Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ivan Pilip zaslal dopisem ze dne 23. května 1995 odpověď na interpelaci poslance Bohuslava Kuby.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ivana Pilipa na interpelaci poslance Bohuslava Kuby. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Ministr školství,

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ve věci dodržování zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména zákona č. 171/1990 Sb., Vám sděluji:

Školy zřizované obcemi, školskými úřady nebo ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen "státní školy") jsou povinny podle § 39 odst. 1 vyučovat podle učebních plánů a učebních osnov, které vydává ministerstvo školství. Učební osnovy Obecné školy a Občanské školy byly vydány naším ministerstvem a koncem školního roku 199211993 rozeslány na všechny základní školy. Veřejnost byla o tomto programu informována p. ministrem Piťhou v prvním čtvrtletí roku 1993 v televizní besedě k otázkám transformace školství, na které byli přítomni zástupci rodičů, pedagogických pracovníků a zástupci vysokých škol připravujících učitele. Podrobnější informace o projektu pak byly prezentovány v sérii rozhlasových vystoupení autorů projektu a zástupců MŠMT ČR a články v pedagogickém tisku.

Vzdělávací program obecné a občanské školy je prvním modelovým vzdělávacím programem, který byl připraven MŠMT ČR s cílem zásadně změnit vyučovací proces v základním vzdělávání. Úkazem vzdělávacího programu je respektovat a rozvíjet osobnost dítěte, orientovat ho ve světě a vytvořit u něj takový vzdělanostní základ, který by se mu stal východiskem k dalšímu vzdělávání.

Ověřování vzdělávacího programu obecné školy bylo zahájeno 1. 9. 1993 v souladu s § 58 zákona 171/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon?9/1984 Sb. Ověřování bylo a je řízeno ministerstvem školství (do 1. 1?. 1994 odborem 2?, od 1. 1?. 1994 samostatným oddělením 26) v souladu s výše uvedeným paragrafem 58. K ověřování přistupují všechny školy na bázi dobrovolnosti.

Podle vzdělávacího programu obecné školy pracovalo ve školním roce 1993/94 620 škol s 1054 třídami a 22339 žáky. Mezi učiteli a rodiči získal program velmi rychle podporu a ve školním roce 1994/95 byl proto rozšířen na 965 škol s 71034 žáky. V prvních až čtvrtých ročnících základní školy tedy podle tohoto programu pracuje více než čtvrtina všech žáků základní školy.

Podle vzdělávacího programu občanské školy (tvoří s obecnou školou ucelený vzdělávací program) pracuje od 1. 9. 1994 42 vybraných základních škol a gymnázií. K Vašim konkrétním dotazům uvádím:

1. O pokusném ověřování podle § 58 školského zákona rozhoduje ředitel věcně příslušného odboru ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který pak experimentální ověřování také řídí a vyhodnocuje. O ověřování obsahu Obecná a občanská škola tedy rozhodla tehdejší ředitelka odboru pro základní školství Mgr. Milena Fleissnerová, která je nyní vedoucí samostatného oddělení inovačních programů. Toto oddělení má pokusné ověřování Obecné a Občanské školy v pracovní náplni.

2. Věc řeší svým rozhodnutím ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

3. a 4. Školská veřejnost je informována jednak prostřednictvím školských úřadů,

pedagogických center, sdělovacích prostředků tak, jak to je v případě Obecné a Občanské školy a jednak prostřednictvím Věstníku MŠMT ČR, jak to bylo např. v případě přičlenění 5. ročníku k 1. stupni základní školy (Upravený učební plán, Věstník MŠMT č. 9 ročník 50, 1994).

5. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy využívá pokusné ověřování jednak k ověření dalšího vývoje ve školství a jednak vychází vstříc iniciativě učitelů a pedagogických pracovníků, kteří jsou ochotni hledat nové cesty. Tyto experimenty se sledují zejména prostřednictvím Výzkumného ústavu pedagogického a Výzkumného ústavu odborného školství v Praze a vyhodnocují. Na základě vyhodnocení se pak ministerstvo rozhodne, zda přistoupí k úpravě právního předpisu (např. vyhlášky) nebo k návrhu úpravy zákona (viz návrhy novel školských zákonů, které v současné době projednávají výbory Poslanecké sněmovny Parlamentu).

Druhá část interpelace se týká § 50 školského zákona. Upozorňuji, že uvedený paragraf se týká pracovního zařazení pedagogických pracovníků a tedy pracovně právních vztahů mezi zaměstnavatelem a učitelem. Nic však neříká o vztahu žáka a učitele a jeho oslovování. Oslovování, na které ve své interpelaci upozorňujete, vychází z dřívější praxe, kdy pedagogové na středních školách byli výslovně oprávněni používat titulu "středoškolský profesor". Oslovení vychází i z tradice z doby před r. 1948. Učitelé žákům ve středních školách, na rozdíl od základních škol, při oslovení zpravidla vykají; to také neupravuje zákon, ačkoli se o žácích v zákoně hovoří. oslovování žáků a učitelů se řídí pravidly slušného chování a úzu, který se mezi žáky a učiteli dodržuje. Nepovažuji za vhodné zasahovat a prosazovat centrálně stanovené uniformní oslovování učitelů, pokud praxe na školách nevybočuje z pravidel slušného chování a vžitých tradic.

Vážený pane poslanče, věřím, že jsem zodpověděl veškeré dotazy uvedené ve Vaší interpelaci.

S pozdravem Ivan Pilip

Vážený pan

Bohuslav Kuba

poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Nám. Svobody 12

389 01 Vodňany

Na vědomí:

Doc. Ing. Václav Klaus -předseda vlády

Milan Uhde - předseda Poslanecké sněmovny