Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jana Bláhy dopisem ze dne 15. listopadu 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jana Bláhy. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Václav KLAUS

předsedu vlády České republiky

Vážený pane poslanče,

na Vaši interpelaci týkající se státní politiky bydlení Vám k jednotlivým otázkám sděluji:

1. Jak se vláda vyrovná se skutečností, že uplatnění tržních podmínek v oblasti bydlení se mnohdy redukuje na spekulace s byty v rámci privatizace bytového fondu?

V rámci privatizace bytového fondu mají obce možnost na základě vlastního rozhodnutí upravit podmínky privatizace tak, jak se domnívají, že nejlépe vyhovují místním podmínkám a místním obyvatelům. Pokud obce prodávají obecní byty a bytové domy občanům s výraznými slevami, je to zohlednění budoucích velkých výdajů nových vlastníků, protože řada domů je zanedbaná, s nevyhovujícím otopným systémem, s nevyhovující tepelnou izolací, s dožívajícími rozvody médií apod. Jak budoucí majitelé naloží se svým majetkem, je pak již otázkou volného trhu a nikoliv spekulace.

Ve většině případů je zamezení nežádoucí spekulaci v rukou vlastníka domu, především v případech výměn bytů prováděných "naoko", popř. při přechodech nájemního práva na osoby žijící ve společné domácnosti. V tomto směru má vlastník domu dostatek právních nástrojů. V oblasti obecních bytů jistou míru spekulace umožňuje často nedůsledný výkon právy objektů. Do hospodaření obce však vláda nemá možnost zasáhnout.

2. Jakými způsoby chce vláda přispět k tomu, aby podíl nájemného na výdajích rodiny nerostl a naopak se snižoval na západoevropskou úroveň?

Výdaje na bydlení, tedy výdaje na nájemné a úhradu služeb spojených s užíváním bytu, činí v současné době v České republice v průměru 16 % z celkového čistého příjmu domácnosti. V souvislosti s postupem deregulace nájemného v příštích letech je ovšem třeba počítat s určitým vzrůstem podílu výdajů na bydlení v rozpočtu domácnosti, do roku 2000 by však tento podíl neměl překročit v průměru 18 %.

V zahraničí se podíl nákladů na bydlení v rozpočtu domácnosti pohybuje od 20 do 30 %. Ve skutečnosti tedy otázka "snižování" na západoevropskou úroveň nepřipadá vůbec v úvahu. Není ani nebezpečí, že by podíl nákladů na bydlení v celkovém čistém příjmu domácnosti v České republice západoevropskou úroveň překročil.

3. Jakou legislativní a další iniciativu vyvine vláda na ochranu nájemních vztahů ve smyslu sjednocení českých norem s odpovídajícími standardy zemí evropské unie?

Základní ochrana nájemních vztahů je zakotvena v občanském zákoníku. Nájem bytu je podle současné práv i úpravy chráněn dostatečně, protože v případě nájmu bytu na dobu neurčitou může pronajímatel nájem vypovědět jen z důvodů, které jsou taxativně v občanském zákoníku vymezeny (§ 711) a to ještě jen s přivolením soudu.

Za dostatečnou považujeme i ochranu dosavadních nájemců pro případ prodeje jednotlivých bytů podle zákona o vlastnictví bytů (72/1994 Sb.)

Při přípravě každého nového legislativního opatření v oblasti jsou brány v úvahu zahraniční zkušenosti a legislativní úprava souvisejících otázek. Jsem přesvědčen, že z hlediska ochrany nájemních vztahů je současná právní úprava srovnatelná se zahraničními úpravami.

4. Zda vláda přistoupí k iniciativě ve smyslu úpravy podmínek stavebního spoření tak, aby státní příspěvek umožnil účastnit se na něm i občanům s nižšími příjmy.

Stavební spoření je účelové spoření, spočívající v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření a v poskytování příspěvku (státní podpory) účastníkům stavebního spoření.

Účastníkem stavebního spoření může být fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a s přiděleným rodným číslem (a právnická osoba se sídlem na území ČR a s přiděleným identifikačním číslem), které uzavřou se stavební spořitelnou písemnou smlouvu o stavebním spoření za jistých podmínek. Pokud je účastníkem stavebního spoření fyzická osoba, má nárok na státní podporu. Výše státní podpory činí 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 000,- Kč ročně (při měsíčních úložkách ve výši 1500,- Kč, je max. výše podpory 4500,- Kč).

Minimální výše měsíčně ukládané částky je 60,- Kč (M -- tarif s AR spořitelnou).

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že občané s nižšími příjmy nejsou ze systému vyloučení, naopak je všem fyzickým osobám získání státního příspěvku (jeho alikvotního podílu) stanou-li se účastníky stavebního spoření, zajištěno.

Chybně se vy týká systému stavebního spoření, že nepřinese dostatečný kapitál pro výstavbu (pořízení bytu). Tyto cíle si systém stavebního spoření neklade. Jeho smyslem je podchytit zájem široké veřejnosti, motivovat a poskytnout nezbytný "startovní" kapitál. Stavební spoření je jen jedním ze systémů podporujících bytovou výstavbu. Dalším takovým systémem je dlouhodobý úvěr s nižším úrokem (do 10 %), který je ve vyspělých státech základním nástrojem napomáhajícím k získání bytu nebo rodinného domu a systém dlouhodobých úvěrů s hypotékou, na jehož zavedení u nás se již několik měsíců intenzivně pracuje.

5. Je si vláda vědoma, že byrokratická úprava zákona č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ztěžuje občanům získat příspěvek, na který mají nárok, a zda navrhne úpravu, která by nedostatky odstranila?

Nárok na tento příspěvek, stejně jako na kteroukoliv sociální státní dávku, vzniká teprve tehdy, splňuje-li žadatel zákonem stanovené podmínky. U adresných státních dávek jiný výklad nároku není možný.

V případě příspěvku na nájemné jde o následující základní podmínky:

- žadatel musí mít trvalý pobyt na území ČR, užívat byt na základě nájemní smlouvy a nevlastnit jiný byt,

- příjem žadatele a osob s ním společně užívajících byt nepřesahuje 1,3 násobek životního minima,

- příspěvek je určen k částečnému krytí nárůstu nájemného oproti výchozímu roku do zákonem stanoveného maxima hrubého nájemného (podle počtu osob v bytě),

- řádná úhrada nájemného a služeb spojených s bydlením v předchozím pololetí,

- podání žádosti ve stanoveném termínu.

Statní dávku nelze vyplácet osobám bez trvalého pobytu, osobám, které vlastní více bytů, neplatičům nájemného a služeb spojených s bydlením, osobám s vyšším příjmem, než stanovuje zákon nebo osobám resp. domácnostem užívajících neúměrně velký byt, v němž náklady přesahují finanční možnosti uživatele. Příspěvek byl koncipován tak, aby žadatele motivoval k určitému chování (k mobilizaci úspor na nákladech i ke směně bytu za byt přiměřený příjmům).

Pověřené obecní úřady musí mít možnost ověřit si údaje žadatele o příspěvek na základě zákonem stanovených potvrzení. Tato praxe je zcela běžná i ve světě. Bez uvedeného přístupu je poskytování státních dávek, jako dávek adresných, skutečně sociálně potřebným občanům, nemyslitelné. Bez něho není možné "odbourat" nežádoucí plošnost sociální politiky.

Podle kontrolních průzkumů MPSV pověřené obecní úřady nejednají byrokraticky a naopak v mnoha případech pomáhají zejména přestárlým občanům přímo s vyplňováním žádostí, radí jim jak postupovat, často adresně upozorňují občany, které mají v evidenci pro sociální potřebnost, na možnost využití této státní dávky atp. Přesto se vláda k zhodnocení systému vrátí a eventuálně po vyhodnocení navrhne úpravy.

6. Bude vláda řešit tento příspěvek komplexně formou příspěvku na bydlení?

Příspěvek na nájemné je určen na přechodnou dobu pro občany s nedostatečným příjmem k překlenutí počáteční etapy liberalizace nájemného. Počítá se s tím, že příspěvek na nájemné bude v další etapě nahrazen příspěvkem na bydlení, který bude poskytován jako sociální dávka na základě zákona o státní sociální podpoře. Zásady tohoto zákona již byly schváleny Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR a paragrafované znění návrhu zákona je již předloženo vládě ČR.

Na rozdíl od dosavadního příspěvku na nájemné je konstrukce příspěvku na bydlení odlišná ve dvou směrech:

1. měl by částečně krýt celkové náklady na bydlení,

2. měl by být poskytován domácnostem s nízkým i příjmy ve všech typech bydlení (tím by se rozšířil okruh příjemců této sociální dávky).

Poskytnutí příspěvku by pak mělo přímou vazbu na příjem domácnosti a stanovený násobek životního minima (počet společně posuzovaných osob).

7. Kdy vláda splní svůj slib "neprodleně" připravit nové zásady spoluúčasti státu na podpoře bytové výstavby?

Podpora bytové výstavby je již od letošního roku poskytována podle několika nových programů.

1) Byly vyplaceny státní příspěvky ke stavebnímu spoření, zahájenému v minulém roce - výše příspěvku je dána zákonem; v roce 1994 je pro tyto účely vyhrazeno ve státním rozpočtu 0,5 mld. Kč. Prostředky získané stavebním spořením včetně následného výhodného úvěru budou tvořit jeden z finančních zdrojů výstavbu nových bytů.

2) Nově byl v letošním roce zaveden systém státní pomoci určený obcím na výstavbu obecních sociálních bytů pro sociálně nejslabší domácnosti. Jedná se o výběrový systém, mj. podmíněný doporučením příslušného okresního úřadu. V letošním státním rozpočtu jsou pro tyto účely vyhrazeny finanční prostředky ve výši 0,4 mld. Kč.

3) Nově byl také v letošním roce zaveden systém podpory obcí v odstraňování zanedbanosti a modernizace bytového fondu (přičemž součástí modernizace může být např. půdní vestavba apod.).

4) Podpora nové bytové výstavby - t. j. výstavby, která byl a zahájena v minulých letech v rámci tzv. komplexní bytové výstavby - je poskytována obcím, které rozestavěné objekty převzaly. Na dokončení těchto rozestavěných objektů je v letošním statním rozpočtu vyhrazeno 1,3 mld. Kč.

5) Na podporu výstavby nových rodinných domků (bytů do vlastnictví), které jsou stavěny individuálními stavebníky, je v letošním státním rozpočtu vyhrazeno 0,7 mld. Kč. Forma podpory - příspěvek stavebníkovi ve výši cca 50 tis. Kč na jeden budovaný domek (byt do vlastnictví).

Otázky státní účasti na podpoře bytové výstavby a bydlení pro rok 1995 a následující léta je v současné době v jednání mezi třemi resorty - MH, MF a MPSV. Jednání o formách a detailní způsob použití rozpočtových prostředků bude uzavřeno v návaznosti na schválení návrhu státního rozpočtu v Parlamentu.

8. Uvažuje vláda o zvýšení výdajů z rozpočtu pro oživení bytové výstavby?

Ve statním rozpočtu pro rok 1994 je pro oblast bytové výstavby i bydlení vyhrazeno celkem 6,2 mld. Kč. Kromě tohoto finančního objemu je státem subvencována cena tepla a tzv. majetková újma ("dorovnávání" velmi levných úvěrů na individuální a družstevní bytovou výstavbu, zahájenou v minulých letech). Pro podporu budování nových bytů je v roce 1994 vyhrazeno 700 mil. Kč (individuálním stavebníkům) a 400 mil. Kč (obcím na obecní byty). Téměř polovina letošního finančního objemu je vyhrazena pro výstavbu sociálních domů penzionů s byty pro důchodce a domy s pečovatelskou službou, dále pro dokončování objektů bývalé komplexní výstavby. Letošní státní podpora v oblasti bydlení je více než dvojnásobná ve srovnání s rokem 1993. Návrh státního rozpočtu na rok 1995 předpokládá snížení objemu prostředků na závazky státu z dřívějších forem výstavby a naopak přesunutí finančních prostředků ve prospěch nových forem státní podpory bydlení, především podpory soukromé iniciativy ve sféře výstavby vlastních bytů či rodinných domků a ve sféře obecního nájemního sektoru.

S pozdravem

Vážený pan

Jan Bláha

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha