Místopředseda vlád a ministr financí
Ivan Kočárník zaslal odpověď
na interpelaci poslance Jiřího Šolera dopisem
ze dne 9. března 1995.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy
vlády a ministra financí Ivana Kočárníka
na interpelaci poslance Jiřího Šolera. Odpověď
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
V Praze dne 9. března 1995 | |
Č. j. 21/11 392/95 |
Vážený pane poslanče,
dopisem předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. j. 436/95 ze dne 3. února 1995 jsem obdržel Vaši interpelaci ve věci nebezpečí neoprávněného převodu jaderné energie z mírového využití na jaderné zbraně a ve věci dodržování závazků České republiky, vyplývajících ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Věcně se Vaše interpelace týká
Dohody mezi vládou České republiky a vládou
Ruské federace o spolupráci v oblasti jaderné
energetiky, kterou jsem z pověření vlády
České republiky podepsal 4. prosince 1994 v Moskvě.
Gestorem přípravy a sjednání této
dohody bylo ministerstvo průmyslu a obchodu České
republiky. V příloze zasílám odpovědi
na otázky položené v interpelaci, zpracované
tímto ministerstvem.
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
RNDr. Jiří Šoler, CSc.
poslanec Parlamentu České republiky
Praha
Vztahy mezi Českou republikou (resp. bývalou ČSFR) a Rusko federací (resp. bývalým SSSR) při spolupráci v oblasti jaderně energetiky byly v minulosti deformovány ještě poněkud více, než tomu bylo v jiných oblastech spolupráce těchto dvou států. Vzhledem k současné reálné politické situaci bylo nutné vztahy ve zmiňované oblasti upravit nově tak, aby byly i na smluvní bázi respektovány změny, které nastaly v obou zemích od zahájení demokratizačních procesů.
Nejpodstatnějším konkrétním důvodem, který vedl k potřebě uzavřít Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci v oblasti jaderné energetiky, byla problematika dostavby JE Temelín (dále ETE). Po vstupu americké firmy Westinghouse do procesu dostavby ETE (zejména dodávka systému kontroly a řízení a jaderného paliva) bylo potlačeno dominantní postavení ruských dodavatelů při dodávkách klíčových komponent a tím i zájem (zejména ekonomický) ruské strany na další spolupráci při dostavbě ETE. V této souvislosti je nutno konstatovat, že zcela bez spolupráce s ruskou stranou a s orientací na jiného zahraničního partnera by dostavba ETE sice byla možná, ale časově i finančně mnohem náročnější než při aktivní účasti ruské strany.
Výsledkem náročných jednání je uzavřená mezivládní dohoda, která splňuje hlavní požadavek na ni kladený: vytváří rovnoprávný rámec zejména pro uzavírání konkrétních kontraktů mezi českými a ruskými hospodářskými subjekty, což zajišťuje potřebné podmínky pro účast ruských firem při dostavbě JE Temelín i pro další vzájemné aktivity v dané oblasti, včetně možné účasti českých firem na ruském jaderném programu.
Tato obecná dohoda v článku 5 zmiňuje i možnost přepracování jaderného paliva vyrobeného v RF a vyhořelého v českých jaderných elektrárnách v ruských přepracovatelských závodech. Jedná se opět o rámcové ustanovení, které pouze zakotvuje možnost budoucí spolupráce hospodářských subjektů smluvních stran v této specializované problematice. Tuto spolupráci však bude možno realizovat až na základě uzavřeni konkrétních smluv již mezi hospodářskými subjekty, které budou muset respektovat platné zákony obou smluvních stran, včetně všech mezinárodních závazků, jimiž jsou smluvní strany vázány.
Zmiňovaný článek 5 uzavřené smlouvy vyvolal v některých případech neadekvátní reakce, které jsou zřejmě dány neznalostí či nepochopením obsahu zmiňovaného článku. Považujeme proto za účelné tento článek doslovně citovat:
"Při dodávkách jaderného paliva z Ruské federace do České republiky zabezpečí ruská strana (na požádání české strany) odběr vyhořelého jaderného paliva z českých jaderných elektráren pro následné přepracování v ruských podnicích. Produkty přepracování při tom vzniklé, včetně plutonia a radioaktivních odpadů, budou vraceny do České republiky v souladu s právními řády obou států, a za podmínek stanovených kontrakty."
Účelem tohoto článku Dohody je nevyloučit budoucí možnost přepracování českého vyhořelého jaderného paliva vyrobeného v Rusku v ruských přepracovatelských závodech, resp. stanovit základní podmínky, které musí eventuální kontrahent dodržet. O tom, zda bude či nebude tato možnost v budoucnosti využita, bude rozhodováno na základě hodnocení ekonomiky využitelnosti získaných produktů pro výrobu tzv. směsného paliva. Současná situace na trhu s uranem však ukazuje, že v nejbližších letech této možnosti využito nebude. I připravovaná koncepce ukládání vyhořelého paliva v ČR předpokládá, že bude ukládáno vyhořelé palivo bez přepracování.
V případě, že by byla možnost přepracování využita a došlo by k uzavření potřebných kontraktů příslušných subjektů (za českou stranu ČEZ, a. s., jako vlastník vyhořelého paliva), byly by zcela v souladu se světovou praxí a zákony Ruské federace vraceny veškeré produkty přepracování zpět do České republiky k uložení nebo k dalšímu využití. Přeprava produktů přepracování je zcela analogická běžně prováděné a dokonale zvládnuté přepravě vyhořelého paliva. Její realizace by tedy nepředstavovala žádné podstatné zvyšování rizika z přeprav jaderných látek.
Smluvně zakotvený požadavek na navracení plutonia vznikajícího při přepracování vyhořelého paliva vychází zejména z ekonomických aspektů. Je nutné zdůraznit, z hlediska zajištění požadavků Smlouvy o nešíření jaderných zbrani, které jsou obě strany účastníky, že navracení plutonia do ČR představuje vyšší stupeň záruk a že bude použito výlučně pro mírové účely. Pro Českou republiku platí totiž přísnější systém kontroly jaderných materiálů než pro Rusko, které je jadernou mocností vlastnící jaderné zbraně.
K jednotlivým konkrétním otázkám uvedeným v závěru interpelace:
1. Je uzavřená česko-ruská smlouva v souladu s mezinárodní 1 závazky České republiky? Jaký je vztah Mezinárodní agentury pro atomovou energii k této smlouvě?
Uzavřená smlouva je plně v souladu s veškerými mezinárodními závazky České republiky. Smlouva výslovně uvádí, že "Strany budou uskutečňovat jaderný vývoz v souladu s touto dohodou podle závazků, které vyplývají ze Smlouvy o nešíření jaderných zabraní ze dne 1. července 1968 a jiných mezinárodních smluv a ujednání."
Z hlediska vztahů k Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), dohoda stanoví, že "Strany se ujišťují, že předměty vývozu, které obdrží, jakož i jaderné a speciální nejaderné materiály, agregáty a zřízení, vyrobené na jejich základě či s jejich využitím... budou podléhat kontrole MAAE po celou dobu jejich faktického použití na území České republiky nebo pokud budou podléhat právnímu řádu České republiky v soulad s Dohodou o zárukách mezi vládou Československé socialistické republiky a MAAE o uplatnění záruk MAAE..., budou zajištěny opatřeními fyzické ochrany nejméně na úrovni doporučené MAAE" a rovněž, že "Strany budou informovat MAAE o všech výše uvedených převodech". Je nutno tedy konstatovat, že diskutovaná smlouva respektuje veškeré požadavky zárukového systému MAAE.
2. Jak zajistíte, aby dovážený štěpný materiál nebyl zneužit k výrobě jaderných zbraní?
Zneužití uvedených materiálů je zabráněno technickým a organizačními opatřeními, vyžadovanými podle stávajícího právního řádu, zejména podle zák. č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, vyhlášky Československé komise pro atomovou energii č. 28/197 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů a vyhlášky Československé komise pro atomovou energii č. 100/1989 Sb., o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů.
3. Jak zajistíte, aby tento materiál nebyl zneužit nejaderným i mocnostmi?
Odpověď na tuto otázku je obsažena v bodu 2.
4. Jak zajistíte, aby tento štěpný materiál nebyl zneužit teroristy?
Odpověď na tuto otázku je rovněž obsažena v bodu 2.
5. Jak zajistíte, aby při skladování těchto materiálů (mimo jiné extrémně chemicky toxických) nedošlo k neřízené jaderné reakci, a to ani o živelných nehodách, teroristických útocích, válečných konfliktech a pod.? Jak zabráníte jejich úniku do prostředí?
Sklad diskutovaných materiálů je ve smyslu požadavků výše uvedených předpisů definován jako jaderné zařízení, na které se vztahují požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti. Jedná se zejména o zajištění takového stavu a schopnosti jaderného zařízení a jeho obsluhy, kdy bude zabráněno nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce a nedovolenému úniku radioaktivních látek a ionizujícího záření do životního prostředí, a zajištění odpovídající fyzické ochrany. Dodržování těchto podmínek sleduje Státní úřad pro jadernou bezpečnost a bez předložení průkazů, že stanovené podmínky jsou splněny, nevydá SÚJB souhlas ani s umístěním, ani s výstavbou a provozem jaderného zařízení.
6. Jak zajistíte, aby tato smlouva nepokazila již tak dost špatnou pověst naší republiky v zahraničí?
Nemůžeme souhlasit s názorem, že naše
republika má v zahraničí špatnou pověst
a rovněž s názorem, že diskutovaná
dohoda tuto pověst dále pokazí. Postoje prezentované
v úvodní části interpelace, svědčí
o tom, že v názorech na důležité
skutečnosti se diametrálně rozcházíme.
Jsme přesvědčeni, že uzavřená
smlouva naopak upevňuje dobré jméno České
republiky jako spolehlivého partnera v režimu nešíření
jaderných zbraní a že byl učiněn
krok správným směrem k dalšímu
vymezení ČR jako suverénního státu,
který je schopen dostát svým závazkům.
Závěrem upozorňujeme, že ministerstvo
průmyslu a obchodu ČR připravuje zákon
o mírovém využívání jaderné
energie a ionizujícího záření
(atomový zákon), kde bude diskutovaná problematika
upravena komplexně. V současnosti je návrh
zásad předán k projednání ve
vládě ČR, avšak ještě před
jeho projednáním vládou byl tento návrh
pracovně zaslán mj. též předsedovi
výboru pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí Poslanecké
sněmovny Parlamentu ČR.