Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na otázku poslance Jozefa Wagnera dopisem ze dne 12. října 1994.

Podle § 90 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na otázku poslance Jozefa Wagnera. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

Vážený pane poslanče,

k Vaší otázce položené na 22. schůzi Poslanecké sněmovny, týkající se principů rozpočtového řešení pro vyšší územní samosprávné celky (tisk 1150) sděluji:

Otázka vzniku a legislativních aspektů vyšších samosprávných celků je součástí širšího okruhu problémů spojených s reformou veřejné správy. K jejich řešení byla přijata řada legislativních dokumentů. Pokud jde o samotné vyšší samosprávné celky, byl vypracován návrh ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a návrh ústavního zákona o působnosti vyšších územních samosprávných celků.

K významným navazujícím legislativním dokumentům, které by měly být postupně přijaty, patří:

- zákon o volbách do zastupitelstva vyšších územních samosprávných celků,

- zákon o obcích,

- novela zákona o hlavním městě Praze,

- novela zákona o okresních úřadech,

- zákon o orgánech vyšších územních samosprávných celků,

- zákon o přechodu některých věcí z majetku České republiky do majetku vyšších územních samosprávných celků,

- zákon o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky.

Z výše uvedeného výčtu právních předpisů vyplývá, že na Vaši otázku mohu v současné době odpovědět jen v obecné rovině.

Při koncipování jednotlivých úrovní rozpočtů vychází vláda, na základě studia fiskálního federalismu, zkušeností a analýz, z následujících principů:

1. Podíl centrální vlády na konsolidovaných veřejných rozpočtech, t. j. souhrnu rozpočtů státního, vyšších územních samosprávných celků a obcí, by v souladu s kompetencemi neměl být nižší než cca 60 %, tzn., že o zbývajících 40 % by se podělily rozpočty VÚSC a obcí.

2. Míra samofinancování vyšších územních samosprávných celků a obcí, t. j. podíl vlastních příjmů na jejich celkových rozpočtových příjmech, by se měla pohybovat cca v rozmezí 60 - 70 %. Za žádoucí považujeme nižší míru samofinancování u regionálních rozpočtů a vyšší u rozpočtů obecních.

3. Zachovat současný systém daní, t. j. nepřipustit vznik daní nových ani změny sazeb stávajících daní jinak než z rozhodnutí centrální vlády, resp. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Výjimkou jsou změny sazeb uvnitř rozpětí u daně z nemovitostí a místních poplatků.

4. Nezvyšovat celkové daňové břemeno, z čehož vyplývá, že náklady na fungování vyšších samosprávných celků musí být uhrazeny bez dodatečného daňového zatížení, t. j. pouze na základě přesunů prostředků mezi jednotlivými rozpočty (tzn. mezi rozpočtem státním, okresních úřadů a případně obcí).

5. Vedle příjmů z činnosti vyšších územních samosprávných celků a globálních dotací z centrálního rozpočtu budou zdrojem rozpočtu vyšších územních samosprávných celků podíl na vnosu vybraných přímých a nepřímých daní. Kromě toho si VÚSC může půjčit, získat dary, sdružovat prostředky apod.

6. Po vyjmutí některých kompetencí okresních úřadů a jejich převodu na region oddělit rozpočet okresních úřadů od rozpočtů měst, obcí a regionů. Vzhledem k tomu, že okresní úřady jakožto orgány státní správy budou pak vykonávat již jen státní správu, financování jejich činnosti by se mělo převést do státního rozpočtu.

S pozdravem

Vážený pan

Jozef Wagner

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha