Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:

1) Lid může vykonávat státní moc přímo tím, že formou lidového hlasování (dále jen "referendum") rozhoduje o přijetí zákona nebo o schválení mezinárodní smlouvy.

2) Občanům může být předložena ke zjištění jejich vůle i důležitá otázka vnitřní nebo zahraniční politiky.

3) Předmětem referenda podle odst. 1) nemohou být:

- ústavní zákony s výjimkou Hlavy sedmé Ústavy,

- ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech,

- daně, poplatky a státní rozpočet.

Vymezuje se předmět ústavního zákona, kterým je všelidové hlasování jako forma přímého výkonu státní moci občany státu ve smyslu Čl. 2 odst. 2) Ústavy. Jde tedy o věcně odlišnou problematiku od tzv. místního referenda, upraveného v zákoně č. 367/1990 Sb., o obcích a v zák. č. 298/1992 Sb., o volbách do zastupitelstev a o místním referendu.

Předmětem rozhodovacího a ratifikačního referenda mohou být, s výjimkou omezení podle odst. 3), zákony a mezinárodní smlouvy. Předmětem referenda zjišťovacího mohou být důležité otázky vnitřní nebo zahraniční politiky, k jejichž úpravě právní řád vyžaduje přijetí zákona nebo uzavření mezinárodní smlouvy.

1) Otázka předložená v referendu musí být formulována tak, aby na ni bylo možno jednoznačně odpovědět "ano" nebo "ne". Je-li v téže věci předkládáno několik řešení, musí být otázky formulovány tak, aby se navzájem nevylučovaly a aby se hlasující mohl jednoznačně rozhodnout. V referendu může být předloženo více otázek.

2) Je-li předmětem referenda přijetí zákona, je součástí předložené otázky úplné znění (navrhovaného) zákona / osnova zákona/.

Stanovuje se podmínka jasné a přesné formulace otázky tak, aby bylo na ni možné odpovědět pouze "ano" nebo "ne". Nepřijatý návrh zákona nebo znění zákona navrhovaného skupinou oprávněných občanů se ve Sbírce nepublikují. V případě referenda je to však nutné. Tímto se zákon stane součástí oznámení podle Zásady č. 4.

1) Referendum vyhlašuje prezident České republiky do 15 (alternativa 30) dnů od doručení návrhu oznámením ve Sbírce zákonů 1). Oznámení o vyhlášení referenda obsahuje zejména:

a) otázku, o níž má být v referendu rozhodnuto,

b) území, na kterém se referendum bude konat,

c) den, popř. dny, kdy se referendum bude konat.

2) Referendum se vykoná do 60 dnů ode dne uveřejnění oznámení o vyhlášení referenda ve Sbírce zákonů.

3) Referendum podle tohoto ústavního zákona lze konat nejpozději pět měsíců před uplynutím volebního období Poslanecké sněmovny.

Toto ustanovení zakládá výlučnou pravomoc hlavy státu vyhlašovat referendum, avšak pouze na základě návrhu oprávněného subjektu. Současně se stanovuje obsah oznámení a vymezuje doba, kdy referendum může a musí být provedeno.

Lhůta 60 dnů pro vykonání referenda se jeví jako přiměřená pro jeho technickou a organizační přípravu i pro event. kampaň politických subjektů před referendem. Počátek této lhůty je nutné počítat od obecně dostupného a jednoznačného termínu, kterým je nepochybně datum zveřejnění oznámení o konání referenda ve Sbírce zákonů. Zákaz konání referenda pět měsíců před uplynutím volebního období Poslanecké sněmovny je odůvodněn požadavkem, aby se nepřekrývala volební kampaň s kampaní před referendem.

Území, na kterém se má referendum konat je zpravidla územím celé České republiky anebo území některých vyšších územních samosprávných celků.

Referendum se vykoná na celém území České republiky a výjimečně, např. při sloučení či rozdělení vyšších územních samosprávných celků, i na části jejího území.

1) Návrh na vyhlášení referenda má právo prezidentu republiky předložit:

a, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR,

b, vláda ČR,

c, petiční výbor jménem skupiny oprávněných občanů, dále jen "Předkladatel".

2) Toto právo je účinné jen tehdy, pokud jsou splněny i další náležitosti stanovené tímto zákonem.

Předpokládá se, že právo navrhnout provedení referenda bude náležet Poslanecké sněmovně, vládě a skupině oprávněných občanů, pokud budou splněny další náležitosti stanovené tímto zákonem.

1) Poslanecká sněmovna může svým usnesením stanovit, že důležitou otázku vnitřní nebo zahraniční politiky státu rozhodne až na základě vůle občanů zjištěné v referendu /zásada č. 1 odst. 2/.

2) O podání návrhu na vyhlášení referenda a způsobilosti usnášet se platí stejné podmínky jako pro podání návrhu zákona a přijetí usnesení.

Stanovuje podmínky, za kterých Poslanecká sněmovna může předložit návrh na vyhlášení referenda; při podání návrhu se postupuje podle Čl. 41 Ústavy a pro jeho přijetí se předpokládá stejné kvórum jako pro přijetí usnesení sněmovny podle Čl. 39 odst. 1) a 2) Ústavy.

1) Vláda republiky může předložit občanům k rozhodnutí jen takový návrh zákona, který Poslanecká sněmovna již odmítla přijmout.

2) Vláda republiky nemá pravomoc stanovenou v odst. 1) pokud ji Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru anebo které vyslovila nedůvěru.

Vláda má právo předložit návrh na konání referenda pouze v jednom případě - při odmítnutí svého návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou. Pro jednání ve vládě o návrhu referenda se nestanoví žádné zvláštní podmínky, ale vychází se ze znění Čl. 76 Ústavy. Vláda nemůže referendum iniciovat v případě, že nemá důvěru Poslanecké sněmovny.

1) Petiční výbor může jménem skupiny oprávněných občanů předložit návrh na vyhlášení referenda jen v případech stanovených v zásadě č. 1 odst. 1).

2) Návrh podle odst. 1) může být předložen jen tehdy, pokud jej svým podpisem podpořilo alespoň 10% (alternativa 15%) občanů oprávněných k hlasování. Návrh musí mít náležitosti podle zvláštního zákona. 2)

3) Petiční výbor jménem skupiny oprávněných občanů předloží návrh na vyhlášení referenda též Parlamentu a Vládě ČR.

4) Vláda návrh projedná a se svým stanoviskem doručí do 15 dnů od jeho předložení Parlamentu.

5) Náklady spojené s předložením návrhu na vyhlášení referenda nese skupina oprávněných osob.

Stanoví se petičnímu výboru povinnost předložit návrh též Poslanecké sněmovně a vládě. Tím se v souladu se zněním Čl. 44 odst. 1) dává vládě možnost vyjádřit se k návrhu zákona. Vláda má povinnost ve zkrácené lhůtě návrh projednat a předložit Poslanecké sněmovně se svým stanoviskem.

Ohledně všelidové iniciativy k vyhlášení referenda se odkazuje na zákon o právu petičním, který dostatečně upravuje proceduru předkládání návrhu a ověřování splnění podmínky kvóra oprávněných občanů, potřebného k podání platného návrhu. Kvórum se navrhuje alternativně ve výši 10 občanů z celkového počtu voličů, tj. cca 500 000 občanů, nebo 15%, tj. cca 750 000 občanů. Jedná o vysoký počet. Pravidlem v sousedních zemích jsou počty nižší o jeden řád.

Oproti nákladům na provedení referenda, které nese stát, s stanoví povinnost skupiny oprávněných občanů hradit náklady spojené s předložením návrhu na vyhlášení referenda.

1) Poslanecká sněmovna Parlamentu může do 30 dnů od doručen i návrhu na vyhlášení referenda podle zásady č. 8 navrženou úprav přijmout jako vlastní zákon a mezinárodní smlouvu podle požadavku předkladatele ratifikovat či odmítnout. V tomto případě referendum neproběhne.

2) Takovýto návrh projednává na veřejné schůzi a unáší se o něm jen Poslanecká sněmovna.

Poslanecké sněmovně se dává na zvážení, zda návrh zákona předložený všelidovou iniciativou příjme nebo mu nevyhoví. V případě kladného rozhodnutí referendum neproběhne. Sleduje se tím především cíl zamezit vynakládání finančních prostředků v těch případech, kdy v Poslanecké sněmovně je vůle navrhovanou úpravu přijmout.

1) Prezident republiky může ve lhůtě podle zásady č. 3 odst. 1) odmítnout návrh na vyhlášení referenda předložený petičním výborem jménem skupiny oprávněných občanů, jestliže je v rozpor s tímto či jiným zákonem.

2) Pokud prezident republiky odmítne návrh na vyhlášení referenda podle odst. 1), vrátí návrh s odůvodněním překladateli a předloží ho ve lhůtě do 30 dnů od podání návrhu k rozhodnutí Ústavnímu soudu.

Hlavě státu se dává právo odmítnout předložený návrh na konání referenda z důvodu jeho rozporu s tímto nebo jinými zákony. Odmítnutý návrh vrátí s odůvodněním předkladateli a současně předloží k rozhodnutí Ústavnímu soudu. Rozhodnutím ústavního soudu je prezident, ale i předkladatel, vázán.

1) Právo hlasovat v referendu má každý, kdo je oprávněn volit do Parlamentu (dále jen "oprávněný občan").

2) Je-li referendum vyhlášeno jen na části území republiky, je oprávněným občanem pouze ten, kdo má trvalý pobyt 3) v některé obci nadcházející se na této části území.

Hlasovací právo v referendu se vymezuje stejně jako aktivní hlasovací právo do Parlamentu. Koná-li se referendum jen na části území, stanoví se, že oprávněným občanem je pouze ten, kdo má trvalý pobyt v některé obci nacházející se na této části území republiky. Tímto způsobem se zabráni záměrnému ovlivnění výsledku referenda.

1) Návrh předložený v referendu podle tohoto ústavního zákona je přijat, vyslovila-li se pro něj nadpoloviční většina zúčastněných (alternativa - oprávněných) při hlasování za předpokladu, že se referenda zúčastnila alespoň polovina oprávněných občanů.

2) Rozhodnutí o přijetí zákona přijaté v referendu má účinky přijetí zákona Parlamentem; ten ho nemůže v období pěti let (alternativa - ve stávajícím volebním období Poslanecké sněmovny) změnit nebo zrušit.

3) Rozhodnutí o schválení mezinárodní smlouvy přijaté v referendu má účinky schválení mezinárodní smlouvy Parlamentem; ten ji nemůže v období pěti let (alternativa - ve stávajícím volebním období Poslanecké sněmovny) podle povahy rozhodnutí vypovědět nebo schválit.

4) Zjištěním podle zásady č. 1 odst. 2) a zásady č. 6 odst. 1 přijatým v referendu jsou orgány moci zákonodárné, výkonné a orgány územní samosprávy vázány.

Pro platnost výsledku hlasování v referendu se vyžaduje jak souhlas nadpoloviční většiny zúčastněných voličů, tak nadpoloviční účasti všech oprávněných osob. Vychází se z obdobné konstrukce, ale z vyššího základu, jakou je stanovena způsobilost Poslanecké sněmovny usnášet se při hlasování o usnesení. Menší než poloviční účast v referendu znamená, že platně nebylo přijato žádné z navrhovaných řešení.

S výsledkem referenda bezprostředně souvisí, a je tedy nutné tímto zákonem rovněž stanovit, jakou právní sílu a závaznost kladný výsledek referenda má a jakým způsobem je možné ho změnit.

Vůle lidu vyjádřená v referendu musí mít nepochybně natolik vysoký stupeň závaznosti, aby nebylo možné v krátkém časovém odstupu výsledek referenda zmařit. Navrhuje se lhůta pěti let, nejméně však doba odpovídající volebnímu období stávajícího Parlamentu, po kterou nelze přijatý výsledek změnit či zrušit.

1) Výsledek referenda vyhlašuje ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho provedení prezident republiky ve Sbírce zákonů oznámením.

2) Oznámení výsledku referenda obsahuje zejména:

a) otázku (otázky), o které se v referendu rozhodovalo,

b) území, na kterém se referendum konalo,

c) den, popř. dny, kdy se referendum konalo,

d) celkový počet občanů oprávněných k účasti na referendu,

e) celkový počet oprávněných občanů, kteří se účastnili hlasování v referendu

f) celkový počet oprávněných občanů, kteří na otázku předloženou v referendu odpověděli "ano" a celkový počet oprávněných občanů, kteří na otázku odpověděli "ne", event. celkový počet oprávněných voličů, kteří se vyjádřili pro jednotlivé řešení ke každé jednotlivé otázce.

Upravuje se procedura a náležitosti vyhlášení výsledku referenda.

Referendum vykonané podle tohoto zákona se může o stejné otázce opakovat nejdříve po uplynutí pěti let (alternativa - po uplynutí volebního období stávající Poslanecké sněmovny).

Provedení referenda si vyžádá nemalé finanční prostředky, ale i úsilí orgánů moci zákonodárně a výkonné. Aby se finanční prostředky nevynakládaly neúčelně, nebo záměrně nevytvářely překážky v práci zákonodárného sboru, jeví se lhůta pěti let přiměřenou pro eventuální nové všelidové hlasování o téže otázce.

Parlament České republiky stanoví zákonem způsob prováděn í referenda.

Způsob provedení referenda, zejména vytvoření hlasovacích okrsků, technické a organizační zabezpečení průběhu referenda budou upraveny samostatným zákonem.

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se doplňuje tak, že k dosavadnímu článku 87 odst. 1 se doplní nový odstavec 1, tohoto znění:

"1) o návrhu prezidenta republiky na nepřípustnost referenda navrženého petičním výborem jménem skupiny oprávněných občanů podle zvláštního ústavního zákona."

Přijetí ústavního zákona o referendu s ohledem na ustanoveni Čl. 63 odst. 2) Ústavy sice nevyžaduje explicitní změnu Čl. 62 Ústavy o pravomocech prezidenta republiky, ale taxativní vymezení působnosti Ústavního soudu Čl. 87 vyžaduje odpovídající rozšíření o úpravu navrhovanou tímto ústavním zákonem.

Stanoví se datum účinnosti tohoto zákona.

J. Kryčer v. r.

F. Kačenka v. r.

J. Jegla v. r.

1) Sbírka zákonů České republiky, částka 1/1993 § 2 písm. e) zákona č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky

2) Zákon č. 84/1990 Sb., o právu petičním

3) Zákon číslo 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů

Obecná část

Platná Ústava České republiky předpokládá v Čl. 2, že princip svrchovanosti občanské společnosti jako zdroje veškeré moci ve státě, se realizuje jednak prostřednictvím institutů reprezentativní demokracie (přímým či nepřímým podílem na konstituování a činností orgánů státní moci) a dále cestou přímé demokracie. Nejrozšířenějším prostředkem přímé participace lidu na výkonu státní moci je všelidové hlasování - referendum.

Výše citovaný článek Ústavy předpokládá, že přímý podíl občanů na výkonu moci bude upraven ústavním zákonem. Předložený návrh ústavního zákona o referendu představuje realizaci uvedeného ústavního pokynu. Institut přímé demokracie je uznáván a používán ve všech vyspělých demokratických státech.

Návrh předpokládá, že lid bude vykonávat státní moc přímo tím, že bude rozhodovat o přijetí zákona či schválení mezinárodní smlouvy. Rozhodnutí přijaté v referendu bude mít závaznost přijatého zákona nebo schválené mezinárodní smlouvy, které nebude možné po stanovenou dobu měnit nebo zrušit.

Podle předloženého návrhu bude k vyhlášení referenda oprávněn pouze prezident republiky, který ho však nebude moci vyhlásit z vlastní vůle, ale pouze na základě iniciativy Poslanecké sněmovny, vlády, skupiny oprávněných občanů, pokud je svým podpisem podpořil kvalifikovaný počet oprávněných voličů. S ohledem na zákaz konání referenda pro omezený okruh otázek se současně upravuje i procedura odmítnutí návrhu referenda.

Přijetí zákona nevyžaduje bezprostřední zatížení státního rozpočtu. Jinak tomu bude při vlastní realizaci zákona, kdy náklady spojené s vlastním provedením referenda se budou pohybovat podle druhu referenda v rozmezí 50 - 100 mil. Kč a budou hrazeny ze státního rozpočtu.