Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr hospodářství Karel Dyba zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava Broulíka dopisem ze dne 6. června 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra hospodářství Karla Dyby na interpelaci poslance Jaroslava Broulíka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

MINISTR HOSPODÁŘSTVÍ

Vážený pane poslanče,

na Vaši interpelaci ve věci telekomunikací v České republice sděluji na Vaše otázky tyto následující odpovědi:

1) První otázka, kterou si dovoluji vám, pane ministře, položit, souvisí s personální situací v oblasti spojů. Jste přesvědčen, že u nás neexistují vlastní špičkoví odborníci v oblasti telekomunikací, kteří by byli schopni realizovat potřebný rozvoj telekomunikací, nebo je nedokáže ministerstvo nalézt a pověřit je přesně definovanými úkoly v oblasti strategického rozhodování?

Není sporu o tom, že v oblasti telekomunikací působí řada domácích špičkových odborníků. Rozvoj telekomunikací to však již dnes není jen ryze technický resp. technickoinženýrský problém budování sítí a nutných technických zařízení v kteréžto oblasti je úroveň odborníků jistě dobrá. Rozvoj telekomunikací však čím dál tím více vyžaduje nejen modernější techniku, ale také přechod na jiný způsob managementu, transformaci dominantního operátora na podnikatelsky orientovanou na zákazníka zaměřenou výkonnou firmu, která bude schopna rychle zavádět nové technologie a poskytovat nové služby a zároveň se zapojit do nově vznikajících globálních aliancí a v konečném důsledku obstát v celoevropském trhu po plánované liberalizaci.

Zkušenost, a to nejen ze zahraničí, ukazuje, že v takovýchto případech nejlepší a často jediný způsob jak takovýchto zásadních změn v chování společnosti dosáhnout je spojení s partnerem, který již absolvoval transformaci na vysoce efektivní a zákaznicky orientovanou společnost, má pro nás tudíž cenné zkušenosti a který pomůže takové změny dovnitř společnosti zavést, a to dostatečně rychle a bez nevhodného experimentování.

Zároveň bych chtěl podotknout, že není a nemůže být úkolem ministerstva vyhledávat jednotlivé telekomunikační odborníky pro akciovou společnost, kterou nyní SPT Telecom je, natožpak pověřovat je přesně definovanými úkoly uvnitř společnosti. Úkolem ministerstva je především koncipování a zajištění realizace telekomunikační politiky vlády.

2) Druhá otázka, pane ministře, zní: Výše uvedený přepis (" Hlavní zásady přestavby veřejné telekomunikační sítě na ISDN`) definoval postup rozvoje a zejména kvalitativní změny v rozvoji telekomunikační sítě. Kde byly hlavní koncepční a technické nedostatky tohoto dokumentu ze současného pohledu, které by nám bránily přejít na technicky kompatibilní standard v telekomunikacích vlastními silami?

Stejně jako předchozí otázka i tato pramení z nesprávné redukce rozvoje telekomunikací toliko na technický aspekt tohoto procesu a navíc pouze ve velmi úzce vymezené oblasti.

Zmíněný předpis je toliko čistě technickým regulačním dokumentem, který má zajistit integritu telekomunikační sítě v období přechodu z analogové na digitální techniku. Tento předpis byl vypracován domácími odborníky samozřejmě i na základě zahraničních studií a zkušeností. To, že máme fundované odborníky na vypracování takového regulačního předpisu nám jistě nezaručuje, že máme dostatek vlastních sil a schopností na komplexní razantní rozvoj telekomunikací, jehož je zmíněný předpis jen jednou dílčí regulační součástí.

3) Třetí otázka, na kterou neznám odpověď a doufám, že mi ji předložíte, pane ministře, zní: Uvažuje se o aktualizaci podmínek výběrového řízení, když jeden z hlavních důvodů, proč by měl být vybírán zahraniční partner, se výrazně změnil?

Ne, neuvažuje se o aktualizaci podmínek výběrového řízení, neboť žádný z hlavních důvodů pro postup cestou strategického partnerství se nezměnil. Někdy zmiňovaná schopnost a ochota domácích finančních kruhů zafinancovat rozvojový projekt telekomunikací pomíjí minimálně dvě skutečnosti. Za prvé pro SPT Telecom je vybírán strategický partner s rozsáhlými provozovatelskými zkušenostmi, nikoliv pouhý institucionální investor. Za druhé úvěrové financování má i v případě velké telekomunikační společnosti svá omezení v únosném dluhovém zatížení a na druhé straně i banky jsou omezeny prostřednictvím pravidel kapitálové přiměřenosti v poskytování finančních zdrojů jedné společnosti. Zapomíná se také, že kapitálový vklad strategického partnera pokryje pouze malou část z celkové potřeby finančních zdrojů na realizaci rozvojového projektu. Domácí finanční instituce se samozřejmě již teď podílí na financování a nemůže tomu tak nebýt i v budoucnosti, samozřejmě v závislosti na jejich konkurenceschopnosti. Jistě nelze opomenout i skutečnost, že financování rozvoje kapitálovým vstupem představuje na rozdíl od dluhového financování nejnižší nákladové zatížení právě v období razantního rozvoje. To je výhoda pro spotřebitele i akcionáře firmy (není zbytečný tlak na zvyšování tarifů a pod.). Financování rozvojového programu SPT výlučně úvěry poskytnutými domácími institucemi by navíc odčerpalo velkou část vzácných úvěrových zdrojů z domácího trhu peněz, což by bylo na úkor financování rozvojových potřeb ostatních, zejména malých a středních firem v ekonomice.

4) Další otázka zní: Neuvažuje se proto využít našich zkušeností a volit postupný prodej podílu strategickému partnerovi po splnění konkrétních kroků při rozvoji telekomunikací?

Jestliže je tato investice koncipována jako strategická, tj. je prodáván balík akcií strategickému partnerovi, nelze jít cestou postupného prodeje. Tyto dva přístupy se vzájemně vylučují, tj. cesta postupného prodeje by nepřinesla výhody, které přináší spojení se strategickým partnerem.

5) Dále se ptám, zda je v podmínkách výběru strategického partnera smluvně zajištěna realizace rozvoje bez případného nekontrolovaného tlaku na zvyšování finančních požadavků na úkor občanů, tj. zejména zvyšováním cen služeb za telekomunikace?

Jak Pověření pro SPT Telecom, tak i Smlouva mezi akcionáři obsahuje řadu přesně definovaných rozvojových kvantitativních i kvalitativních cílů, k jejichž splnění se partner smluvně zavazuje. Monitorováním a vyhodnocováním plnění je pověřen Český telekomunikační úřad, případné neplnění těchto cílů má za následek spuštění odstupňované škály sankcí.

Ceny telekomunikačních služeb, které platí občané i firmy jsou regulovanými cenami. Regulátor, v tomto případě Ministerstvo financí, stanovuje maximální ceny ve vymezeném okruhu základních služeb, tarify za mezinárodní spojení stanoví Český telekomunikační úřad (který je součástí MH). Vývoj tarifů pro období příštích pěti let určuje schválená a vyhlášená tarifní politika, kterou musí strategický partner respektovat. Vzhledem k tomu, že částečné financování rozvoje telekomunikací prostřednictvím kapitálového vstupu strategického partnera je nejlevnější variantou, platí, že každá jiná varianta, např. vstupem institucionálních investorů či prostřednictvím bankovních úvěrů, by byla dražší a vykonávala by mnohem vyšší tlak na zvyšování tarifů než varianta se strategickým partnerem, mělo-li by být dosaženo stejných rozvojových cílů v daném čase.

6) Dovolím si položit velice jednoduchou otázku, na kterou mi stačí z pochopitelných důvodů odpověď ano nebo ne. Požádal jste o předložení informací od institucí, které k tomuto účelu mů naše republika, o vazbách privatizačních fondů, které mají zastoupení v SPT Telecom na potencionálního strategického partnera? V případě, když je na první otázku odpovězeno ne, dovolím si položit doplňující otázku.Jakým způsobem jsou tedy jištěny zájmy našeho státu, které by zabránily budoucímu nežádoucímu chování některých fondů společně se zahraničním partnerem?

Všechny privatizační fondy, které se zúčastnily druhé vlny kupónové privatizace musely získat všechna potřebná oprávnění pro nabývání akcií včetně akcií SPT Telecom. Pro tuto akciovou společnost nebylo použito žádného speciálního režimu a privatizační fondy, které získaly majetkový podíl v SPT Telecom nebyly nijak dodatečně speciálně prověřovány a nevidím ani důvod, aby tomu tak bylo.

Zájmy státu jsou zajištěny z jedné strany platnou legislativou a Pověřením pro SPT Telecom, z druhé strany pak dosud majoritním postavení Fondu národního majetku v SPT Telecom a držením zlaté akcie. Tak tomu bude i nadále po spojení se strategickým partnerem.

Upozornění na možné "budoucí nežádoucí chování" pokud nejsou specifikována jsou bezobsažná. Případné nežádoucí chování ve smyslu smlouvy mezi akcionáři tj. neplnění smluvně dohodnutých rozvojových cílů a pod., má své sankční mechanismy zakotveny v této smlouvě.

7) Další otázka zní: Jaké opatření jste udělal, aby k úniku informací z výběrového řízení nedocházelo, případně k zamezení nevhodného, s korupcí hraničícího jednání zúčastněných osob? (Zda se jednalo o věci technického nebo organizačního rázu při přípravě a provádění výběrového řízení.).

Přístup k informacím ve výběrovém řízení má omezený počet osob. Všechny tyto osoby jsou zavázány k zachování důvěrnosti informací. Nakládáni s významnými písemnostmi spojenými s výběrovým řízením má svůj speciální režim (např. všechny písemnosti se předávají proti podpisu, pečetění trezorů atd.).

8) Jaké budou v připravované smlouvě se strategickým partnerem určeny jeho základní rozhodovací pravomoce?

Pravomoce strategického partnera budou takového rozsahu a rázu, aby mu umožňovaly, ve spolupráci s domácím managementem, splněni smluvních závazků vyjádřených v hodnotách rozvojových cílů a daly prostor pro transformaci společnosti. Česká strana si ponechá většinové zastoupení v představenstvu a dozorčí radě, tak aby to odpovídalo vlastnickým poměrům ve společnosti. Všechna podstatná rozhodnutí uvnitř společnosti musí projít schválením představenstva, které také bude kontrolovat plnění ročního rozvojového plánu tak, jak je to v akciové společnosti obvyklé.

Karel Dyba

Vážený pan

Ing. Jaroslav Broulik

poslanec PSP ČR

Sněmovní 4