Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Tomáše Štěrby na předsedu vlády Václava Klause. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Přílohy jsou k dispozici v organizačním odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny.

Poslanecký klub

Českomoravské unie středu

118 26 Praha 1, Sněmovní 4

Vážený pan

Doc. Ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády

České republiky

prostřednictvím

Váženého pana

PhDr. Milana Uhdeho

předsedy PS PČR

Vážený pane premiére,

do Parlamentu jsem byl zvolen v západočeském kraji a beru si tedy problémy týkající se tohoto regionu za vlastní.

V poslední době jsem se dozvěděl o určitých nesrovnalostech v oblasti privatizace zdravotnických zařízení v tomto regionu. Moje interpelace je adresována na Vás zejména z toho důvodu, že jedná o meziresortní záležitost, ve které postupují jednotlivé resorty naprosto rozdílně a nekoordinovaně, což má negativní dopad do praktického řešení problému.

Konkrétně se mi jedná o způsob privatizace Nemocnice s poliklinikou Sušice a privatizace Vojenských nemocnic v Klatovech a v Karlových Varech.

V prvním případě privatizace započala v roce 1992 a Okresní zdravotní rada v Klatovech stejně jako ředitel NSP Sušice ujišťovali potencionální privatizátory o tom, že privatizována má být pouze poliklinika. Těmito výroky se řídil i jeden ze zájemců o privatizaci, pan MUDr. Ladislav Korec a podal privatizační projekt v odpovídající podobě. K jeho velkému překvapení se dozvěděl z časopisu ČLK z č. 5 z května 1994, že měla být privatizována nikoliv pouze poliklinika, ale nemocnice s poliklinikou. Dne 30. 5. 1994 tedy doplnil a rozšířil svůj původní privatizační projekt i o záměr privatizovat celé zdravotnické zařízení, včetně nemocnice. Tento doplněk byl podáván již jménem Gabreta Hospital s. r. o., tj. společnosti, která byla pro účel privatizace založena. Privatizační projekty byly podány i ze strany Městského zastupitelstva v Sušici a skupiny zaměstnanců polikliniky v Sušici pod názvem Poliklinika Sušice s, r. o. Tyto privatizační projekty však zněly výhradně na privatizaci Polikliniky Sušice. Následující vývoj v sobě skrývá i určitý nádech absurdity, neboť dne 24. 1. 1995 pan náměstek ministra pro správu národního majetku a privatizaci sdělil panu dr. Korcovi pod č. j. 450/69/Če/95, že privatizační projekt, který byl v této věci podán pod č. 27213 zpracovaný na privatizaci majetku příspěvkové organizace Nemocnice s poliklinikou Sušice, nebyl rozhodnutím o privatizaci vydaným vládou ČR dne 21. 12. 1994 vybrán k realizaci. Ve stejném dopise se také říká, že předmětný majetek bude privatizován formou přímého prodeje předem určenému vlastníku. Konečný výsledek je takový, že byl odsouhlasen a zrealizován privatizační projekt předložený skupinou lékařů a je nutné zároveň konstatovat, že k realizaci došlo v souladu s tímto projektem, tj. byla privatizována pouze poliklinika a otázka privatizace nemocnice je doposud otevřená.

V současné době se dá hovořit i o určité destabilizaci zdravotního zabezpečení v Sušici a jejím okolí, protože díky oddělené privatizaci polikliniky dochází k hospodářské nejistotě v dalším fungování nemocnice. Ze současné konstrukce finančních vztahů ve zdravotním zabezpečení vyplývá, že zařízení ambulantního charakteru jsou podstatně ziskovější nežli lůžková zařízení. Budoucnost nemocnice v Sušici je tedy nejistá, o čemž svědčí např. i personální změny na místě ředitele nemocnice. V této souvislosti mám osobně dvě výhrady. Především u mne vznikají oprávněné pochyby o tom, zda proběhla privatizace tohoto zdravotnického zařízení zcela korektně. Zejména proto, že došlo v průběhu privatizačního procesu k dosti podstatným změnám privatizačního záměru (jedná se zejména o nejasnost, zda privatizovat polikliniku včetně lůžkového zařízení nebo bez něho) a zvolena byla varianta, která z objektivního hlediska je méně výhodná, tj. varianta privatizace ambulantní části bez vazby na lůžkovou část. Byl tedy odmítnut privatizační projekt, jehož záměrem bylo vyřešit problém úplně a ve všech souvislostech. Zarážející je také postup státních orgánů, které se privatizací zabývaly, a které vydávaly informace, jež se ukázaly u finálního rozhodnutí jako nepravdivé. Celkově se tedy jedná o excesy, které si přinejmenším zaslouží vysvětlení.

Dalším okruhem problému je otázka privatizace Vojenské nemocnice Klatovy a Vojenské nemocnice v Karlových Varech. V obou případech Ministerstvo obrany ČR prostřednictvím Vojenské a ubytovací a stavební správy Plzeň vyhlásilo výběrové řízení na pronájem části posádkových nemocnic Klatovy a Karlovy Vary. Výběrové řízení bylo vyhlášeno v obou případech ve stejný den, tj. 19. 10. 1 994, a to za stejných podmínek včetně podmínky, která byla pro eventuelního privatizátora obou zdravotnických zařízení nesplnitelná, tj. skutečnosti, že prohlídka objektů bude umožněna ve stejný den a ve stejnou hodinu (dne 2. 11. 1994 v 9.00 hod.). Na obě nemocnice byl podán podnikatelský záměr, který vycházel z podmínek výběrového řízení na pronájem částí těchto nemocnic, přičemž při zpracovávání a v konečné podobě tohoto záměru bylo přihlédnuto zejména k podmínce, že ve výběrovém řízení bude dána přednost těm zájemcům, kteří projeví zájem o pronajmutí všech nabízených objektů jako celek (viz. přiložené fotokopie dopisů Vojenské ubytovací a stavební správy Plzeň, kterým se vyhlašuje výběrové řízení. Tyto podnikatelské záměry podala Gabreta Hospital s. r. o., která obdržela dne 21. 12. 1994 od VÚSS Plzeň zamítavé rozhodnutí o výběrovém řízení na VN Klatovy s tím, že toto zamítavé rozhodnutí neobsahovalo vůbec identifikaci subjektu, který byl ve výběrovém řízení úspěšný.

Následně se podavatelé v Zemědělských novinách z 30. 12. 1 994 dozvěděli, že komise Ministerstva obrany ČR v této záležitosti dosud jednoznačně nerozhodla, a že definitivní rozhodnutí se očekává až v průběhu ledna 1995. Pro upřesnění je nutné dodat, že podle současných informaci VN v Klatovech zprivatizoval Okresní úřad v Klatovech. Došlo tedy k absurdní situaci, kdy státní majetek privatizuje státní úřad, jehož záměrem je předat toto zdravotnické zařízení okresní nemocnici, která se ovšem sama potýká s nadbytkem lůžkových kapacit a existují oprávněné obavy, že vůbec nebude schopna toto zařízení provozovat. Při pronájmu byla dána i podmínka, že pronajímané objekty musí sloužit nadále jako zdravotnické zařízení, ovšem zdá se, že okresní nemocnice chce využívat tyto objekty jako skladové prostory. V tomto případě došlo tedy k naprosto jednoznačnému pochybení tím, že byl pro privatizaci zvolen subjekt, který nejenže není schopen zajistit další fungování nemocnice, která má pro Klatovy a okolí nesmírný význam, ale dokonce ani není takové fungování ochoten zajistit.

Ze všech uvedených důvodů se na Vás, vážený pane premiére, obracím s touto interpelací a žádám:

1. O revokaci rozhodnutí o privatizaci Polikliniky Sušice s tím, že by privatizační proces proběhl znovu tak, aby byla privatizována poliklinika i s nemocnicí. Toto řešení odpovídá i záměru, který byl sdělován potencionálním privatizátorům, a který ovšem za podivných podmínek nebyl realizován.

2. Vysvětlení okolností, za kterých došlo k privatizaci Polikliniky Sušice.

3. O revokaci rozhodnutí o privatizaci Vojenské nemocnice Klatovy tak, aby byl zachován její charakter a zejména i její význam, protože tato nemocnice v současné době představuje špičkové zdravotnické pracoviště, jehož další fungování není za stávající situace zajištěno.

4. Vysvětlení okolností, za kterých došlo k privatizace této Vojenské nemocnice se zaměřením na vysvětlení důvodů, proč tuto nemocnici, náležející státu, má privatizovat jiný státní orgán, který není ani schopen ani ochoten zajistit její další činnost.

Přílohy: - fotokopie dopisu adresovaného na MH ČR (identický text byl odeslán i na MF ČR a na MD ČR)

- fotokopie odpovědí z těchto ministerstev

- fotokopie dopisu, kterým VUSS v Plzni oznamuje podmínky výběrového řízení

- fotokopie dopisu z VUSS Plzeň ze dne 21.1 2. 1994

- fotokopie dopisu zaslaného fy Gabreta Hospital s. r. o. ministru obrany ČR dne 7. 1. 1995

- fotokopie odpovědi náměstka ministra obrany Ing. Miroslava Kalouska ze dne 30. 1. 1995