Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička zaslal odpověď na naléhavou interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové dopisem ze dne 21. února 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky na naléhavou interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Ing. Jindřich VODIČKA

ministr práce a sociálních věcí ČR

Vážená paní poslankyně,

k Vaší interpelaci uplatněné na zasedání Parlamentu ČR dne 9. 2. 1995 sdělují

Peticí občanů ze Žďáru n. Sázavou z 11. 11. 1994 se zabývala Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ), jako věcně příslušný orgán státní správy nadřízený správnímu orgánu, na jehož činnost si občané v petici stěžovali. Jako způsob vyřízení určila ČSSZ jednání s pecitenty v prostorách Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) na den 23. 1. 1995 v 10.00 hod. Po obdržení stejného podání označeného jako petice, jsem vyslal zástupce ministerstva na uvedené jednání do Žďáru n. Sázavou. K jednání se dostavili dva zástupci MPSV (můj poradce a posudková lékařka), dva zástupci ČSSZ (náměstkyně ředitele a ředitel odboru vnitřní kontroly a stížností), přednosta OÚ ve Žďáru n. Sázavou a poslanec parlamentu ČR MUDr. Janeček. Jednání se však bohužel neuskutečnilo, neboť se nedostavil žádný z občanů podepsaných pod peticí ani jejich zástupce, přestože ČSSZ včas a opakovaně upozornila mluvčího občanů pana Šiguta na termín i místo určené k jednání. D určení místa jednání sděluji, že z čistě praktických důvodů byly zvoleny prostory OSSZ, kde se nachází i spisová dokumentace občanů, kterou bylo možné k jednání operativně získat.

Je mi líto, že k setkání nedošlo, neboť mnohé otázky mohly být již vyjasněny. V postupu ČSSZ jsem však neshledal pochybení, neboť podle § 5 odst. 3 zákona č. 85/1990 Sb., o petičním právu stanoví státní orgán, který petici přijal i způsob jejího vyřízení.

Protože nedošlo ke zmíněnému jednání, bylo na petici odpovězeno dopisem ČSSZ ze dne 8. 2. 1995 a dopisem MPSV z 10. 2. 1995. Kopie obou dopisů vám pro Vaši informaci připojuji. S ohledem na obsah petice a následně zaslaná písemná podání 38 občanů ze Žďárska, která se váží k obsahu petice, byla přešetřením pověřena kontrolní skupina složená z několika posudkových lékařů ministerstva a koordinací šetření jednotlivých podání ve vazbě na obsah petice bylo pověřeno oddělení kontroly. V souladu s občanským zákoníkem budou příslušní občané se závěry šetření seznámeni písemně.

Obecně k problematice uvedené ve Vaší interpelaci je třeba uvést. že posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely sociálního zabezpečení se řídí příslušnými právními předpisy, za jejichž dodržování v rozsahu své působnosti odpovídají posudkoví lékaři OSSZ a v opravném řízení posudkové komise MPSV. Dávky a služby sociálního zabezpečení, u nichž se nárok odvozuje od dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu občana, neodškodňují (až na některé zákonem stanovené výjimky) odchylky zdravotního stavu od ideální normy jako takové, ale jejich posláním je větší či menší měrou kompenzovat funkční omezení (postižení) z nich vyplývající, na př. omezení pracovní způsobilosti, pohyblivosti, schopnosti sebeobsluhy a pod. a v případech invalidity a částečné invalidity i ekonomickou újmu, která nastala v důsledku ztráty pracovní schopnosti, popř. jejího omezení nebo změny.

V kompetenci ošetřujících (praktických i odborných) lékařů není posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely sociálního zabezpečení nebo druhů a stupňů zdravotních postižení podle příloh vyhl. č. 182/1991 Sb. vyhl. č. 149/1988 Sb., v plat. znění. Role těchto lékařů je zcela jiná, orientovaná především na léčení pacienta a hodnocení jeho zdravotního stavu bez dalších souvislostí. Pokud ošetřující lékaři mylně interpretují právní předpisy o sociálním zabezpečení, mohou tak ovlivnit postoje občanů k závěrům posudkových lékařů a může docházet i k nepříjemným a zbytečným konfliktům.

Všechny posudky posudkových lékařů vycházejí z lékařských nálezů ošetřujících lékařů. Základním východiskem každé posudkové úvahy je zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a z toho vyplývající důsledky, které se nepříznivě projeví na pracovní schopnosti občana, pohyblivosti atp. Proto dochází i k rozporům mezi lékaři ošetřujícími, kteří hodnotí pouze zdravotní stav občana a mezi posudkovými lékaři, kteří jsou vázáni přihlédnout i k dalším kritériím.

Tak na př. u dávky, která se poskytuje rodičům dětí s těžkými zdravotním postižení, je podmínkou danou zákonem nejen z jištění takového zdravotního stavu, ale též nutnost poskytování mimořádné péče nebo mimořádné péče zvlášť náročné, jejíž potřeba vyplývá ze zjištěného postižení (§ 37 odst. 2 a 3 vyhl. č. 149/1988 Sb., v platném znění).

V sociálním zabezpečení platí zásada, že občané mají prakticky neomezenou možnost uplatňovat nárok na dávky či služby sociálního zabezpečení a mohou tyto žádosti téměř libovolně opakovat. Nároky neuplatňují jen občané velmi těžce zdravotně postižení, ale i mnozí občané další, u nichž se v průběhu řízení zjistí, že podmínky nároku nesplňují. Žádostem těchto občanů pak nelze vyhovět. Protože však, jako při každé lidské činnosti, může dojít i v průběhu tohoto řízení k pochybení, popř. k dalším zjištěním, která nabyla v prvém řízení zohledněna, dává právní řád záruky v možnosti opravného řízení. Na každém rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení je i poučení o možnosti podat opravný prostředek. Pokud v I. instanci rozhodovala o nároku občana OSSZ, rozhoduje v rámci odvolacího řízení správního v II. instanci ČSSZ. Jedná se na př. o řízení o přechodu z pracovní neschopnosti, prodloužení výplaty nemocenských dávek nebo příplatku k přídavkům na děti z důvodu těžkého zdravotního postižení dítěte s nutností mimořádné péče. Pokud v I. instanci rozhodoval Okresní úřad (na př. o mimořádných výhodách nebo různých příspěvcích sociální péče), rozhoduje v rámci odvolacího řízení správního v II. instanci MPSV, popř. Magistátní úřady. V případě dávek důchodového zabezpečení, o jejichž výplatě rozhoduje ČSSZ (na př. o invalidních a částečných invalidních důchodech, o zvýšení důchodu pro bezmocnost), zahajuje se na návrh účastníka řízení přezkumné řízení soudní u krajských soudů, o případných odvoláních proti rozsudkům těchto soudů I. stupně rozhoduje Vrchní soud a v případě dovolání Nejvyšší soud Posudky o zdravotním stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely rozhodování v I. instanci vydávají posudkoví lékaři OSSZ, posudky pro účely opravného řízení posudkové komise MPSV. V přezkumném řízení soudním navíc soudy mohlo vyžádat kromě posudků posudkových komisí MPSV i znalecké posudky od individuálních soudních znalců. Všechny tyto důkazní prostředky jsou si rovné, soudy je hodnotí nezávisle, podle své vlastní úvahy. V některých případech může dokonce probíhat řízení dvojí - současně odvolací řízení správní (odvolání proti rozhodnutí OSSZ o invaliditě nebo částečné invaliditě) a přezkumné řízení soudní (odvolání proti rozhodnutí ČSSZ o přiznání nebo nepřiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu). Všechna řízení jsou pro občana bezplatná, i když není úspěšný. v rámci opravných řízení je velice podrobně zkoumán zdravotní stav občana, o vyšetření zdravotního stavu pro diagnostické účely jsou žádána vybraná vysoce erudovaná klinická pracoviště a vyšetření pro tyto účely jsou hrazena ze státního rozpočtu přiděleného orgánům sociálního zabezpečení.

Právní řád občanům dává dostatečné záruky k tomu, aby byly jejich nároky spravedlivě a řádně posouzeny, a to i nároky vyplývající z jejich nepříznivého zdravotního stavu. Občané tyto možnosti využívají. Většina občanů podepsaných pod peticí se odvolala a využila tak možnosti dané kromě příslušných zákonných ustanovení též článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. o konkrétních nárocích tak proběhla nebo probíhají soudní řízení a považujme za nutné připomenout, že i při Listinou garantovaném výkonu petičního práva, nelze peticí zasahovat do nezávislosti soudu (čl. 18 odst. 2 listiny).

MPSV se odpovědně zabývá každým podáním občana, pokud žádá o přešetření své situace. Tak tomu bylo i u některých občanů ze Žďárska, kteří se v minulé době na ministerstvo obraceli. Opakovaně jim byly jejich záležitosti vysvětlovány. Námitky občanů směřovaly i proti již pravomocným rozhodnutím soudů. Státní orgán nemá pak jinou možnost než použít ust. vyhl. č. 150/1958 Ú. l., podle něhož na opakovaná věcně shodná podání nemusí státní orgán odpovídat, ani jejich doručení potvrzovat.

Ministerstvo není oprávněno, jako ústřední orgán státní správy, posuzovat konkrétní důchodové nároky občanů. V případě nespokojenosti s rozhodnutím ČSSZ mohou občané postupovat výše zmíněným způsobem a pro účely přezkumného řízení soudního vypracovávají posudky o zdravotním stavu a pracovní schopnosti posudkové komise zřízené ministerstvem v jednotlivých regionech. Hodnocení těchto posudků v rámci soudního řízení je však ve výlučné pravomoci soudu. Soudci jsou podle článku 82 odst. 1 Ústavy ČR při výkonu své funkce nezávislí a jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat, proto MPSV ani jiný správní orgán nemůže zasahovat do průběhu překumného řízení soudního ani měnit v něm vydaná pravomocná rozhodnutí soudu.

MPSV je povinno respektovat působnost vymezenou obecně § 9 a §§ 20 - 25 a § 27 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, v platném znění a pro oblast sociálního zabezpečení také působnost vymezenou v § 4 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění.

Každoročně se prostřednictvím statistiky sledují, jak počty vyplácených důchodů (včetně invalidních a částečných invalidních) tak počty nově přiznávaných důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Z výsledků za rok 1993 vyplynulo, že zatímco průměrná invalidizace byla v ČR 437 nově přiznaných invalidních a částečných invalidních důchodů na 100.000 obyvatel, což je druhá nejvyšší invalidizace v ČR. V těchto číslech se zobrazuje nejen zdravotní stav občanů daného regionu a různé místní podmínky, ale i určitá možnost subjektivního pohledu při hodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti, k níž ještě dnešní právní předpisy dávají určitý prostor. Z tohoto důvodu se jeví nezbytné upravit i problematiku posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro čely sociálního zabezpečení tak, aby právní předpisem bylo zaručeno stejnoměrné posuzování v rámci celé ČR. Na základě úkolu uloženého v "Národním plánu opatření pro snížení negativních důsledku zdravotních postižení”, který je přílohou usnesení vlády ČR č. 493 ze dne 8. 9. 1993 navrhlo MPSV systém hodnocení zdravotního stavu a poklesu výdělečné schopnosti pro účely důchodového zabezpečení, který maximální možné míře objektivizuje posudková kritéria. Tento materiál je konzultován s přeními odborníky různých lékařských oborů, s ministerstvem zdravotnictví i se zástupci organizací zdravotně postižených občanů.

K prvnímu bodu Vaší interpelace: ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci své působnosti dané zákonem řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení. K zabezpečení tohoto úkolu je sestavován Plán hlavních kontrolních úkolů ministerstva. Na úseku posudkové služby sociálního zabezpečení jsou prováděny pravidelné kontroly posudkové služby. V roce 1993 byla provedena odborem posudkové služby soc. zabezpečení ministerstva kontrola posuzování na OSSZ Cheb, Tachov, Klatovy, Domažlice, Brno-venkov, Hodonín, Břeclav a Žďár n. Sázavou. V roce 1994 byla kontrola provedena na OSSZ Opava, Přerov, Nový Jičín, Ostrva-město a následná kontrola plnění přijatých opatření z kontrol provedených v roce 1993. V I. pololetí 1995 bude provedena kontrola úrovně posuzování částečné invalidity na OSSZ Blansko, Hodonín, Kladno, Most, Pardubice a PSSZ Praha 6. Mimo plán hlavních kontrolních úkolů ministerstva jsou průběžné oddělením kontroly i odbornými útvary přešetřovány stížnosti občanů.

K druhému bodu interpelace: posudkoví lékaři OSSZ jsou v zaměstnaneckém pracovním poměru, z čehož plyne způsob jejich přijímání na OSSZ. Výkon činnosti posudkového lékaře vyžaduje značné znalosti, jak z hlediska medicinského, tak i právního, proto je u všech lékařů OSSZ kromě delší medicinské praxe vyžadována znalost právních předpisů z oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnictví i správního řízení. ŠSZ je samostatnou organizací v vlastní právní subjektivitou, která si sama stanoví kritéria přijímání, což je plně v její pravomoci.

Obecně musím konstatovat, že posudkové lékařství je oborem neatraktivním neboť kromě vysokých nároků kladených na výkon této činnosti, se posudkoví lékaři denně dostávají do konfliktních situací. Z uvedených důvodů se nedaří vždy naplňovat všechna místa posudkových lékařů, což vede opět ke zvýšení nároků na stávající posudkové lékaře.

K působení MUDr. Vrbíka a MUDr. Pokorné na OSSZ Žďár nad Sázavou: dosud nebylo prokázáno nic, co by odůvodnil jejich odvolání z funkce, popř. rozvázání pracovního poměru s nimi. Personální kroky vůči nim, budou-li takové důvody zjištěny, jsou plně v pravomoci ČSSZ.

K třetímu bodu interpelace: podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, může ministr práce a sociálních věcí odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.

Na základě tohoto zmocnění jsem pověřil okresní správy sociálního zabezpečení, aby v souladu s ust. § 6 odst. 4 písm. a) bod 9 zák. č. 582/1991 Sb. odstraňovaly tvrdosti, které se vyskytnou při poskytování dávek podle zákona o nemocenském pojištění, zákon po prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti, zákona o rodičovském příspěvku a při poskytování dávek nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, dalších dávek poskytovaných důchodcům, příspěvku na úhradu za užívání bytu vojáka a náhrady výdělku při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách osobám samostatně výdělečně činných podle zákona o sociálním zabezpečení.

Smyslem ustanovení o odstraňování tvrdostí je umožnit odstraňování tvrdostí zákona v případech, v nichž by důsledný postup podle předpisů o sociálním zabezpečení vedl k opačným důsledkům než tyto předpisy celým svým zaměřením sledují. V rámci odstraňování tvrdostí zákona však nelze řešit ani individuální případy způsobem, který by odporoval hlavním principům zákona nebo výslovná ustanovení zákona měnil či obcházel. Z tohoto důvodu je toto ustanovení nepoužitelné při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti účastníků řízení.

Ke čtvrtému bodu interpelace: obsazování funkcí ředitelů OSSZ bylo a je plně v pravomoci ředitele ČSSZ. Je mi známo, že v první fázi výběru kandidátů na tuto funkci byl kladen důraz na morální a profesní profil kandidáta, který byl schopen profesně dobře zabezpečit výkon státní správy v okrese a byla respektována i politická vůle představitelů daného okresu. Tak tomu bylo i v případě ředitelky OSSZ ve Žďáru nad Sázavou.

Zhruba od počátku roku 1993 jsou na uvolněná místa ředitelů OSSZ jmenováni ti z řad přihlášených kandidátů, kteří nejlépe vyhověli podmínkám výběrového řízení. K tomu účelu se ustaví výběrová komise, jejímž členy je poslanec Parlamentu ČR, přednosta příslušného okresního úřadu nebo jeho zástupce a zástupci ČSSZ.

K bodu 5: V současné době probíhá šetření ve věcech občanů, kteří podali zmíněnou petici. I když nelze prozatím uvést závěrečnou zprávu, považuji za nutné Vás seznámit alespoň s předběžným stanoviskem kontrolní skupiny:

Je prověřováno 38 konkrétních případů posouzení zdravotního stavu posudkovými lékaři OSSZ Žďár n. Sázavou pro účely sociálního zabezpečení. Ve všech případech byla vyžádána spisová dokumentace od orgánů sociálního zabezpečení, u osmi případů též zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře.

Z těchto případů

- u osmi jde o námitky proti ukončení dočasné pracovní neschopnosti a

stanovisko bude možno zaujmout až po obdržení zdravotní dokumentace

ošetřujícího lékaře,

- u sedmnácti jde o dosud neukončené opravné řízení, v němž bude o nárocích

občanů rozhodovat nezávislý soud,

- u osmi proběhlo opravné řízení a existuje pravomocné rozhodnutí soudu,

které v sedmi případech potvrdilo rozhodnutí orgánu I. stupně,

- u pěti nedošlo k podání opravného prostředku, rozhodnutí orgánu I. stupně je v

právní moci.

Z uvedeného přehledu vyplývá, že MPSV se nemůže z důvodů uvedených výše vyjadřovat k sedmnácti případům, u nichž dosud probíhá opravné řízení.

K dalším třinácti případům se MPSV vyjádří do konce března 1995 a k osmi případům se vyjádří do dvou týdnů po obdržení potřebné zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře.

Požadavek přešetřit všechna rozhodnutí od nástupu MUDr. Vrbíka a MUDr. Pokorné nepovažuji za opodstatněný. Splnění požadavku by se vyžádalo značné finanční prostředky a odčerpalo by pracovní kapacitu několika posudkových lékařů po dobu 2 - 3 let, neboť jde o tisíce případů, které by bylo třeba přešetřit. Kromě toho, že byla řada posudků recenzována v rámci kontrolně metodické činnosti ČSSZ i MPSV, bude většina posudků přezkoumána v rámci stanovených kontrolních lékařských prohlídek. Pokud nebyla žádná dávka přiznána, měli občané možnost podat opravný prostředek, event. mohou podat novou žádost o přiznání dávky.

K event. opatřením na OSSZ ve Žďáře n. Sázavou je nutné připomenout, že dosud nebylo skončeno šetření a nebylo tedy prokázáno pochybení ve smyslu uvedené petice i Vaší interpelace. Pokud budou pochybení shledána, budou učiněna i příslušná opatření. Doposud však nebylo předloženo nic, kromě subjektivně motivovaných požadavků občanů, co by správnost jejich tvrzení dokazovalo.

Vážená paní poslankyně, přijměte mou zprávu s pochopením, že konkrétní závěry v tak krátké době není možné učinit.

S pozdravem

Vážená paní

Hana Orgoníková

poslankyně

Parlament ČR

Sněmovní ul.

Praha