Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

U vědomí, že stát a jeho orgány nezískají důvěru lidu, pokud nedojde k nápravě křivd způsobených totalitním režimem v období do 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989 i nezákonným zrušením spolků, společenských organizací a jiných občanských sdružení a zabráním jejich majetku se Parlament usnesl na tomto zákoně České republiky:

Všechna rozhodnutí orgánů státní správy vydaná v období od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989, kterými byly zrušeny spolky, společenské organizace a jiná občanská sdružení (dále jen "spolky") a zabrán jejich majetek státem, jsou neplatná.

(1) Majetek odňatý podle rozhodnutí orgánů státní správy podle tohoto zákona se navrací spolkům, kterým byl odňat.

(2) Spolky, které po 17. 11. 1989 obnovily činnost způsobem, který je předepsán zákonem, 1) se považují za právní nástupce spolků, zrušených v době nesvobody. 2)

1) § 19 zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zák. č. 480/1991 Sb., o době nesvobody.

(1) Majetek je povinen vydat ten, kdo ho v den účinnosti tohoto zákona vlastní (dále jen "povinná osoba").

(2) O vydání majetku sepíše povinná osoba s oprávněným dohodu.

(3) Jestliže povinná osoba nabyla majetek úplatně, má právo žádat od státu vrácení zaplacené kupní ceny. Podrobnosti upraví ministerstvo financí právním předpisem.

(1) Majetek se navrací na základě písemné výzvy oprávněného.

(2) Povinná osoba je povinna vydat majetek nejpozději do 6 měsíců od uplatnění nároku.

(3) Při prodlení platí povinná strana poplatek z prodlení ve výši Kčs 200,- za každý den prodlení. Poplatek z prodlení je příjmem obce.

(1) Majetek se vrací ve stavu v jakém se nachází v době, kdy nabyl účinnosti tento zákon.

(2) Za znehodnocení majetku se náhrada neposkytuje a k případnému zhodnocení majetku se nepřihlíží.

(1) Za majetek, který byl odňat a v době účinnosti tohoto zákona již neexistuje, se finanční náhrada neposkytuje.

(2) Za majetek, který změnil podstatu tak, že nemůže sloužit původnímu účelu, poskytne povinná osoba oprávněnému náhradu za tento majetek podle obecných předpisů.

Pokladem pro zápis změny vlastníka v evidenci nemovitostí u příslušného střediska geodézie je dohoda o vydání nemovitého majetku.

(1) Spory o vydání majetku podle tohoto zákona řeší soudy.

(2) Poplatek z žalob navrhovatel neplatí. Stejně tak nepodléhají úkony prováděné podle tohoto zákona správním nebo jiným polatkům.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášeni.

K návrhu obecně:

Účelem návrhu zákona je důsledné odstranění a náprava křivd způsobených totalitním režimem v období od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989, pokud jde o rozhodnutí orgánů státní správy směřujících ke zrušení spolků, společenských organizací a jiných občanských sdružení a protizákonnému zabrání jejich majetku.

Jde o zájem společnosti umožnit obnovení činnosti nejrůznějším spolkům, společenským organizacím a jiným občanským sdružením. Je nepochybné, že právě takovéto spolky pomáhaly odhalovat talentované jedince a vytvářely základní podmínky pro svou kulturní a ekonomickou činnost výstavbou vlastních kulturních, či lidových domů apod.

Navržená úprava logicky navazuje na řadu již přijatých právních úprav, které zmiňují majetkové křivdy.

K jednotlivým ustanovením:

K § 1

Smyslem tohoto ustanovení je zajistit navrácení nemovitého majetku subjektům, na něž doposud nepamatoval žádný z restitučních zákonů.

K § 2

V zájmu urychlení restitučního řízení zákon nepřipouští zohledňovat různé způsoby nabytí vlastnictví nynějšími vlastníky. Je stanovena zásada, že i ten, kdo koupí kradenou věc, je povinen ji vrátit okradenému.

Otázka nástupnictví je řešena v souladu s platným právním řádem - § 19 zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občana, ve znění pozdějších předpisů.

K § 3

Sepsání dohody navazuje na ust. § 4, týkající se písemné výzvy oprávněného a na ust. § 7, podle něhož je dohoda podkladem pro zápis změny vlastníka v evidenci nemovitostí.

Uplatňuje se zásada, že nikdo nemá právo se obohacovat na úkor jiného, a to ani stát. Problematika uplatňování nároků z bezdůvodného obohacení se přenáší na stát. Bude věcí okresních úřadů, aby se s věcí v konečné fázi vypořádaly a aby toto břemeno nenesl restituent.

K § 4

Písemná forma se jeví nezbytná pro případ soudního sporu. Stanovená lhůta je optimální. Navrhované penále by mělo přispět k urychlení řízení a k dodržování stanovené lhůty.

K § 5

Toto ustanovení sleduje zjednodušení restitučního řízení.

K § 6

Jde o řešení případů, kdy nebude možné dosáhnout účelu tohoto zákona, tj. navrácení odňatého majteku

K § 7

Toto ustanovení sleduje rychlý průběh restitucí.

K § 8

Jde o obecné ustanovení, které je v souladu se všemi již vydanými zákony upravujícími zmírnění majetkových křivd.

K § 9

Účinnost se navrhuje dnem vyhlášení.