Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Václava Franka dopisem ze dne 6. března 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 3511989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Václava Franka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

Vážený pane poslanče,

ve svém vystoupení na 28. schůzi Poslanecké sněmovny jste se na mne obrátil s interpelací ve věci naplňování Úmluvy o právech dítěte a přijímání zahraniční rozvojové pomoci pro populační aktivity Českou republikou. K Vašim jednotlivým dotazům sděluji:

1. Úvodní národní zpráva České republiky o opatřeních, kterými byla uvedena v platnost práva uznaná v Úmluvě o právech dítěte nebyla prozatím orgánům OSN předložena. Příprava zprávy, kterou je pověřeno MZV ČR za spolupráce příslušných resortů, zainteresovaných nevládních organizací a poslanců Poslanecké sněmovny bude dokončena na jaře letošního roku. Konečná verze národní zprávy bude poté samozřejmě zpřístupněna všem, kteří o ni projeví zájem.

2. Česká republika nemá podle názoru vlády takové ekonomické a sociální problémy, které by vyžadovaly přijímat pomoc pro rozvojové a populační aktivity. Jako každý jiný stát musí ČR především sama řešit své ekonomické a sociální problémy a nespoléhat výhradně na pomoc mezinárodního společenství. V rámci určité kategorizace zemí OSN je však ČR dosud zařazována mezi tzv. země s ekonomikami v přechodu (transformaci) vedle ostatních zemí střední a východní Evropy a zemí bývalého SSSR. Především tyto země vyžadují na světových fórech, kterým byla i Mezinárodní konference o populaci a rozvoji v Káhiře, pomoc světového společenství pro své rozvojové a populační aktivity, neboť se potýkají se složitými ekonomickými a sociálními problémy. Tato snaha se potom odráží v dokumentech přijatých na světových konferencích. Akční program světové populační konference přijatý na příštích 20 let je navíc programem pouze doporučujícím, který zúčastněné státy nikterak nezavazuje, zvláště v pasážích o mezinárodní spolupráci, o které se ve své interpelaci zmiňujete.

Vystoupení pana ministra I. Němce na Mezinárodní konferenci o populaci a vývoji v Káhiře nemá se zařazením ČR mezi příjemce dočasné zahraniční pomoci žádnou souvislost. Jeho projev se v žádném případě nezabýval otázkami pomoci ČR a nemohl ani vyvolat dojem; že by ČR takovouto pomoc potřebovala. Ve svém projevu se ministr I. Němec zaměřil na otázky významu rodiny, zvyšování odpovědnosti jednotlivců a rodin za své životní podmínky a adresnou podporu společnosti rodinám s dětmi a všem, kteří ji nejvíce potřebují. Zabýval se současným i očekávaným vývojem populace v ČR, zdůraznil význam migračních problémů a odmítl umělé ukončení těhotenství jako prostředek plánování rodiny. Poukázal přitom na význam výchovy v rodině, škole a zdravotnických zařízeních k plánovanému a odpovědnému rodičovství, včetně výchovného působení v oblasti sociální a kulturní. Dále zdůraznil tézi o svobodném rozhodování jednotlivců o zakládání rodin a počtu děti v rodině, stejně tak jako o ponechání na svobodné vůli jednotlivých států, zda přijmou zahraniční zkušenosti a pomoc, které by jim měly být nabízeny bez snah o prosazeni sociálního inženýrství v mezinárodním měřítku.

Protože je Česká republika, jak jsem již výše uvedl, dosud zařazena OSN i jinými mezinárodními organizacemi mezi země s probíhající ekonomickou transformací, jsou jí určité druhy pomoci poskytovány. Česká republika je například dosud zahrnuta do programu "PIT - Partners in Transition" Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) přesto, že se v letošním roce projednává a bude nepochybně brzy schváleno plné členství ČR v tomto "klubu vyspělých". Právě tak jsme dosud příjemci Programu PHARE Evropské unie, s jehož brzkým ukončením pro ČR se ovšem počítá. Znovu však podotýkám, že transformace české ekonomiky je postavena na zcela jiných pilířích, nežli je nenávratná zahraniční pomoc. V mezinárodních souvislostech jde zejména o liberalizaci v oblasti zahraničního obchodu a příliv kapitálu poskytovaného na komerční bázi.

Na druhé straně ovšem nevidí vláda žádný důvod, proč zahraniční pomoc a priori předem odmítat, zejména pokud ještě nebyly konkretizovány její formy a podmínky. Pomoc má často formu účelně směrovaných toků, někdy i oboustranných. Jako příklad je možno uvést aktivity UNIDO, v jejichž rámci jsme dlouhodobě současně příjemci i poskytovateli pomoci. Připomínám, že byt v omezeném rozsahu, je Česká republika i jednostranným poskytovatelem pomoci rozvojovému světu, ať už prostřednictvím mezinárodních programů a organizací (UNDP Program OSN pro rozvoj, UNICEF - Dětský fond OSN, program ESAF II Mezinárodního měnového fondu aj.) nebo v menší míře i pomoci dvoustranné, dlouhodobější (Vietnam, řada studijních programů na českých školách apod.) i pomoci jednorázové humanitární.

3. Vláda se cítí být vázána Úmluvou o právech dítěte jako celkem. Přitom znovu opakuji, že celý systém sociálního zabezpečení je průběžně přizpůsobován měnícím se sociálně ekonomickým podmínkám ČR. V rámci sociální reformy se připravuji systémové změny spočívající ve vytvoření tří systémů s různým pojetím dávek (základní důchodové pojištění, státní sociální podpora, sociální pomoc), s různým způsobem jejich financování, různými směry redistribucí i podmínkami, za nichž se budou dávky vyplácet. Vytvoří se tak široké spektrum pro zajištění sociální ochrany obyvatel, i pro cílenou, adresnou a tedy i efektivní a účinnou pomoc rodinám s dětmi.

Začátkem letošního roku byly za koordinace MS ČR zahájeny legislativní práce na úpravě rodinně právních vztahů a na zákonu o sociálně právní ochraně dětí a mládeže, který zpracovává MPSV ČR v součinnosti s dalšími resorty. Tento legislativní krok nepochybně významnou měrou přispěje k posílení ochrany dětí a mládeže ve smyslu Úmluvy o právech dítěte a dalších mezinárodních dokumentů, zejména úmluv a doporučení orgánů Rady Evropy. Jak zmíněná veřejnoprávní úprava v oblasti péče státu o rodinu, děti a mládež, tak soukromoprávní část rodinných vztahů, která bude připravovanou novelou občanského zákoníku zařazena do tohoto kodexu, budou plně respektovat též zásady č. 4, 8 a 9 obsažené v hlavě II a realizovat požadavky plynoucí ze znění hlavy V Káhirské deklarace. Půjde zejména o plnou rovnoprávnost mužů a žen v rodinných vztazích a ochranu jejich základních lidských práv v této oblasti a především pak o maximální ohled na zájmy nezletilých dětí ve sféře jejich řádného tělesného a duševního vývoje, výchovy, výživy a vzdělání, ochranu jejich majetkových zájmů, v jejich zastupování a realizaci práva na odpovídající rodinné prostředí. Předpokládám, že uvedené skutečnosti budou plně a podrobně dokumentovány na semináři, který organizuje Poslanecká sněmovna k uvedeným právním úpravám v prvé polovině března 1995 a jehož se zúčastní odpovědní členové vlády.

Pokud jde o připravované zavádění školného, týká se pouze vysokých škol a vyšších odborných škol. Článek 28 Úmluvy v odst. 1 písm. c) vznáší požadavek, že "smluvní strany... zejména vysokoškolské vzdělání zpřístupňují všem na základě schopnosti, a to všemi přiměřenými prostředky". Je tedy zřejmé, že zavedení školného v ČR s citovaným požadavkem nekoliduje. Předpokládaný soubor následných opatření (stanovení maximální výše školného, možný odklad splácení atd.) považujeme za dostatečnou záruku toho, že vysokoškolské studium a studium na vyšších odborných školách bude dostupné všem schopným studentům bez ohledu na jejich sociální postavení. Základní a střední školství zůstává i nadále bezplatné, pokud se rodiče nerozhodnou pro školu soukromou (což je v souladu s čl. 33 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku ČR). Výběr ovšem záleží na jejich svobodné vůli - systém bezplatných státních škol nabízí dostatečně širokou nabídku vzdělávacích možností, takže rodiče nejsou na poskytování služeb soukromého sektoru v této oblasti nijak závislí.

Doufám, vážený pane poslanče, že jsem v dostatečné šíři odpověděl na všechny otázky, které Vás zajímaly.

S pozdravem

Vážený pan

Václav Frank

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha