijímacích zkoušek na vysokých školách. I nadáte zůstává přijímací. řízení výlučně záležitostí vysokých škol. Proto MŠMT nepočítá s termínovým harmonogramem přijímacích zkoušek.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Jiří Macháček

poslanec ČMUS

Poslanecká sněmovna

Parlamentu České republiky

Sněmovní 4

110 00 Praha 1