Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička zaslal odpověď na otázku poslance Jiřího Drápely dopisem ze dne 13. března 1995.

Podle § 90 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky na otázku poslance Jiřího Drápely. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane předsedo,

k Vaší informaci přikládám kopii dopisu pro pana poslance Drápelu, který se na mne dne 1. 3. t.r. obrátil dotazem, zda mnou řízené ministerstvo vydalo pokyn či směrnici, dle kterých jsou nemocným občanům odebírány mimořádné výhody a invalidní důchody.

S pozdravem

Příloha: dle textu

Vážený pan

PhDr. Milan Uhde

předseda poslanecké sněmovny

Praha

Vážený pane poslanče,

k Vašemu dotazu ze dne 1. 3. 1995, zda mnou řízené ministerstvo vydalo pokyn či směrnici, dle kterých jsou nemocným občanům odebírány mimořádné výhody a invalidní důchody, sděluji:

Z právních předpisů o sociálním zabezpečení vyplývá, že u dávek a služeb, kde je nárok na ně odvozován od dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, je nutno zdravotní stav jejich poživatelů kontrolovat. Zákon o sociálním zabezpečení č. 100/1988 Sb. ustanovení § 106 mimo jiné umožňuje zastavení výplaty dávky nebo poskytování služby, jestliže se občan, jehož zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a občan byl na tuto možnost upozorněn. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve svém § 8 blíže stanoví působnost okresních správ sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů a vymezuje podmínky k uskutečňování tzv. kontrolních lékařských prohlídek, neboť náš systém sociálního zabezpečení nezná pojem "trvalá invalidita" nebo trvalý nárok na jiné dávky či služby sociálního zabezpečení. Kontrolní prohlídky se podle tohoto zákona provedou v době určené při předchozím jednání lékaře OSSZ, nebo zjistí-li se posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují její provedení, popřípadě se provede z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení. Tato právní úprava nebyla po věcné stránce v posledních deseti letech měněna.

Statistiky dokládají, že počty vyplácených invalidních důchodů a poskytovaných mimořádných výhod se v jednotlivých okresech liší více, než lze odůvodnit objektivně působícími faktory, k nimž náleží zdravotní stav a věková struktura obyvatelstva, dostupnost pracovních příležitostí a pod. Z rozdílů lze vyvodit především to, že významný vliv na zmíněné počty mají také faktory subjektivní, např. pracovní či rentová motivace tam žijících občanů. K omezení vlivu subjektivních faktorů v posudkové službě sociálního zabezpečení by mělo v dohledné době přispět i "Hodnocení poklesu výdělečné schopnosti u plné a částečné invalidity", s nímž jste jako poslanec jistě obeznámen, neboť jde o jednu z příloh projednávaného zákona o důchodovém pojištění.

K posuzování plné a částečné invalidity v okrese Blansko je nutno uvést, že poměr mezi nově přiznanými invalidními a částečnými invalidními důchody k počtu obyvatel okresu tam byl v rámci celé republiky v roce 1993 nejvyšší, 982/100.000, zatím co průměr celostátní byl 437/100.000 a v Jihomoravském regionu připadalo v průměru 515 invalidních a částečných invalidních důchodů nově přiznávaných na 100.000 tam žijících občanů. Uvedená čísla nesvědčí o tom že by posudková hlediska lékařů OSSZ v Blansku byla nepřiměřeně tvrdá. Je přirozené, že při kontrolních lékařských prohlídkách dochází na základě aktuálního zhodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti i ke změnám stupně invalidity. Ke snížení nebo odejmutí dochází např. tehdy, je-li zjištěno posudkově významné zlepšení zdravotního stavu, jeho dlouhodobá stabilizace, adaptace, uskutečněná rekvalifikace a tudíž schopnost výkonu jiného zaměstnání a pod. Naopak je zohledňováno i významné zhoršení zdravotního stavu, které vede k uznání vyššího stupně invalidity. V celostátním průměru činí celkový počet změn ve smyslu snížení nebo zvýšení asi 10% prováděných kontrol. V ostatních případech ke změně nedochází.

Závěrem Vás musím ubezpečit, vážený pane poslanče, že ministerstvo práce a sociálních věcí nevydalo žádný pokyn nebo nařízení, který by měnil nebo doporučoval změnit postup či posudková hlediska při uskutečňování kontrolních lékařských prohlídek na okresních správách sociálního zabezpečení. Ministerstvo proto nemůže učinit žádné opatření, které b omezilo počet prováděných kontrolních lékařských prohlídek nebo se snažilo předem ovlivňovat jejich výsledkem v tom či onom směru.

Je samozřejmé, že každý občan, který není srozuměn s prvoinstančním rozhodnutím ve věci sociálního zabezpečení, má zákonem zaručené právo zahájit opravné řízení a v něm se domáhat změny rozhodnutí, o jehož věcné správnosti pochybuje.

Podnět Sdružení zdravotně postižených občanů v Blansku byl předán České správě sociálního zabezpečení ke konkrétnímu přešetření jednotlivých tam uváděných případů.

Přijměte, prosím, podávané vysvětlení.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Jiří Drápela

poslanec PS PČR

Praha