zákona, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice /rozpočtová pravidla republiky/, ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb., zákona České národní rady č. 321/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a zákona České národní rady č. 189/1993 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice /rozpočtová pravidla republiky/, ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb., zákona České národní rady č. 321/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona České národní rady č. 189/1993 Sb. se doplňuje takto:
1. § 5 odst. 3 písm. c/ zní:
"c/dotace občanským sdružením 5/, politickým stranám 6/, církevním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím v oblasti kultury, zdravotnictví a sociální péče a státním fondům republiky.".
2. § 36 zní:
(1) Ministr financí je oprávněn
a/ provádět opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, například opatřovat prostředky úvěrem až do výše nákupní hodnoty 16 mld. Kč na peněžním trhu, k tomu může zejména vydávat pokladniční poukázky České republiky,
b/ poskytovat státní záruky k zajištění splátek jistiny úvěrů, úroků, kurzových rozdílů a dalších výdajů spojených s úvěrem nebo jiných obdobných forem finanční výpomoci, určených k financování vládou schválených rozvojových programů. Státní záruky lze poskytnout pouze do výše, v níž souhrn splátek úvěrů a jiných obdobných finančních výpomocí včetně úroků, kurzových rozdílů a dalších výdajů, splatných v jednotlivých kalendářních rocích, nepřekročí v těchto rocích 8% předpokládaných příjmů státního rozpočtu republiky.
(2) Osoba, jejíž závazek je zajištěn státní zárukou, je povinna uhradit České republice vše, co Česká republika vynaložila v souvislosti s přípravou státní záruky a na základě ručení při uspokojení závazku. Při poskytnutí státní záruky může ministerstvo financí k zajištění plné nebo částečné úhrady vyplývající z ručení zřídit zástavní právo k majetku osoby, jejíž závazek má být státní zárukou zajištěn nebo k majetku třetí osoby.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ze zákona se dále vypouští nezbytnost vázat poskytování státních záruk na ustanovení obchodního a občanského zákoníku. Dosud existující odkazy na příslušná ustanovení obchodního zákoníku komplikují a v řadě případů znemožňují podpisování záručních smluv ve vztahu k zahraničí s ohledem na některá ustanovení obchodního zákoníku. Zahraniční věřitelé ve všech případech požadují poskytnutí neodvolatelnéa bezpodmínečné záruky státu a použít cizího práva, což podle stávající právní úpravy není možné.
V Praze dne 9. prosince 1994