Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Jiřího Hájka na ministra
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
Jiřího Skalického. Interpelace je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
JUDr. Jiří Hájek
poslanec
Doručovací adresa:
Vajgar 578/III
Jindřichův Hradec, 377 04
Telefon: (0331) 21 543
Poslanecký klub KSČM
Sněmovní 4
Praha 1 - Malá strana
118 26
Tel.: 02 24592438
24592465
Ing. Jiří Skalický,
ministr
Ministerstvo pro správu
národního majetku a jeho
privatizaci
Praha
Jindřichův Hradec,
Věc:
Interpelace.
Pane ministře,
vláda, kterou reprezentujete, s oblibou vydává
za jedno z měřítek úspěšností
své politiky tzv. sociální smír. Nedávno
jsem v polemice s panem předsedou vlády na stránkách
Jihočeských listů vyslovil názor,
že tzv. sociální smír není ničím
jiným než časovanou bombou. Opakovaně
jsem také vyslovil názor, že nízká
míra nezaměstnanosti je vládou uměle
udržována, což nebude možné do nekonečna.
Pokud by se Vám má následující
interpelace zdála v rozporu s touto tezí, je to
rozpor pouze zdánlivý.
Je mi zcela zřejmé, že není možné
trvale udržovat neproduktivní výrobu. Každý
likvidovaný podnik je však třeba posuzovat
zcela individuálně. Takový je případ
i bývalé MODETY Nová Včelnice v okrese
Jindřichův Hradec, nyní, po privatizaci,
BH - Pletáren. Z hlediska národního hospodářství
jde o podnik jistě zanedbatelný. Ne tak 2 hlediska
politiky zaměstnanosti v místě samotném.
Podnik zaměstnával ženy z poměrně
širokého okolí, které nyní budou
zcela bez možnosti zaměstnání. Za bývalého
vedení, odvolaného, jak jinak, než pro jeho
spojení s komunistickou stranou, šlo o podnik poměrně
slušně prosperující, dodávající
na trh za jímavé výrobky běžnému
spotřebiteli cenově dostupné.
Po privatizaci, kdy podnik přešel do soukromého
vlastnictví restituentů, jejichž zájmy
zastupuje již zmíněná firma BH - Pletárny,
je podnik v úpadku, jsou hromadně propuštěni
zaměstnanci a to zcela bez ohledu na zákoník
práce. Není respektována ani ochrana žen
pečující o děti do tří
let věku. Vím o čem mluvím, neboť
jsem měl tyto výpovědi v rukou. Podnik nemá
zajištěn výrobní program a jeho majitelé
jej podle všech náznaků hodlají prodat.
Tím podávají další důkaz
nepravdivosti, že pouze soukromé vlastnictví
je zárukou prosperity. Zatím v řadě
případů, které znám, posloužila
privatizace k prodeji zprivatizovaného majetku a zbohatnutí
několika jednotlivců.
Mé otázky, pane ministře, zní:
Podle jakých kriterií ministerstvo rozhodovalo o
privatizačním projektu, na základě
kterého byl podnik privatizován vydáním
tzv. oprávněným osobám, které,
jak jsem byl informován, až dosud nevyrovnaly své
závazky vůči Fondu národního
majetku.
Druhá má otázka se týká způsobu,
jakým budou za jištěny pohledávky státu
za nynějšími majiteli podniku, kteří
jej hodlají prodat, ačkoliv jej dosud řádně
nezaplatili.
Připadá mi nemravné, když na neodpovědnost
státních úřadníků na
všech úrovních řízení
a celospolečenské ztráty vzniklé v
rámci tzv. privatizace, doplácejí obyčejní
lidé, kteří ztrácí možnost
obživy vlastní prací, aniž mají
jinou, na kterých se šetří omezováním
výdajů ve zdravotnictví, školství,
na důchodech, přídavcích na děti
a jinde. Lidé, jejichž životní úroveň
ve většině případů klesla
hluhoku po úroveň té, které dosahovali
za minulého režimu, kdy možná jejich životní
úroveň zaostávala za vyspělým
světem v kvalitě, ale kvantitativně se mu
blížila jak v předmětech běžné,
tak i dlouhodobé spotřeby.
Připadá mi nemravné, činí-li
to vláda, která ne jenom není schopna zabránit
velkým daňovým únikům a finančním
podvodům, ale chybí ji i vůle tak učinit.