Důvodová zpráva
Obecná část
Návrh zákona reaguje na změny v důchodové oblasti, kde bude přijat nový zákon o důchodovém pojištění a zruší se část zákona o sociálním zabezpečení upravující poskytování důchodů z důchodového zabezpečení. V návaznosti na zákon o důchodovém pojištění, který bude upravovat druhy důchodů, podmínky nároku na důchody, stanovení výše důchodů a výplatu důchodů, je třeba upravit související otázky v oblasti organizace a provádění a pojistného na sociální zabezpečení a dále promítnout změny v důchodové oblasti i do dalších předpisů. Přitom se do zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení přebírají procesní ustanovení týkající se důchodů, která jsou dosud obsažena v zákoně o sociálním zabezpečení, popřípadě v prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu.
Zachovává se dosavadní stav, pokud jde o dělení předpisů na hmotněprávní úpravu (zákon o důchodovém pojištění) organizačně-procesní úpravu (zákon ČNR č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) a úpravu pojistného (zákon ČNR č.589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).
Novelizace zákona o sociálním zabezpečení spočívá především v úpravě zvýšení důchodů pro bezmocnost (zvýšení částek při jednotlivých druzích bezmocnosti a zvýšení limitu pro souběh důchodů a zvýšení důchodu pro bezmocnost) a v úpravě nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; principy nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se přitom nemění, pouze se přizpůsobují novým kritériím účasti těchto osob na důchodovém pojištění (dosud je účast na nemocenském pojištění těchto osob podmíněna účastí na důchodovém zabezpečení; vzhledem k tomu, že se navrhuje účast na důchodovém pojištění posuzovat zpětně, je nutno pro průběžnou účast na nemocenském pojištění volit jiné podmínky).
Novelizace zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení spočívá především
- ve změně terminologie, kdy se důchodové zabezpečení nahrazuje důchodovým pojištěním tam, kde se mají na mysli důchody z důchodového pojištění; přitom pojem důchodového zabezpečení zůstává dočasně zachován, a to vzhledem k institutu zvýšení důchodu pro bezmocnost, který se do systému důchodového pojištění vzhledem ke svému charakteru nepřebírá a který bude převzat do budoucího systému pomoci zdravotně postiženým občanům,
- v převzetí některých ustanovení ze zákona o sociálním zabezpečení a z prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu, pokud upravovala otázky organizace a řízení u důchodů z důchodového zabezpečení,
- v reakci na nová ustanovení zákona o důchodovém pojištění, kdy je nutno vyřešit v důsledku nové hmotněprávní úpravy (např. nový okruh důchodově pojištěných osob) otázky provádění (např. kdo bude provádět důchodové pojištění u osob nově účastných důchodového pojištění),
- v reakci na změny navrhované v oblasti pojistného na sociální zabezpečení,
- v dílčích změnách vycházejících z poznatků a požadavků praxe, které spočívají v upřesnění některých ustanovení.
Novelizace zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti spočívá především v nové úpravě povinnosti platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u osob samostatně výdělečně činných; zde se reaguje na změny účasti těchto osob na důchodovém pojištění, kdy se podle návrhu zákona o důchodovém pojištění účast v jednom kalendářním roce nebude vázat na výši příjmu ze samostatné výdělečné činnosti dosaženého v předchozím kalendářním roce, nýbrž účast na důchodovém pojištění v kalendářním roce se bude posuzovat po uplynutí roku vzhledem k příjmům v něm dosaženým. Tomuto novému principu je třeba přizpůsobit placení záloh a pojistného. Dále se reaguje na to, že již nebude kategorie spolupracujících osob a provádějí se některá dílčí zpřesnění a doplnění podle poznatků praxe. Základní principy zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se nemění.
V zákoně o nemocenském pojištění zaměstnanců se kromě v podstatě terminologických úprav souhrnně vymezuje okruh osob účastných nemocenského pojištění; nedochází přitom ke změně v okruhu, nýbrž k jeho zákonné úpravě (dosud se účast některých osob na nemocenském pojištění odvozovala jen z prováděcích předpisů). Vymezení okruhu nemocensky pojištěných osob v zákoně je nutné též vzhledem ve vazbě na podmínky účasti na důchodovém pojištění a na vymezení poplatníků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, neboť zákony upravující tyto oblasti se odvolávají na účast na nemocenském pojištění.
V zákoně o všeobecném zdravotním pojištění se provádějí obdobné úpravy jako v nemocenském pojištění zaměstnanců, neboť právní úprava v obou oblastech musí vycházet ze stejných zásad ve vztahu k okruhu osob účastných nemocenského pojištění.
V procesních předpisech a předpisech upravujících soudní a správní poplatky se provádějí potřebná terminologická doplnění a úpravy.
V návaznosti na zákon o důchodovém pojištění bude potřebné provést ještě změny v zákoně o zaměstnanosti a v zákoně o daních z příjmů. Vzhledem k tomu, že se připravuje novelizace těchto zákonů nezávisle na zákonu o důchodovém pojištění, a to rovněž s účinností od 1. ledna 1996, budou potřebné změny uvedených zákonů v návaznosti na zákon o důchodovém pojištění provedeny v rámci těchto novelizací.
Pokud jde o ekonomický dopad předloženého návrhu zákona, bude pouze zvýšení důchodu pro bezmocnost (čl. I a čl.XI) mít finanční dopad, a to ve výši cca 400 mil. Kč ročně. Tento finanční dopad je však zahrnut ve vyčíslení dopadu zákona o důchodovém pojištění, takže v důsledku schválení předloženého návrhu zákona nevzniknou nové nároky na státní rozpočet.
Zvláštní část
K článku I
K bodu 1
Zvýšení důchodu pro bezmocnost se zachovává jako dávka důchodového zabezpečení, která bude náležet k důchodu poskytovanému z důchodového pojištění. Dávka nebyla převzata do nového systému důchodového pojištění, z něhož se budou poskytovat pouze důchody. Zvýšení důchodu pro bezmocnost bude v budoucnu zařazeno do systému pomoci zdravotně postiženým občanům, a proto jeho úprava v zákoně o sociálním zabezpečení je pouze dočasná. Z tohoto důvodu se také nenavrhují zásadní změny v charakteru a podmínkách dávky ani ve výši dávky.
Navrhuje se určité zvýšení částek u jednotlivých typů bezmocnosti, a to ve výši 100 Kč měsíčně a dále zvýšení limitu, do něhož se dávka spolu s důchodem poskytuje; dosavadní způsob úpravy tohoto limitu je překonaný novou právní úpravou důchodového pojištění.
K bodům 2 až 5
V zákoně o sociálním zabezpečení se provádějí v návaznosti na návrh zákona o důchodovém pojištění potřebné převážně terminologické úpravy a dále se vypouštějí nadbytečná ustanovení.
K bodům 6 a 7
Úprava nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se zásadně nemění; i nadále bude jejich účast na tomto pojištění dobrovolná. Navrhují se pouze ty změny, které vyplývají ze změn z účasti těchto osob na důchodovém pojištění.
To znamená, že ani v nemocenském pojištění již nebude existovat pojem "spolupracující osoba", neboť tyto osoby budou - stejně jako v důchodovém pojištění - považovány rovněž za osoby samostatně výdělečně činné.
Vzhledem k tomu, že splnění podmínky stanovené pro povinnou účast osoby samostatně výdělečně činné na důchodovém pojištění v jednom kalendářním roce (t.j. dosažení určité výše příjmu ze samostatné výdělečné činnosti) se zjistí až po uplynutí takového kalendářního roku (na rozdíl od dosud platné právní úpravy účast na důchodovém pojištění v jednom kalendářním roce nebude záviset na příjmu ze samostatné výdělečné činnosti dosažené v předchozím kalendářním roce), není již možno vázat účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění též na její účast na důchodovém pojištění. Proto se navrhuje, aby se k účasti na nemocenském pojištění mohla přihlásit ta osoba samostatně výdělečně činná, která platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění.
S přihlédnutím k velkému počtu dílčích změn v jednotlivých ustanoveních části šesté se volí její nové znění; novelizace jednotlivých ustanovení by byla roztříštěna do řady bodů, a proto málo přehledná.
K článku II
K bodům 1 a 45
Ustanovení reagují na terminologickou změnu od pojmu "důchodové zabezpečení" směrem k pojmu "důchodové pojištění", který je zaváděn zákonem o důchodovém pojištění.
K bodu 2 a 98
Zvýšení důchodu pro bezmocnost zůstává jedinou dávkou z důchodového zabezpečení jako pozůstatek tohoto dřívějšího systému, kterou zákon o důchodovém pojištění nepřejímá, ale ani neruší. Je však účelné, aby řízení o této dávce probíhalo podle stejných principů jako o důchodech.
K bodům 3, 32, 40, 67, 68 a 85
Zákon o důchodovém pojištění nepřejímá některé druhy důchodů (za výsluhu let, manželky a sociální) ani institut zvýšení důchodu, který je jediným zdrojem příjmu (v přechodných ustanoveních uvedeného zákona jsou tyto důchody a institut transformovány); rovněž tak neomezuje výplatu důchodu do ciziny kromě nezbytných úprav vyplývajících z mezinárodních zvyklostí. Proto je třeba ustanovení upravující tyto zanikající instituty patřičným způsobem upravit.
K bodům 4 a 16
Veškerá ustanovení procesního charakteru vztahující se k důchodům se soustřeďují do zákona ČNR č.582/1991 Sb., a proto je třeba odkaz na zákon o sociálním zabezpečení zrušit.
K bodům 5, 9, 18, 33, 53 až 55, 76 a 93
Zákon o důchodovém pojištění již nerozlišuje z hlediska účasti na důchodovém pojištění a plnění příslušných povinností postavení osoby samostatně výdělečně činné a spolupracující osoby, a proto se v zákoně navazujícím vypouštějí ustanovení upravující provádění sociálního zabezpečení spolupracujících osob. Dále se vymezuje pojem osoby samostatně výdělečně činné a výkon samostatné výdělečné činnosti, a to odkazem na zákon o důchodovém pojištění (§ 9).
K bodům 6 a 64
Zákon o důchodovém pojištění (§ 5 odst.1 písm.r) a odst.3 věta druhá) umožňuje započítat jako náhradní dobu pojištění dobu péče o dítě i muži. Protože jde o nový typ doby, kde může docházet ke sporům mezi pečujícími osobami, navrhuje se, aby o tom, kdo v rozhodné době o dítě pečoval, vydávala okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí ve správním řízení; přitom by byl přípustný i opravný prostředek k soudu.
Obdobná úprava se navrhuje i v oblasti zápočtu doby péče o blízkou osobu za stanovených podmínek.
K bodům 7 a 33
Kromě osob pracujících v cizině zavádí zákon o důchodovém pojištění možnost dobrovolného pojištění i v dalších případech, a proto je třeba okruh těchto osob a jejich povinnosti upravit (viz bod 46).
K bodům 8, 13, 14 a 50
Navrhuje se posílení pravomocí okresních správ sociálního zabezpečení vůči ošetřujícím lékařům i s možností příslušných sankcí při neplnění jejich povinností. Návrh sleduje posílení zábran proti neodůvodněným pracovním neschopnostem. Dále se zpřesňují úkony ošetřujících lékařů při kontrolách dočasné pracovní neschopnosti.
K bodu 10
Oprávnění iniciovat kontrolní lékařskou prohlídku se rozšiřuje o úřady práce, pro jejichž činnost je takový úkon často potřebný. Dále se ukládá okresní správě sociálního zabezpečení povinnost sdělit výsledek kontrolní lékařské prohlídky orgánu, který dal k jejímu provedení podnět, a to v zájmu jeho informovanosti.
K bodům 11 a 72
Ustanovení reagují na možnost volby ošetřujícího lékaře, a proto se vypouští odchylka v určení místní příslušnosti podle zdravotnického zařízení na závodech.
K bodům 12, 41, 54, 60 a 72
Ustanovení reagují na terminologické změny v oblastech výkonu vazby a trestu odnětí svobody.
K bodu 15
Vypouští se odkaz na důchod manželky, který podle zákona o důchodovém pojištění již nebude dávkou poskytovanou z tohoto pojištění; dále se vypouští zmocnění pro ministerstvo vnitra, neboť podle Ústavy nelze úpravu působnosti svěřovat pověření.
K bodu 17
Zákonem se vymezuje potřebná součinnost matričních úřadů a České správy sociálního zabezpečení.
K bodu 19
Posiluje se ochrana osobních údajů o občanech.
K bodu 20
Ustanovení, které se doplňuje zákonem, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, se dále upřesňuje ve vztahu k dávkám a službám sociální péče.
K bodu 21
Navrhuje se prodloužit období, po které může trvat snížení resp. zvýšení počtu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, aniž by to mělo za následek změnu zaměstnavatele z velké organizace na malou organizaci či naopak. Touto úpravou se snižuje administrativní zatěžování jak zaměstnavatelů, tak i okresních správ sociálního zabezpečení.
K bodu 22
Celé ustanovení § 18 se nově formuluje a souhrnně a přesně se stanoví, kdo provádí nemocenské pojištění u jednotlivých skupin pojištěnců; přitom se provádějí též potřebné terminologické úpravy. Vychází se přitom z formulací použitých v návrhu zákona o důchodovém pojištění u okruhu osob účastných důchodového pojištění, aby byla jednotná dikce, která by odpovídala platnému právnímu stavu.
K bodům 23, 29 a 39
Protože vstup poživatele důchodu do zaměstnání bude podle zákona o důchodovém pojištění ovlivňovat nárok na důchod či na jeho výplatu jen v omezeném počtu typů případů, zužuje se evidenční a ohlašovací povinnost zaměstnavatelů na nezbytný rozsah údajů.
K bodům 24 a 49
Jedná se o legislativně-technickou úpravu (zpřesnění odkazu v návaznosti na bod 17).
K bodům 25, 68, 87, 88 a 97
Ustanovení organizačního a procesního charakteru, která byla dosud obsažena v zákoně o sociálním zabezpečení a týkala se důchodů z důchodového zabezpečení, se přejímají bez věcných změn.
K bodům 26 až 33
Na úseku evidenčních povinností a příslušností k plnění úkolů v důchodovém pojištění se provádějí nezbytné formulační úpravy, a to v návaznosti na okruh pojištěnců vymezený v zákoně o důchodovém pojištění a nový způsob výpočtu důchodů.
Protože zvláštní příspěvek horníkům již nebude příjmem, který se bude zahrnovat pro výpočet důchodu, omezuje se evidenční povinnost zaměstnavatelů datem účinnosti zákona o důchodovém pojištění.
K bodu 34
Stanoví se speciální povinnost okresním správám sociálního zabezpečení zasílat plátci důchodu potvrzení v případech, kdy osobě samostatně výdělečně činné je přiznán důchod ještě před podáním přehledu o vyměřovacím základu vyplývajícím z daňového přiznání, a to vzhledem k postupu při výpočtu důchodu u těchto osob podle zákona o důchodovém pojištění.
K bodům 35 až 37
Kromě nezbytných terminologických úprav týkajících se evidenčního listu důchodového pojištění a majících význam pro vyměření důchodů se zavádí povinnost pro úřady práce vést evidenční listy důchodového pojištění po dobu, kdy je občan veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, a plnit úkoly s tím související. Předpokládá se, že působnost těchto úřadů bude obsažena v novele zákona ČNR č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti. Dále se vypouštějí překonané evidenční povinnosti.
K bodu 38
Provádějí se formulační úpravy u institutu předstihového řízení, který se zachovává.
K bodu 42
Protože výplata důchodu nebude omezována pro pobyt důchodce ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, provádí se příslušná právní úprava. To platí přiměřeně i pro ústavní péči dlouhodobě těžce zdravotně postižené děti.
K bodům 43 a 44
V návaznosti na změny v podmínkách stanovených pro povinnou účast osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění (t.j. dosažení aspoň stanovené výše příjmu v kalendářním roce, za který se tato účast posuzuje, a nikoliv v předchozím kalendářním roce) se pro osobu samostatně výdělečně činnou stanoví namísto povinnosti přihlašovat se k důchodovému pojištění a odhlašovat se z něho povinnost oznamovat stanovené skutečnosti. Tyto skutečnosti budou rozhodné jednak pro určení povinnosti takové osoby platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění jednak pro určení dne vzniku, resp. zániku její účasti na důchodovém pojištění. "Povinný" vznik a zánik účasti na důchodovém pojištění bude posuzovat okresní správa sociálního zabezpečení na základě ohlášených skutečností a na základě "Přehledu o příjmech a výdajích", který je osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Přitom lhůta pro splnění oznamovací povinnosti se navrhuje delší, než byla dosud lhůta stanovená pro podání přihlášky k důchodovému zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.
Osoba samostatně výdělečně činná tedy již nebude mít povinnost přihlašovat se k důchodovému pojištění, ani povinnost odhlašovat se z něho. Dává se jí však možnost, aby se k tomuto pojištění přihlásila dobrovolně. Této možnosti budou využívat buď ty osoby samostatně výdělečně činné, které nejsou v kalendářním roce povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a které je přesto platit chtějí (např. proto, aby se mohly přihlásit k účasti na nemocenském pojištění), nebo ty osoby samostatně výdělečně činné, kterým povinná účast na důchodovém pojištění nevznikla z důvodu nízkých příjmů a které chtějí být proto pojištění účastny.
V zájmu zamezení sporů o tom, zda osoba samostatně výdělečně činná splnila oznamovací povinnost dostatečně či ve stanovené lhůtě, se navrhuje, aby ji byla povinna plnit písemně.
Pro oznamování zahájení samostatné výdělečné činnosti se navrhuje forma předepsaného tiskopisu, a to proto, aby podle údajů, které budou na tiskopise uvedené, mohla příslušná okresní správa sociálního zabezpečení ověřit, zda skutečně jde o osobu samostatně výdělečně činnou, která je oprávněna vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (např. že má příslušné živnostenské oprávnění). Tiskopis má také sloužit osobě samostatně výdělečně činné k jejímu seznámení se se všemi údaji, které má oznamovat. Pro oznámení dalších skutečností, které způsobují ze zákona zánik účasti na důchodovém pojištění, se nebude předepsaný tiskopis vyžadovat, neboť pro orientaci osob samostatně výdělečně činných o jejich povinnostech není v těchto případech nutný.
Ze stejných důvodů, na základě kterých se navrhuje plnění oznamovací povinnosti o zahájení samostatné výdělečné činnosti na předepsaném tiskopisu, se navrhuje, aby i dobrovolné přihlášení se k důchodovému pojištění a k nemocenskému pojištění realizovala osoba samostatně výdělečně činná na předepsaném tiskopisu. Naproti tomu pro odhlášení osoby samostatně výdělečně činné z účasti na těchto druzích pojištění postačí pouze písemná forma; předepsaný tiskopis se nevyžaduje.
K bodu 46
Ustanovení souhrnně upravuje povinnosti osob dobrovolně účastných na důchodovém pojištění ve vztahu ke vzniku a zániku účasti na důchodovém pojištění. Zatímco pro přihlášku je předepsána forma tiskopisu, u odhlášek bude postačovat písemný úkon bez tiskopisu.
K bodu 47
Vzhledem k nové úpravě kontroly podmínky podstatného poklesu výdělku poživatelů částečného invalidního důchodu se stanoví povinnosti těchto občanů podávat přehled o rozhodných příjmech a upravuje se postup (zastavení výplaty důchodu) při nesplnění této povinnosti.
K bodům 48, 51 a 52
Na úseku ukládání pokut se provádění nezbytné změny vyplývající z nově koncipovaných povinností jednotlivých subjektů.
K bodům 56 až 59 a 61 až 63
Na úseku podávání žádostí o důchod a prokazování rozhodných skutečností se provádějí nezbytné dílčí úpravy legislativně-technické a dále terminologické změny.
K bodu 65
Jde o legislativně-technickou úpravu vyplývající ze zrušení ustanovení, na něž je odkazováno.
K bodu 69
Rozšiřuje se okruh druhů písemností, které je nutno z hmotněprávních důvodů zasílat do vlastních rukou občana.
K bodům 70 a 71
V oblasti přechodu z pracovní neschopnosti do příslušného stupně invalidity se provádějí nezbytná upřesnění. Při zahájení tohoto řízení nebyl jednoznačně (na rozdíl od zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců a vyhlášky č.31/1993 Sb.) upraven zápočet předchozích pracovních neschopností.
K bodům 73 až 75
Provádějí se nezbytné terminologické úpravy na úseku náhrad výdajů v souvislosti s řízením o důchodech. Řízení o náhradách je řízením správním s vyloučením soudního přezkumu.
K bodu 77
Stejně jako nemá odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o povolení splátek dlužného pojistného a penále, navrhuje se, aby odkladný účinek nemělo ani odvolání proti rozhodnutí, jímž se povolení splátek dlužného pojistného a penále ruší.
K bodům 78, 79 a 95
Provádějí se upřesnění na úseku řízení ve vztahu k charakteru řízení a určení příslušnosti.
K bodům 80 až 84 a 86
Provádějí se nezbytné dílčí úpravy v oblasti řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil, které spočívají v přizpůsobení ustanovení o řízení na tomto úseku obecné právní úpravě s respektováním nezbytných odchylek. Takovouto odchylkou však již nemá být vyloučení soudního přezkumu; vzhledem k tomu, že nároky příslušníků ozbrojených sil jsou zakotveny stejně jako nároky ostatních občanů v zákoně o důchodovém pojištění, a to shodně a s přihlédnutím k jednotné úpravě placení pojistného, není důvodné odpírat těmto příslušníkům právo soudní ochrany jejich nároků v důchodovém pojištění.
K bodu 89
Doplňuje se určení místní příslušnosti okresní správy sociálního zabezpečení pro účely řízení ve věcech nemocenského pojištění a ve věcech pojistného v případech, kdy je účastníkem řízení osoba samostatně výdělečně činná, která nemá na území České republiky trvalý pobyt.
K bodu 90
V návaznosti na úpravu podmínek výplaty starobního důchodu při výdělečné činnosti se řeší zastavení výplaty tohoto důchodu při nesplňování stanovených podmínek, a to na základě ohlašovací povinnosti zaměstnavatele. Dále se v tomto bodě upravuje zúčtování částek vyplacených na vdovském důchodu po jeho zániku s částkou ve výši dvanácti splátek náležející podle zákona o důchodovém pojištění, aby nedocházelo k dvojím platbám.
K bodům 91 a 92
Jde o legislativní upřesnění.
K bodu 94
Zakládá se možnost ukládat pokuty za porušení povinnosti mlčenlivosti i osobám přizvaným k některým druhům řízení.
K bodu 96
Umožňují se účetní odpisy dluhů v nepatrných částkách, jejichž vymáhání a účetní evidence jsou administrativně neekonomické.
K bodu 99
Zrušují se dosavadní přechodná ustanovení, která měla časově omezenou účinnost a nově se stanoví, kdo bude plnit po přechodnou dobu úkoly organizace u interních vědeckých aspirantů.
K bodům 100 a 101
Jde o legislativně-technická opatření vyplývající z nové terminologie používané v zákoně o důchodovém pojištění. Neaktuální odkazy pod čarou se vypouštějí.
K článku III
K bodům 1 až 6
Okruh poplatníků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se v návaznosti na okruh osob účastných důchodového pojištění zpřesňuje, a to tak, aby tyto okruhy byly věcně i formulačně shodné.
K bodu 7
Podle nové definice osob samostatně výdělečně činných, která je obsažena v zákoně o důchodovém pojistění, budou tzv. spolupracující osoby považovány rovněž za osoby samostatně výdělečně činné. Proto i tyto osoby budou platit pojistné samy za sebe, takže není třeba již stanovit, že osoby samostatně výdělečně činné jsou poplatníky pojistného i za spolupracující osoby.
Pro některé osoby samostatně výdělečně činné se zakládá povinnost platit pouze zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tzn., že za dobu, kdy budou povinny tyto zálohy platit, nebudou zároveň poplatníky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, neboť nebudou účastny důchodového pojištění z důvodu malých příjmů. Jedná se o ty osoby samostatně výdělečně činné, které v kalendářním roce předcházejícím roku, za který se mají tyto zálohy platit, byly povinně účastny důchodového pojištění (tzn. dosáhly vysokých příjmů), ale v dalším roce jim již účast na tomto pojištění povinně nevznikla.
Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění budou platit jen pojistné na důchodové pojištění, t.j. nebudou poplatníky příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (tomu bude odpovídat i vyloučení nároku na hmotné zabezpečení podle předpisů o zaměstnanosti). Osoby vykonávající zaměstnání v cizině tedy již nebudou představovat samostatnou kategorii poplatníků.
K bodům 8 až 10
Definice vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro stanovení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zásadně nemění. I nadále je tímto základem částka, kterou si osoba samostatně výdělečně činná sama určí.
Při určení minimální výše tohoto základu se i nadále bude vycházet z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (po odpočtu výdajů) podle daňových předpisů. Protože však příjmy některých osob, které se pro účely účasti na důchodovém pojištění a tím i pro placení pojistného považují za osoby samostatně výdělečně činné, se podle daňových předpisů považují za příjmy ze závislé činnosti nebo za příjmy z tzv. ostatní činnosti (např. příjmy soudních znalců a tlumočníků), je třeba se u těchto osob odchýlit při vymezení charakteru jejich příjmů od daňových předpisů.
Absolutní minimální výši vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, t.j. částku, pod níž nesmí její vyměřovací základ klesnout, se navrhuje nevázat na výši minimální mzdy, ale na částku, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro výpočet důchodu, t.j. na částku, z níž se odvozuje i povinná účast osoby samostatně výdělečně činné na důchodovém pojištění podle zákona o důchodovém pojištění. Přitom tato absolutní minimální výše vyměřovacího základu bude platit pro všechny osoby samostatně výdělečně činné, tedy i pro ty, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost vedle svého zaměstnání nebo při pobírání důchodu. K 1.1.1996 má výše částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro výpočet důchodu, činit 4 500 Kč, což znamená, že minimální roční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné v roce 1996 bude činit 13 500 Kč. Jedná se tedy o nepatrné zvýšení oproti roku 1995, kdy tento základ činil 13 200 Kč.
Při určování vyměřovacího základu osob dobrovolně účastných důchodového pojištění je nutné stanovit jednak jeho dolní limit, jednak pravidla pro zápočet příslušné částky pro účely ročního vyměřovacího základu tzv. indexací. Z praktických důvodů je účelné tyto prvky vázat na právní stav platný v době, kdy se pojistné platí, nikoli podle právního stavu platného v době, za kterou se bude pojistné platit.
K bodům 11 a 12
Vzhledem k tomu, že spolupracující osoby se budou považovat za osoby samostatně výdělečně činné, je třeba vypustit úpravu týkající se spolupracujících osob.
K bodům 13 až 15
Upravují se procentní sazby pojistného u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění. Vzhledem k tomu, že tyto osoby mohou platit pojistné zpětně, stanoví se, že se v tomto případě použije sazba platná v kalendářním roce, ve kterém se pojistné platí, nikoliv sazba platná v době, za kterou se pojistné platí; tento způsob je jednodušší, neboť se nemusí zjišťovat sazby platné v minulosti (přitom někdy to může být i značný časový odstup).
Dosavadní úprava zvýšení sazeb pojistného při rychlejším růstu mezd, než by odpovídalo cenovému vývoji se vypouští; toto sankční zvyšování pojistného není vhodným nástrojem proti inflaci (také až dosud nebylo použito).
K bodu 16
Dosavadní úprava se doplňuje o řešení situace, kdy v kalendářním měsíci není zaměstnanci zúčtován příjem v peněžní formě, ale pouze v naturální formě, a přitom jde o naturální příjem, z něhož se platí pojistné na sociální zabezpečení.
K bodům 17 a 18
Navrhovaná úprava zabraňuje v praxi se vyskytujícím situacím, kdy zaměstnavatelé, kteří opožděně odvedou pojistné na sociální zabezpečení, dodatečně oznamují příslušné správě sociálního zabezpečení změnu výplatního termínu (a tím i dne splatnosti pojistného), aby se vyhnuli povinnosti platit penále.
K bodům 19, 42 a 43
Provádí se terminologická úprava vzhledem ke změnám pojmů v jiných právních předpisech.
K bodu 20
Upravuje se postup při úmrtí poplatníka pojistného; přitom se přebírají dosavadní principy a mění se tak, že se vypouští spolupracující osoba a doplňuje se osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění.
K bodům 21 a 22
I nadále bude platit většina osob samostatně výdělečně činných pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti formou záloh s jejich následným zúčtováním, jehož výsledkem bude buď doplatek nebo přeplatek. Některé osoby samostatně výdělečně činné, t.j. ty, které neměly povinnost platit zálohy na pojistném (příspěvku), budou povinny platit najednou (t.j. po předložení přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za příslušný kalendářní rok) celé pojistné (příspěvek).
K bodu 23
Povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se - s ohledem na změnu v podmínkách účasti osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění - váže nikoliv na účast osoby samostatně výdělečně činné na důchodovém pojištění v kalendářním roce, ve kterém se tyto zálohy platí, ale na její účast na tomto pojištění v předchozím kalendářním roce. Zároveň se umožňuje, aby i ta osoba samostatně výdělečně činná, která nebyla účastna důchodového pojištění v předchozím kalendářním roce , měla možnost je platit, a to tím, že se dobrovolně přihlásí k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce. Této možnosti budou využívat zejména ty osoby samostatně výdělečně činné, které zahájily samostatnou výdělečnou činnost, neboť v roce zahájení této činnosti není uložena povinnost platit zálohy na pojistné.
Přitom prvním měsícem, za který se zálohy na pojistné povinně platí, je až kalendářní měsíc, v němž byl nebo měl být předložen přehled o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné za předchozí kalendářní rok, resp. ve kterém se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění, a nikoliv tedy leden takového kalendářního roku. Přihlásí-li se osoba samostatně výdělečně činná dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění až po uplynutí kalendářního roku, za který se k této účasti přihlašuje, není povinna zálohy platit (musí zaplatit až celé pojistné), ale umožňuje se jí, aby najednou zaplatila určitou částku jako tzv. jednorázovou zálohu na pojistné, kterou později zúčtuje s pojistným, a to v závislosti na dosažených příjmech a výdajích za takový kalendářní rok.
K bodu 24
Dosavadní úprava stanovení výše záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, včetně možností jejího snížení, jakož i úprava jejich splatnosti a způsobu jejich zúčtování se osvědčila, a proto se nenavrhují její zásadní změny.
Pouze minimální výše měsíčního vyměřovacího základu, z něhož se záloha na pojistné stanoví procentní sazbou, se již neodvozuje z minimální mzdy, ale - obdobně jako u vyměřovacího základu za kalendářní rok - se odvozuje z částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro výpočet důchodu.
Změna se navrhuje u lhůty stanovené pro splatnost doplatku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, resp. pro splatnost celého tohoto pojistného v případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná nebyla povinna platit zálohy na pojistné. Pro počátek této osmidenní lhůty bude totiž rozhodný den, kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích, a nikoliv den podání daňového přiznání, jak tomu bylo dosud. Touto změnou dochází k posunu splatnosti doplatku pojistného, resp. pojistného na pozdější termín.
K bodu 25
Stanovení výše pojistného na nemocenské pojištění, ani způsob jeho placení a jeho splatnost se věcně nemění.
K bodu 26
Dosavadní úprava podávání přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti se zachovává s tím, že délka lhůty pro podání tohoto přehledu se prodlužuje z dosavadních osmi dnů na jeden měsíc a že pro počátek této lhůty bude vždy rozhodující den, ve kterém nejpozději mělo být podáno daňové přiznání, a nikoliv den, ve kterém bylo skutečně podáno (a to ani tehdy, kdy bylo podáno před uplynutím stanovené lhůty).
Pokud jde o úpravu oznamování dodatečných změn výše příjmů nebo výdajů ze samostatné výdělečné činnosti, dosavadní postup se v zásadě rovněž zachovává. Doplňuje se pouze o řešení situací, kdy v důsledku dodatečné změny se buď sníží příjem osoby samostatně výdělečně činné tak, že jí "zpětně" zanikne povinná účast na důchodovém pojištění, anebo se tento příjem naopak zvýší tak, že jí "zpětně" vznikne povinná účast na tomto pojištění.
Protože při stanovení výpočtového základu pro důchodové účely je základním prvkem vyměřovací základ za kalendářní měsíc, stanoví se způsob placení pojistného na dobrovolné důchodové pojištění rovněž za celé kalendářní měsíce. Pro placení tohoto pojistného je účelné stanovit určité časové limity dané podáním žádosti o důchod (obecně), resp. zpětnou lhůtou účelně diferencovanou (delší při době zaměstnání v cizině, kratší v případě nepracujících osob). Jelikož pro stanovení výpočtového základu je rozhodující tzv. indexace skutečných vyměřovacích základů odlišená podle kalendářních roků, v nichž byly dosaženy, nebo na které bylo zaplaceno "dobrovolné" pojistné, je třeba, aby osoba dobrovolně účastná důchodového zabezpečení určila kalendářní měsíce, za které pojistné platí.
K bodu 27
Jedná se o formulační úpravu vzhledem k legislativní zkratce zavedené v § 13 odst.2 (bod 22).
K bodům 28 a 32
Cílem navrhované úpravy je zabránit, aby nebyla z moci úřední rušena rozhodnutí o povolení splácet dlužné pojistné a penále formou splátek v těch případech, kdy tzv. "běžné" pojistné bylo plátcem zaplaceno později z důvodu jeho odeslání na jiné místo anebo bylo zaplaceno v nižší částce z důvodu přeplatku na dávce nemocenského pojištění.
K bodu 29
U osob dobrovolně účastných důchodového pojištění se vzhledem k charakteru jejich účasti neukládá postih ve formě penále. Doba, za kterou se přihlásily k účasti na důchodovém pojištění a za kterou nezaplatily pojistné, se jim však nebude započítávat jako pojištěná doba pro účely důchodového pojištění.
K bodům 30 a 31
Důvodem pro zrušení rozhodnutí o povolení platit dluh na pojistném a na penále formou splátek je podle dosavadní úpravy též to, že dlužník vstoupil do likvidace nebo byl prohlášen konkurz či vyrovnací řízení na jeho majetek. Proto se navrhuje, aby v případech, kdy byl podán návrh na takovýto postup vůči dlužníkovi, nebylo vydáváno rozhodnutí o povolení splátek, neboť by muselo být opět zrušeno.
K bodům 33 a 34
Porušení nově uložených povinností se navrhuje sankcionovat obdobně jako porušení stávajících povinností pokutami.
K bodům 35 až 37
Pořadí úhrady dlužných závazků z oblasti pojistného se navrhuje stanovit obdobně, jako je toto pořadí stanovené od 1.1.1995 v oblastí daní, tzn. že penále se uhrazuje až po uhrazení pojistného.
Zároveň se, pokud jde o osoby samostatně výdělečně činné, rozlišují splatné závazky z oblasti pojistného na důchodové pojištění a splatné závazky z oblasti pojistného na nemocenské pojištění. Tím se odstraňuje nedostatek dosavadní úpravy, kdy v případě, že osoba samostatně výdělečně činná neplatila pojistné na nemocenské pojištění, ale platila zálohy na pojistné na důchodové pojištění, nemohlo dojít k zániku její účasti na nemocenském pojištění, tak jak to úprava účasti osob samostatně výdělečně činných na tomto pojištění předpokládala. To působilo v praxi značné problémy a zvýšené náklady, neboť dlužné pojistné na nemocenské pojištění muselo být penalizováno a vymáháno; dále ne vždy bylo poplatníkům zřejmé, kdy vlastně došlo ke splacení jejich dluhu a od kdy jim běží penále v důsledku započítání jejich platby na úhradu dřívějšího dluhu.
K bodu 38
Vymezuje se pojem samostatné výdělečné činnosti ve vztahu k tzv. spolupráci.
K bodům 39 a 40
Ustanovení se formulačně přizpůsobuje platnému právnímu stavu; dosavadní formulace z roku 1992 vycházela z tehdejšího vymezení kompetencí republik a ČSFR v oblasti ozbrojených sil a služeb, a proto zákon výslovně neuváděl mezi poplatníky vojáky z povolání (kteří však poplatníky byli vzhledem k obecné formulaci § 25 odst.2).
K bodu 41
Vzhledem k tomu, že do 31.prosince 1998 jsou účastni důchodového a nemocenského pojištění také interní vědečtí aspiranti, budou do tohoto data také poplatníky pojistného.
K článku IV
K bodu 1
V zákoně se souhrnně vymezuje okruh osob účastných nemocenského pojištění zaměstnanců (osoby samostatně výdělečně činné jsou účastny nemocenského pojištění podle části šesté zákona o sociálním zabezpečení, srov. čl.I bod 6, a osoby ve služebním poměru jsou účastny nemocenské péče v ozbrojených silách podle zákona č.32/1957 Sb., ve znění pozdějších předpisů); tento okruh je vymezen shodně s poplatníky pojistného na sociální zabezpečení, a to jak věcně, tak formulačně.
K bodům 2, 6 a 9
Vypouštějí se nepraktická ustanovení.
K bodu 3
Ustanovení se formulačně upravuje, aby bylo ve shodě s předpisem upravujícím dočasnou pracovní neschopnost; dosavadní vymezení v zákoně o nemocenském pojištění zaměstnanců bylo užší.
K bodům 4, 5 a 7
Ustanovení se formulačně přizpůsobují navrhovaným předpisům.
K bodu 8
Časově omezená účast interních vědeckých aspirantů vyplývá ze zákona o důchodovém pojištění.
K článku V
V zákoně o sociální potřebnosti se u příspěvku při péči o blízkou a jinou osobu nově konstruuje výše této dávky vzhledem k tomu, že zákon o důchodovém pojištění nepřejímá institut úpravy důchodu z titulu jediného zdroje příjmu. Vzhledem k charakteru příspěvku se při stanovení jeho výše navrhuje vycházet z životního minima občana, který o blízkou nebo jinou osobu pečuje.
K článku VI
V zákoně o všeobecném zdravotním pojištění se neprovádějí věcné změny, nýbrž ve vazbě na vymezení okruhu osob účastných nemocenského pojištění (čl. IV bod 1) se shodně formuluje i okruh osob, které jsou poplatníky pojistného na všeobecné zdravotní pojištění jako osoby v pracovním nebo obdobném poměru. Rovněž další dílčí úpravy navazují na změny provedené v předpisech v oblasti sociální.
K článkům VII až IX
Reaguje se na nový systém důchodového pojištění, který již v kontextu pojmů užívaných v novelizovaných zákonech nelze podřadit pod některý jimi vyjmenovávaný institut.
K článku X
Podle zákona o důchodovém pojištění bude doba zaměstnání v cizině před 1.5.1990 započítávána jako doba zaměstnání, jen když za tuto dobu bude zaplaceno pojistné. V navrhované úpravě se stanoví, jak bude pojistné placeno a jak bude indexován vyměřovací základ pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu; přitom se vychází ze stejných principů, jaké jsou v článku III navrhovány pro osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění po 31.12.1995.
K článku XI
Zvýšení důchodu pro bezmocnost se podle článku I stanoví v nové výši. Vzhledem k tomu, že plátci důchodů nemají ve své evidenci všechny potřebné údaje pro automatickou úpravu této dávky, stanoví se, že zvýšení této dávky se provede na základě žádosti.
Změna v okruhu osob samostatně výdělečně činných, které jsou povinny platit zálohy na pojistné, stejně jako změna, podle níž zaniká institut tzv. spolupracující osoby, si vyžadují přijetí přechodných ustanovení.
Protože účast spolupracující osoby na důchodovém zabezpečení zaniká ze zákona dnem 31.12.1995, nebude se vyžadovat, aby v takovém případě byla spolupracující osoba odhlašována z této účasti, neboť by se jednalo o zbytečnou administrativu. Jinak však je třeba, pokud jde o přihlašování se k účasti na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, jakož i odhlašování se z něho za dobu před 1.1.1996, postupovat podle předpisů platných před tímto datem.
Pro stanovení povinnosti platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění po 31.12.1995 se rozlišuje mezi těmi osobami samostatně výdělečně činnými, které i před 1.1.1996 byly považovány za osoby samostatně výdělečně činné, a těmi osobami, které před tímto datem byly považovány pouze za spolupracující osoby. "Bývalé" spolupracující osoby nebudou povinny platit v roce 1996 zálohy na pojistné na důchodové pojištění. Pokud však taková osoba bude chtít tyto zálohy platit, musí se dobrovolně přihlásit k účasti na důchodovém pojištění v roce 1996; v takovém případě bude mít možnost platit tyto zálohy v minimální výši, i když v roce 1995 dosáhla ze "spolupráce" vysokých příjmů. Naproti tomu osoby, které i před 1.1.1996 byly osobami samostatně výdělečně činnými, budou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, a to za těchto podmínek: ta osoba samostatně výdělečně činná, která tyto zálohy platila v roce 1995, bude v jejich placení pokračovat až do měsíce, v němž podá přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za rok 1995; v období po podání tohoto přehledu budou povinny platit zálohy na pojistné ty osoby samostatně výdělečně činné, které v roce 1995 dosáhly takové výše příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (po odpočtu výdajů), která by jim povinně založila účast na důchodovém pojištění v roce 1996 (avšak podle podmínek stanovených předpisy platnými po 31.12.1995).
Pojistné za dobu před 1.1.1996 se bude platit podle předpisů platných před tímto datem, i když bude placeno v roce 1996. Bude-li však osoba samostatně výdělečně činná platit penále za dobu před 1.1.1996 až v roce 1996, bude takové penále považováno vždy za penále placené z titulu dluhu na pojistném na důchodové pojištění. Tato úprava je nutná z důvodu úpravy pořadí, v jakém se od 1.1.1996 uhrazují dlužné částky pojistného a jeho příslušenství.
K článku XII
Vzhledem ke komplexnímu vymezení okruhu osob účastných nemocenského pojištění v zákoně o nemocenském pojištění zaměstnanců (čl. IV bod 1) se zrušují ustanovení, která dosud upravovala účast některých skupin osob na nemocenském pojištění.
K článku XIII
Vzhledem k rozsáhlejším změnám některých zákonů podle tohoto návrhu se navrhuje vyhlásit ve Sbírce zákonů jejich úplné znění.
K článku XIV
Účinnost zákona se navrhuje shodně se zákonem o důchodovém pojištění.