Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď
na interpelaci poslance Jana Bláhy dopisem ze dne 23. listopadu
1994.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď předsedy
vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jana
Bláhy. Odpověď je přílohou tohoto
sněmovního tisku.
Příloha
Václav KLAUS
předseda vlády České republiky
V Praze dne 23. listopadu 1994
Čj. 32388/94-OVA
Vážený pane poslanče,
předložené dotazy Vaší interpelace
je jen těžko možné dávat do kontextu
s programovým prohlášením vlády
ČR z roku 1992, neboť jednak bylo přijímáno
ještě v podmínkách československé
federace, kdy např. železniční a letecká
doprava byly v kompetenci výhradně federace, jednak
i míra zobecnění programového prohlášení
vlády odpovídá obecně míře
zobecnění tohoto politického dokumentu, po
kterém následují konkrétní
kroky vládni. exekutivy. Z toho důvodu jsou následné
odpovědi na položené otázky vztaženy
k celkovému rozsahu kroků, které vláda
v sektoru dopravy učinila.
K otázce č. 1:
Ministerstvo dopravy ČR vypracovalo v roce 1993 materiál,
"Dopravní politika České republiky pro
devadesátá léta", který vláda
svým usnesením č. 445 z 18. 8. 1993 vzala
na vědomí a resort dopravy jej přijal jako
základní strategický dokument. Tento materiál
vychází z tzv. Bílé knihy ES k dopravní
politice "Budoucí vývoj společné
dopravní politiky". Z posouzení, které
nezávisle provedl Výbor pro vnitrozemskou dopravu
Evropské hospodářské komise OSN a
Evropská konference ministrů dopravy vyplývá,
že je s mezinárodními dokumenty plně
konsistentní. Je snad více obecný, avšak
konkretizaci jednotlivých kroků projednává
vláda jmenovitě. V tom smyslu byly vládou
přijaty zásadní dokumenty k rozvoji sítě
dálnic a silnic dálničního typu (usnesení
vlády číslo 631/1993 a 513/1994), k modernizaci
tzv. I. železničního koridoru (Děčín
- Praha - Břeclav), který je součástí
osy Hamburk - Praha - Soluň s přilehlými
větvemi (usnesení vlády číslo
77/1994), připravuje se projednání II. hlavního
železničního koridoru, jakož i státní
podpoře rozvoje městské hromadné dopravy
(usnesení vlády ČR č. 472/1994). Z
uvedených dokumentů vyplývá, že
na rozvoji dopravní infrastruktury se bude značnou
měrou podílet státní rozpočet,
buď přímo nebo formou státní
záruky. Rozvoj prioritních projektů schválených
vládou je plně v souladu se záměry
EU. Výstavba dálnic D5 a D8 byla schválena
v rámci seznamu prioritních projektů EU summitem
EU na Corfu a tranzitní koridor Děčín
- Praha - Břeclav je součástí tzv.
4. multimodálního koridoru začleněného
do Transevropských dopravních sítí
schválených na II. panevropské dopravní
konferenci na Krétě.
K otázce č. 2:
Toky informací se v dopravě, stejně jako
v ostatních odvětvích národního
hospodářství řídí zákonem
č. 278/1992 Sb. o státní statistice ve znění
pozdějších úprav. Tímto zákonem
je rovněž vymezena povinnost fyzickým i právnickým
osobám poskytovat statistické informace. V dopravě
jsou od poskytování statistických informací
osvobozeny fyzické a právnické osoby, které
zaměstnávají 24 a méně zaměstnanců,
což se projevuje v nepřesnostech evidence výkonů
zejména v silniční dopravě. Proto
Ministerstvo dopravy ČR na základě výběrových
šetření provádí korekci statisticky
zjištěných údajů. Pro potřeby
sledování přepravního trhu zpracovává
resort dopravy v rámci projektu Národního
dopravního systému (NADIS), který je součásti
mezinárodního projektu ITIS, Ročenku dopravy
ČR, pro jejíž zpracování se čerpají
údaje Českého statistického úřadu,
Generálního ředitelství cel a konečně
výsledky vlastních výběrových
šetření zpracovatelské organizace.
K otázce č. 3:
Podle zákona č. 9/1993 Sb. o Českých
dráhách, ve znění novely č.
212/1993 Sb., §4e je pověřena Správní
rada Českých drah předkládat vládě
prostřednictvím ministra dopravy návrhy organizačně
právního uspořádání
ČD. S ohledem na to, že s transformace předpokládá
jako proces, nestanoví zákon termíny předkládání
návrhů. Pokud je vládě známo,
Správní rada ČD připravuje Transformační
projekt, který bude vládou posouzen a projednán.
K otázce č. 4:
Vláda se nedomnívá, že fungování
a rozvoj dopravy lze řešit pouze privatizovanými
subjekty. Proto např. zásadní rozvojové
záměry v oblasti infrastruktury jsou financovány
státem nebo se státními zárukami.
Zatím není uvažováno privatizovat v
plném rozsahu ani osobní železniční
dopravu, i když se předpokládá vstup
soukromého sektoru zejména na úroveň
regionální dopravy.
K otázce č. 5:
Tato problematika je projednávána na úrovni
Ministerstva dopravy a Komise EU v rámci podvýboru
pro dopravu, který je součástí Společného
výboru pro provádění Prozatímní
dohody. Zde byl vznesen požadavek uzavřít dopravní
dohodu, řešící především
otázky tranzitní dopravy i otázku příspěvků
na rozvoj infrastruktury. Komise EU nemá zatím schválen
mandát k projednávání dohod upravujících
služby včetně dopravních. V současné
době Soudní dvůr rozhoduje o tom, zda tato
působnost bude v pravomoci Evropské Unie nebo jejích
členských států. Po rozhodnutí
o této působnosti a udělení příslušného
mandátu bude možné s jednat ne jen tzv. tranzitní
dohodu, ale dohody upravující vztahy mezi Českou
republikou a Evropskou Unií i v dalších oborech
dopravy jako např. vnitrozemské vodní a letecké.
Pokud se týká příspěvků
na rozvoj dopravní infrastruktury, projednává
se v současné době příspěvek
na modernizaci zmíněného hlavního
tranzitního železničního koridoru Děčín
- Praha - Břeclav ve výši asi 50 mil. ECU.
Podle výsledků posledních jednání
bude Komise EU navrhovat zařazení tohoto koridoru
mezi prioritní evropské koridory, které bude
Christophersonova skupina při Komisi EU předkládat
ke schválení na Summitu EU v Essenu. Předpokládá
se, že na financování tohoto koridoru se bude
podílet i EIB a EBRD, začátkem prosince bude
představenstvo EIB schvalovat úvěr pro tento
koridor. Menší částky na modernizaci
některých součástí dopravní
infrastruktury už byly poskytnuty z prostředků
Regionálního PHARE a budou poskytnuty prostředky
z tzv. programu CROCO.
K otázce č. 6:
Pravidla soutěže představuji v EU "balík"
neustále se vyvíjejících komplikovaných
předpisů. Základní vztahy v této
oblasti jsou v ČR upraveny obecně zákonem
o hospodářské soutěži, kde jsou
i některá speciální ustanovení
o dopravě. Zákon o silniční dopravě
č. 111/1994 Sb. upravuje i závazky veřejné
služby, které rovněž patří
do oblasti konkurenčních pravidel. Zadávání
veřejných zakázek, mezi které patří
i oblast regionální dopravy pak vymezuje zákon
č. 199/1994 Sb. Koordinaci v této oblasti předpokládá
i materiál k harmonizaci právních předpisů
ČR s komunitárním právem, přičemž
uplatnění všech těchto pravidel je otázkou
delšího časového harmonogramu. Tento
harmonogram se projednává jednak ve spolupráci
s Úřadem pro legislativu a veřejnou správu
a jednak na pracovních jednáních s experty
Evropské Unie. Na posledním jednání,
které se uskutečnilo k letecké dopravě
bylo navrženo, k realizaci harmonogramu sbližování
soutěžního práva v této oblasti,
uskutečnit jednání představitelů
kompetentních orgánů EU (direktoriátu
pro dopravu a direktoriátu pro hospodářskou
soutěž) a orgánů ČR (ministerstva
dopravy, ministerstva pro hospodářskou soutěž
a ministerstva financí).
Pro oblast letecké dopravy existují speciální
předpisy upravující aplikaci obecných
pravidel hospodářské soutěže
a státních podpor obsažených ve Smlouvě
v Evropské Unii (Maastrichtské smlouvě) včetně
nálezů Soudního dvora a dále předpisy
upravující soutěž v některých
dalších případech (použití
automatizovaného reservačního systému,
přidělování slotů na letištích,
uložení závazků veřejné
služby a připravuje se úprava umožnění
konkurence při pozemním odbavování
cestujících). Některá z těchto
pravidel budou zahrnuta do připravovaného návrhu
zákona o civilním letectví, jehož účinnost
se předpokládá v roce 1996.
K otázce č. 7
Tento problém v sobě zahrnuje potřebu úpravy
celé řady dílčích vztahů,
aby byly především odstraněny překážky
působení tržního mechanismu obecně
a tyto úpravy jsou zahrnuty jednak v obecných právních
předpisech a jednak i v připravovaných speciálních
zákonech pro dopravu.
Jako příklad opatření k umožnění
harmonizace podmínek působení tržních
sil je oddělení (účetní, organizační
či dokonce institucionální) dopravní
cesty od poskytování přepravních služeb
v železniční dopravě.
Na základě platného zákona o Českých
dráhách a podle uvedeného schematu byly takto
vytvořeny relativně samostatně hospodařící
divize. V současné době se připravuje
k projednání ve vládě transformační
projekt Českých drah, kde se navrhuje institucionální
oddělení dopravní cesty od poskytování
přepravních služeb. Možnost odděleného
provozování. dopravní cesty a poskytování
přepravních služeb je rovněž zahrnuta
do návrhu zákona o dráhách, který
vláda předložila ke schválení
Parlamentu ČR.
Jako další opatření je možné
uvést harmonizaci daňového a poplatkového
systému a konkurenčních pravidel, o kterých
informujeme v bodu č. 6 a 8
K otázce č. 8:
Vláda si je vědoma závažnosti vyřešeni
systému financování dopravy, zvláště
rozvoje a údržby dopravní infrastruktury. Proto
vláda uložila svým usnesením č.
78/1994 ministru dopravy a místopředsedovi vlády
a ministru financí řešit "Návrh
systému hrazení nákladů spojených
s provozem a údržbou dopravní infrastruktury
a s jejím rozvojem v jednotlivých druzích
dopravy (silniční, železniční
a vnitrozemské vodní) v návaznosti na plnění
závazků České republiky, vyplývajících
z Evropské dohody zakládající přidružení
ČR k Evropské unii". Materiál bude vládě
předložen do konce roku 1994.
Obecně lze konstatovat, že se počítá
s prostředky státního rozpočtu a že
je nutné v rámci harmonizace daňové
a poplatkové soustavy ČR s daňovou a poplatkovou
soustavou EU řešit i zdrojovou stránku financování
dopravní infrastruktury. V současné době
je např. v EU stanoveno, že zdroje financování
pozemních komunikací má tvořit
- spotřební daň (v EU je stanovena minimální
sazba této daně)
- daň z vozidel (v EU je rovněž stanovena minimální
sazba této daně podle hmotnosti vozidel.)
- poplatek za užívání dálnic
a silnic dálničního typu nebo mýto
(v EU je stanovena maximální roční
sazba poplatku).
Diskutuje se i otázka internalizace negativních
externích nákladů. Byla poskytnuta vládní
záruka za půjčky potřebné k
financování 1. železničního koridoru
ve směru Děčín - Praha - Břeclav
a zlepšení stavu mezinárodních silnic.
Z privátních zdrojů by měla být
financována i výstavba nového terminálu
na letišti Praha - Ruzyně.
K otázce č. 9:
Dlouhodobý závazek harmonizovat právní
řád ČR s komunitárním právem
bude dořešen na základě harmonogramu,
který má být projednán v nejbližší
době ve vládě. V současné době
se v právních předpisech upravují
cích vztahy v dopravě řeší závazek,
který vyplývá z čl. 57 odst. 5, Evropské
dohody, který zní: "Během přechodného
období bude ČR postupně přizpůsobovat
své právní předpisy včetně
administrativních, technických a ostatních
pravidel, právním předpisům Společenství
právě platným v oblasti letecké a
vnitrozemské dopravy, pokud ty slouží cílům
liberalizace a vzájemnému přístupu
na trhy stran a usnadňuje to pohyb cestujících
a zboží.".
Tyto zásady jsou ve všech připravovaných
zákonech upravujících vztahy v dopravě
uplatňovány. Rovněž jsou respektovány
v oblasti technické normalizace.
Zatím ale existují kvantitativní bariéry
vzájemného přístupu na dopravní
trhy, které vyplývají z platných dvoustranných
dohod uzavřených téměř se všemi
členskými státy EU v oblasti silniční
a letecké dopravy. Tyto bariéry mají být
postupně odstraňovány v souvislosti s ustanovením
čl. 57, odst. 3 Evropské dohody, který zní:
"S cílem zajišťovat koordinovaný
rozvoj a postupnou liberalizací dopravy mezi stranami přizpůsobené
jejich vzájemným komerčním potřebám,
podmínky vzájemného přístupu
na trhy v letecké a vnitrozemské dopravě
budou řešeny zvláštními dohodami
o dopravě, které budou sjednány mezi stranami
po vstupu této dohody v platnost".
V souvislosti s tím upozorňuji., že Evropská
dohoda není ještě v platnosti, protože
jí ještě některé členské
státy EU neratifikovaly, přesto příslušné
orgány EU požádaly o mandát pro sjednávání
dohod o dopravě, ale dosud nebyl udělen.
S pozdravem
Vážený pan
Jan Bláha
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky