Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Příloha č. 1 - Celková trestná činnost a její dynamika

- Trestná činnost na železnici

Příloha č. 2 - Bezpečnostní situace v krajích České republiky v roce 1994

- Shrnutí

Příloha č. 3 - 1.2. Přestupky

Příloha č. 4 - 1.3. Trestná činnost příslušníků Policie ČR, Armády ČR a zaměstnanců Celní správy

- Trestná činnost příslušníků Policie ČR v r. 1994

- Trestná činnost zaměstnanců Celní správy v r. 1994

- Trestná činnost příslušníků Armády ČR

Příloha č. 5 - 1.4. Pachatelé trestné činnosti a kriminogenní skupiny

- Recidivisté

- Mládež

- Cizí státní příslušníci

Příloha č. 6 - 1.5. Oběti trestné činnosti

Příloha č. 7 - 1.6. Problematika vyšetřování, trestního řízení a vězeňství

- Úřady vyšetřování

- Trestní řízení a vězeňství

Příloha č. 8 - 2.1. Rizika s mezinárodním prvkem, která bezprostředně souvisejí se stabilitou politického systému

- Legální migrace

- Nelegální a nekontrolovatelná migrace

- Organizovaný zločin

- Drogy

- Finanční machinace

Příloha č. 9 - 2.2. Rizika, která mají bezprostřední vliv na úroveň vědomí občanů o ochraně jejich osobních svobod, zdraví a majetku

- Majetková kriminalita

- Hospodářská kriminalita

- Násilná kriminalita

- Prostituce

- Bezpečnost silniční dopravy

TČ proti životu a zdraví (§ 219 - 230)

TČ proti svobodě (§ 231 - 233, 236 - 238)

Loupeže a braní rukojmích (§ 234 - 234a)

vydírání (§ 235)

Násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci (§ 196 - 197a)

TČ proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele (§ 153 - 156)

Opuštění dítěte (§ 212)

Týrání svěřené osoby (§ 215)

Únos dítěte nebo svěřené osoby (§ 216)

Krádeže vloupáním (§ 247 odst. 1 b)

Krádeže prosté (§ 247 odst. 1a, c, d, e)

Podvody a provozování nepoctivých her a sázek (§ 250, 250 a)

Zpronevěra (§ 248)

Neoprávněný zásah do práva domu, bytu nebo k nebytovému prostoru (§ 249 a)

Neoprávněné držení platební karty (§ 249 b)

Zatajení věci (§ 254)

Poškozování cizí věci (§ 257)

Poškození a zneužití záznamu na nosiči informací (§ 257a)

TČ proti lidské důstojnosti (§ 241 - 246)

Ohrožování pohlavní nemocí (§ 226)

Dvojí manželství (§ 210)

Kuplířství (§ 204)

Ohrožování mravnosti (§ 205)

TČ podílnictví a překupnictví (§ 251, 251a - 252)

Požáry a výbuchy, obecné ohrožení (§ 179, 180)

Nedovolená výroba a držení radioaktivních materiálů (§ 186)

Nedovolené ozbrojování (§ 185)

TČ související s toxikománií a s omamnými látkami (§ 187 - 188 a)

Ohrožení životního prostředí (§ 181a, b)

TČ veřejných činitelů (policistů) (§ 188, 189)

TČ obchodování s dětmi (§ 216a)

TČ ohrožování mravní výchovy mládeže (§ 217)

TČ podávání alkoholických nápojů mládeži (§ 218, 218a)

TČ proti hospodářské soustavě (§ 118 - 124c)

TČ proti hospodářské kázni (§ 125 - 128c)

TČ proti měně a TČ daňové (§ 140 - 146, 148 148a)

TČ proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu (§ 149 - 152)

TČ veřejných činitelů (§ 158, 159)

Úplatkářství (§ 160 -162)

Padělání a pozměňování veřejné listiny (§ 176)

Ohrožování zdraví chorobami hospodářských zvířat a rostlin (§ 191, 192) a závadnými potravinami a jinými předměty (§ 193, 194)

TČ porušování tajemství dopravovaných zpráv (§ 239/2, 240/2)

TČ zneužívání vlastnictví (§ 258)

Krádeže přepravovaných zásilek (§ 247, 248, 250)

Nedovolená výroba lihu (§ 194a)

Lichva (§ 253)

A dále TČ majetkového charakteru, které činí osoby se vztahem zaměstnaneckým vůči zaměstnavatelům (jak fyz. tak práv. osobám)

TČ nadržování, schvalování TČ, nepřekažení TČ, podněcování a neoznámení TČ (§ 164 - 168)

TČ zasahování do nezávislosti soudu a pohrdání soudem (§ 169a, b)

TČ jiné rušení činnosti stát. orgánu (§ 171-178b)

TČ obecného ohrožení (§ 179 - 180)

TČ šíření nakažlivé choroby (§ 189 - 190)

Hanobení národa, rasy a přesvědčení a podněcování k národnostní a rasové nenávisti (§ 198, 198a)

Šíření poplašné zprávy (§ 199, 200)

Pomluva (§ 206)

Neposkytnutí pomoci (§ 207, 208)

Poškozování cizích práv (§ 209)

Ohrožení bezpečnosti letadla či plavidla a zavlečení letadla do ciziny (§ 180a, b, c)

Porušování tajemství dopravovaných zpráv (§ 239/1, 240/1)

Havárie a provoní poruchy, veškeré dopravní nehody (§ 179, 180, 182, 184, 223, 224, 257)

TČ proti brannosti a civilní službě, vojenské TČ (§ 266 - 295)

TČ proti lidskosti (§ 259 - 265)

TČ proti republice (§ 91 - 115)

Trestná činnost na železnici

V r. 1994 bylo v působnosti služby železniční policie spácháno celkem 6 379 trestných činů s objasněností 24,67%. Při doprovodech vlaků osobní přepravy, kterých se v r. 1994 uskutečnilo celkem 25 871, bylo zjištěno 23 trestných činů. Kromě toho bylo doprovázeno 111 zásilek a sledováno 6 865 zásilek nákladní přepravy. V r. 1994 se podařilo policistům SŽP odhalit 1 032 hledaných osob a 132 hledaných věcí.

Charakteristickou trestnou činností na železnici jsou kapesní krádeže a krádeže zavazadel. Této kriminalitě se daří v podmínkách vysoké koncentrace osob, mezi nimiž se pohybují anonymní pachatelé, často nezaměstnaní, běženci či jiné rizikové skupiny. Nákladní železniční přeprava je ohrožena krádežemi zásilek průmyslového, chemického i spotřebního zboží, jejichž potencionálními pachateli jsou bývalí zaměstnanci Českých drah, kteří využívají místní, osobní i odborné znalosti. Závažnou trestnou činností jsou krádeže součástí zabezpečovacích zařízení, které mají za následek ohrožení provozu těchto zařízení (318 tr. č.) nebo obecné ohrožení vůbec (60 tr.č.). SŽP se podílela i na řešení případů lehkých topných olejů.

Trestná činnost

nápad trestné činnosti

objasněnost trestné činnosti

Pokles nápadu trestných činů se nejvíce projevil v tradičně nejzatíženějších krajích - Severomoravském (-15,95%) a Severočeském (-12,15%). Ve všech krajích, kromě Východočeského (-0,75%), se zvýšila objasněnost, nejvíce v kraji Západočeském (+7,60%) a Severomoravském (+5,30%). Z hlediska dynamiky trestné činnosti (procentní změny) se tedy k sobě začínají přibližovat nejméně a nejvíce zatížené kraje. V Jihomoravském kraji došlo k evidentně nejmenšímu snížení počtu trestných činů a objevují se problémy v oblasti závažné majetkové i hospodářské trestné činnosti ve spojení s organizovaným zločinem (cizinci), které dosud byly doménou Severočeského a Severomoravského kraje. Přestože dochází k prvním náznakům změn ve skladbě trestných činů i k novým formám jejich páchání v jednotlivých krajích v různé míře, nemá to dosud podstatnější vliv na pořadí krajů podle celkové výše počtu zjištěných trestných činů (kromě pozitivního sestupu Severočeského kraje ze 3. na 4. místo).

Také pořadí krajů podle výše objasněnosti se ve srovnání s r. 1993 nezměnilo. První a druhé místo stále zaujímá Východočeský a Jihočeský kraj, přitom objasněnost v těchto krajích zůstává v podstatě na úrovni r. 1993 (Východočeský -0,5%, Jihočeský +1,84%). Výrazné zvýšení objasněnosti u Západočeského (+7,60%), ale i Severomoravského kraje (+5,30%a) svědčí o dalších možných posunech ve výši objasněnosti v jednotlivých krajích. Není také vyloučeno, že objasnitelnost trestných činů má určité meze., které mohou být dány jak jejich skladbou, tak možnostmi policie (odbornými, fyzickými, psychickými apod.). Při posuzování míry objasněnosti v krajích není dosud brána v úvahu dodatečná objasněnost (objasněné případy z minulých let), která v některých krajích má významné místo (Severočeský kraj).

Do tohoto srovnání není zahrnuta Správa hl.m. Prahy, která, přes určitý pokles počtu trestných činů (-3,43%), zůstává jednoznačně na 1. místě pokud jde o nápad a s velkým odstupem na posledním místě pokud jde o objasněnost (19,35%). 1 předposlední Severočeský kraj se od ní vzdálil poklesem nápadu o 12,15%, přitom objasněnost zde stoupla o 4,24%. Je zde třeba samozřejmě vzít v úvahu negativně působící kriminogenní faktory velkoměstské aglomerace (anonymita prostředí, cizinci, projíždějící pachatelé, recidivisté apod.). /Nabízí se srovnání i s podobným postavením Brna v Jihomoravském kraji a s jeho ovlivněním výše kriminality v celém regionu./

Při posuzování práce policie je brána v úvahu zejména výše nápadu trestných činů a míra objasněnosti, které bylo při zvládání tohoto nápadu dosaženo. I když míra objasněnosti jistě vypovídá o práci policie, při zodpovědném posuzování je nutné zvažovat nejméně další dva ukazatele, a to nápad na policistu a průměrnou objasněnost na policistu. Pokud jde o nápad trestných činů na jednoho policistu, koresponduje pořadí krajů na prvních a posledních místech s pořadím celkového nápadu /veliký rozdíl je mezi Prahou (30,93 tr.č. na policistu) a Jihočeským krajem (8,91 % tr. činů na policistu)/. Mnohem kolísavější je pořadí krajů z hlediska míry objasněnosti a objasněnosti na jednoho policistu. Objasněnost na policistu je nejlepší ve Středočeském kraji (z hlediska celkové objasněnosti na 5. místě) a ve Východočeském laji (v celkové objasněnosti na 1. místě), nejhorší je v Západočeském a Jihočeském kraji, které jsou v celkové objasněnosti na 3. a 2. místě. Ukazatelé nápadu a objasněnosti na jednoho policistu jsou mnohem průkaznější na okresních úrovních řízení. Při hluboké analýze posuzování práce policie by bylo samozřejmě nutné zohlednit i další objektivní a subjektivní faktory, kterými je např. poloha regionu, skladba trestné činnosti, anonymita prostředí velkých měst, úroveň technického vybavení PČR, situace rizikových skupin, složení policejního sboru, odborná zkušenost policistů apod.

Správa hlavního města Prahy

Praha je trvale na 1. místě (-3,43%) v nápadu trestných činů (85 427; -3,43%) a na posledním místě v objasněnosti (19,35%; +1,16%) mezi kraji ČR.

Obvody s nejvyšším počtem trestných činů jsou Praha 4 (17 757; 3. místo v ČR) a Praha 1 (13 398), s nejnižším počtem trestných činů Praha 3 (4 669) a Praha 7 (5 175).

Obvody s nejvyšší objasněností jsou Praha 3 (28,42%) a Praha 9 (25,56%), s nejnižší objasněností Praha 2 (15,11%; poslední místo v ČR) a Praha 5 (16,33%; předposlední místo v ČR).

Specifika: Praha, jako typická velkoměstská aglomerace, je živnou půdou pro rozvoj bezpečnostních rizik (anonymita občanů, ilegální i legální migrace cizinců a migrace obyvatel vůbec, soustředění kriminálních živlů z celé ČR apod.). Masové, kulturní a sportovní akce vytvářejí podmínky pro pouliční trestnou činnost.

Velkým a gradujícím problémem je nejen trestná činnost mládeže, ale i cizinců.

Stoupá počet trestných činů podvodů, daňových machinací a machinací s ropnými produkty. Závažným problémem je pouliční prostituce.

Migrace, organizovaný zločin a rasové konflikty se zde projevují nejmarkantněji ze všech krajů ČR.

Opatření: V rámci boje s pouliční trestnou činností (kapesní krádeže, prostituce, loupežná přepadení apod.) a dopravní nehodovostí organizovala PČR řadu bezpečnostních a dopravně bezpečnostních akcí (PROSTOR, RESTAURACE, SÍTO, MOSTY, AUTO, UZÁVĚRA atd.).

Hlavní město Praha

Středočeský kraj

Středočeský kraj je v ČR na 5. místě pokud jde o nápad trestných činů (41 038; -7,13%) i o objasněnost (37,65%; +4,23%).

Okresy s nejvyšším počtem trestných činů jsou Kladno (6 156) a Měl.tul (4 465), s nejnižším počtem trestných činů Rakovník (1 847, avšak nejvyšší nárůst v kraji +186 tr.č.) a Benešov (2 199).

Okresy s nejvyšší objasněností jsou Kutná Hora (51,25%) a Nymburk (50,12%), s nejnižší objasněností Kladno (28,51%) a Praha-západ (28,95%).

Specifika: Středočeský kraj je typicky tranzitní, poznamenán blízkostí hl.m. Prahy, což se projevuje přeléváním trestných činů i pachatelů.

Těžiště problémů spočívá zejména v neoprávněném zaměstnávání cizinců.

Přes celkový pokles majetkové trestné činnosti (-8,48%) vzrostly krádeže motorových vozidel a krádeže vloupáním do rekreačních objektů.

Opatření: Příslušníci Služby cizinecké policie zpracovali. "Upozornění provozovatelům ubytovacích zařízení" a důsledně vyhledávají cizince zdržující se bez platného povolení k pobytu.

Dopravně bezpečnostní akce významně ovlivnily bezpečnost silničního provozu; pouze Středočeský kraj a hl.m. Praha zaznamenaly mírný pokles v počtu dopravních nehod.

V rámci preventivně bezpečnostního opatření se uskutečnily přednášky řidičům, besedy na školách, veřejná měření rychlosti apod.