Místopředseda vlády Jan Kalvoda zaslal odpověď
na interpelaci poslance Vratislava Votavy dopisem ze dne 13. ledna
1995.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy
vlády Jana Kalvody na interpelaci poslance Vratislava Votavy.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY
JUDr. Jan Kalvoda
V Praze dne 13. ledna 1992
Č. j. 3559/94 - LS
Vážený pane poslanče,
v interpelaci, kterou jste přednesl na 25. schůzi
Poslanecké sněmovny dne 13. prosince 1994, jste
požádal o sdělení postoje vlády
České republiky k materiálu helsinské
komise Kongresu Spojených států amerických,
který obsahuje některé námitky ke
stavu lidských práv v České republice.
Za nejzávažnější námitku,
která je v materiálu obsažena, považuji,
v souladu s Vaší interpelací, tu, která
se týká zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání
a pozbývání státního občanství
České republiky, ve znění zákon
č. 272/1993 Sb.
Je zřejmé, že kritika tohoto zákona
souvisí s podmínkami nabývání
státního občanství České
republiky slovenskými občany žijícími
na území České republiky po zániku
ČSFR. K tomu uvádím:
Zákon č. 40/1993 Sb., ve znění pozdějších
předpisů umožnil, aby po vzniku samostatné
České republiky, tj. po 1. lednu 1993, mohli slovenští
státní občané žijící
na našem území získat státní
občanství ČR volbou nebo ve zjednodušeném
řízení udělením. Tento proces
probíhal rok a půl a byl ukončen dnem 30.
června loňského roku. V jeho průběhu
nabylo státního občanství ČR
cca 245 000 občanů Slovenské republiky. Zamítnuto
bylo pouze 100 žádostí. Ti, kteří
možnosti optovat nevyužili, nadále mohou nabýt
státního občanství České
republiky udělením.
Pro udělení státního občanství
ČR jsou zákonem stanoveny tyto podmínky:
a) pětiletý trvalý pobyt na území
České republiky
b) propuštění ze státního svazku
cizího státu,
c) žadatel nebyl v posledních pěti letech odsouzen
pro úmyslný trestný čin,
d) znalost českého jazyka.
Zákon upravuje mužnost poskytnout výjimku ze
stanovených podmínek. Konkrétně slovenským
státním občanům, protože byli
občany ČSFR, lze prominout podmínku pětileté
lhůty u trvalého pobytu. Nemusí rovněž
na rozdíl od ostatních cizinců prokazovat
znalost českého jazyka správní poplatek
za udělení občanství jim byl snížen
z 5 000 Kč na 500 Kč. Slovenští občané
žijící na území České
republiky možnosti udělení českého
občanství využívají. Podle údajů
ministerstva vnitra byl v srpnu 1994 denní průměr
podaných žádostí a v měsíci
září 1994 představoval již 70
podání denně.
Podle českého zákona o státním
občanství není kriteriem pro posuzování
žádosti o udělení státního
občanství ČR národnost žadatele
nebo jeho rasová či etnická příslušnost.
Je proto třeba odmítnout závěr, že
tento zákon je diskriminační. Patří
k evropskému standardu. V některých evropských
zemích (např. Anglie, Švýcarsko) jsou
podmínky pro udělení státního
občanství daleko přísnější.
Ztotožnit se nelze ani s námitkou retroaktivity předmětného
zákona, neboť je aplikován až ode dne
nabytí jeho účinnost; požadavek na splnění
podmínek pro nabytí občanství, z nichž
některé jsou vázány na určitou
lhůtu, retroaktivitu nepředstavuje, ale vyplývá
z podstaty těchto, ve srovnání s právními
úpravami jiných států, standardních
podmínek.
Ani postavení slovenských státních
občanů či občanů jiných
států žijících trvale na našem
území nelze označit za diskriminující.
V oblasti zdravotního pojištění, sociální
péče, školství a dalších
oblastech mají stejné postavení jako občan
České republiky. Nemohou pouze vykonávat
některé činnosti, které zákon
spojuje jen se státním občanstvím
ČR (např. výkon povolání policisty,
soudce, státního zástupce a pod., výkon
volebního práva); tato úprava je však
běžná i v jiných demokratických
státech. Jejich postavení je dále garantováno
mezinárodními smlouvami. Konkrétně
mezi Českou republikou a Slovenskou republikou bylo uzavřeno
kolem 40 dvoustranných smluv, které upravují
postavení státních občanů jedné
smluvní strany na území druhé smluvní
strany.
Vláda se na své schůzi dne 9. listopadu 1994
zabývala námitkami některých zahraničních
subjektů k právní úprav týkající
se nabývání státního občanství
České republiky, neztotožnila se s jejich obsahem
a dospěla k závěru, že naše právní
úprava státního občanství neodporuje
mezinárodním smlouvám, kterými je
Česká republika vázána, ani ústavnímu
pořádku České republiky. Zároveň
vláda rozhodla, aby ministr vnitra ve spolupráci
s místopředsedou vlády pověřeným
řízením Úřadu pro legislativu
a veřejnou správu a s ministrem zahraničních
věcí zpracoval podle zadání vlády
zpřesnění argumentace vyvracející
vznášené námitky. Tento materiál
v současné době zpracovává
Ministerstvo vnitra. Po projednání s Úřadem
pro legislativu a veřejnou správu a Ministerstvem
zahraničních věcí bude konečná
verze materiálu dána k dispozici jednotlivým
ministerstvům a Úřadu vlády s cílem
zajistit jednotnou argumentaci při zodpovídání
dotazů k problematice státního občanství
České republiky. Podle potřeby lze materiál
předat k využití i Parlamentu. S jeho rozesláním
se počítá během měsíce
února 1995.
Vážený pane poslanče, prosím,
abyste tuto moji odpověď na Vaši interpelaci
přijal.
S pozdravem
Jan Kalvoda
Vážený pan
Vratislav Votava
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky