Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády Jan Kalvoda zaslal odpověď na interpelaci poslance Jozefa Wagnera dopisem ze dne 17. května 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády Jana Kalvody na interpelaci poslance Jozefa Wagnera. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

k interpelacím, které jste přednesl na 30. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. dubna 1995 ve věci Řádu Maltézských rytířů a ve věci nesouladu v zákonu o volbách do obecních zastupitelstev a v zákonu o obcích podávám následující vyjádření:

I. Ve věci Řádu Maltézských rytířů

Zákonem č. 296/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého a následně jeho novelou č. 338/1991 Sb. byl nemovitý majetek uvedený v přílohách zákona prohlášen ke dni účinnosti zákona za majetek ve vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého. Na základě této zákonné úpravy získal ke dni 1. 8. 1991 nemovitý majetek vyjmenovaný v položce 31 přílohy č. 3 k zákonu též Suverénní maltézský rytířský řád (Maltézští rytíři) - Velkopřevorství, Praha 1 - Malá Strana. Přípravu zákona, včetně sumarizace jednotlivých položek nemovitého majetku uvedeného v jeho přílohách zajišťovaly federální orgány. Zákon byl schválen tehdejším Federálním shromážděním ČSFR s jednoznačným záměrem vyplývajícím z preambule - napravit křivdy způsobené řeholním řádům a kongregacím v padesátých letech, zejména protiprávním odnětím jejich nemovitého majetku. Důsledkem uvedené zákonné úpravy je přechod vlastnického práva k vyjmenovanému nemovitému majetku ze státu na jednotlivé řády a kongregace, a to ke dni účinnosti zákona. Zákon pro tento přechod vlastnictví nevyžaduje splnění žádných podmínek, ani zkoumání event. kontinuity vlastnictví, neboť jde o napravení křivd spáchaných v době komunistického režimu na základě rehabilitačního principu; nejde tedy o případ restitučního nároku.

Citovaný zákon č. 298/1990 Sb. nabyl účinnosti 19. 7. 1990 (novela č. 338/1991 Sb. dnem 1. 8. 1991), tedy v období, kdy v tehdejší ČSFR ani v České republice nebyla ještě provedena nová úprava právního postavení církví a náboženských společností. K té došlo následně zákonem č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, s účinností od 1. 9. 1991. Zákonodárce při programu rehabilitace řeholních řádů a kongregací podle citovaného zákona č. 298/1990 Sb. a jeho novely proto vycházel z faktické a právní situace, která u nás existovala až do okamžiku zrušení řeholních řádů a kongregací a zákazu jejich činnosti na území našeho státu v době komunistického režimu. Z toho důvodu zákon č. 298/1990 Sb., ve znění zákona č. 338/1991 Sb. neobsahuje žádný požadavek směřující k tomu, aby v něm uvedené nabyvatelské subjekty prokazovaly své postavení jako právnické osoby podle nového polistopadového právního řádu. Zákon vycházel ze situace minulé, která byla uznána Listinou základních práv a svobod konkrétně v jejím Čl. 16 odst. 2, kde se stanoví, že církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. Stejnou myšlenku petrifikoval v § 5 odst. 2 i zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. V § 22 pak zároveň zakotvil, že církve a náboženské společnosti, které ke dni účinnosti zákona vyvíjely svou činnost ze zákona nebo na základě státního souhlasu, se považují za registrované podle tohoto zákona, a stanovil jim povinnost, aby do 6 měsíců sdělily registrujícímu orgánu potřebné údaje, mezi jinými i údaj o jejich útvarech, které mají právní subjektivitu. Tím nový zákon v podstatě uznal veškerou minulou činnost zmíněných církevních instituci. Mezi ně patří i Církev římskokatolická a její v minulosti zřízené řeholní řády a kongregace, které po roce 1989 opětovně u nás obnovily svou činnost. Sem se řadí i Suverénní maltézský rytířský řád. Jeho samostatná složka České velkopřevorství, je evidována jako právnická osoba na základě seznamu římskokatolických řádů a kongregací působících v České republice, který v souladu se zákonem č. 308/1991 Sb. předložila Církev římskokatolická ministerstvu kultury, jako registrujícímu orgánu.

Z výše uvedených důvodů není namístě zpochybňovat platnost a účinnost citovaného zákona č. 298/1990 Sb., ve znění zákona č. 338/1991 Sb. Je nepochybné, že předmětný Řád Maltézských rytířů v okamžiku přijetí zákona jako řád Církve římskokatolické na našem území existoval a vyvíjel činnost, a to jako církevní instituce vybavená právní subjektivitou, jež byla následně uznána pozdějším zákonodárstvím. Zpochybnění platnosti přechodu majetku ze státu na předmětný řád by bylo nutno jednoznačně vázat na přijetí zákonné úpravy směřující k vyvlastnění tohoto majetku, a to za náhradu.

II. Ve věci nesouladu v zákonu o volbách do obecních zastupitelstev a v zákonu o obcích

Podle § 27 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je obecní zastupitelstvo složeno z členů zastupitelstva, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem obecní zastupitelstvo před vyhlášením voleb. Toto ustanovení je pak konkretizováno v § 28 citovaného zákona, kde se mimo jiné uvádí, že počet členů obecního zastupitelstva stanoví příslušné zastupitelstvo nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb. Krátit uvedenou lhůtu zákon neumožňuje. Tato skutečnost může vyvolávat určité problémy v praxi, pokud v obci dojde v průběhu čtyřletého funkčního období zastupitelstva k novým volbám. Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých zákonů, který konání nových voleb upravuje, v § 57 odst. 3 připouští možnost krátit až o jednu třetinu lhůty, jež jsou v tomto zákoně stanoveny pro úkony týkající se přípravy nových voleb. Toto krácení lhůt se však vztahuje pouze k taxativně uvedeným případům, mezi něž lhůta 85 dnů vymezená v zákoně o obcích pro stanovení počtu členů zastupitelstva nepatří.

Problematika voleb do zastupitelstev v obcích patří do působnosti ministerstva vnitra. Vláda na své schůzi dne 8. března tohoto roku při projednávání závěrečné zprávy o průběhu a výsledcích voleb do zastupitelstev v obcích v roce 1994 uložila ministrovi vnitra, aby připravil návrh legislativního opatření k upřesnění platné právní úpravy voleb podle námětů, které vzešly z její aplikace v praxi. Mezi případy, které ministerstvo vnitra bude řešit, patří, jak jsem byl informován, i otázka sjednocení možnosti krácení lhůt při konání nových voleb.

Pokud jde dále o Váš dotaz k výkladu ustanovení zákona týkajících se konání nových voleb, lze konstatovat, že tato úprava je provedena v § 57 zákona č. 152/1994 Sb. V jeho odstavci 1 jsou případy konání nových voleb taxativně vymezeny. Nové volby se mimo jiné konají

a) jestliže se počet členů zastupitelstva sníží o více než jednu třetinu oproti počtu určenému podle zákona a nejsou-li náhradníci podle § 56,

b) jestliže se počet členů zastupitelstva sníží pod hranici pět.

Text písmena b) má ve vztahu k textu písmena a) charakter zvláštního ustanovení, které je nutno aplikovat vždy, jakmile skutečnost v něm uvedená nastane. V praxi to znamená, že sníží-li se počet členů zastupitelstva pod hranici 5, je nutno vždy konat nové volby, nezávisle na tom, zda jsou či nejsou k dispozici náhradníci pro obsazování uprázdněných mandátů nebo zda počet členů zastupitelstva se snížil či o více než jednu třetinu oproti počtu určenému podle zákona, či je vyšší. V daném případě považuji text zákona za dostatečně jasný a neshledávám důvod pro jeho legislativní úpravu.

Vážený pan

Jozef Wagner

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha